Bazén, ČOV a chystaný úvěr za stovky milionů. Jaké investice jsou v plánu

Prosincové jednání zastupitelstva města Příbram nad střednědobým výhledem rozpočtu a plánem investic odkrylo spor o to, jak má město plánovat své finance v době velkých investic a nejistoty. Zatímco vedení radnice obhajovalo zákonné minimum a potřebnou flexibilitu, opozice upozorňovala na nedostatečný časový horizont, slabou provázanost dokumentů a rizika spojená s úvěrovým financováním. 

Předmětem prosincového jednání zastupitelstva města Příbram byl důležitý finanční dokument – Návrh střednědobého výhledu rozpočtu města Příbram na léta 2027–2028 a s ním související Návrh plánu investic 2026–2028 (o rozpočtu pro rok 2026 jsme psali v Kahanu 1/2026). Oba dokumenty vypovídají o tom, jaké investice město zamýšlí nejen v tomto roce. Diskuse zastupitelů odhalila rozpory v přístupu k dlouhodobému finančnímu řízení města, realismu investičních záměrů a transparentnosti rozpočtových položek.

Významné investiční projekty

Důvodová zpráva standardně definovala střednědobý výhled rozpočtu jako nástroj pro finanční plánování na 2–5 let, který obsahuje souhrnné údaje o příjmech, výdajích, závazcích a dlouhodobých záměrech. Finanční výbor ZM doporučil návrh schválit a vzít na vědomí. Předkladatel materiálu Vladimír Karpíšek, 1. místostarosta odpovědný za hospodaření města, uvedl, že materiál byl projednán na pracovním setkání a došlo k jeho zpřehlednění, zejména v tabulce plánu investic (je součástí této rubriky). „Chci upozornit, že došlo k doplnění i ve výhledu na další léta, tedy po roce 2028, a to o 15 milionů korun na komunikaci Vokačovská – Prachatická.“ 

Vladimír Karpíšek dále potvrdil, že město čekají významné investiční projekty, přičemž klíčovou roli hrají nový plavecký bazén a rekonstrukce čistírny odpadních vod (ČOV). Tyto projekty si vyžádají úvěrové financování: „Materiál obsahuje také další finančně náročné investiční akce, proto se město nevyhne potřebě úvěru, kdy v roce 2027 předpokládáme čerpání 300 milionů korun.“ V reakci na dotazy ohledně delšího časového horizontu (až do roku 2030) místostarosta obhajoval dvouletý výhled (2027–2028) s odkazem na zákonnou povinnost a nejistotu: „Nechci tu spekulovat a následně se mýlit v řádu stovek milionů korun, proto tedy s dovolením tak, jak nám ukládá zákonná povinnost na 2–5 let, předkládám výhled a plán na dva roky.“

Střet o délku plánovacího horizontu a realismus investic

Nejzásadnější kritika zazněla od zastupitele Václava Dvořáka, jinak ekonoma, který zpochybnil délku plánovacího horizontu a celkovou provázanost dokumentů. Důvodem je zejména mnohaletá lhůta, v níž plánování a realizace investic probíhá. Odůvodnění krátkého výhledu označil za nedostatečné a nerealistické pro město velikosti Příbrami. „Absolutně nemůžu vzít takové odůvodnění, protože jak rozpočet, tak střednědobý výhled jsou jenom odhady, i rozpočet na rok 2026 je jenom odhad a jde o to, aby pokud možno ty odhady byly přesné. To, že skutečnost bude nakonec o kus jiná, to je tady každému z nás jasné. A odůvodňovat tím, že nevíme přesně, a proto to děláme jenom na dva roky, to je, nezlobte se, zástěrka, proč to nemáme na delší dobu.“ 

Václav Dvořák argumentoval, že u tak velkých investic, jako jsou ČOV a bazén, je nezbytné vidět dopad do dalších let, včetně navázaných projektů (sportovní hala, parkovací dům) a splácení úvěru. Poukázal na praxi větších měst: „Dělám pro pražský magistrát a tam to mají na pět let a ke střednědobému výhledu mají i dlouhodobý výhled, aby dokázali plánovat, aby viděli, kam to město finančně směřuje.“ 

Kritika se zaměřila i na položku „výhled na další léta“ v plánu investic, kde je uvedena částka přes miliardu korun. Václav Dvořák tvrdil, že tato částka není promítnuta do střednědobého výhledu rozpočtu, což znemožňuje posoudit finanční dopad. „Sloupeček další léta, to je takové možná, a spíš ne. To není plánování. Ve chvíli, kdy nemám projekci jak v plánu investic, tak v rozpočtovém výhledu na čtyři roky, tak musím udělat ten nedobrý závěr, že to není plánovací dokument.“ 

Na obranu vedení města vystoupil zastupitel Jiří Holý, který z pozice předsedy finančního výboru podpořil předložený materiál a zpochybnil smysl delšího plánování v prostředí vysoké nejistoty. „Pracujeme s čísly, která jsou velmi nejistá. Vytýkáte, že pracujeme s rozpočtem na rok 2026 a výhledem na 2027, 2028 a celý zbytek, řekněme ty další tři nebo čtyři roky, máme ve sloupci výhled na další léta. Nejsem si jistý, zda má smysl rozdělovat částku jedné miliardy, kterou mám uvedenou ve sloupci ‚další léta‘, do jednotlivých let 2029–2031 a dále, a to vzhledem k nejistotě a míře pravděpodobnosti, se kterou v současnosti pracujeme.“ Současně ocenil detailní poznámky u investičních položek a argumentoval, že pro rozhodování je stávající forma dostatečná, zejména s ohledem na obrovskou tříletou investiční akci (bazén, ČOV). 

Václav Dvořák nicméně trval na tom, že neprovázanost investičního plánu s rozpočtovým výhledem v delším horizontu je nerealistická a povede buď k nerealizaci slibovaných akcí, nebo k razantnímu navýšení úvěru.

Diskuse o konkrétních investičních a rozpočtových položkách

Diskuse se následně stočila i k několika konkrétním oblastem. Antonín Schejbal se dotázal na plánovanou výstavbu téměř tří desítek městských bytů, o které na podzim informovala tisková zpráva města, a na to, kde jsou tyto investice promítnuty v plánu. Vladimír Karpíšek potvrdil, že projektová dokumentace je zadána, ale realizace je vázána na dotační tituly, zejména na využití podpory z Ministerstva pro místní rozvoj nebo Státního fondu pro podporu investic ve výši až 90 %. 

Vladimír Karpíšek a starosta Jan Konvalinka odhadli optimistický výhled realizace na rok 2027, realistický spíše na rok 2028, s tím, že „podmínkou pro realizaci je vyhlášení vhodných dotačních titulů.“ Místostarosta zároveň uvedl, že prioritou města není stavět byty ve své režii. „Připravili jsme podmínky pro developery a ti se nám hlásí a už jsme jednali se čtyřmi, kteří mají zájem tu stavět bytovou výstavbu. Proto směřuji tou cestou, že necháváme výstavbu bytů především na soukromých developerech.“ Václav Dvořák však upozornil, že ani menší, konkrétně slibované akce, jako oprava v Hailově ulici (tzv. Drakovna, dříve Železářství Říha) za 20 milionů korun, nejsou v plánu investic zahrnuty. 

Stanislav D. Břeň 

Plán investic