V únorovém vydání Kahanu byl publikován názorový článek Václava Mikeše, který se týkal několika záležitostí včetně ošetřování zeleně, solení chodníků nebo využívání mlatových cest. Přinášíme vyjádření vedoucí Odboru životního prostředí Lenky Růžičkové.

Stromy v aleji u březohorského hřbitova neprosperují, podle názoru městské sadovnice pravděpodobně proto, že jim byl narušen kořenový systém při stavbě chodníku a silnice. Někdy se to stává. I když se neporuší přímo kořeny, může dojít k namrznutí, vysušení nebo změně vodního režimu. K tomu se přidá ještě změna klimatu (minimálně jiné rozložení srážek) a je zle. Pro stromy, které jsou na stanovišti dlouho, to může být fatální. 

V roce 2024 dostala odborná firma zadání prořezat lípy, ze kterých padaly větve a obyvatelé se báli o své zdraví a majetek. Stromy ošetřili bezpečnostním řezem, a jak píšete, pět jich bylo pokáceno kvůli zdravotnímu stavu. Za tyto pokácené má město uloženou náhradní výsadbu. Podle zákona je nutné provést výsadbu do tří let po pokácení. Bohužel spousta nových stromů na těchto místech usychá, protože dnes je toto staronové místo již nevyhovující. Vysazujeme postupně podle kácení, jsme omezeni rozpočtem, ale výsadbu musíme splnit. Letos bude sázet stromy odborná firma, tak bychom se měli posunout zase o kus dále. 

Lesík na Čertově pahorku byl zhodnocen z pohledu lesního inženýra, lesní porosty se musí obnovovat. Byly pokáceny zejména staré, nahnuté a nemocné stromy, převažovaly modříny. Jako náhradní výsadba byly vysazeny břízy, habry, duby a zároveň spousta keřových skupin. Nové dřeviny nemají úplně nejlepší podmínky, celý svah je na skále, takže zakořenění a udržení vláhy je trochu problém. I přes péči Technických služeb města Příbrami (TS) několik dřevin odumřelo, zároveň je zde velký vandalismus a zejména keře zmizely během prvního roku. Dřeviny budeme ještě doplňovat. 

Ještě bych se chtěla krátce zmínit o trávnících ve městě. Dvakrát za rok se sečou louky v krajině, ve městě si toto bohužel nemůžeme dovolit. Zelené plochy jsou rozděleny na několik intenzitních tříd, od centra (seč 5–6× ročně) přes plochy sídliště (3–4× ročně) až po okrajové plochy (3× za sezonu). Dále jsou vytipované plochy k lučnímu režimu (např. louka v Balbínově ulici, sad Svatá Hora, okolí kolem gymnázia, část plochy v Parku Valle di Ledro, ulice A. Jiráska apod.). 

Největší problém je v zastaralé technice, která se používá. Není vhodné sekat ve velkém vedru, biomasa by se měla sbírat, zejména při nižší frekvenci seče. TS doplňují stav svého technického vybavení pro lepší kvalitu práce. Nutno dodat, že máme v našem městě dvě skupiny obyvatel, jedna skupina vyžaduje pravidelné sekání a ta druhá by nejraději nesekala nikde. 

Solení je ve městě nezbytné, je možné vyměnit druh posypové soli alespoň na vybraných místech a používat ekologičtější, ale dražší variantu. 

Mlatové cesty se používají ve městech běžně, jsou propustné a mají mělčí základy než běžné dláždění. Nelze je použít do svahů kvůli splavování. Vrchní vrstva je kamenný prach, který se spojí do pevné vrstvy. Na náměstí 17. listopadu tato plocha svůj účel dlouho plnila. Ke změně mlatu na dlažbu město přistoupilo z důvodu opakujících se stížností na prach pocházející právě z těchto mlatových cest. 

Lenka Růžičková
Městský úřad Příbram