„Chceme do města přilákat více nových investorů a inspirovat k investování i Příbramské, ale zároveň od nich něco požadujeme,“ říká Ivan Fuksa, předseda Výboru pro územní plánování (jinak též člen rady), který je poradním a iniciačním orgánem zastupitelstva města a jehož hlavní pracovní dokument představuje územní plán města.

Co má na starosti Výbor pro územní plánování?

Výbor se věnuje záležitostem, které se týkají územního plánu města a jeho změn, a diskutuje o urbanismu a využití rozvojových ploch. Přebíráme podklady od odborných zpracovatelů, což je především architekt Ivan Plicka jako zpracovatel územního plánu. V současnosti vedeme debatu také s architektkou Veronikou Šindlerovou z Ústavu prostorového plánování Fakulty architektury ČVUT. Se studenty si v rámci semestrální práce vybrali Příbram pro alternativní posouzení územního plánu. Skrz město aktuálně spolupracujeme také s firmou Frank Bold Advokáti, která pro nás zpracovává vize a postupy, jak do města přilákat nové investory, s čímž samozřejmě souvisí územní plán. Všechny podklady získáváme od úředníků radnice a na výboru je probíráme. Výbor má široké zastoupení lidí v rámci zastupitelstva města i mimo něj včetně odborníků. Naše výstupy jsou doporučením pro rozhodování rady a zastupitelstva města.

K čemu slouží územní plán?

Územní plán je základním podkladem pro občany, město, organizace a investory, kteří chtějí v Příbrami něco budovat. Plán jim dopředu říká, zda a za jakých podmínek je možné realizovat jejich záměry.

V současnosti se připravuje změna územního plánu číslo dvě. Co bude zahrnovat?

Máme rozpracované dvě změny, č. 2 a č. 3. Dvojka se diskutuje odhadem tři roky, byla jednou schválená, ale vlivem nesouhlasných připomínek krajského úřadu ji bylo nutné projednat znovu. Veřejné projednání proběhlo 6. května 2024. K obsahu změny přichází architekt Plicka se stanoviskem, že je vhodné zahušťovat zástavbu, využívat dlouhodobé proluky po demolicích z padesátých a šedesátých let, nebo doplnit „panelákovou“ zástavbu tak, aby se umožnilo vybudování nových objektů pro služby či pro bydlení.

Proč?

Když se chce dnes město rozvíjet, má k dispozici hlavně plochy na okraji, kam se však musí přivést inženýrské sítě, což vše velmi prodražuje. Současně nechceme, aby se centrum stalo místem duchů, ale přibyly v něm byty či služby. Ve změně číslo dvě jsme se také bavili o rozšíření lokalit pro bytovou zástavbu severozápadně od nemocnice, dále se řešila expanze průmyslové zóny, a to konkrétně v blízkosti obchvatu naproti Troxu, kde se navrhovalo zřídit novou plochu podél silnice. Kolem toho probíhala velká diskuse, stanovisko architekta bylo proti, protože zastává názor, že Evropská ulice by měla tvořit nepřekročitelnou hranici města. Po nesouhlasném stanovisku kraje jsme plochu jako rozvojovou zónu vyřadili.

Jak zabránit vylidňování a mizení služeb a obchodů z centra?

V této souvislosti jsme mluvili o tom, jak velké plochy pro obchod a služby povolit. Nynější limit byl 500 metrů, z diskuse vzešlo 1000 metrů čtverečních. To by mohlo být atraktivnější pro investory a přinést zlepšení služeb pro občany.

Mluvilo se také o Orlově….

Tam je nástupní prostor do Brd. Chtěli jsme podpořit turistickou aktivitu tím, že na zdejším brownfieldu bývalého JZD by místo zchátralých budov kravínu vybudoval investor nový penzion. Územní plán v této lokalitě povoloval 50 lůžek. Život ukazuje, že takové penziony přežijí v létě, v zimě nikoliv. Mimo hlavní sezonu je může uživit třeba kongresová turistika, pro tu je ale potřeba aspoň 100 lůžek.

Orlov je zajímavou případovou studií pro aktivitu občanů nebo občanských iniciativ. Někteří s takovou změnou nemusí souhlasit, mohou se obávat třeba nárůstu automobilové dopravy. Jak mohou občané ovlivnit územní plán?

V Orlově se komunikuje s osadním výborem, uskutečnilo se několik sezení a původně neutrální pozice vykrystalizovala do současného pozitivního stanoviska. Hlavní důvod spočívá v tom, že Orlov je velmi frekventovaný, na jeho konci se nachází malé parkoviště, které slouží jako otočka městských autobusů, auta mohou jezdit až nahoru v úzkých uličkách a mohou bránit ve vjezdech k domům. Zmiňovaný projekt v místě chátrajícího JZD by měl zahrnovat i parkoviště pro 100 automobilů, které by bylo ve vlastnictví města. Sloužilo by jako záchytné, kromě rezidentů by vozy už nevyjížděly výše. Ptáte-li se na možnost ovlivnit plán, občané nebo iniciativy mohou dávat podněty na Odbor Stavební úřad a územní plánování. Jejich námět se prodiskutuje, zda je realizovatelný, a popřípadě dále rozpracuje. Konečné slovo při změně územního plánu má pak zastupitelstvo, respektive nadřízený orgán.

Co je součástí změny číslo tři?

Běží paralelně, je takzvaně technická, mění se především barvy nebo názvosloví, aby byly územní plány standardizované napříč Evropskou unií.

Architekt Plicka sestavuje územní plán Příbrami od devadesátých let. Přináší pohled architektky Šindlerové či studentů alternativní pohled?

Už máme první výstupy představené na fakultě i v Příbrami a lze říci, že pohled studentů je svobodnější a ambicióznější a přináší cennou inspiraci.

V jakém směru?

Například nemá smysl budovat nové fabriky, když je v Příbrami poměrně nízká nezaměstnanost. Studenti říkají třeba toto: Příbram je nyní na hranici vzdálenosti od Prahy, kdy někteří starší občané, nejen Pražané, ale i lidé v produktivním věku odcházejí bydlet do klidnějších a lacinějších lokalit. Musíme se připravit na to, že po vlně investic v Mníšku nebo Dobříši, které postupně omezují své další rozšiřování, se toto pásmo posune k Příbrami. Pro město to bude výzva a studenti přišli se zajímavým pohledem a návrhem podpory takzvané stříbrné ekonomiky. Že by se v Příbrami stavěly domy s pečovatelskou službou nebo privátní byty pro zejména starší lidi, kteří z výše uvedených důvodu odcházejí z hlavního města. Na to by navazoval servis pro tyto obyvatele. Což je výzva pro rozvoj služeb v oblasti zdravotní a ošetřovatelské. Ze studentské práce vzešly také návrhy na vytvoření nových propojek mezi starou a novou Příbrami, kterou rozděluje železnice.

Výbor se zabývá i lokalitou Fantova louka. V jaké fázi je jednání o prohlášení větší části území jako významného krajinného prvku?

Žádný nadřízený orgán v oblasti životního prostředí zatím (k 15. květnu – pozn. red.) nevydal rozhodnutí ke zmenšení rozvojové plochy. Ocitáme se ve specifické situaci, kdy stále platí stávající územní plán a občané zejména Nové Hospody se obávají, aby nebyla zahájena stavební činnost, kterou územní plán stále umožňuje. Na druhou stranu platí, že velká část louky je mokřad, na kterém by se dalo stavět pouze s obtížemi. Náš výbor vydal usnesení, které konstatuje, že dosud nebylo ukončeno řízení o registraci krajinného prvku. Dále jsme deklarovali, že po vydání pravomocného rozhodnutí o jeho registraci, z něhož budou zřejmé náležitosti a územní rozsah, se budeme problematikou zabývat ve vztahu k územnímu plánu a navrhneme řešení, jež přihlédne k zájmům přírody, ale i právům dotčených majitelů pozemků. Ti totiž v dobré víře lokalitu roky připravovali na svůj investiční záměr. Je třeba být obezřetný a musíme spolupracovat s právníky, protože by vlastníci mohli po městu požadovat případné kompenzace.

Když se člověk probírá materiály k Fantově louce za posledních dvacet let, neubrání se překvapení, jak výrazně se situace v této věci zvrátila. Podle posudků bylo od počátku jasné, že Fantovka je přírodně cenné území, přitom se tam ale připravovala nová čtvrť pro až dva tisíce lidí. Jak byste vysvětlil tento rozpor?

Sám se problematikou v rámci našeho výboru či jako radní zabývám od roku 2022. První zásadní stanovisko k tomu, že lokalita je přírodně cenná, pochází z roku 2006, kdy území mapovalo Hornické muzeum Příbram a popsalo, že se na něm vyskytují chráněné druhy rostlin a živočichů. Ale nebylo to na změnu územního plánu plně použitelné. Proto město nechalo zpracovat další posudky. A postupně sílila doporučení, aby byl zřízen významný krajinný prvek. Hodně tomu přispěla rovněž iniciativa občanů z Nové Hospody.

Zmínil jste spolupráci se společností Frank Bold Advokáti. Co městu přináší?

Dosavadní strategie města ve vztahu k investorům byla taková, že se čekalo, až někdo Příbram objeví. Tok informací je třeba otočit – ukázat investorům, že máme plně přichystané rozvojové zóny, které mají konkrétní využití. Je třeba připravit kvalitní prezentaci a pustit ji do veřejného prostoru, aby informace měli investoři v Příbrami i mimo ni. Získají vhled do územního plánu, znají bližší souvislosti a dopředu vědí, jak se město zachová. Na druhou stranu radnice očekává, že když zajistí všechny podklady a odstraní administrativní bariéry, bude se investor podílet na budování přístupových komunikacích, autobusových zastávek, veřejného osvětlení nebo při velkých projektech na výstavbě mateřských škol. S tím nám Frank Bold Advokáti pomáhají a už k máme dispozici první výstupy.

Stanislav D. Břeň

Na webu pribram.eu, resp. pod zkratkou 1url.cz/0KgJh jsou územní plán, regulační plán či urbanistické a územní studie města Příbram.