Prstenec lesů kolem Příbrami, rozkládající se v Brdské vrchovině a Středočeské pahorkatině, se v uplynulých měsících stal vcelku bezpečným a klidným útočištěm mnoha lidí před všudypřítomným tématem koronavirové nákazy. Vlivem sucha a dalších negativních projevů však ohrožení čelí samotné lesy. „Lesy jsou dnes všeobecně ve špatném stavu,“ říká František Chytka, jednatel společnosti Městské lesy Příbram.

Městské lesy Příbram jsou obchodní společností, která pečuje nejen o lesy, ale také o polnosti či rybníky. Jaký je vztah organizace vůči městu?

Městské lesy Příbram vznikly nejprve jako příspěvková organizace v roce 1993, kdy v rámci restitucí došlo k navrácení historického majetku městu. V roce 2002 se firma stala společností s ručením omezeným. Město Příbram je stoprocentním vlastníkem společnosti a já jako jednatel jsem plně odpovědný radě města. Větší investice a rozhodnutí, roční uzávěrka a celkové hospodaření městských lesů jsou také městskou radou schvalovány. Městské lesy Příbram jsou dlouhodobým členem organizace Sdružení vlastníků obecních lesů, které pomáhá všem soukromým vlastníkům lesů s veškerou lesnickou tematikou. 

O jak rozsáhlé území se staráte?

Hospodaříme na území o rozloze 1250 hektarů. Pokud zapíchnu kružítko v místě radnice a opíšu kružnici o poloměru deseti kilometrů, patří většina těchto lesů městu. Hovoříme o všech okrajových částech přiléhajících k Příbrami. Leží ve dvanácti katastrech, což někdy přináší určité nevýhody. Pracujeme proto vždy po blocích, aby plánová těžba nebo jiný úkon byly ekonomicky výhodné. Roste však počet náhodných prací, jež se plánovat nedají. 

Mohl byste přiblížit skladbu lesů z hlediska historie?

Historickou skladbu lesů známe z doby, než ji člověk začal nějakým způsobem ovlivňovat. Les vypadal úplně jinak, byl to divoký les s většími rozestupy stromů a světlinkami. Dřevo bylo využíváno pouze jako otop a stavební materiál. S rozvojem zemědělství docházelo k vypalování lesa, stejně jako to dnes sledujeme v rozvojových zemích světa, kde les ubývá a na jeho místě se rozšiřují plochy pro výnosnější kulturní plodiny. Na našem území probíhaly podobné zásahy s ničením lesostepní krajiny ve středověku a dříve. Zemědělci neměli možnost se uživit bez neustálé úpravy krajiny a mířili tam, kde jim zemědělství něco vynášelo. K hospodaření nevlídná krajina s kameny a nevhodnou půdou nebyla jejich cílem. 

Jak les vypadal v počátcích jeho hospodářského využití?

Hospodářské využití lesa netrvá dlouho, počátek nastartovala před dvěma sty lety Marie Terezie. Aby skončilo divoké nakládání s lesy, zavedla první lesnický patent. Lidé v lesích pastvili a vybírali hrabanku, čímž les ochuzovali, a ten se nemohl vyvíjet. Činnosti člověka byly tak razantní, že chybělo dříví na běžnou činnost jako otop, stavby a v Příbrami i pro využití v dolech. Muselo tedy dojít k zásahům vyšší moci, v té době Habsburků, kteří ustanovili, jak by mělo hospodařit. Od 18. až 19. století se začala jako porost prosazovat borovice a následně smrk. Důvodem byla společenská poptávka. Smrk se jevil jako dřevina, která rychle odrůstá a je nejlépe využitelná, a také klima bylo pro tuto dřevinu příznivější. 

Navazujete na historickou péči, nebo je současný lesní management výrazně odlišný?

Ve smrkových porostech, které převažují, se pravidla do současné podoby postupně vyvíjela. U nově vzniklých kultur se způsob péče samozřejmě také mění. U nás preferujeme kotlíkové smíšení, v rámci lesa pak vznikají plošky s dřevinami s podobnými ekologickými nároky. Dále praktikujeme jednotlivé smíšení se shlukem jedinců – jedle, borovice, douglasky, modřínu a smrku. Aktuální sucho změnilo situaci a dřeviny, dříve považované za pionýrské, patří v současnosti k těm, jejichž význam velmi naroste a jako jediné budou na některých místech schopny růst. Rozdělení dřevin na hospodářské a pionýrské se v dnešní době prakticky pomíjí. Každý strom, který v lese poroste, bude dobrý. 

V jaké kondici jsou dnes městské lesy?

Lesy jsou všeobecně ve špatném zdravotním stavu. Z odborného pohledu mluvíme o defoliaci, tedy úbytku listové nebo jehličné plochy dřevin. U smrku bychom za normálního stavu měli mít šest až devět ročníků jehlic, a reálně jich jsou dva až tři ročníky. Jestliže si stoupnete pod smrk, uvidíte krásně oblohu, protože koruny jsou hodně prořídlé. Pokud jsou stromy v dobrém stavu, přes korunu na nebe nedohlédnete. Sucho působí nejen na smrky, ale i na další jehličnaté a listnaté dřeviny – jako první odcházejí například břízy na místních haldách. Některé dřeviny sucho zvládají lépe, jiné čeká útlum nebo zmizí. Listnaté stromy mají výhodu, že mohou své transpirační orgány shodit třeba i v srpnu a zkrátit tak vegetační dobu. Jehličnany to nedokážou, transpirují neustále a vytvářejí tak kyslík po celý rok. Nelze ovšem vyčlenit jakoukoliv dřevinu z hospodaření, dnes zatracovaný smrk nás zatím z devadesáti procent ekonomicky živil. 

Můžete jako správce lesů zasáhnout, aby se sucho na porostu tolik neprojevovalo?

Les je konzervativní a jeho vývoj je pomalejší. Jeden lesník vysadí novou generaci stromů a sklidí se za sto a více let. Mohou nastat limity – kůrovec zlikviduje les, a tím pádem začneme od bodu nula. V takové situaci se nenacházíme a standardně hospodaříme tak, že nahrazujeme jehličnaté monokultury listnatými dřevinami. Holiny po kácení u nás zabírají řádově asi 0,30 hektaru, přičemž zákon dovoluje rozsah holiny až do jednoho hektaru. Takovou holinu jsme zatím za dobu našeho fungování nevytvořili, pokud k tomu nepomohla přírodní kalamita. Mýtní těžba zasáhne jedno procento lesa za jeden rok, za dvacet let tedy ovlivníme dvacet procent skladby dřevin. 

Změna skladby lesa za posledních třicet let je velmi pozvolná (údaje viz tabulka – pozn. redakce). Dá se tento proces urychlit?

Hospodaříme podle lesního hospodářského plánu a zákona určujících celý proces a neměli bychom je překračovat. Přichází ale i nahodilá těžba, kterou nelze předvídat a změna klimatu následovaná kůrovcem tomu nahrává. Kůrovec tady byl vždy, v současnosti má ovšem možnost rozvíjet se mnohem rychleji. Stromy jsou oslabené a náchylné k rychlejší likvidaci. Kůrovec neničí jen smrky, ale i jiné dřeviny, především borovice. To pak ovlivňuje přístup k odlesnění a budování nového lesa. Někteří kritici napadají kácení a vytváření holin a až následné vysazování nových dřevin. Je však obtížné dostat do lesa jinou dřevinu než smrk, když je mateční dřevinou. K založení jedlových, bukových nebo dubových částí lesa potřebujeme mateční porost, aby zde dopadaly semínka těchto dřevin, jinak se musí sázet sazenice. Zároveň sucho neumožňuje dělat podsadby, protože konkurence vyšších stromů je všechny zničí. 

A měla by se zákonná pravidla – například kvůli aktuální potřebě vypořádat se s klimatickou změnou – upravit?

Osobně se domnívám, že nikoliv. Když příroda vytvoří velkou holinu, což teď vidíme u Orlíku nebo v Píseckých horách, nastává problém, aby tento les podrostl. Vznikne krajina blízká lesostepi a nebude zachována funkce lesa, která se do takových míst navrátí až za desetiletí. Z mého pohledu lesáka je lepší, když k nahrazování původního lesa lesem novým dochází postupně. Nikdo netuší, co bude za sto a více let, až bude tento les někdo další kácet. Zároveň vycházím z předpokladu, že počasí se nějakým způsobem vyvíjí a vysazovaní pestré dřevinné skladby je jediná možná cesta, jak smrkové porosty nahradit. Velká odlesnění kvůli kůrovci nebo větrné kalamitě samozřejmě postupné nahrazování stromů procentuálně změní. Například na Vysočině dojde k výměně až šedesáti procent lesa. Určitě to není dobře, protože více slunce způsobí ještě vyšší oteplení a usnadní se také přístup větru. Tudíž nastane i větší sucho. 

Jak moc spolu sucho, kůrovec a polomy souvisejí?

Jsou součástí jednoho problému. Klima ovlivňuje vývoj lesa, kůrovce, působení větru. Abnormality jsou tady již skoro pět let, vezměme jen letošní zimu. Oteplování, s různými výkyvy, pozorujeme dvacet či třicet let. Jde o nový fenomén, ke kterému se musí postavit celá společnost. 

Lesy jsou pro mnoho lidí nejen v aktuální situaci vyhledávaným místem sportovního vyžití i relaxace. Ohlížíte se kromě standardního hospodaření také na zájmy turistů?

Finanční situace posledních let dovolila vybudování dvou stezek na Litavce a na Padáku. Postavili jsme obůrky, kde mohou návštěvníci pozorovat volně žijící zvěř. O tyto projekty musíme i nadále pečovat a udržovat je, takže vyžadují další investice. Trend volnočasového využití lesa bude neustále narůstat, protože lidé z města si potřebují někde odpočinout. 

Přináší stoupající zájem lidí i negativa?

Kromě dnešní koronavirové situace je zájem lidí spojen i s aktuálními trendy mobilních telefonů a různých aplikací. Nezanedbatelný je vliv sociálních sítí a jejich anonymita. Hodnocení stavu lesů patří bohužel k negativům, proti kterým není obrana. Na sociálních sítích se vedou diskuse o našich zásazích, aniž by je někdo chtěl přijít řešit osobně. 

Lidé zkrátka zaznamenají spíše kácení než obnovu lesa…

Lesní zákon nařizuje, že vykácený les musíme zalesnit do dvou let. V loňském roce proběhla těžba například ve Zdaboři a výsadbu jsme uskutečnili do šesti měsíců od těžby. Pokud se tam podíváte dnes, jsou všechny vykácené plochy nahrazeny novým lesem: bukem, dubem, z menší části smrkem ztepilým a douglaskou tisolistou. Plochy jsou oploceny k ochraně před zvěří a lidmi. Stromky jsou zatím nízké – 30 až 40 centimetrů a listnáče bez listí – a tak nejsou tolik vidět. K většímu odkácení došlo proto, že kořenová konkurence vytáhne vodu, a malé stromky pak nemohou růst. 

Jaké typy kácení vlastně provádíte?

Kácení stromů probíhá v holinách. Pak dochází k takzvané výchově lesa, tedy prosvětlování. Prosvětlování rozdělujeme na probírky, kdy bereme finančně zajímavou hmotu, a prořezávky, při nichž hmota zůstává na místě, les se uvolňuje a vybírají se do budoucna významní jedinci. V neposlední řadě sekáme buřeň – veškerou trávu, ostružiny, maliny nebo dřeviny v hojném náletu, které již na daném místě nechceme. 

Kolik stromů ročně pokácíte a kolik vysadíte?

Počet stromů odstraněných za rok dosahuje řádu tisíců. Hospodářský plán umožňuje za dobu deseti let vykácet více než 80 000 kubíků dřeva. Hospodaříme vyrovnaně a každý rok se jedná o jednu desetinu z celkového počtu, tedy 8000 kubíků. V loňském roce jsme vykáceli 7282 kubíků, především v těžbě nahodilé, úmyslné a také výchovné. Za jeden smrk nasázíme kolem deseti jehličnanů – smrku nebo jedle. Při založení listnatého lesa je jeden jedinec nahrazen dvaceti listnatými sazenicemi – buku a dubu. Ročně vysadíme přibližně 60 000 stromků. 

Jaký je podíl těch, co se ujmou a v lese zůstanou?

Lesní zákon stanovuje, že do sedmi let by paseka měla být ve stavu zajištění. Je odrostlá od buřeně, od zvěře a dalších vlivů a je životaschopná. V sedmi letech by zde mělo růst 80 procent jedinců. 

Komu dřevo z lesa prodáváte?

Prodej dřeva představuje více než devadesát procent našich tržeb, k ostatním patří drobný prodej zvěřiny nebo dotace. Městské lesy Příbram jsou dlouhodobě finančně soběstačné, kdy z tržeb hradí provoz společnosti, veškerou činnost v lese a odvádí adekvátní nájem vlastníkovi.

Dřevní hmota míří k velkým odběratelům z více než devadesáti procent. Nejméně využitelnou část zpracují papírny například ve Štětí, dále zásobujeme velké pily i drobné pilaře například na Sedlčansku pro výrobu kvalitního truhlářského či stavebního řeziva. Pro občany města a blízkého okolí jsme zavedli také distribuci palivového dřeva. Dvoumetrové palivové dřevo vozíme přímo z lesa a štípané dřevo je k dispozici v naší štípárně. 

Do jakého míry dřevní hmotu zpracovávají přímo Městské lesy Příbram?

Prodáváme vždy hotový sortiment zpracovaný podle poptávky. Už při vstupu do porostu víme, jaký sortiment budeme prodávat. Z tohoto důvodu jsou pro nás ekonomicky výhodné harvestory, jelikož jsou z jednoho stromu schopny vytvořit pět až šest druhů sortimentu. Stromy v okolí města jsou s věkem kolem 110–130 let přestárlé a ekonomický význam je u nich snížen. Nejprve se seřízne nahnilá část vhodná na palety nebo papír, následně se řeže sortiment pro truhlářské nebo stavební řezivo až po špičku učenou pro papírenství.

Udržujete nějaký druh certifikace lesa?

Lesy jsou od roku 2002, kdy se se tato certifikace začala na našem trhu uplatňovat, certifikovány v kategorii PEFC, která certifikuje dvě třetiny lesů v ČR. Certifikace FSC je zaměřena především na národní parky. Certifikace je po odborném posouzení stavu lesa obnovována. V loňském roce proběhla s dobrými výsledky kontrola dodržování pravidel certifikace zaměřená na hospodaření v rámci minulého desetiletého plánu a poslední certifikát je platný do 30. září 2021. Jediným minusem v našich lesích je zmiňované velké procento přestárlých smrků a borovic, což je dáno historicky. 

Stanislav D. Břeň

Smrk začínají nahrazovat jiné dřeviny

Veškerá lesnická činnost je založena na hospodářském plánu, který se po deseti letech obnovuje. Taxační firma projde celý les, zkontroluje jeho stav a vytvoří plán péče. Následující tabulka ukazuje, jak se v průběhu posledních desetiletí změnila (a do budoucna změní) druhová skladba dřevin spravovaných Městskými lesy Příbram. Patrný je úbytek smrku ve prospěch jiných dřevin. Velikost ploch je uvedena v hektarech.