Jezírka, rybníčky či rozsáhlé vodní nádrže byly, jsou a nejspíše i budou životně důležitou a nenahraditelnou součástí našich Brd. Jako protipožární nádrže, zdroje pitné vody, jako jeden z nástrojů pro systematické zadržování (retenci) vody v Brdech, tedy i jako protipovodňová opatření, vodní plochy a pobřežní pásy jako stanoviště živočichů a rostlin, některých i dosti vzácných.

Ačkoli v Brdech existuje opravdu řada zajímavých vodních ploch, návštěvníci Brd zkrátka směřují k tomu patrně nejatraktivnějšímu – k Hořejšímu a Dolejšímu Padrťskému rybníku. Z Příbrami k nim na kole urazíme asi 22 km, viz níže navržená trasa. Svou nadmořskou výškou kolem 630 m jsou nejvýše položenými hospodářskými rybníky ve středních Čechách. A také rozloha jejich vodních ploch je úctyhodná: Hořejší Padrťský rybník deklaruje výměru 115 ha, již poněkud zarostlý Dolejší Padrťský rybník pak 65 ha. 

Podle některých pramenů Padrťské rybníky někdy před rokem 1565 založil Florián Gryspek z Gryspachu, majitel mirošovského a rožmitálského panství, vysoký úředník na dvoře císaře Ferdinanda I. Tehdy také začíná pod hrází Dolejšího Padrťského rybníka vznikat vesnice Padrť. Jak píše Jan Čáka, navázala snad na osadu budovatelů vodního díla. Její výrazný rozvoj nastává v 17. století, kdy se vesnice stává železářským střediskem, na konci 18. století je zde již vysoká pec a na Padrťském potoce pod hrází pracuje pět hamrů. Vysoká pec vyhasla v roce 1817, poslední hamr svoji éru skončil v roce 1867. 

S rozvojem turismu po roce 1888 (založení Klubu českých turistů) a zejména za první republiky se ves Padrť stala, vzhledem ke své železářské minulosti poněkud paradoxně, nicméně pro svoji vynikající polohu logicky, významným centrem brdské turistiky. Od třítrubeckého zámečku tudy vedla páteřní turistická trasa, tzv. Pošumavská stezka. K ubytování sloužila hlavně studentská noclehárna v místní škole a hostinec paní Novákové. „Padrť jest ovšem nad to velmi cenným východištěm dlouhých tur brdských,“ píše se v dobovém průvodci B. Podskaleckého z roku 1925. 

Další osud vesnice Padrť za II. světové války a zejména v následujících padesátých letech je, musí se říci, opravdu tragický. To už je jiná a velmi smutná kapitola. Ze vsi zůstaly čtyři rybníčky, zbytky základů, zřídka část stojící zdi. Ale nenechme se odradit: osobité kouzlo panoramatu Padrťských rybníků tu stále je a genius loci údolí Padrťského potoka na nás silně zapůsobí i dnes. 

Jaroslav Hodrment

Výlet v kostce

• Oblast: střední Brdy
• GPS start: u nádraží Příbram  49.6889222N, 14.0025686E
• Trasa: https://mapy.com/s/mecekazeva
• Vzdálenost: 22,4 km
• Typ: pro cyklisty
• Náročnost: střední
• Značení: cyklotrasa 8190, 2273A, 2251