V posledních letech je pro hasiče událost, pokud se dostanou k ohni. Například v loňském roce se pouze 14 % zásahů příbramských profesionálních hasičů týkalo likvidace požáru. Zájem o práci u hasičů však přetrvává. „Mnohdy mi uchazeči při pohovoru říkají, že chtějí vrátit společnosti jakýsi dluh a chtějí být pro ni více prospěšní. Myslím, že to je ten náš motor všech hasičů, kteří berou své zaměstnání jako službu, a nejen jako práci,“ říká Tomáš Horvát, ředitel územního odboru Příbram a rada HZS Středočeského kraje.

 

Příbram vloni oslavila 50. výročí vzniku profesionální požární jednotky. Jakými významnými událostmi mezitím hasiči prošli?  

Rozdíl ve fungování našeho sboru je za posledních 50 let markantní, a to ve všech ohledech. Došlo nejen k několika organizačním změnám právní subjektivity našeho sboru jako takového v souvislosti se změnami v legislativě nebo změnou společensko-ekonomických poměrů v naší zemi, ale především v působnosti a kompetencích profesionálních hasičů. Ty rostly a rostou ruku v ruce s potřebou společnosti vypořádat se s riziky a nebezpečím zavádění nových technologií a materiálů a v obecné rovině s vědecko-technologickým rozvojem společnosti.

 

Jak se změnily podmínky vaší práce?

Když se ohlédnu za podmínkami služby a zázemím na první strážnici příbramských hasičů z povolání v roce 1970 a pak i v 80. letech v areálu na Dolu Marie v Březových Horách, tak jsme dnes ve Školní ulici, byť už také v 30 let starém objektu, úplně někde jinde. V současnosti jsou hasiči příslušníky bezpečnostního sboru s mnoha sociálními instituty a jejich služební příjem již není ohodnocen podprůměrným výdělkem ve srovnání s jinými profesemi. I když to neznamená, že bych byl s odměňováním svých lidí spokojen – především v porovnání se stejnými profesemi v řadě zemí EU jsme stále velmi nízko. V poslední dekádě došlo k razantní obměně mobilní požární techniky a požárního vybavení včetně osobních ochranných pomůcek, což zvyšuje nejen efektivitu a kvalitu našich činností mnohdy nejen velmi složitých, ale i nebezpečných. Díky několikanásobnému růstu zásahové činnosti hasičů, a to nejen profesionálních, došlo za ta léta k vytvoření mnoha specializací a funkcí uvnitř našeho sboru. Naší doménou už dávno nejsou jen požáry, ale zasahujeme při různých mimořádných událostech, které vyžadují kvalitní emergentní zásah.

 

Ke kolika požárům vloni vyjížděli místní hasiči a jak se statistika odlišuje od předchozích „nepandemických“ let?

Z tohoto pohledu byl rok 2020 zlomový. Příbramsko bylo vždy z hlediska takzvané požárovosti v rámci celého Středočeského kraje na předních příčkách, protože jsme vyjížděli k požárům průměrně v pětině až čtvrtině případů, což byl statistický nadprůměr i v rámci HZS ČR. Minulý rok jsme však konkrétně na stanici HZS Příbram zaznamenali pokles zásahů na požáry o celých 30 %, což se promítlo do celkové okresní statistiky natolik, že požáry v minulém roce tvořily už jen 14 % naší zásahové činnosti.

 

Je obtížné zamezit mezi hasiči šíření covidu-19?

Je to obtížné jako u každé jiné skupiny lidí – pracovního kolektivu, který se v daném čase zdržuje na jednom místě v omezeném prostoru areálu příslušné stanice. Nicméně v občanském životě i naši příslušníci musí chodit na nákup, na úřady a vybavovat jiné osobní nutné potřeby v době přijatých všeobecných omezení pro společnost. Díky zavedení hygienických pravidel a striktních organizačních opatření (například členění a izolace kolektivů, nejmenší možný počet příslušníků na pracovištích) a kladením důrazu na jejich dodržování jsme dosáhli toho, že nás covid-19 zásadním způsobem neochromil. A doufám, že již neochromí. Z mého pohledu bylo alfou omegou získání dostatečného množství osobních ochranných pomůcek na úrovni FFP2 především k ochraně úst a nosu, které byly v době počátku pandemie na jaře 2020 zcela nedostatkovým zbožím.

 

Máte během pandemie dostatek možností pro výcvik a přípravu včetně kooperace v rámci integrovaného záchranného systému?

Zejména u výjezdových hasičů se snažíme zachovávat stejnou úroveň teoretické i praktické odborné přípravy včetně výcviků, ale samozřejmě je to vždy ovlivněno obecně platnými předpisy a z nich vyplývajícími epidemickými opatřeními k zamezení šíření koronaviru. To samé již nemohu říci o státní správě, kterou HZS ÚO Příbram vykonává na úrovni státního požárního dozoru, kde jsme v podstatě již rok v útlumu například u kontrolní činnosti a dalších agend. Každá složka Integrovaného záchranného systému (IZS) se v rámci tohoto stavu musela a musí vypořádat se spoustou vnitřních záležitostí a překážek. Na předem plánované akce, jakými jsou společná cvičení i z titulu kolektivní odpovědnosti vůči jiným kolegům, v roce 2020 proto nedošlo. Uvidíme, zda to bude možné letos. I naši standardní metodickou činnost ve vztahu k dobrovolným hasičům a jejich odborné přípravě jsme byli nuceni realizovat a letos minimálně v první polovině roku dále provádět formou distančních e-learningových kurzů.  

 

V posledních deseti letech si více všímáme projevů klimatických změn, které souvisejí se suchem, kdy roste riziko požárů. Na co se podle vás máme v tomto směru připravit do budoucna?

Dlouhodobý vliv klimatických změn je nezpochybnitelný a neoddiskutovatelný. Před dvěma, možná třemi lety bych vám řekl, že je tu opravdu nehezký trend, který ukazuje, že se budeme vypořádávat s dlouhodobým suchem v krajině, které bude zavdávat vyšší riziko vzniku požárů především v jarních a podzimních měsících. Na letní požáry jsme zvyklí z důvodu žňových prací odpradávna a je pravdou, že nám to ani statisticky za poslední léta nikde extrémně nevybočuje. Zejména v letech 2018 a 2019 dvojciferné procentuální nárůsty požárů ve sledovaných obdobích včetně těch rozsáhlých nevěstily nic dobrého. Ovšem minulý rok byl opět zlomový. Incidence požárů ve vnějším prostředí se statisticky propadla oproti minimálně poslední pětiletce včetně nižšího množství způsobených škod, a naopak vyšších uchráněných hodnot jednotkami požární ochrany. Každopádně i díky poslednímu programu IROP strukturálních evropských fondů se domnívám, že jsme na budoucí projevy klimatických změn dobře připraveni.

 

S hašením požárů souvisí dostupnost vody, potažmo přístup k vodním nádržím nebo hydrantům. Má Příbram samotná, ale i obce v regionu dostatek zdrojů vody pro hasební práce?

Zde musím pochvalně konstatovat, že úroveň dostupnosti takzvané požární vody na teritoriu města Příbram je velmi dobrá a je to dáno především dobrou dlouhodobou spoluprací s městem a potažmo správcem vodovodní sítě. V podstatě každou bezpečnostní radu města reportujeme stav požárních hydrantů a hledáme další možnosti zlepšení stávajícího stavu s vedením města. Aktuálně řešíme mimo jiné zkapacitnění vodovodní sítě a vznik nových hydrantů v průmyslové zóně Balonka. V dalších velkých městech regionu je to obdobné, tam také úzce spolupracujeme s vedením těchto měst a vytipováváme takzvaná bílá místa, kde by bylo potřeba zbudovat nadzemní hydranty. Podstatná jsou však i další odběrná místa, jako jsou rybníky a vodní nádrže, protože z legislativy plyne, že každá obec musí mít zdroj vody pro hašení požárů.

 

Bylo už řečeno, že likvidace požárů tvoří pouze menší část zásahů. Čím dalším se hasiči zabývají?

Škála činnosti je opravdu široká. Kromě zmíněných požárů zasahujeme u dopravních nehod, kde provádíme nejen technický zásah, ale poskytujeme i přednemocniční péči zraněným osobám. Zasahujeme při výskytu a únicích celého spektra nebezpečných látek – ropných, chemických, radioaktivních i biologických. Do tohoto ranku spadají v podstatě veškeré zásahy v souvislosti s aktuálním řešením covidu-19, jako jsou desinfekce objektů, prostor a zařízení. Největší – nadpoloviční – podíl na naší zásahové činnosti však dnes mají technické a technologické pomoci, kam zahrnujeme otvírání uzavřených prostor, havarijní uzavírání produktovodů v objektech i mimo ně, odstraňování nebezpečných stavů při větrných a sněhových kalamitách, pomoc záchranářům s transportem pacientů, práce na vodě a ledu a ve výškách a nad volnou hloubkou a mnoho dalšího.

 

Rozptyl činností je opravdu široký. Jaké to klade nároky na kompetence členů hasičského sboru?

Nároky na kompetence našich hasičů jsou dány jejich služebním zařazením v jednotce. Jiná je samozřejmě u hasiče i z hlediska odpovědnosti než u strojníka (řidiče) nebo u jejich velitele čety, který je odpovědný za výsledek záchranných a likvidačních prací u zásahu. Na druhé straně je to dáno jejich odborností, protože u našeho sboru každá funkce obvykle vyžaduje specifickou odbornost, kterou dotyčný nabude na příslušném kurzu odborné způsobilosti ve školním výcvikovém zařízení HZS ČR. V tomto kontextu je systém kompetencí neměnný a vzrůstá společně s odpovědností až k vyšším služebním funkcionářům s velitelskou a rozhodovací pravomocí.

 

Je zájem o práci hasiče? Co adepty tohoto povolání nejvíce přitahuje?

Zájem o práci u hasičů obecně je, připodobnil bych ho ale k sinusovým vlnám. Vrcholy na obou spektrech zájmu odpovídají aktuálnímu společenskému a ekonomickému vývoji v naší zemi a dalším i místním faktorům zaměstnanosti a trhu práce. Stále mám dobrý pocit z toho, že při vstupu většina uchazečů uvádí, že chce pomáhat lidem. Když jsem před 18 lety k HZS nastupoval, měl jsem to stejně. Mnohdy mi uchazeči při pohovoru říkají, že chtějí vrátit společnosti jakýsi dluh a chtějí být pro ni více prospěšní. Myslím, že to je ten náš motor všech hasičů, kteří berou své zaměstnání jako službu, a nejen jako práci.

Pokud chce být mladý člověk profesionálním hasičem, co pro to musí udělat?

Základem je, aby měl střední vzdělání s maturitou a byl bezúhonný – to je obligatorní požadavek našich předpisů, přes který nejede vlak. Pak musí být osobnostně způsobilý, což se prokazuje kladným závěrem hodnocení psychologického vyšetření u psychologické služby HZS ČR. Následuje zdravotní způsobilost podle posouzení závodního lékaře na základě srovnání aktuálního zdravotního stavu uchazeče se zdravotní vyhláškou pro bezpečnostní sbory. Poslední a nedílnou součástí zákonných vstupních podmínek pro uchazeče k HZS ČR je prokázání dostatečné tělesné zdatnosti, která se zjišťuje fyzickými testy. Uchazeči musí dosáhnout podle věkové kategorie minimální stanovené hranice obvykle ve dvou silových a jedné vytrvalostní disciplíně pro vstup ke sboru. Jen namátkou řeknu, že největší problém dělá uchazečům uplavat 200 metrů v bazénu pod limit 4:50 pro věkovou kategorii do 30 let.

  

Při zásazích často vypomáhají dobrovolní hasiči. Jaká je jejich úloha v rámci integrovaného záchranného systému?

Dobrovolní hasiči v jednotkách SDH a zařazení do plošného pokrytí daného území mají již od prvopočátku vzniku krizové legislativy před více než 20 lety stále stejný statut základní složky IZS. To je pasuje do velmi důležité role v případě řešení mimořádných událostí včetně provádění záchranných a likvidačních prací. Samozřejmě časem se na konkrétní úrovni jednotlivých jednotek SDH obcí jejich úloha mění, a je to dáno především tím, že i jednotky samotné často procházejí svým krizovým vývojem v čase. Od nezájmu a personální nedostatečnost až po velmi aktivní přístup a širokou základnu členů a mládeže ve sborech, ze kterých se následně rekrutují členové jednotek. V poslední době je situace v pro nás stěžejních jednotkách SDH obcí relativně stabilizovaná. Tím pádem není potřeba nic diametrálně měnit ani na vzájemné součinnosti profesionálních a dobrovolných hasičů.

 

Jsou hasiči – profesionální i dobrovolní – dostatečně financovaní? Uvědomuje si podle vás společnost jejich důležitost?

Společnost již delší dobu, a o to více dnes, kdy všichni čelíme bezprecedentní pandemii v ČR, velmi dobře vnímá, co základní složky IZS jako hasiči, policisté a záchranná služba dělají a jakou záslužnou činnost obyvatelstvu a celé společnosti přinášejí. Samozřejmě to není postaveno jen na IZS, ale svou roli hrají třeba i nemocnice a další subjekty, které v této krizové době a situaci nouze poskytují obyvatelstvu velmi zásadní péči.

Financování u našich složek je obvykle rozděleno na provozní výdaje a investice. Za profesionální hasiče bohužel musím konstatovat, že rozpočet HZS ČR včetně toho Středočeského stále nedosahuje ani úrovně let 2010–2011, kde došlo k výraznému škrtání v kapitolách Ministerstva vnitra. Výpadky státního rozpočtu zčásti nahradily strukturální fondy Evropské unie a Fond zábrany škod, nicméně je neudržitelné především dlouhodobé podfinancování v oblasti investic do staveb i strojní techniky. Naopak z rozhodnutí dřívějších vlád vznikly velmi zajímavé dotační tituly pro dobrovolné hasiče, které doplnily standardní možnosti pořídit či obměnit zastaralé cisterny, dopravní automobily nebo rekonstruovat hasičské zbrojnice.

 

A jak je to s odměňováním hasičů z povolání?

Nikdy nemůže panovat všeobecný společenský konsenzus nad tím, zda jsme oceňováni dostatečně, nebo ne. Osobně se domnívám, že bychom mohli být oceňováni lépe v porovnání s jinými profesemi v privátní sféře. Na druhou stranu jsem realista a vím, co může unést rozpočet, a především pak zadlužování této země. Obecně platí, že společnost si nás spíše cení a setkáváme se s názory, že nejsme dostatečně zaplaceni za riziko, které dnes a denně podstupujeme.

 

Chystáte pro letošek pořízení nějaké techniky?

Letos budeme pořizovat takzvaný chemický kontejner pro řešení událostí s výskytem CBRN nebezpečných látek (chemické, ropné, radiologické a biologické) a jejich odstranění postupy dekontaminace nebo desinfekce. Jde o největší investici z mimorozpočtových zdrojů územního odboru Příbram za poslední dekádu, která je mimo jiné reakcí HZS Středočeského kraje na pandemii covidu-19 a obdobné hrozby v budoucnosti. Finance pocházejí z darů od obcí a měst z celého okresu, ale také darů a grantů soukromoprávních společností, které zpracovávají nebezpečné látky nebo s nimi jinak nakládají.

 

Do práce mnoha lidí stále více promlouvá digitalizace nebo robotizace. Mění nějak práci hasičů?

Vědeckotechnologický pokrok se nedá zastavit v žádném odvětví, takže i u hasičů, a to nejen těch profesionálních, došlo za poslední dobu k výrazným inovacím. Netýká se to jen modernější strojní techniky a vozidel, ale také přístrojového vybavení hasičů technickými prostředky. Při jízdě k zásahům a pro komunikaci s naším operačním střediskem dnes využíváme například navigační prostředky v podobě tabletů. V době před 8 lety, když jsem ještě v jednotce velel, jsme jezdili k zásahům pomocí analogových map, a hlavně podle místní znalosti. Každá inovace svým způsobem něco zlepší, ale na druhou stranu vám vezme něco z vašich původních schopností.

V letošním roce budeme v příbramském protiplynovém polygonu v kooperaci s firmou Siemens testovat vnitřní lokalizační systém. Pomocí speciálního přístrojového vybavení dokáže veliteli zásahu ukázat a identifikovat na zobrazovací jednotce polohu a stav jeho hasičů uvnitř budovy, případně i vyhodnocovat online obraz z místa zásahu. Tohle je rozhodně budoucnost.

 

Když jsme zmiňovali padesáté výročí, dokážete si představit, jak budou příbramští hasiči fungovat za dalších padesát let?

Tak daleko má představivost asi nesahá, přestože mě možná čeká ještě 20 let produktivního života u HZS ČR. Rozhodně si dokážu představit, že budeme dále než za prvním půlstoletím naší existence, neboť spirála pokroku se stále utahuje a zrychluje. Nevyhnutelně dojde k pokroku například v rychlém přenosu informací pomocí nových globálních sítí směrem k velitelům tak, aby se mohli rychle a správně rozhodnout. Bude dostupný online přenos dat o událostech včetně videí z místa události ještě před příjezdem jednotek. Budou se také online využívat interaktivní grafické a mapové podklady pro zdolávání požárů u objektů, kde jsou složité podmínky pro zásah. Samozřejmě dojde k dalšímu posunu ve vývoji lokalizačních systémů identifikace polohy při zásazích jednotek. Důležitá bude také možnost v reálném čase získat teplotní pole u požárů uvnitř budov a fyziologické informace od hasičů, které tak budou určovat míru rizika jejich nasazení a správně zvolenou taktiku zásahu příslušnými veliteli. 

Stanislav D. Břeň

Hašení požárů tvoří výrazně menší podíl práce hasičů. Foto (3x): HZS Příbram

  

Z likvidace únorové nehody autobusu a sypače v Obecnické ulici

  

TOMÁŠ HORVÁT

U Hasičského záchranného sboru začínal v Moravskoslezském kraji. Na zdejší škole požární ochrany získal titul inženýra a později i doktorát. Než se stal ředitelem územního odboru, působil v Příbrami jako velitel družstva výjezdové jednotky.