V posledních týdnech přišly na Příbramsko tisíce občanů z Ukrajiny, které z domova vyhnal válečný konflikt s Ruskem. Jednou z institucí, která příchozím, a nejen Ukrajincům, pomáhá je Centrum na podporu integrace cizincům (CPIC). „Cizincům se snažíme přiblížit české tradice, zvyky, historii, původ a význam státních svátků, ale dotýkají se i oblastí, jako jsou školství, zdravotní pojištění, změna zaměstnavatele a dalších témat, která často kopírují aktuální potřeby a poptávku cizinců například i v souvislosti se změnou legislativy,“ vysvětluje vedoucí příbramské pobočky CPIC Jitka Marečková.

Čemu se v době „klidu“ i krizí, jako je ta současná spojená s děním na Ukrajině, věnuje Centrum na podporu integrace cizinců (CPIC) pro Středočeský kraj?

Centrum vytváří prostor pro dlouhodobou a koncepční podporu integrace cizinců do majoritní společnosti. Naší cílovou skupinou jsou dlouhodobě legálně pobývající cizinci a dále osoby, kterým byla udělena mezinárodní ochrana. Veškeré služby centra jsou nabízeny cizincům zdarma. Působnost příbramského CPIC se neomezuje pouze na město Příbram, ale svými aktivitami pokrýváme území celého přiděleného regionu, tedy okresy Příbram, Beroun a Praha-západ.

Které konkrétní činnosti pod vás spadají?

Vedle služeb pro klienty, jako jsou sociální poradenství, právní poradenství, kurzy českého jazyka, tlumočnické služby, sociokulturní služby a další, realizujeme také vzdělávací a kulturní akce. Nedílnou součástí naší činnosti je monitorování situace cizinců v regionu a realizace pravidelných setkání aktérů integrace. Do jisté míry je však činnost centra stejná jako před vypuknutím ozbrojeného konfliktu na Ukrajině.

Ale s válkou na Ukrajině se situace přeci jen změnila…

V době současné uprchlické krize, více než kdy jindy, posilujeme naše koordinační aktivity a ve spolupráci se všemi relevantními partnery v oblasti integrace řešíme dopady migrace. Aktuálně např. pořádáme seminář pro školy na téma Nový žák cizinec v české třídě, který je zaměřen na žáky z Ukrajiny. Velkým tématem je stále ubytování uprchlíků z Ukrajiny. Řada z nich se nachází v ubytovacích zařízeních, která jsou z dlouhodobého hlediska z mnoha důvodů nevyhovující.

V jakém směru?

Obzvláště pro uprchlíky v aktivním věku, kteří mají možnost a chtějí v České republice pracovat, může být horší dopravní dostupnost ubytovacích zařízení, ve kterých se právě nacházejí, skutečným problémem. Na naši práci v současné době dopadá samozřejmě nejen obrovský nárůst počtu cizinců, ale také nutnost pružně reagovat na situace, které s sebou současná krize přináší a také neustálou potřebu orientace ve změnách legislativy ve všech odvětvích.

Vedle zmiňovaných aktivit, které jsou poskytovány zdarma, realizuje Centrum takzvané Adaptačně-integrační kurzy (AIK), které jsou pro cizince zpoplatněny. Od 1. ledna 2021 mají vybrané skupiny cizinců ze třetích zemí, tím máme na mysli občany mimo EU, povinnost tyto adaptačně integrační kurzy absolvovat.

Co děláte pro cizince přímo v Příbrami?

Momentálně jsou nejvíce poptávanou službou kurzy českého jazyka pro cizince, které realizujeme přímo v našich prostorách nebo například ve spolupráci s firmami. Znalost českého jazyka je jedna z klíčových podmínek úspěšné integrace. Neméně důležitou částí naší práce je poskytování sociálního a právního poradenství. Nejčastěji řešíme zakázky klientů týkající se pobytové problematiky jako je prodloužení stávajícího pobytu, sloučení rodiny, získání trvalého pobytu nebo občanství. Klienti se na nás ale obracejí i s celou řadou dotazů ze všech oblastí života. Organizujeme takzvané Sociokulturní kurzy, které přispívají k lepší orientaci cizinců v prostředí České republiky. Témata kurzů jsou různá. Cizincům se snažíme přiblížit české tradice, zvyky, historii, původ a význam státních svátků, ale dotýkají se i oblastí, jako jsou školství, zdravotní pojištění, změna zaměstnavatele a dalších témat, která často kopírují aktuální potřeby a poptávku cizinců právě například i v souvislosti se změnou dané legislativy.

Jaký je aktuální mix zemí původu cizinců, kterým ve městě pomáháte?

Co se týká skladby našich klientů, nebude asi pro nikoho překvapením, že jednoznačně nejvíce se na nás obrací občané Ukrajiny. Ve větším počtu jsou zastoupeni klienti například z Vietnamu, Srbska, Mongolska, Indie či Filipín. Aktuálně evidujeme klienty z necelé padesátky zemí celého světa.

Ukrajinská krize a příchod více než 300 000 uprchlíků do Česka prověřuje akceschopnost státu. Museli jste personálně posilovat a kolik lidí v současnosti vykonává agendu v Příbrami?

Před uprchlickou krizí pracovalo v centru celkem šest pracovníků – vedoucí centra, dva sociální pracovníci, organizační pracovník a dva koordinátoři AIK. Uprchlická krize nás zasáhla navíc v době personálního oslabení, kdy byla v centru pouze jedna sociální pracovnice. Zároveň bylo potřeba zajistit každodenní směny na Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině (KACPU). Jakkoliv byly první dny a týdny po příchodu uprchlíků z Ukrajiny pro celý tým náročné, podařilo se nám tlak ustát mimo jiné díky posilám, které jsme získali poměrně rychle. Již po polovině března jsme přijali dva koordinátory na částečné úvazky právě na pomoc ukrajinským uprchlíkům.

Hledáte další spolupracovníky, kteří by převzali část agendy?

V současné době probíhají výběrová řízení na další tři nová pracovní místa. Bude se jednat o dva sociální pracovníky a koordinátora. Věřím, že se nám pořadí všechny pozice brzy obsadit vhodnými kandidáty. Neméně důležitou součástí centra jsou také všichni externí pracovníci, jako jsou tlumočníci, lektoři kurzů, dobrovolníci a další. Chtěla bych touto cestou poděkovat všem, kteří se podílejí na chodu příbramského CPIC.

Města včetně Příbrami zřídila a dále zřizují adaptační skupiny. Jak vaše centrum spolupracuje s příbramskou radnicí, zdejším KACPU či dalšími orgány nebo neziskovým sektorem?

Spolupráce s příbramskou radnicí, ale i dalšími organizacemi a institucemi, ať už státními či neziskovým sektorem byla od počátku krize velmi úzká. V prvních dnech a týdnech probíhala pravidelná setkání, kde jsme společně hledali cesty zvládnutí přílivu obrovského množství uprchlíků. Ocitli jsme se v naprosto bezprecedentní situaci, která vyžadovala maximální zapojení, komunikaci a spolupráci napříč všemi zainteresovanými subjekty. V posledních týdnech docházíme na KACPU již jen s klienty v rámci zajištění doprovodu. Nyní se situace pomalu zklidňuje a každý se vrací ke své standardní práci. V kontaktu však zůstáváme i nadále a spolupráce se všemi aktéry je na velmi dobré úrovni.

Stanislav D. Břeň

Jitka Marečková

Vystudovala Vysokou školu zdravotnictví a sociální práce sv. Alžběty. Od roku 2019 vede příbramskou pobočku Centra na podporu integrace cizinců pro Středočeský kraj (součást Správ uprchlických zařízení Ministerstva vnitra). Předtím působila např. v zapsaném spolku Síť pro rodinu, Rodinném centru Pampeliška Březnice nebo na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění.