Jaká je nezaměstnanost v Příbrami? Které profese jsou méně potřebné v důsledku automatizace a robotizace? A jaké socioekonomické skupiny uchazečů mají velké problémy najít nové uplatnění? Mluvili jsme s Martinou Beránkovou, novou ředitelkou Krajské pobočky Úřadu práce v Příbrami.

 

Můžete přiblížit současnou situaci na trhu práce v Příbrami a okolí?

Podobně jako v jiných okresech Středočeského kraje, i v okrese Příbram, obci Příbram a jejím okolí přetrvávají problémy zaměstnavatelů s kvalifikovanou pracovní silou, technologické problémy a problémy spojené s energiemi. Stagnaci trhu práce na Příbramsku a jeho obnovení flexibility a výkonnosti může zlepšit pouze snížení cen energií a materiálových vstupů do výroby, komplexní rekvalifikace pracovní síly (například z Národního plánu obnovy 2022–2027) a zejména ukončení válečného konfliktu na Ukrajině.

Zaměstnanost na Příbramsku se během jarního období mírně zvýšila a nezaměstnanost postupně klesala. Registrovaná nezaměstnanost v okrese Příbram k 31. srpnu meziměsíčně i meziročně stagnovala na hodnotě 4,1 procenta, přičemž celkový počet uchazečů o zaměstnání v regionu mírně vzrostl. V okrese Příbram bylo evidováno 3254 uchazečů o zaměstnání, v Příbrami 1079 a v mikroregionu Příbramsko 1690. Počet hlášených volných pracovních míst během roku 2024 kolísal, k 31. srpnu vzrostl na 2967.

V srpnu 2024 se nám na kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR (ÚP) v Příbrami podařilo umístit na trh práce 294 uchazečů o zaměstnání, což je meziměsíčně o 46 více a meziročně o 90 více. Hlavní výzvou je a bude zajištění kvalifikované pracovní síly pro trh práce, k čemuž nyní efektivně využíváme Národní plán obnovy a jeho možnosti pro vzdělávání a rekvalifikaci uchazečů.

 

Které konkrétní služby poskytuje Úřad práce v Příbrami občanům hledajícím zaměstnání?

Úřad práce těmto občanům podává pomocnou ruku prostřednictvím poradenství, nabídky volných pracovních míst a možnosti zvýšení uplatnitelnosti na trhu práce díky rekvalifikacím a digitálním kurzům na webu jsemvkurzu.cz. Dále nabízíme účast v projektech Evropského sociálního fondu, které zahrnují různé skupinové i individuální aktivity, například finanční gramotnost, asistenci při sepisování životopisu nebo doprovod do zaměstnání. Pro klienty také využíváme společensky účelná pracovní místa pro zaměstnavatele. ÚP ČR navíc poskytuje evropské služby zaměstnanosti, tedy zprostředkovává informace a pomoc při hledání zaměstnání v rámci EU prostřednictvím sítě EURES. Uchazečům o zaměstnání úřad vyplácí při splnění zákonných podmínek podporu v nezaměstnanosti.

 

Jsou nějaké programy zacílené přímo na Příbramsko?

Většinou tyto programy fungují plošně. Jsou výjimky, jako byl nedávný případ Liberty v Ostravě, kde vyhodnocujeme potenciální rizika a hrozby a podle toho jednáme. Pokud propouští významnější firma s více zaměstnanci, aktivuje se program Outplacement, s touto firmou spolupracujeme a řešíme s ní rekvalifikace.

 

Jak rychle se obvykle daří najít vhodné zaměstnání pro registrované uchazeče?

Velmi záleží na tom, s jakými hendikepy pro uplatnění na trhu práce uchazeči do evidence přicházejí – věk, zdravotní omezení, péče o děti a tak dále a samozřejmě také, v jakém oboru hledají uplatnění. Jinak rychle se podaří nalézt vhodné zaměstnání pro IT specialistu nebo řidiče kamionu a jinak pro administrativní profese, neboť růst automatizace a digitalizace snižuje potřebu pracovníků v administrativních rolích, které jsou snadněji nahraditelné technologiemi.

 

Jsou v tomto směru velké rozdíly podle profesí?

Ano, podle profesí je rozhodně různě rychlá uplatnitelnost na trhu práce, někdy je nutné uchazeče i rekvalifikovat na zcela jiný obor. Některé profese jsme schopni zaměstnat již při podání žádosti, například řidiče skupin C, D, ale záleží na tom, zda chtějí pracovat ve stejném oboru. V nedostatkových profesích získají lidé práci během prvních tří měsíců.

 

Které obory a povolání jsou momentálně v Příbrami nejžádanější?

Mezi nejžádanější a nejhledanější profese v Příbrami neustále patří pracovníci ve strojírenských oborech, jako jsou soustružníci, obráběči, kovodělníci a strojní technici. Dále jsou velmi poptávaní svářeči, elektrikáři, operátoři call center, řidiči nákladních a speciálních automobilů, strážní, kuchaři a také skladníci a pracovníci logistiky. Další vyhledávanou skupinu tvoří pracovníci ve zdravotnictví, IT specialisté včetně programátorů, policisté a vojáci. Naopak menší zájem ze strany zaměstnavatelů je o pozice v umělecké činnosti, těžební činnosti a lesnictví.

 

Jak probíhá spolupráce s místními podniky při zajišťování zaměstnání pro občany?

Spolupráce probíhá v podstatě na denní bázi. Úřad poskytuje zaměstnavatelům informace o situaci na trhu práce, nástrojích aktivní politiky zaměstnanosti a dostupných pracovních silách. Cíleně vyhledává vhodné zaměstnance z databáze, informuje o podmínkách zaměstnávání osob se zdravotním postižením a pracovní rehabilitaci. Pro zaměstnavatele se pořádají výběrová řízení a semináře zaměřené na aktuální témata z oblasti zaměstnanosti. Dále se organizují Burzy práce, které slouží jako přehlídka zaměstnavatelů z různých odvětví – jak soukromého, tak veřejného sektoru.

V současné době probíhá projekt Evropského sociálního fondu – Digi pro firmy, který firmám umožňuje čerpat příspěvky na vzdělávání a kvalifikaci jejich zaměstnanců. Největší potenciál pro rozvoj této spolupráce vidíme v pokračování a rozšiřování těchto projektů, které podporují vzdělávání a zvyšování kvalifikace pracovníků, což firmám umožňuje lépe reagovat na měnící se potřeby trhu práce.

 

Jakou roli hrají starší pracovníci na současném trhu práce vzhledem k demografickým změnám a stárnutí populace?

Nezaměstnaností je v současné době nejvíce ohrožena skupina obyvatel nad 50 let. Uchazeči o zaměstnání starší 50 let patří k nejobtížněji umístitelným na trhu práce, přestože mají zpravidla vyšší pracovní motivaci, zažitý pracovní rytmus, smysl pro odpovědnost a bohatou praxi. Uchazeči o zaměstnání starší 50 let, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní (okres Příbram k 31. srpnu 2024 eviduje 1206 osob, což představuje 37 procent z celkového počtu uchazečů), ztrácejí motivaci pracovat, například kvůli nízké úrovni nabízené mzdy, zastaralé kvalifikaci, omezené mobilitě nebo věkovému či zdravotnímu handicapu. To vše výrazně snižuje jejich šance na získání zaměstnání.

Úkolem kontaktního pracoviště ÚP v Příbrami je pokusit se odstranit tyto bariéry a pomocí nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti a cíleného poradenství vyrovnat nesoulad mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce. Úřad práce České republiky v Příbrami věnuje těmto evidovaným uchazečům zvýšenou péči. Za pomoci nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, jako jsou společensky účelná pracovní místa, rekvalifikace a pracovní rehabilitace, Národního plánu obnovy a příspěvků na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (podle § 78a), jsou i tito uchazeči umisťováni na trh práce a zapojováni do pracovního procesu.

 

Jak se vyvíjí nezaměstnanost mezi mladistvými a absolventy škol v našem regionu?

V okrese Příbram neočekáváme výrazné změny v počtu evidovaných absolventů a mladistvých ve srovnání s předchozími lety, ani co se týče relativních, ani absolutních hodnot. Vzhledem k silnému populačnímu ročníku dochází v září a říjnu k mírnému meziročnímu zvýšení počtu těchto uchazečů. Za srpen 2024 byl zaznamenán velmi mírný nárůst počtu absolventů a mladistvých (+ sedm uchazečů o zaměstnání).

Snazší vstup na trh práce absolventům a mladistvým umožňují nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti, které přispívají k zaměstnávání uchazečů prakticky ve všech odvětvích. Aktuálně jsou využívány především projekty z programového období Operačního programu Zaměstnanost+ (zejména projekt Evropského sociálního fondu „Záruky pro mladé“), přičemž jednotlivé projekty jsou zaměřeny na různé věkové skupiny nebo osoby se zdravotním postižením. Nejvíce podporovaným nástrojem je společensky účelné pracovní místo vyhrazené, kde se nám úspěšně daří umisťovat účastníky projektů k zaměstnavatelům.

Absolventi strojírenských a elektrotechnických oborů, kteří se do evidence vůbec nedostanou nebo se v evidenci úřadu nezdrží dlouho, patří mezi nejžádanější a nejhledanější skupiny (soustružníci, obráběči, kovodělníci, strojní technici a elektrotechnici). Zaměstnavatelé se rozhodli přijímat absolventy bez praxe (ty, kteří chtějí okamžitě začít pracovat), které následně zaučují na požadované pozice.

Absolventům, kteří mají zájem o práci, profesní růst a další vzdělávání, se v současné době spolehlivě daří najít uplatnění i ve svém oboru. Ve spolupráci s ÚP jsou rekvalifikováni, vzděláváni a co nejdříve umisťováni na trh práce.

 

Existují nějaké překážky, které stojí v cestě mladým lidem při hledání zaměstnání?

Mladí lidé často čelí při hledání zaměstnání několika překážkám, jako je nedostatek praxe, omezené pracovní zkušenosti a nedostatečné propojení mezi vzděláváním a reálnými potřebami trhu práce. Pro zaměstnavatele může být také odrazující nízká úroveň takzvaných měkkých dovedností, jako jsou komunikace, týmová práce nebo řešení problémů. Školy a vzdělávací instituce by měly podniknout několik kroků ke zlepšení přípravy studentů na pracovní život. Měly by více spolupracovat s firmami a vytvářet programy zaměřené na rozvoj praktických zkušeností, například prostřednictvím stáží nebo simulovaných pracovních situací. Důležitá je také podpora kariérního poradenství, které pomůže studentům lépe naplánovat své kariérní cíle a cestu k jejich dosažení.

 

Jsou k dispozici kratší nebo mikro úvazky?

Mikro úvazky jsou běžné u různých věkových skupin a profesí. Jsou populární například u vysokoškoláků, maminek na mateřské dovolené, nebo u lidí, kteří kombinují pracovní činnosti s dalšími povinnostmi. Znám třeba učitelky, které vypomáhají ve firmách na kratší pracovní dobu.

V Příbrami od dubna zahájilo provoz detašované pracoviště Úřadu práce, jehož pracovníci vyřizují online žádosti o sociální dávky podané pražskými klienty. Jde tak o první podobné pracoviště tohoto druhu v Česku, kdy pracovníci úřadu v jednom kraji – Středočeském –vyřizují kompletní agendu pro kraj druhý – hlavní město Prahu. Úřad práce zatím pro tento účel díky výběrovému řízení nabral desítky specialistů. V mnoha případech poskytujeme možnost home office nebo zkrácených úvazků.

 

Jak velký význam přikládáte celoživotnímu vzdělávání v dnešním rychle se měnícím pracovním prostředí?

Celoživotní vzdělávání má v dnešním rychle se měnícím pracovním prostředí zásadní význam, protože umožňuje lidem udržet krok s technologickými změnami a měnícími se požadavky trhu práce. Neustálé rozšiřování dovedností a znalostí zvyšuje jejich konkurenceschopnost a zaměstnatelnost. Úřad práce podporuje občany v dalším vzdělávání prostřednictvím rekvalifikačních kurzů, poradenství a finanční podpory na vzdělávací programy, které jim mohou pomoci získat nové dovednosti, zlepšit jejich kvalifikaci a zvýšit šance na uplatnění na pracovním trhu. Na stránkách jsemvkurzu.cz je možné si projít databázi jak rekvalifikací, tak kurzů digitálního vzdělávání a udělat si obrázek o tom, jaké kurzy ÚP nabízí a rovnou si o konkrétní kurz i požádat.

 

Jsou efektivní programy aktivní politiky zaměstnanosti jako veřejně prospěšné práce nebo příspěvky na dojíždění?

V roce 2024 není prioritou podporovat nástroj veřejně prospěšné práce (VPP) v takové míře, jak tomu bylo v minulých letech. VPP se nyní zaměřují hlavně na obce, které mají index sociálního vyloučení vyšší než 12 bodů, a na uchazeče o zaměstnání, které kvůli svým hendikepům a potřebě zvýšené péče nelze snadno začlenit zpět na trh práce. Aktuálně probíhá pilotování „Integračního pracovního místa“ jako obdobného nástroje VPP, který by kromě umístění znevýhodněného uchazeče o zaměstnání zahrnoval i jeho psychosociální podporu.

Příspěvek na podporu regionální mobility, tedy příspěvek na dojíždění, je součástí aktivní politiky zaměstnanosti již od roku 2016. V současnosti je zahrnut i do všech evropských projektů. Tento motivační příspěvek slouží ke kompenzaci nákladů, které vznikají osobě v souvislosti s dojížděním do zaměstnání mimo její bydliště. V současné době, kdy jsou ceny pohonných hmot vysoké, se jedná o jeden z velmi efektivních nástrojů.

 

Projevují se už technologie a umělá inteligence na pracovním trhu?

Automatizace a robotika již nahrazují lidskou práci v opakujících se a manuálních úkonech, jako jsou montážní linky, logistika nebo zákaznický servis. To vede k zániku pracovních míst v některých sektorech. V blízké době budou profese zahrnující rutinní činnosti nejvíce ohroženy. Například pracovníci v továrnách, pokladníci nebo někteří pracovníci v administrativě mohou být nahrazeni technologiemi.

Rozvoj technologií zároveň vytváří nové pracovní příležitosti, zejména v oblasti vývoje, údržby a správy nových automatizačních a robotických systémů. To zahrnuje nové pozice, jako jsou datoví vědci, inženýři automatizačních a robotických systémů, odborníci na kybernetickou bezpečnost a další. Aby pracovní trh zůstal dynamický, bude nezbytné, aby se lidé rekvalifikovali a získávali nové dovednosti, které budou v digitální ekonomice žádané.

Nové technologie a systémy umožňují flexibilní pracovní podmínky a práci na dálku. To má za následek změnu ve způsobu, jakým lidé pracují, a může zlepšit rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem.

Automatizace, robotizace a digitální systémy by měly zvýšit produktivitu ve všech průmyslových oborech, což může vést k růstu ekonomiky a zvyšování životní úrovně.

 

Připravuje se úřad na změny spojené s digitalizací a automatizací pracovních míst?

Úřad práce postupně rozšiřuje své online služby, aby zjednodušil přístup k informacím a umožnil žadatelům vyřizovat své záležitosti elektronicky. To zahrnuje online podávání žádostí o podporu v nezaměstnanosti, příspěvky a další dávky. Zavádí virtuální poradce a chatboty, které pomáhají občanům orientovat se v nabídce služeb Úřadu práce a zajišťují rychlejší a efektivnější podporu.

V reakci na změny na pracovním trhu Úřad práce nabízí řadu rekvalifikačních kurzů a programů pro nezaměstnané i zaměstnané osoby, které se chtějí přizpůsobit novým požadavkům trhu práce. Tyto programy se zaměřují na dovednosti v oblasti informačních technologií, digitální gramotnost, ale také na specifické technické a řemeslné obory. Úřad práce také podporuje programy celoživotního vzdělávání, které umožňují pracovníkům získat nové dovednosti potřebné v digitální ekonomice.

Sledujeme aktuální trendy na trhu práce, včetně dopadů digitalizace a automatizace, aby mohl včas reagovat na změny. To zahrnuje monitorování volných pracovních míst, sledování zaměstnavatelů a spolupráci s nimi, aby reagoval na poptávku po nových profesích a dovednostech a přizpůsobil se novým výrobním programům.

 

Plánujete nějaké změny, které by zlepšily zaměstnanost v našem regionu?

V období let 2024 až 2026 bude na trhu práce klíčová potřeba firem nabírat kvalifikované pracovníky. Mnoho lidí bude muset měnit zaměstnavatele, nebo dokonce profesi, což povede k výraznému zvýšení významu rekvalifikací a dalšího vzdělávání.

Chceme se zaměřit na několik hlavních oblastí. První je podpora místního podnikání a podnikatelů. Malé a střední podniky jsou páteří lokální ekonomiky, a proto je důležité podporovat jejich zaměstnanost a vzdělávání prostřednictvím projektů Evropského sociálního fondu a poradenských služeb. Budeme se také věnovat monitorování a spolupráci při vytváření nových pracovních míst.

Další klíčovou oblastí je rekvalifikace a vzdělávání pracovní síly. Zavedení programů celoživotního vzdělávání a rekvalifikace, zejména v oblasti nových technologií, informačních technologií a technických oborů, může výrazně zvýšit zaměstnatelnost pracovníků a přizpůsobit je požadavkům moderního trhu práce.

Podpora inovačních center, vzdělávacích center a center nových technologií je také důležitá. Zřízení těchto center může podpořit vznik technologických start-upů a přilákat talentované odborníky do regionu. Podpora podniků v oblasti digitálních technologií a IT, včetně rekvalifikace a vzdělávání prostřednictvím ÚP ČR, může přinést nové pracovní příležitosti a podpořit modernizaci místního hospodářství.

Zaměstnanost může zlepšit i spolupráce s regionálními rozvojovými agenturami a dalšími partnery na realizaci projektů zaměřených na hospodářský rozvoj. Zapojení soukromého sektoru do veřejných projektů, například v oblasti infrastruktury nebo vzdělávání, může přinést nové investice a příležitosti pro zaměstnanost.

Nakonec chceme podpořit znevýhodněné skupiny na trhu práce. Programy zaměřené na integraci dlouhodobě nezaměstnaných, lidí s nízkou kvalifikací nebo osob se zdravotním postižením mohou zvýšit celkovou zaměstnanost a sociální soudržnost v regionu. Mezi konkrétní projekty patří „Podpora zaměstnanosti osob se zdravotním postižením“ a „Věk není překážkou“ v rámci Operačního programu Zaměstnanost+.

Stanislav D. Břeň

Rekvalifikace v rámci Národního plánu obnovy

Zájem o rekvalifikace a jejich důležitost při Úřadu práce České republiky je jasně vidět z meziročního rapidního nárůstu zahájených rekvalifikací. K 31. srpnu 2024 bylo ve Středočeském kraji do rekvalifikačních kurzů zařazeno o 3471 osob více než ke stejnému datu v roce 2023, což představuje nárůst o 252,6 %. Celkem 2796 uchazečů o zaměstnání evidovaných na krajské pobočce se v srpnu 2024 podařilo umístit na trhu práce. To je meziročně o 1121 osob více, což odpovídá relativnímu nárůstu o 67 %.

Uchazeči o zaměstnání a zájemci o zaměstnání mají možnost zúčastnit se kurzů realizovaných ÚP ČR formou zvolených nebo zabezpečovaných rekvalifikací. Nejvíce využívaným nástrojem jsou zvolené rekvalifikace. V letošním roce (do konce srpna) tuto možnost ve Středočeském kraji využilo 3039 osob. Největší zájem je o rekvalifikace v oblastech řidičských průkazů skupiny C, kvalifikačních kurzů pro pracovníky v sociálních službách, chůvy, účetnictví a v současné době zejména v oborech informačních technologií a Průmyslu 4.0, které jsou součástí rekvalifikací v rámci Národního plánu obnovy.

 

Martina Beránková

Na začátku letošního roku se stala ředitelkou Krajské pobočky Úřadu práce v Příbrami. Přes 20 let pracovala ve vedoucích manažerských pozicích v soukromém sektoru, zejména v oblasti leasingu a bankovnictví. Má zkušenosti z několika společností, zejména z oblasti financí, byla mj. ředitelkou pobočkové sítě Air Bank. Vystudovala management a řízení lidských zdrojů a posléze andragogiku.