Příští rok si připomene 220. výročí úmrtí významné osobnosti, která je spojena s historickou tradicí města. Oním člověkem je Jan Antonín Alis, jenž proslul nejen v Příbrami jako hormistr a huťmistr.

Roku 1779 stál nejprve u otevření dolu Vojtěch, kde se mu podařilo prosadit vizi hlubinného dolování. Důl Vojtěch pak roku 1875 dosáhl poprvé na světě hloubku 1000 m při použití jednoho těžního lana. Roku 1789 založil důl Anna, který se stal nejhlubším v Evropě roku 1941. Není tedy divu, že jméno této osobnosti nese největší březohorské náměstí. V březnu příbramští radní schválili záměr jeho kompletní rekonstrukce. Stavebním pracím předchází fáze, kdy město zjišťuje názory občanů, a následně bude vypsána architektonická soutěž.  

Necitlivých rekonstrukcí zažila Příbram – v předrevoluční i porevoluční době – hned několik. V případě náměstí J. A. Alise na Březových Horách vedení města vyslyšelo volání některých odborníků i části veřejnosti po tom, aby se chystaná rekonstrukce uskutečnila na základě otevřené architektonické soutěže. Samotná soutěž může přinést více zajímavých a užitečných návrhů, jež nebudou respektovat pouze bezprostředně užitné funkce náměstí, ale budou zohledňovat historický, architektonický a společenský kontext celé lokality. Pro zdařilou rekonstrukci je klíčová účast občanů, spolků či živnostníků, kteří v daném prostředí budou žít a podnikat další desítky let.

Vidět prostor očima místních

V této fázi přípravy rekonstrukce náměstí se město obrací na veřejnost a zjišťuje názory občanů a dalších subjektů nejen na samotnou podobu náměstí, ale také asociace, které se k prostoru váží, a zamýšlené aktivity, jež by zde lidé a organizace chtěli rozvíjet. Touto činností byla pověřena společnost Agora CE. „Spolupráce s místními občany, spolky a podnikateli je při architektonických soutěžích výhodná v několika věcech. Jednak soutěžící architekti lépe poznají daný prostor. Uvidí ho očima místního člověka, který se v něm dennodenně pohybuje a nějak ho používá,“ vysvětlil Vojtěch Černý, projektový manažer společnosti Agora CE, a dodal: „Zároveň mají tito uživatelé často protichůdné zájmy, a pokud na zadání pro architekta pracují společně, mohou poznat perspektivu toho druhého. Role města je pak různé požadavky vyvážit, proto nechává architekty navrhnout nejlepší řešení.“ O tom, že požadavky a představy místních mohou být velmi rozmanité, svědčí anketa, která je součástí tohoto článku. 

Zapojení místních občanů, spolků a firem přináší větší sounáležitost s danou lokalitou. To je důležité především po skončení rekonstrukce, kdy náměstí začíná sloužit veřejnosti. „Ideálně je dobré se s místními lidmi a institucemi podělit o kus práce. Lidé nemají samozřejmě nic rýsovat nebo budovat, ale dokáží prostor zaplnit svou činností,“ řekl Vojtěch Černý. Vylepšení podoby veřejného prostoru by tak mělo provázet i zlepšení vztahu k němu. Vytvořit krásný prostor pro oko nestačí, musí se tu něco dít, což udělají sami lidé. „Město by jim v tom mělo pouze pomoci. Například může podnikatelům usnadnit otevření provozovny do náměstí, občany podpořit při pořádání vlastních akcí a setkání. K obojímu je třeba prostor upravit a obojí je třeba povolit či organizačně podpořit. Pak se může veřejný prostor stát opravdu veřejným,“ míní Vojtěch Černý.

Na podzim vyhlášení soutěže

Nejpozději do konce září by měla Příbram od Agory CE dostat analýzu potřeb březohorských občanů a organizací. Komunikace zpracovatele analýzy a partnerů na Březových Horách je oboustranná. Lidé získávají informace o samotné revitalizaci, ale současně už od dubna probíhají rozhovory se zástupci cílových skupin budoucích uživatelů rekonstruovaného náměstí. Dále se chystají informační letáky, dotazníkové šetření nebo veřejná setkání. Podle platného harmonogramu prací bude otevřená architektonická soutěž vyhlášena už na podzim tohoto roku. 

Stanislav D. Břeň

 
Jedním z největších problémů Březových Hor je předěl lokality silnicí první třídy.

Debata se vede například o tom, nakolik má být na náměstí zachováno parkování.

Jak by mělo vypadat náměstí po rekonstrukci?

Josef Velfl, Hornické muzeum Příbram:

Je velice záslužným počinem města Příbram, že se rozhodlo k rekonstrukci náměstí J. A. Alise, které si s výjimkou rozhraní na severovýchodní straně při ústí do Mariánské a Prokopské ulice zachovalo dodnes svoji historickou tvář z doby největší slávy Březových Hor v 2. polovině 19. století. A to na rozdíl od jiných částí historické zástavby Příbrami, kde se jizvy z asanace uskutečněné v 50. – 70. letech 20. století dají těžko zhojit. A právě tomu by měla odpovídat i plánovaná rekonstrukce s akcentem na uchování těchto hodnot při výběru povrchu komunikací, historizujícího městského mobiliáře, při úpravě zeleně, parkovacích ploch, předzahrádek u restaurací a podobně. Navíc si musíme uvědomit, že toto náměstí je v podstatě vstupní branou, kterou směřují každoročně tisíce turistů k prohlídce národní kulturní památky – Hornického muzea Příbram dokumentujícího právě onu slávu a světový význam příbramského hornictví v 19. století. Od roku 2007, mimo letošní sezonu, to přestavuje více než 100 000 platících turistů ročně. Další devizou je skutečnost, že za siluetou šachetních budov Ševčinského dolu v západní části přilehlého náměstí Hynka Kličky se otevírá nádherný pohled na zalesněný horizont Brd. To vše by mělo tvořit harmonický celek.

Markéta Škodová, A-tým:

Náměstí J. A. Alise by mělo být funkčním a kultivovaným místem odpovídajícím svému účelu, což je centrální a reprezentativní veřejný prostor Březových Hor. Osobně bych se zasazovala za vyřešení a zpřehlednění dopravy, a to jak v klidu (parkování), tak průjezdnosti. Náměstí je nyní vlastně jedna velká křižovatka, takže si dovedu – i z důvodu bezpečnosti chodců a hlavně dětí – představit buď jeho uzavření v dolní části, nebo zjednosměrnění a přeložení komunikace současně vedoucí kolem školy níž. Prostor je třeba očistit od různých „vrstev“ (chaoticky rozmístěné květníky, nekomfortně umístěna zastávka, různé typy mobiliáře), zasloužil by si nějakou malou „klidovou zónu“ s trochou zeleně a místem, kde si člověk sedne a jež není uprostřed křižovatky. Dále jsou vhodné širší chodníky umožňující lepší pohyb dětí před školou či vybudování letních zahrádek restaurací.

Jan Čáka, Penzion U Muzea:

Rekonstrukce náměstí by měla být historicky šetrná. Už nejsme v sedmdesátých letech v době reálného socialismu. Proto nemám velký strach, že by přijely stroje s bouracími koulemi. Osobně by se mi líbilo něco dobového. Pochopitelně že se do historického centra Březových Hor hodí něco jiného než třeba na nějaké bezvýznamné náměstíčko. Z vlasteneckého hlediska by bylo také dobré, aby se rekonstrukce ujala česká firma.

Jiří Schmidt, Společnost občanů a přátel Březových Hor:

Za důležité považuji následující: zachování pěší zóny před kostelem a v prostoru u sochy sv. Jana; citlivé řešení průjezdu, parkování vozidel, zeleně (včetně hlohů na okraji náměstí) a laviček; předláždění náměstí i chodníků žulovými kostkami, instalace podzemních kontejnerů na odpadky; řešení prostoru mezi budovou restaurace Atollo a kostelem výstavbou (či plánem) významné budovy; veřejné osvětlení tvořené replikami historických lamp.

Lenka Procházková, Domov seniorů Březové Hory:

I když jde o klidovou zónu, je zde velký provoz. Problémem jsou hrbolaté povrchy ze žulových kostek. Naši klienti si stěžují a přeprava v sanitních i osobních vozech je horor. Klienti se proto bojí vyrazit na procházku na náměstí i s chodítkem. Celková úprava by měla zahrnovat bezbariérový přístup do kostela, pojišťovny či restaurací. Bude-li v horní části omezen provoz, pak bychom zde uvítali více zeleně a laviček. Třešničkou na „dortu“ by byla kavárna s pěknou, bezbariérovou zahrádkou.

Jakub Hušek, restaurace Na Vršíčku:

Nejprve si musíme uvědomit, že v turistické sezoně je náměstí na Březových Horách hojně navštěvováno i z toho důvodu, že lidé zde parkují před výletem k Ševčinskému dolu. Z toho důvodu a i proto, že se na náměstí nachází škola a několik malých firem, bych zachoval parkovací místa. Prospěšné by bylo umístění veřejných toalet. V dnešní době nemusí být řešeny formou zelené plastové budky, ale inspirovat se lze vkusným provedením v zahraničí. Od sochy sv. Jana Nepomuckého je neuvěřitelný výhled na Brdy. Takový západ slunce nad Třemošnou se dá pozorovat jen z mála lokalit. Na tomto místě by mohlo být posezení. Na náměstí mi také chybí zeleň, betonové květníky z předrevolučního období to nezachrání. Problematický je také povrch silnic, vypadají jako tankodrom. Kostky by se měly zachovat, v historické části města si neumím představit asfalt.

Robert B. Cieszkowski, Římskokatolická farnost u kostela sv. Vojtěcha:

Vzhledem k tomu, že nejsem architekt, mohu jen stěží posoudit všechny okolnosti, které mohou ovlivnit možností rekonstrukce prostor nám. J. A. Alise. Jisté ale je, že současný stav náměstí nesplňuje jeho funkci centrálního místa Březových Hor, určitě není jejich pěknou vizitkou. Podle mého názoru by si náměstí zasloužilo více zeleně, představoval bych si jakousi klidovou zónu, která by korespondovala s dominantou celého náměstí, kostelem sv. Vojtěcha. Myslím, že betonové květináče jsou ohyzdné, i když jsou pokusem vnést aspoň trochu života do tohoto prostoru. Jistě by si zasloužilo důstojnou autobusovou zastávku a vyřešení dopravní nepřehledností: tím myslím provoz a parkování. Představoval bych si také, že se vyřeší umístění kontejnerů na sběrný odpad u budovy bývalého PB Tisku i umístění WC, které je jistě zde potřebné, ale z estetického hlediska naprosto příšerné. Líbilo by se mi také jiné osvětlení, více historizující. Také myslím, že by se měla věnovat větší pozornost chodníkům nebo obecně prostoru pro pěší. Přání by se jistě dalo množit, otázkou zůstává finanční náročnost rekonstrukce a možností města jí realizovat. Osobně bych nerad, aby se rekonstrukce náměstí dělala polovičatě.

Tomáš Mosler, Osadní výbor Březové Hory:

Revitalizaci náměstí J. A. Alise vnímám jako symbiózu dvou provázaných kroků. V rámci samotné „hrubé“ rekonstrukce považuji za nezbytné definitivně vyřešit dlouhodobé problémy s podložím. O těchto potížích svědčí stav vozovky v hlavním prostoru náměstí, který se krátce po lokální opravě v roce 2016 opět zvlnil, nebo opakovaně se propadající chodník u budovy školy za kostelem. Od architektonické soutěže pak očekávám, že přinese řešení, které bude důstojně a vkusně respektovat historický charakter Březových Hor a souběžně umožní bezproblémovou koexistenci pěší dopravy (včetně školáků) a motoristů. Osobně by se mi líbilo, kdyby v části náměstí vzniklo malé zákoutí se stromy, skýtající prostor pro klidné posezení ve stínu klasických dřevin.

Zapojení veřejnosti do příprav rekonstrukce
rozhovory s místními spolky, podnikateli apod. (duben) – sociologové zjišťovali, co si o současnosti a budoucnosti myslí místní;
dotazování a pocitové mapování (červen)
– obyvatelé Březových Hor budou moci vyjádřit svůj názor na současnou a budoucí podobu náměstí;
veřejná diskuze nad zadáním soutěže;
(září) – veřejnost si bude moci poslechnout a připomínkovat zadání soutěže
veřejná prezentace soutěžních návrhů a projednání vítězného návrhu (1. pololetí roku 2021) – veřejnost bude seznámena s předloženými návrhy, jak by náměstí J. A. Alise mohlo vypadat, a bude se moci vyjádřit kvítěznému řešení, které vybrala odborná porota.

rekonstrukce-alis.pribram.eu