Dům dětí a mládeže (DDM) patří v Příbrami k zavedeným organizacím. Zaměřuje se na volnočasové aktivity, a to nejen pro nejmladší generaci. „Závodně jsem se věnovala lezení. Ovlivnilo mě natolik, že jsem se začala zabývat pedagogikou volného času,“ říká Světlana Kadlecová, která organizaci vede od roku 2024.

 

DDM dost lidí v Příbrami zná. Přesto, můžete vaši organizaci představit těm, kdo se s ní ještě nesetkali či je zajímá současná činnost?

Domy dětí a mládeže a střediska volného času jsou školská zařízení pod MŠMT, která poskytují zájmové vzdělávání pro děti, mládež i dospělé. Řídíme se vyhláškou o zájmovém vzdělávání a školským zákonem, navazujeme na rámcové vzdělávací programy, což je kurikulární dokument. DDM provozuje hlavně zážitkovou pedagogiku. Organizujeme pravidelnou výchovnou, vzdělávací a zájmovou činnost, příležitostnou zájmovou činnost, tábory, spontánní a osvětové aktivity. Pracujeme s talenty a připravujeme také komunitní setkávání a podílíme se na akcích města.

 

Vedení DDM jste převzala před rokem a půl. Přinesla jste do fungování organizace koncepční či jiné změny a jak se vám daří naplňovat vaše představy?

Začátky bývají vždy složitější a pro mě jde o první zkušenost s vedoucí pozicí. Přestože jsem pracovala jako pedagožka volného času, teď se učím nové věci a osahávám si kompetence ředitelky. Čerstvě po nástupu bylo mou hlavní starostí zjistit stav budovy a organizace jako takové. Postupně dáváme věci dohromady, došlo i na personální změny. V první řadě jsme ale museli řešit technické výzvy budovy.

 

Které konkrétní nedostatky jste napravovali?

Máme za sebou turbulentní rok. Mimo jiné se podařilo modernizovat plynovou kotelnu a požární bezpečnostní systém. Máme nové datové rozvody, abychom vůbec mohli pracovat a komunikovat.

 

Redesignem prošly i webové stránky.

Co se týká koncepčních změn, je snahou dostat DDM více do povědomí. Svou určitou slávu měl, ale podle mého názoru trochu upadala a bylo potřeba reagovat na aktuální poptávku a zkusit obměnit nabídku. Lepší komunikaci jsme nastavovali jak uvnitř organizace, tak vně. Přiznám se, profituji i ze zkušeností a dobrých vztahů, které jsem získala při práci v městské organizaci. Kromě participace na akcích města navazujeme spolupráci se školami, dalšími spolky a zařízeními, jako třeba Lesní MŠ Kozičínský Klabánek, Odraz, Bedna, Elrond  nebo dalšími domy dětí a mládeže ve Středočeském kraji, například v Hořovicích, Berouně a v Rakovníku.

 

Existují rozdíly mezi jednotlivými DDM v regionu?

Ano a jsou značné, ať už v materiálním a technickém vybavení, zaměřením či velikostně. DDM Příbram patří momentálně k těm menším, ale s potenciálem zacílit na velkou oblast, kde můžeme působit. Do trochu horší pozice nás dostává fakt, že určité aktivity už převzaly samy školy nebo jiné subjekty zaměřené na volnočasové aktivity dětí. V Příbrami funguje množství sportovních klubů a kroužků. DDM nedisponuje dostatečnými prostory pro tento typ vyžití, což nás limituje.

 

Máte sama zkušenost z dětství s volnočasovými kroužky?

Navštěvovala jsem dům dětí a mládeže ve městě, kde jsem vyrůstala. Jezdila jsem na minikárách, absolvovala takzvané noční výsadky. Tíhla jsem ke sportu a chodila také na kroužky pořádané školou nebo jinými organizacemi. Závodně jsem se věnovala lezení. Ovlivnilo mě natolik, že jsem se začala zabývat pedagogikou volného času a dvanáct let učila lezení nejen v Praze. Hodně mě to zformovalo.

 

Slyšíme názory, že děti jsou v dnešní době zahlceny přemírou různých kroužků. Je podle vás důležité, aby měly volný čas organizovaný nějakou aktivitou, nebo si mají dopřát i „nicnedělání“?

Všichni víme, že děti tráví dvě, tři i více hodin denně v digitálním světě. A je to přirozená součást jejich života. Měli bychom ale hledat cestu a naučit se, jak s tím dobře hospodařit. Zároveň nemizí zájem o pohyb, protože vzniká potřeba nějakým způsobem kompenzovat čas u obrazovek.

Domy dětí a mládeže představují unikátní formu trávení volného času. Program není tak svázaný jako ve škole, ale má podobu vzdělávání pod pedagogickým vedením. Vzděláváme se po celý život a DDM si mohou dovolit reagovat na aktuální potřeby společnosti a snažit se je převést do vzdělávání. Přestože není jejich činnost striktně řízená, jsou nastavena pravidla a směr. Máme prostor pracovat s talenty a nadanými dětmi a rozvíjet jejich kompetence. Na jedné straně tedy nabízíme vysoce zaměřenou činnost a na té druhé volnější program s prožitkem. Vždycky směřujeme k tomu, aby se děti cítily dobře a měly vybudovaný bezpečný prostor. Učíme je efektivně využívat vlastní čas, i když to bude jen odpočinek. V případě práce s technologiemi by je měly umět používat účelně. Všechny tyto oblasti pak musí být vyvážené.

 

A učíte děti pracovat s technologiemi, aby pro ně byly přínosné?

To se děje zcela běžně. Například na tvořivých kroužcích hledají s lektory inspiraci na internetu a sociálních sítích, na dobrodružných kroužcích nebo táborech chodí s mobily po souřadnicích nebo plní úkoly třeba po načtení QR kódů. Zároveň by měly používat vlastní fantazii na základě využití různých technik, kterými se motivují. Obecně je vysoký zájem o technické kroužky jako gaming, 3D tisk, robotika, stavění s legem nebo práci s různými aplikacemi pro sociální sítě. Právě lego, i když jde vlastně o hračku, se probojovalo do technického vzdělávání. Možností je opravdu spousta. Záleží na lektorech, zda chtějí a dokážou s technologiemi pracovat, a samozřejmě na přístupu k vybavení.

 

O jaké kroužky je největší zájem?

Zajímavý bude každý kroužek, kde jsou lektoři zapálení pro věc a umí děti nejen nadchnout, ale v oblasti jejich zájmu posunout dalším směrem. K našim hlavním tahákům, které drží nabídku, patří airsoft, keramika, taneční kroužky, angličtina, ekokroužek, šachy a podobně. Zařadili jsme čtyři kroužky vaření a pečení, o něž je také zájem. Drtivou většinu kroužků organizujeme v naší budově. Kroužek florbalu se koná v tělocvičně střední průmyslové školy, airsoft probíhá střídavě v klubovně DDM a venku v lokalitě Pichce.

 

Kdo kroužky vybírá – děti, nebo spíše rodiče?

Prvotní je asi zájem rodičů. Oni dítě vychovávají a vkládají do něj naděje nebo chtějí, aby se nějak profilovalo. Jsou prvními konzumenty informací o DDM, především to platí pro rodiče malých dětí. U větších dětí hrají roli jejich školy, vrstevníci a doporučení od kamarádů nebo na sítích. V tom se odrážejí i různé pohledy na marketingové nástroje. Třeba některé DDM širší spektrum sociálních sítí odmítají, jiné dávají na TikTok videa cílená na děti a mládež.

 

Aktuálně se řeší, zda sociální sítě dětem do určitého věku úplně nezakázat. Jaký je váš pohled?

Kromě obměny webových stránek bylo mojí snahou oživení Facebooku a založení instagramového účtu. U TikToku si nejsem jistá benefity, které bychom potřebovali. Zároveň nemáme personál, abychom se sociálním sítím věnovali v potřebné míře, kterou tato oblast marketingu vyžaduje. Pokud platforma existuje a nikdo se jí nevěnuje, je zbytečná. Propagace se bez sociálních sítí neobejde a jsou žádoucí i ze strany nadřízených institucí – zřizovatele, ministerstva. Je to hlavní informační kanál, který lidé sledují na telefonu nebo počítači. Takže sociální sítě ano, nicméně i to, co je „staré“ a funguje, nemusíme nutně zatracovat, proto rádi využíváme i tradiční možnosti propagace.

 

Navštěvují děti DDM spíše dlouhodobě a pravidelně?

Někteří docházejí od mladšího věku do dospělosti, kdy se dále angažují jako lektoři a vedoucí táborů. Je přínosné, když je zájmová činnost naplňuje, zůstanou v komunitě a předávají dál své zkušenosti. Někdo vyzkouší více kroužků, než najde ten pravý. V současnosti evidujeme 560 přihlášených na celý školní rok.

 

Kromě pravidelných kurzů pořádáte prázdninové tábory. Jaký je o ně zájem?

Dřívější nabídka táborů DDM mi přišla velmi úzká. Připravovaly se tři příměstské tábory, což podle mého názoru nesplňovalo, co by organizace mohla obsáhnout. Nabídku jsme rozšířili a letos otevíráme sedm příměstských a dva pobytové letní tábory, které zkoušíme poprvé. O příměstské je značný zájem, jsou téměř obsazeny. Jeden pobytový tábor bude klasicky ve stanech s podsadou v Ohrazenicích (u Jinců) a jeho téma je spjaté s trénováním a lovením Pokémonů. Druhý pobytový tábor bude ve zděných chatkách v krásném prostředí pod Třemšínem – v Roželově a děti zažijí dobrodružství divokého západu.   

 

Dětské volnočasové aktivity jsou pro některé rodiny finančně nedostupné. Mají děti ze znevýhodněného prostředí šanci účastnit se například táborů i přes nedostatek rodinných financí?

Pravidelné kroužky jsme sice zdražili, ale vyšší cena je spjatá s výdaji a potřebou investičních zdrojů. Oproti jiným volnočasovým kroužkům jsou ceny v DDM dostupné. Finanční rozmezí letošních kroužků je od 1500 korun do 2500 korun za celý školní rok. Jsme zapojeni do projektu Darujeme kroužky dětem, který běží na platformě Aktivní město. Pokud rodiny splní dané podmínky, mohou žádat o financování kroužku částkou 1500 korun na pololetí. Dále se setkáváme s možnostmi rodin, kde mají tábor jako benefit zaměstnavatele, nebo pojišťovny. Možná je i individuální domluva plateb formou splátkového kalendáře. Kroužky se platí buď na celý rok, nebo pololetně. Ceny táborů jsou stanoveny tak, abychom zvládli finančně pokrýt pronájem, personál, program a materiál.

 

Kdo se podílí na vedení kroužků a je náročné najít kvalitní lektory?

Interní lektorky jsou nyní tři včetně mě, zbytek je externí lektorstvo. Bez nich si chod DDM vůbec neumím představit. Je to paleta různých osobností s různými zájmy a chutí pracovat s dětmi.

Jako největší překážku vnímám nedostatek volného času dospělých, kdy si lidé velmi rozmýšlí, do čeho jej investují. Nejsme firma, která by jejich volný čas dokázala dobře zaplatit. Není snadné najít kompetentní osobnost s chutí pracovat s dětmi a věnovat jim volný čas. Tudíž hledáme nadšence a ti se hledají hůř. Určitě ale pořád existují a snažíme se být dobrá parta, aby lektoři měli větší přesah a motivaci společně pracovat. Protože každý umí něco jiného a dohromady dokážeme předat různé prvky vzdělávání, aby bylo zajímavé.

 

Zní to jako téměř nesplnitelná mise – najít zapálené profíky bez finančních nároků. Kde hledáte?

Nejideálnější je, když kroužek vede člověk, který jím sám prošel. Má představu i znalosti, jakým způsobem ho vést, kam může směřovat. Pro vedení kroužků není hned nutná vysoká škola, ale potřebuje takzvané pedagogické minimum. To lze u nás absolvovat formou čtyřicetihodinového kurzu. Zrovna letos na jaře to bylo asi 15 osob.

Někdy přijdou lidé sami s tím, že něco umí a jestli u nás nemohou kroužek vést, někdy se hledá lektor či lektorka s konkrétním zaměřením. Zkoušíme, co by mohlo přivést další zájemce. Nebo se inspirujeme jinde a pak je nutné vytvořit podmínky pro nový kroužek, který bychom rádi otevřeli.

Jedním ze zajímavých kroužků, který bych ráda zmínila, jsou myslivci. Chodí do lesních obor a střelbu trénují na laserových střelnicích. Kroužek tedy probíhá jak venku, tak v klubovně. Záleží vždy na lektorovi, jak vymyslí program pro školní rok, to pak projde schvalovacím procesem.

 

Co hraje roli při schvalování výukového plánu a rozhodování, jaký program zařadit či nikoliv?

Program musí prvotně korespondovat s naším Školním vzdělávacím programem, dále odpovídající náplní daného kroužku. V případě mysliveckého kroužku je v našem zájmu, aby děti měly větší kontakt s přírodou a chodily do lesa, navštěvovaly muzejní expozice nebo se setkávaly s lidmi, kteří se o les starají. Náplň se odvíjí od možností lektora a jeho představy, co by chtěl dětem v dané oblasti vzdělávání předat. Pokud mám mluvit ze své zkušenosti s lezením, tam je zase důležitá návaznost od začátečníků po pokročilé, kteří třeba už zvládnou absolvovat závody nebo vyrazit bezpečně do skal.

 

Setkáváte se a konzultujete jako lektoři dohromady?

První schůzku se snažíme realizovat ještě předtím, než začnou kroužky v novém školním roce. Abychom se potkali a dali vědět, kam v daném roce DDM směřuje. Pro tento školní rok jsem kolegy a kolegyně vybídla k doplnění minimálního pedagogického vzdělání například formou kurzu, který je benefitem i pro ně samotné. Během roku se vzájemně hospitujeme, dáváme si zpětnou vazbu, průběžně komunikujeme, řešíme potřebné provozní věci jako pedagogický proces, nákup materiálu nebo přípravu akcí. Vzájemně se obohacujeme a to je vždy fajn. Setkáváme se i na konci školního roku, kdy ukončujeme zájmovou činnost. Takže nás čeká závěrečná přehlídka s ukázkami a vystoupeními dětí, pokud budou mít zájem předvést, co se naučily.

 

Vaše činnost se nezaměřuje pouze na děti a mládež. Jaké aktivity nabízíte dospělým?

Kroužky pro dospělé mají stejnou podobu jako pro děti. Je nastaven plán činnosti na daný školní rok, cíle a kompetence. Jedná se zejména o pohybové kroužky. V nabídce najdete tai-chi pro rodiče s dětmi, kam docházejí i prarodiče. Dále aerobik nebo nedělní cvičení, které jsou cenově dostupnější než v jiných zařízeních. Do budoucna bychom rádi zpestřili rozsah kurzů.

 

Dospělý program je v domech dětí a mládeže standardem?

Vzdělávání je celoživotní proces a DDM pokrývají všechny věkové kategorie, od cvičení pro batolata po kroužky pro seniory. Odvíjí se od poptávky a možností organizace.

 

Pokud by se chtěl někdo přihlásit do DDM, co potřebuje udělat? A je možné vstoupit do kroužků i v jejich průběhu?

Jako první krok doporučuji podívat se na nabídku na naší webové stránce www.ddmpribram.cz, kde jsou dostupné informace o aktuální obsazenosti kroužků a volné kapacitě. Zájemci se mohou přihlásit přes klientské centrum, kde si zaregistrují e-mailovou adresu. Pokud děti registrují rodiče, je přihláška vázaná na jejich e-mail, abychom s nimi mohli komunikovat. Lze přihlásit více dětí, výběr kroužků funguje, jako když si kupujete zboží na e-shopu.

Účastníci se mohou přihlašovat i během roku, přičemž máme nějaké období, kdy je to žádoucí. Odvíjí se od termínu, kdy je hotový program na další školní rok a spustí se přihlašování. Nabídku tvoříme a je už viditelná většinou v létě. Od září do konce října nastává první velká vlna přihlašování a další je pak v pololetí školního roku. Od jara do léta se přihlašuje na letní tábory a na akce během roku průběžně, jak se spustí přihlašování.

 

Jaké máte plány do budoucna, ať už z hlediska pedagogické činnosti, technického zázemí nebo dalšího rozvoje?

Velkou investicí bude rekonstrukce elektroinstalace spolu s obnovou našich prostor. Chystáme rozšíření o technické kroužky a momentálně sháníme techniku. Chtěli bychom rozjet 3D tisk a základy programování. Chceme nabídnout více pohybových kroužků jako turistický, či cykloturistický, znovu nabídneme geocaching a sborové zpívání pro děti.

Stanislav D. Břeň

Světlana Kadlecová

Dům dětí a mládeže řídí od roku 2024, vede v něm také kroužek florbalu. Před tím pracovala dvanáct let jako lektorka a posléze jako pedagog volného času v pražském DDM. Po odstěhování do Příbrami působila jako referentka v Městském kulturním centru Příbram, které organizuje společenské a kulturní aktivity. Vystudovala Vychovatelství na UK. Je instruktorkou sportovního lezení, lezení v přírodních terénech, školní cyklistiky nebo zdravotníkem zotavovacích akcí.  Od roku 2009 se profesně věnuje lektorování a pedagogice volného času.