Květen je měsícem, kdy se příroda naplno probouzí po zimním spánku. Všechno se zelená, kvete, bují, raší a ve vzduchu je, kromě spousty pylových zrn, cítit i takové nějaké neuchopitelné jarní cosi, co nám, obzvláště ráno, když vyjdeme z domu a poprvé nasajeme jarní koktejl vůní, dá pocit nového začátku a příslibu pěkných dní. V květnu si kromě přírodního procitání připomínáme i „probuzení“ jiné, kterým je konec doposud nejničivějšího válečného konfliktu v dějinách lidstva. 

Vzpomínka na květnové dny roku 1945 zdaleka není jen o historii vojenství a o válečných dopadech na svět. Je plná naděje, připomenutí hrdinství obyčejných lidí, je také o nových začátcích. Přijde mi až symbolické, že konec války přišel právě v období, kdy je všechno v plném květu a rozpuku. Jako by si i dějiny v tu chvíli uvědomily, že po té dlouhé a dost nepěkné zimě konečně musí přijít jaro, po temnu, že musí dorazit světlo. 

V květnových dnech si připomínáme hrdiny známé (a máme jich na Příbramsku opravdu hodně), i ty bezejmenné. Ctíme památku padlých vojáků i obětí z řad civilistů. Především si pak více než kdy jindy uvědomujeme, jak křehký mír dokáže být, když ho začneme brát jako samozřejmost. 

Odhlédněme ale na chvíli od vojenských poct, vážných tváří, věnců a slavnostních projevů. Vždyť hledat a nacházet mír můžeme i v tak obyčejné věci, jakou je každodenní laskavost, úsměv na druhého i tak běžná činnost, jako je pokojné procházení se bezpečnými ulicemi našeho města. Naše děti chodí v klidu do škol, my máme svou práci, máme rodiny a přátele, se kterými trávíme čas, v obchodech si můžeme koupit kdeco a stejně tak si kdeco můžeme myslet a říkat. I to je rozměr míru, který je pro nás tak běžný až přehlédnutelný. 

Přeji nám všem, ať si to letošní významné – osmdesátileté – výročí konce války připomeneme s úctou a také s úsměvem a vědomím toho, že svoboda má pro nás veliký smysl, a že se máme mít na pozoru před čímkoliv a kýmkoliv, kdo by nás chtěl, byť jen v náznaku uvrhnout do stavu odlišného od toho poklidného a mírového, který panuje teď. 

Jan Konvalinka
starosta města Příbram