Prázdné ulice bez aut i lidí, většina obchodů zavřených, hřiště a školy bez dětí, zamčené úřady… To byl v posledních týdnech obraz Příbrami. Nový typ koronaviru sice omezil život města, mnoho služeb, firem a institucí však funguje i za ztížených podmínek dál a poskytuje servis občanům. A nastartovaly se také občanské, kulturní či firemní aktivity, jejichž cílem je pomáhat.  

Koronavirus zastavil běžný společenský, kulturní, ekonomický, školní a také politický život v Příbrami. Onemocnění však probudilo spodní pozitivní proudy ve společnosti a přivedlo k aktivitě velký počet lidí, kteří jsou ochotni pomáhat, tvořit a zlepšovat.

Šije celá Příbram

Po vyhlášení karanténních opatření v půlce března se tématem číslo jedna staly roušky. Byly k dispozici ve velmi omezeném počtu, a to rovněž pro pracovníky v takzvané první linii. Proto se mnoho organizací, firem i domácností proměnilo v krejčovské manufaktury, jež začaly produkovat – často ve vysoké kvalitě provedení a designu – toto nedostatkové zboží. 

Rychlou proměnou z kulturního stánku v krejčovskou dílnu prošlo například příbramské divadlo. Roušky zde šijí od 17. března a do poloviny dubna jich vyrobili osm tisíc. „S šířením viru se začaly u lidí objevovat i psychické problémy. A tak jsme si řekli, že s kulturou bychom neměli přestat úplně, a v rámci možností mohli přispět k rozptýlení chmurných nálad,“ řekla zástupkyně ředitele Anna Čiperová. V prvním projektu s názvem Co pamatuje stará Blažková nabídlo divadlo svým příznivcům videozáznamy starších inscenací. „Diváci tuto možnost opravdu přivítali. Jejich sledovanost je vyšší, než kdybychom je odehráli na velké scéně divadla. Hned poté jsme přišli s Divadelníčkem, který je určen především dětem. Jedná se o herecké čtení Neználkových příhod,“ informovala Anna Čiperová. Příspěvková organizace se zapojila i do projektu Vaše kino (více v jiné části tohoto vydání Kahanu). 

Příspěvkové organizace však nebyly jediné, které se do výroby ochranných prostředků pustily. Zmínit lze například spolek Babíkov, jenž odložil jehlice, háčky a vlnu a vyměnil je za nůžky, špendlíky a šicí stroje. „Roušky tvoříme pro místa, kde je jich nedostatek. Možná právě vy ji máte doma, neboť i město Příbram pár našich kousků rozdalo,“ uvedla Gabriela Šejbová ze spolku Babíkov. Roušky se dostaly do nemocnic, domovů pro seniory, pečovatelských domovů nebo kojeneckého ústavu. Další organizací, která se vrhla na produkci roušek, byla Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých v Příbrami. Její vedoucí Radka Lienertová a její známí šili roušky především pro nevidomé organizované v rámci SONS Příbram. Roušky nejen pro město Příbram šila také parta maminek a kamarádek kolem Kateřiny Volfové. Dohromady jich ušily tisíce. Šicí stroje běžely i v dalších organizacích nebo domácnostech a všichni zúčastnění si zaslouží velké díky. 

V počátcích nouzového stavu nebyly roušky zdaleka jediným palčivě chybějícím zbožím. Stejně tak se nedostávalo respirátorů nebo štítů. Někteří majitelé 3D tiskáren dobrovolně poskytovali štíty z 3D tiskáren městu Příbram, nemocnici, státní i městské policii, Centru sociálních a zdravotních služeb, praktickým lékařům, věznici, Farní charitě Příbram, školám i školkám nebo Protialkoholické záchytné stanici. Na výrobě se podílejí SPŠ a VOŠ Příbram, Gymnázium Příbram, Cowárna a dobrovolní 3D tiskaři z okolí. Distribuovány byly stovky štítů.

Do nemocnice jen v případě nutnosti

Jedno z míst, kde dochází ke „koncentraci“ koronavirové nákazy, představuje příbramská nemocnice. „Pokud nemusí, tak lidé do nemocnice nejdou. Počet akutních vyšetření je však přibližně stejný. Nemocnice výrazně omezila plánovanou neakutní péči a soustředíme se na péči akutní,“ informoval ředitel nemocnice Stanislav Holobrada. Podle něj ale neubývá počet akutních stavů, jako jsou infarkty, cévní mozkové nebo náhlé břišní příhody. Stejně tak dochází k různým typům zranění, jež je třeba odborně ošetřit v nemocnici.

Její ředitel se také vyjádřil k povaze současného koronavirového onemocnění: „Virová respirační onemocnění existují v lidské populaci odjakživa. Eliminace těchto nemocí se děje skrze imunitní systém každého organismu a v určitém okamžiku je imunitní vybavenost lidí vysoká a jednoznačně vítězí nad infekcí. Po čase imunitní pozornost klesá nebo dojde k mutaci viru, a proto imunita na nějaký čas prohrává. V tomto nekonečném souboji někdy pomohou virostatika, více však vakcinace.“ Srovnání s běžnou chřipkou, která je rovněž virové povahy a nebývá provázena drastickými karanténními opatřeními, podle něj pokulhává. „Problémem nového koronaviru je jeho virulence. Pokud ji spojíme s dnešní globalizací, pak je problém na světě velice rychle.“

Nemocnice ve spolupráci se záchrannou službou zajišťuje testování v domácím prostředí, v odběrovém centru v areálu nemocnice nebo u hospitalizovaných pacientů. Testování se poskytuje pouze na vyžádání praktického lékaře. Stanislav Holobrada zdůraznil, že devět z deseti lidí nakažených koronavirem má průběh onemocnění bez příznaků nebo s lehkými symptomy. I když i v Příbrami zemřel starší člověk s koronavirem, jeho úmrtí lze připsat i jiným zdravotním problémům. 

Tíže koronavirové pandemie významně dopadá také na středočeské záchranáře. V druhé polovině března navíc čelili personálnímu oslabení, kdy 12 záchranářů a samotný ředitel Zdravotnické záchranné služby Jiří Knor museli do karantény. Šlo o preventivní opatření poté, co bylo zjištěno, že přišli do kontaktu s nakaženým zaměstnancem jedné z pražských nemocnic, jenž zároveň pracuje pro ZSS. Po otestování na možnou nákazu covid-19 se ukázalo, že podezření bylo liché.

Pomoc především pro seniory

K těm, kteří pomáhají od začátku koronavirové epidemie, se připojila samotná radnice. Vedle jiných aktivit zorganizovala například veřejnou sbírku. „Mnoho lidí se na nás obracelo s tím, že by chtěli pomoci i finančně. Z tohoto důvodu město vyhlásilo sbírku určenou na pomoc osobám zasaženým situací spojenou s koronavirem a subjektům, které těmto osobám podporu poskytují,“ vysvětlil příbramský místostarosta Martin Buršík.

Veřejná a Středočeským krajem osvědčená sbírka byla otevřena 2. dubna a platí po dobu neurčitou. Transparentní účet 90018-521689309/0800 je veden u České spořitelny.

Město zřídilo také bezplatnou linku psychologické pomoci pro občany (tel. 800 162 354), u kterých vývoj současné situace vzbuzuje nadměrné obavy a chtějí se s někým poradit. „Tři dny v týdnu je zde k dispozici paní psycholožka, která lidem radí, jak zvládat úzkostné stavy,“ vysvětlil příbramský starosta Jan Konvalinka. Příbram zřídila také webovou subdoménu koronavirus.pribram.eu, na které lze najít potřebné informace v ucelené podobě. Z počátku karantény prakticky denní zpravodajství na e-mail registrovaných přicházelo také z Infoservisu města Příbram. Ve zvlášť závažných případech byly zasílány zprávy na mobily. 

Ihned po vypuknutí epidemie a přijetí karanténních opatření se začaly objevovat nabídky pomoci ze strany dobrovolníků. Byly spontánní a spíše neoficiální – v sousedství, díky místnín hasičům nebo osadním výborům. „Profesionálně“ bylo připraveno například Dobrovolnické centrum organizace ADRA Příbram, která ve městě rozvíjí aktivity na bázi dobrovolnictví i mimo krizové situace. ADRA se zaměřila na seniory patřící mezi nejohroženější skupiny, ale také na zaměstnance maloobchodních řetězců, kteří potřebují hlídání dětí v čase, kdy prodávají nebo doplňují regály. Podle vedoucí příbramského centra Anny Simakové se nejvíce žádostí vztahovalo k zařízení nákupů, vyzvednutí léků či venčení psů. Krátce nato začala ADRA spolupracovat s městem Příbram na provozu takzvané Zelené linky pomoci (800 555 600, 800 444 401). Na tu mohou volat lidé žádající o pomoc. Město přijímá jednotlivé telefonáty a třídí žádosti na ty, jež je schopno zajistit z vlastních zdrojů, a na ty, které postupuje dobrovolnickému centru. Zahájení této činnosti předcházela schůzka s vedením města, kdy byla dohodnuta vzájemná spolupráce. 

Svou činnost zastavil příbramský Senior Point, jehož akce jsou seniory hojně navštěvované. Všechny akce, které byly naplánované na březen a duben, byly zrušeny, a to včetně placených (kino, ples seniorů atd.). „V současné době, kdy jsou senioři doma, se na nás nejčastěji obracejí s dotazy k vrácení vstupenek za zrušené akce nebo k náhradě za pravidelné kurzy. Přibylo i dotazů ohledně zajištění nákupů či sehnání roušek,“ informovala vedoucí místní pobočky Věra Černá. Akcí Senior Pointu se měsíčně účastní přibližně tisícovka seniorů. Populární jsou tréninky paměti, výuka angličtiny a cvičení pro ženy a muže. K oblíbeným programům patří vycházky do okolí města, přednášky a výlety do Prahy. „Už nyní připravujeme plán na další měsíce,“ dodala Věra Černá.

I Senior Point se zapojil do šití roušek. Lektorka kurzu Textilní techniky Alena Marešová šila s účastnicemi kurzu roušky pro pečovatelky z Charity Starý Knín, sestry ve Vinohradské nemocnici nebo domovy pro seniory. Šily pro všechny civilní občany, kteří je požádali, a dále pak pro polikliniky, domovy seniorů a jejich pečovatelky a pečovatelky charity, zdravotní sestry, masérky či sanatoria. Absolventky kurzu si mezi sebou vyměňovaly střihy, zkušenosti a dovednosti. 

Do speciálního režimu musela přejít také Charita Příbram, která lidem pomáhá a je s nimi v úzkém kontaktu často v domácím prostředí. Tato organizace patřila mezi největší příjemce šitých roušek. „V prvé řadě jsme všechny naše zdravotní sestry a pečovatelky vybavili ochrannými prostředky – rukavicemi, dezinfekcí a rouškami. Chtěl bych moc poděkovat všem, kteří nám dobrovolně roušky ušili a pomohli překlenout jejich nedostatek,“ řekl ředitel organizace Jiří Kala. Charita se snaží omezit setkávání zaměstnanců na pracovišti, každá služba má svoje oddělené zázemí a nezbytnou administrativu řeší v maximální míře z domova. I během karantény charita poskytuje domácí zdravotní péči, pečovatelskou službu a sociální poradenství. „Zdravotní sestry a pečovatelky jezdí denně do domácností tak, aby nikdo nezůstal bez pomoci. Sociální pracovníci ze služby pro rodiny a denního stacionáře jsou k dispozici na mobilním telefonu a snaží se pomoci alespoň na dálku,“ uvedl Jiří Kala. Na průběhu poskytování služeb se Charita denně domlouvá s rodinami klientů a jejich ošetřujícími lékaři tak, aby s minimálním rizikem zajistila potřebnou péči.

Sportoviště bez sportovců, zato po údržbě a dezinfekci

Činnost musela ukončit všechna příbramská sportoviště v rámci Sportovních zařízení města Příbram. Po uzavření středisek pro veřejnost byl proveden úklid a sanitace zařízení. „Z ekonomických důvodů byl kromě dětského bazénu a vířivek vypuštěn také velký bazén, rozpustili jsme obě ledové plochy a šetříme energiemi,“ sdělil ředitel Jan Slaba. V souvislosti s možným šířením nákazy byl omezen počet zaměstnanců chodících do práce. Kdo může, pracuje z domova. „Volný čas jsme strávili hlavně přípravou na dobu, kdy budeme moci znovu otevřít. Zajistili jsme dostatek dezinfekce a ochranných pomůcek, a to jak pro zaměstnance, tak pro návštěvníky. Na střediscích jsme rozmístili pumpičky s dezinfekcí a byl zpracován speciální úklidový plán,“ dodal Jan Slaba.

Na konci druhého dubnového týdne se otevřelo hřiště na Svaté Hoře, ostatní zůstala ještě zavřená. „Nepřítomnosti návštěvníků se snažíme využít k údržbě zařízení a opravám, zaměstnanci se střídají a dělají, co je potřeba. Udržujeme prostory a vyčkáváme na znovuotevření, plánujeme také některé změny a vylepšení,“ doplnil ředitel SZM. Vzhledem k aktuálnímu uzavření aquaparku byla prodloužena platnost všech zakoupených permanentek do konce roku 2020. Zákazníci se tak nemusejí bát propadnutí kreditu. 

Technické služby města Příbrami zahrnují několik oblastí. Spravují např. dětská hřiště, sběrný dvůr, kompostárnu nebo hřbitovy. Nejdříve bylo zavřeno vše. Na začátku dubna se částečně otevřely hřbitovy a kompostárna. Po celou dobu karantény plně fungoval psí útulek, jehož obsluha komunikovala s občany „přes plot“. Od 14. dubna je otevřen v bezpečnostním režimu i sběrný dvůr a začíná svoz bioodpadu z hnědých nádob (út a čt). Pozimní čištění města s dopravními omezeními bylo minimalizováno, aby lidé nemuseli přeparkovávat své vozy. Zástupce ředitele TS Libor Michvocík uvedl: „Veškeré vyřizování agendy pro občany probíhá telefonicky nebo pomocí e-mailu. Minimalizovali jsme také možné kontakty zaměstnanců. Většina z nich chodí do práce přímo z domova a úkoly upřesňujeme telefonicky.“

Po celou dobu karantény funguje vyvážení popelnic, tříděného odpadu a odpadkových košů. I pracovníci TS používají podomácku šité roušky, mnoho z nich vyrobila ekonomka této příspěvkové organizace. TS vyzývají, aby před vyhozením do popelnice lidé (bez nákazy) balili použité roušky do igelitového sáčku.

Živá kultura zatím jen v obýváku

Kultura je další oblast, která dostává těžce na frak, a mnohé projekty se ekonomicky dostaly na buben. „Kultura, umělci, kapely a promotéři přijali všechna opatření – nehrají a nevystupují. Stejně tak MKC Příbram pozastavilo plánování i realizaci chystaných eventů,“ řekl vedoucí příbramského kulturního centra Vlastimil Ševr.

Prostory MKC fungovaly v omezeném režimu stejně tak jako zaměstnanci. „Ze dne na den se ze mne stal vedoucí Zelených linek města. Na věcech se snažím najít pozitivum, takže jsem rád, že jsem osobně poznal většinu zaměstnanců Městského úřadu, kteří pomohli s obsluhou zelených linek,“ uvedl Vlastimil Ševr. MKC přetavilo v realitu nápad zvukaře Vladimíra Motyky, totiž Živák do obýváku. Uskutečnilo se již několik vystoupení rozmanitých žánrů, které mohli lidé sledovat (a u některých se i „proskočit“) před domácí obrazovkou. Pokračovat se bude také v květnu.

MKC pracuje i na programu Junior klubu, který nyní už neblokují ani tak stavební nedostatky, jako tomu bylo v uplynulých letech, nýbrž čelí koronavirové „blokádě“. „Pokud jde o větší akce, začneme asi až po školních prázdninách, kdy by se 26. září v letním kině měl konat koncert MIG 21,“ dodal Vlastimil Ševr. V MKC probírají také možnosti art parkingu (cosi jako autokino) nebo vystoupení hudebníků pod okny domovů pro seniory a podobných zařízení. 

Další významnou kulturní instituci, která přišla o své návštěvníky, je Knihovna Jana Drdy. „Uvědomujeme si, jak je toto opatření nepříjemné pro studenty a čtenáře, pro něž je chvíle s knihou součástí životního stylu,“ řekla Katka Nolčová z příbramské knihovny a dodala: „Již přečtené knihy je možné vracet pouze do biblioboxů. Vrácené knihy jdou do karantény, a poté zpět na police. Upomínek se čtenáři bát nemusí. Výpůjční doba všech knih je automaticky prodlužována, dokud knihovna neotevře.“

V době přerušení provozu mohou čtenáři číst zdarma e-knihy. Stačí mít čtenářské konto (průkazku do knihovny) se stejným e-mailem, pod kterým si založíte účet na webu palmknihy.cz nebo pro knihy naučné u Flexibooks. „Další možností stahování celých textů knih je na portále knihovny.cz, kde najdete i rozcestník e-zdrojů #Knihovnyprotiviru,“ doplnila Katka Nolčová. Příbramská knihovna je další z institucí, která se s velkou vervou zapojila do šití ochranných roušek. 

V kontaktu s příznivci zůstává také Hornické muzeum Příbram. Na facebookové stránce instituce jsou průběžně zveřejňovány zajímavosti od odborných pracovníků muzea – geologů, archeologů, historiků, etnografů, zoologů, botaniků a dalších. Zájemci o historii a přírodovědné reálie Příbramska mohou ze svých domovů nahlédnout do činnosti odborníků zábavnou formou, a obohatit se tak o řadu poznatků, které by za jiných okolností mohli načerpat při prohlídce. Muzeum na svém webu zveřejnilo také několik odkazů na pořady, které se týkají Příbrami (Příbramské stříbro, 800 let města Příbram apod.).

Galerie Františka Drtikola rozjela například pilotní online workshop virtuální reality. Ředitel galerie Jan Freiberg vysvětlil: „Mnohé galerie v době koronaviru kopírují svá díla ze sbírek do virtuálních výstav. My ale vytváříme něco naprosto nového. Spolu s digitálním architektem Vojtěchem Radou a pedagožkami Lenkou Šenkovou a Petrou Peštovou a dětmi z Příbrami tu vzniknou originální malá díla ve virtuální realitě a designová herna.“ Děti tvoří malé modely a Vojtěch Rada je transformuje do digitálního prostředí. Pohybují se v něm mezi reálnými předměty a prostory a mezi jejich digitální mutací. „Děti mohou pochopit, že digitální prostor je nezměrný, platí v něm jiná pravidla, dá se libovolně množit, natahovat atd. Workshop je online, vedeme mezi sebou diskuse ve videokonferenci v deseti lidech, učíme se komunikovat, hledáme řešení. Musíme pružně reagovat, spolupracovat,“ řekl Jan Freiberg. Výsledkem bude skutečná designová stavba v galerii na virtuální realitu a digitální prostředí, které ji bude kopírovat. Budou to estetické herní prvky na pomezí reálného a digitálního. „Tedy prostředí, které naše společnost postupně bude obývat, nejen kvůli momentální epidemii. Navíc vytvoříme několik didaktických postupů, které bychom rádi dále rozvíjeli v dalších kurzech,“ dodal ředitel galerie. 

Významným kulturním, a především duchovním místem v Příbrami je Svatá Hora. Několikrát denně probíhají přímé přenosy mší svatých ze svatohorské baziliky. Zhlédnout je můžete na oficiálních stránkách Svaté Hory svata-hora.cz nebo i v nově vyvinuté aplikaci pro mobilní telefony. „Také jsme spustili další vysílací proud na twitch.tv/svatahora,“ zmínil svatohorský mluvčí Jan Traxler a dodal: „Internetové vysílání ze Svaté Hory přinášíme již 15 let a velmi nás těší zájem o toto vysílání. Přes internetovou televizi je s námi vždy spojeno asi 2000 věřících a diváků.“ Většinu dění se Svatohorští nadále pokoušejí soustředit do online prostředí. Specifické byly i velikonoční svátky, které jsou pro křesťany nejvýznamnější událostí roku. Mše i další části velikonočního programu probíhaly bez přítomnosti věřících. 

Zcela nová situace nastala v příbramském školství, a to na všech úrovních – od mateřinek až po vysoké školy. Učitelé, žáci, studenti i rodiče se museli velmi rychle přeorientovat na formu distančního studia. „Dovedu si představit, jaká práce v oblasti výuky nastala, ale hlavně mě těší, jak se s tím všichni vypořádali,“ pochválila místostarostka Zorka Brožíková. Školství a tipům pro žáky a rodiče v oblasti domácí výuky se věnujeme v jiné části tohoto Kahanu.

Policisté dohlížejí na dodržování vládního nařízení

Do zvláštního režimu přešla státní policie. Příbramská policejní mluvčí Monika Schindlová uvedla: „Nařízení vlády se týká všech občanů v ČR, tedy i všech profesí, nevyjímaje složky Integrovaného záchranného systému. Vláda nařídila minimalizaci sociálních kontaktů, proto i Policie ČR pracuje v tomto režimu, aby snížila rizika nákazy novým koronavirem, a zachovala přitom výkon služby.“ Policisté jsou z těchto důvodů rozděleni do dvou skupin, které se střídají a zajišťují chod činností Policie ČR. Jedná se o stanovisko, které vydal policejní prezident „dovnitř“ policie s tím, že policisté či občanští zaměstnanci, u nichž není přítomnost bezpodmínečně nutná, pracují z domova. „Doporučení se týká také minimalizace kontaktů příslušníků policie s občany v jinak obvyklé činnosti, jako jsou např. silniční kontroly,“ vysvětlila Monika Schindlová. Policisté vykonávají službu s ochrannými prostředky jako roušky nebo rukavice. Podle mluvčí policisté nedělají „hony“ na lidi: „Pokud někdo nemá nasazenou roušku, nebo ji nemá vůbec, jsou na místě určitě domluvy a zdůraznění potřebnosti dodržování těchto přechodných doporučení vůči nám všem.“ Jestliže lidé neuposlechnou doporučení zakrývat si obličej a nos nebo se shlukují ve větším počtu, předávají přestupky k řešení příslušnému správnímu orgánu. 

Příbramská městská policie posílila víkendové směny a prodloužila pracovní dobu. V době vyhlášeného nouzového stavu se strážníci zaměřují především na kontrolu dodržování vládních nařízení. „K běžným výjezdům přibyla v této době řada oznámení o pohybu osob bez roušek nebo shlukování více osob na jednom místě. Při kontrole veřejného pořádku se zaměřujeme mimo jiné na kontrolu provozoven, zda jsou dodržována nařízení Vlády ČR, a kontrolu prázdných objektů. Činnost strážníků-okrskářů cílí nejvíce na práci s osobami bez přístřeší,“ řekla velitelka MP Jaroslava Vodičková. 

Městské lesy Příbram donedávna zápolily především s kůrovcem. Nyní se k tomu přidal další malý nepřítel, jen ještě o několik řádů menší. „Pracovníci jsou vybaveni dezinfekčními prostředky a ochranou úst a nosu. Byli poučeni o zásadách, jak snížit riziko nákazy koronavirem,“ sdělil jednatel městské společnosti František Chytka. Výhodou této organizace je, že nezaměstnává tolik pracovníků, a tak nedochází ke shromažďování lidí – a to ani v kanceláři ani v lese. „Městské lesy se nacházejí v bezprostřední blízkosti města, a proto jsou v dnešní době hojně využívány návštěvníky pro vycházky do přírody. Podle aktuálního nařízení vlády je volný pobyt v přírodě umožněn všem,“ informoval dále František Chytka. MLS zásobují obyvatelstvo nebo firmy palivovým dřevem, na základě telefonické objednávky probíhá rozvoz bez přerušení.

Výzva pro všechny

Život Příbramanů a příbramských organizací se změnil zcela zásadně a většina je poznamenána negativně. Zároveň se rozvinuly nové formy pomoci, trávení volného času nebo výuky. Lze vnímat příliv energie, kreativity, vzájemnosti, duchovní podpory i solidarity. Nelze si než přát, aby aspoň část z toho vydržela i v době, až město vyjde ze současné hibernace. Pro rekonstrukci ekonomického, společenského, kulturního i sportovního života to bude velmi potřeba.

Stanislav D. Břeň