„Investice nebo rekonstrukce bez komplikací? To je vysněný stav každého investora nebo správce majetku. V objemu, ve kterém se tyto věci ve městě realizují, to pak je čistá utopie,“ říká ve výročním rozhovoru příbramský starosta Jan Konvalinka. Co mu letos činilo největší radost, nebo naopak starost? Proč se nedaří některé projekty dotáhnout do konce? Byl úspěšný nápad ustavit společnost Příbramská provozní? Kdy se více rozvinou parkovací zóny? A co přeje občanům Příbrami do roku 2026?

Rok 2025 se chýlí ke konci – jak byste ho stručně zhodnotil z pohledu města Příbram? Co považujete za největší úspěch a co naopak za největší zklamání či neúspěch?

Město má za sebou další poměrně úspěšný rok. Dařilo se dokončovat projekty, nové rozjíždět a k tomu ke všemu se stihlo odehrát spousta kulturních i sportovních událostí. Když se ohlédnu za rokem 2025, jsem docela spokojený. Obzvláště mě těší, že se nám podařilo schválit a do života uvést zásady pro jednání s developery. To, byť se to třeba na první pohled nezdá, je nesmírně významný krok k rozvoji města a k zastavení úbytku jeho obyvatel. Jedno z nejmilejších zjištění bylo, že o Příbram jako o místo k žití, je stále větší zájem. Pro člověka, který je spíš zvyklý vnímat trable a těžkosti, je to vítaná vzpruha.

Zklamání mám za sebou letos hodně. Od těch stovek menších – provozních, kdy se vlečou věci, které měly být dávno hotovy – konkrétně třeba potíže se schvalováním projektu na opravu Malé scény v divadle, až po ty větší, které se sice blbě ovlivňují, ale i tak vás nepřestávají trápit. Strašně mi vadí a zlobí mě agresivita mezi lidmi. Ti se dokážou nenávidět jen kvůli odlišnému názoru na politiku, závidí si každou drobnost a umí se „vyhejtovat“ doposud nepoznaným způsobem. Mám pocit, že mě to také trochu dostihlo, že se umím naštvat daleko víc než dřív a také někdy reaguji prudčeji, než jsem původně chtěl.

Kahan během roku často informoval o rozběhnutých investicích i o rekonstrukcích. Které projekty se podle vás nejvíce povedly a které se naopak potýkaly s komplikacemi?

Investice nebo rekonstrukce bez komplikací? To je vysněný stav každého investora nebo správce majetku. V objemu, ve kterém se tyto věci ve městě realizují, to pak je čistá utopie. Na každé akci, byť sebemenší, se objeví pokaždé nějaká záludnost. Jednou je to problém v projektu, jindy věc skrytá pod povrchem, pak zase trable s dodavatelskou firmou. Naštěstí jsou za vším lidé, kteří problémy řeší a snaží se hledat schůdná řešení. Všem je rozhodně na místě poděkovat.

Jsem moc rád, že jsme ve větší míře začali s opravami chodníků. Budeme s nimi pokračovat i v dalších letech. Snažíme se věnovat pozornost všem částem města, postupně chceme vyřešit ta nejpalčivější a nejhorší místa. Postupně se dostane na všechny lokality.

Velmi slušně pokračuje obrovská investiční akce, kterou je kanalizace v osadě Kozičín. Je to v podstatě završení mnoho let trvajícího projektu Čistá Litavka. Příští rok bude hotovo. Pak už bude stačit, aby obec Bohutín provedla odkanalizování části před Vysokopeckým rybníkem a dílo bude dokonáno.

Jedna z nejvzácnějších budov ve městě – bývalá budova Rudných dolů dostala novou střechu. Zasloužila si ji, protože už mnoho let byla v nevyhovujícím stavu. Rádi bychom v opravách této historické stavby pokračovali, ideálně z dotačních prostředků.

Je toho daleko více, co se letos dokončilo, s čím se pokračuje, nebo co bylo zahájeno. Město je rozsáhlé a členité, neumíme vyřešit všechny těžkosti hned a všude, ale těší mě, že se věci posouvají kupředu.

Rozpočet města se bude schvalovat až v čase distribuce tohoto čísla, ale už nyní je jasné, že město bude muset šetřit. Proč?

Protože nás postupně čekají největší výdaje v historii města. K tomu čelíme masivnímu růstu nákladů prakticky ve všech klíčových ukazatelích. Namísto toho, abychom v roce, ve kterém nás čekají komunální volby, naslibovali všem všechno a tvářili se, že máme bezednou kasu, jdeme cestou, která je politicky méně populární, ale z hlediska ekonomické kondice města naprosto správná. Při přípravě rozpočtu jsme procházeli řádek po řádku a analyzovali i ty nejmenší náklady. S každou příspěvkovou organizací jsme strávili hodiny nad detailními čísly a snažili se najít funkční kompromisy, které jsou aktuálně na stole. Rok 2026 bude štíhlejší, ale i tak město bude tepat svým běžným životem dál. Pochopitelně se najdou tací, kteří řeknou, že by se mělo támhle a támhle přidat, a že tady se nemělo ubírat. Jsou to ale lidé, kteří, na rozdíl od nás, nemají zodpovědnost za to, aby město ve výzvách příštích let obstálo, a aby nedošlo k tvrdému nárazu do zdi.

Letos prvním rokem funguje Příbramská provozní, kdy město ve společném podniku s 1. SčV spravuje vodohospodářskou infrastrukturu. Dá se už nyní říci, že přechod k tomuto modelu provozování je pro město výhodnější než dřívější koncese?

Z principu je vždy lepší mít možnost věci ovlivňovat a spravovat sám a nebýt závislý na rozhodnutí druhých. To se nám ve správě vodohospodářského majetku povedlo. Příbramská provozní funguje, a dokonce generuje slušný zisk, který je dokonce o něco vyšší, než byly původní předpoklady. Daří se postupně získávat personální a vědomostní kapacity přímo do struktury Příbramské provozní, což je nezbytné pro budoucí stoprocentní převzetí provozovatelských služeb. Ostatně, to byl cíl, se kterým se tato akvizice vlastně realizovala – postupně vrátit provozování vodohospodářské infrastruktury do rukou jejího vlastníka – města.

Vidíte nějaké problémy?

Mám-li hledat úskalí, tak ta se vyskytovala v průběhu roku zejména v komunikaci mezi Příbramskou provozní a technickými úseky města. Bylo zapotřebí si mnoho věcí vysvětlit a nově nastavit. V posledních týdnech si vše konečně „sedá“ a je klid na přípravu dalšího provozního roku. Provozování funguje, firma běží a má rozvojovou tendenci. To mě opravdu těší. Během roku se naší cestou vydala i další středočeská města. Tam se to, na rozdíl od Příbrami, obešlo bez strkanic, trestních oznámení a podnětů na všemožné instituce. Ale o tom se rozepíšu obsáhleji jindy a jinde.

Podaří se příští rok odblokovat stopku na nová připojení pro čistírnu odpadních vod?

Odblokování uzávěry je stav, ke kterému jednoznačně směřujeme. Velice rádi bychom docílili alespoň částečného uvolnění kapacity pro nová připojení. Vše bude záležet na průběhu rekonstrukce a na dalších, zejména legislativních aspektech. Podstatné je, že se po dlouhých letech rekonstrukce spustí, a že bude na dlouhá desetiletí vyřešen problém, kteří naši předchůdci před sebou léta kouleli.

Příbram již několik let připravuje zřízení parkovacích zón. Proč se nedaří zavést celoplošný systém regulace parkování v kratší době?

Co je na tom? Dejte tam značky, automaty, vytiskněte karty a může to frčet. Kdyby to takhle šlo, už je to dávno po celém městě hotové. Žijeme v epoše, která by šla označit za hyper-byrokratickou a zavádění parkovacích zón by mohlo být pro toto tvrzení absolutně přiléhavým příkladem. Jakmile se taková zóna vyprojektuje, nastává schvalovací proces, do nějž se vyjadřují dotčené orgány. Ty mají zpravidla doplňující požadavky, jejichž zapracování nebývá snadné. V jednom případě se do hry zapojila i jedna aktivistická skupina nemající s Příbramí vůbec nic společného a způsobila veliké komplikace. Zkrátka, zavádění zón je všechno jen ne snadná věc. Podstatné je, že se s tím začalo, a že je nastavený správný kurz. Nadále platí základní mantra – občan města, respektive rezident má nárok na maximální výhody.

Před časem se hovořilo o výstavbě nových parkovacích domů za přispění soukromého investora. Jaká je aktuální situace?

Smutná. Investor nám nedávno oznámil, že od záměru ustupuje. Kromě technických komplikací ve svém dopise, kterým odstoupení oznámil, uvádí i postesknutí nad nevlídným politickým prostředím v našem zastupitelstvu. K tomu se vyjadřovat nechci, jen si postesknu také, a to v tom smyslu, že mě opravdu mrzí, že projekt parkovacího domu v Milínské usnul. Pevně věřím, že projekt jen spí, že úplně neumřel. I nadále jsme nakloněni spolupráci s kýmkoliv, kdo by chtěl investovat do městské infrastruktury. Máme teď už i zkušenost s tím, jak se k někomu, kdo chce ve městě něco budovat, z čeho by měli užitek občané, rozhodně nemáme chovat.

V Příbrami nebo v těsném okolí je rozeběhnuto několik developerských projektů rezidentního bydlení. Ceny se však pohybují od 100 tisíc do 200 tisíc korun za metr čtvereční nového bytu. Město oznámilo, že chce samo vybudovat nižší desítky bytů. Budou levnější?

Otázkou je, jestli se ty byty za takové peníze vůbec prodají. Na prostředí našeho města je to opravdu moc. Řešení vidím v tom, že se bytů bude stavět více, a že tedy logicky s větší nabídkou půjdou dolů i ceny. V posledních měsících mi rukama prošly projekty několika developerských skupin. Pokud by vyšla byť jen část z toho, co jsem měl možnost vidět, vybudují se tu do konce dvacátých let desítky až stovky bytů různých kategorií.

Městské byty ze své podstaty plní funkci dostupnějšího druhu bydlení. Mluvíme bezvýhradně o nájemním bydlení, pro jehož výstavbu hodláme využít dotační tituly, které, snad, budou v čase vypisovány. Takže odpověď na otázku, ano, budou levnější, pokud je budeme stavět z dotace. Připravujeme projekty na nástavbové byty v městských objektech. Byty jsou koncipovány jako dostupné a pohodlné bydlení pro jednotlivce i rodiny. Bytovou politiku města budeme i nadále vést v duchu dostupnosti pro širší vrstvy žadatelů.

Rozvoj města souvisí i s renovací plaveckého bazénu. Lze očekávat, že začne ještě v příštím roce?

Nechci být přílišným prorokem a slibovat. Máme aktuálně projektovou dokumentaci a řešíme vyjádření dotčených orgánů. Pohybujeme se těsně na hraně harmonogramu, ale plán zatím plníme. To, že jsme nakonec přistoupili k variantě stavby na zelené louce s tím, že až do otevření nového bazénu udržíme v provozu ten starý, nám dává dostatek času a klidu na pečlivou přípravu projektu. Nemusíme se zabývat náhradním režimem pro plaveckou výuku, sportovní kluby ani pro veřejnost. Starý bazén funguje po několika zásadních opravách dobře. S velkou pozorností, údržbou a péčí vydrží ještě nějaký čas, než předá službu novému kolegovi.

Jaké tři priority považujete jako starosta za klíčové pro rok 2026?

Zahájit projekt čistírny, posunout projekt bazénu k zahájení realizace a pokračovat v obnovách městského prostoru. To jsou ty hlavní priority. Dalším důležitým tématem je školství, zvládnutí legislativních změn spojených s nepedagogickými pracovníky, promyslet a nastavit další kroky ve strategii organizace škol a školských zařízení, tady mám na mysli možné slučování v letech 2027 a 2028. Prioritní oblastí je pro mne i bezpečnost ve městě a potírání pouliční kriminality a závadové činnosti. Chci dál bojovat za to, aby kraj více přispíval na chod našich pobytových sociálních služeb pro seniory. A tak dále. Máme před sebou hodně práce a těším se na ni.

Začíná advent. Co byste popřál Příbrami a jeho občanům?

To nejjednodušší a nejzákladnější. Zdraví, lásku a klid. Zkusme aspoň na chvíli nebýt ze všeho naštvaní, kvůli všemu se nerozčilovat a za každou cenu nehledat viníka čehokoliv, co nám na světě vadí. Ať je advent o klidu, o přemýšlení a také o dobrých skutcích. Spíš než v obydlích, dělejme si pořádek v sobě samých a zkusme se zbavit všeho zlého. Zkusme více odpouštět a hledejme cesty jeden ke druhému. Nestojí to vcelku nic.

Stanislav D. Břeň

Jan Konvalinka

Jan Konvalinka je absolvent Univerzity Jana Amose Komenského se zaměřením na speciální pedagogiku. Po absolutoriu začal pracovat ve školství a před vstupem do politiky působil v sociální oblasti, mj. vedl tehdy nově zřízené Centrum sociálních a zdravotních služeb. Příbramským starostou je od května 2019, v loňském roce se stal také zastupitelem Středočeského kraje.