Náklady na sběr a svoz směsného komunálního odpadu činí v Příbrami přibližně 18 milionů korun ročně. Jde o vysokou částku, která se možná z větší části vynakládá zbytečně. To za předpokladu, že občané budou důsledně třídit odpad a že do tzv. komunálu půjde pouze to, co nelze jiným způsobem zužitkovat nebo vytřídit. Trend třídění a využití směsného komunálního odpadu podporuje nově projednávaná legislativa, která se prakticky dotkne všech obcí, občanů i firem. Otázkou zůstává, zda to bude při „boji“ s odpadem stačit.

Podle České informační agentury životního prostředí (CENIA) je v České republice ročně vyprodukováno přibližně 2,8 milionu tun směsného komunálního odpadu. Z jeho rozborů vyplývá, že obsahuje asi čtvrtinu papíru, plastu, skla a kovů. I když ne všechen tento odpad lze využít, stále zde existuje značný potenciál pro třídění a recyklaci odpadu. Češi nejvíce vytřídí PET, a to z více než 80 %. Přeborníky třídění PETu jsou Norové, kteří vykazují nejvyšší podíl sběru na úrovni 95 %. S čísly, kterých dosahuje Česká republika, plníme cíle evropské legislativy pro rok 2025, ale nebude to už postačovat na 90 % nutných v roce 2030.

Dále se postupně snižuje objem směsného komunálního odpadu. V ČR za posledních 11 let klesla jeho produkce z 245 kg na obyvatele a rok na 194 kg na obyvatele v roce 2018. „I v Příbrami se daří snižovat tento podíl. Před deseti lety to bylo 10 500 tun ročně, nyní je to už pod 9000 tun ročně,“ říká Libor Michvocík, zástupce ředitele Technických služeb Příbram, a doplňuje: „Důvodem poklesu je asi 2500 tun zeleného odpadu, který ročně zpracováváme v kompostárně.“

Třídění a snižování podílu směsného komunálního odpadu jsou pokládány za možnosti, jak se vypořádat s odpadem. „Třídění odpadů a jejich druhotné zpracování a použití je jednou z těch ‚zelených‘ myšlenek, která má, na rozdíl od jiných, opravdu smysl,“ domnívá se příbramský starosta Jan Konvalinka.“ Stále častěji se však ozývají laické i odborné hlasy, které apelují na nutnost celkového snížení spotřeby jakožto jediné cesty pro výrazné omezení odpadů.

Impuls pro oběhové hospodářství

Na konci loňského roku vláda schválila balík nové odpadové legislativy a v lednu se právní úpravou začala zabývat Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Zahrnuje nový zákon o odpadech, o vybraných výrobcích s ukončenou životností, novelu zákona o obalech a tzv. změnový zákon. Podle předkladatelů nový soubor legislativy přináší do Česka celoevropský trendy zvyšování recyklace komunálního odpadu a další impuls pro takzvané oběhové hospodářství.

Zásadním úkolem nové legislativy je zlepšení třídění a recyklace odpadů, ústup od skládkování a s tím související plnění povinných evropských cílů. Podle nich již v roce 2025 musí Česko recyklovat komunální odpad z 55 %. Dnes se to daří jen z 39 %. V roce 2030 by Česko mělo recyklovat už 60 % komunálního odpadu a v roce 2035 65 %. „Jedná se o nesmírně ambiciózní cíle a tomu se musí přizpůsobit i naše legislativa, která v současné době bohužel mimořádně zvýhodňuje skládkování. Navíc odpady představují zdroje, jejichž využitím ušetříme primární suroviny, naše životní prostředí a podpoříme nová pracovní místa v recyklačním průmyslu,“ domnívá se ministr životního prostředí Richard Brabec.

Skládkovací poplatek poroste

Nová legislativa obsahuje několik základních změn, které by v součtu měly vést k naplnění uvedených cílů. Klíčové opatření ke zvýšení recyklace komunálního odpadu (cíl evropské legislativy je 65 % v roce 2035) představuje postupný růst poplatku za ukládání směsného komunálního odpadu na skládky ze současných 500 korun až na 1850 korun v roce 2030 a zákaz skládkování využitelných odpadů v roce 2030.

Je třeba připomenout, že poplatek za ukládání odpadu na skládky se neshoduje s poplatkem, který občanům stanovují města a obce za svoz odpadů. Jestli je v obci stanoven poplatek podle zákona o místních poplatcích, pak je jeho výše maximálně 1000 korun (v Příbrami se nyní platí 552 korun na osobu a rok) a s novým odpadovým zákonem by měla být maximálně 1200 korun. „Růst skládkovacího poplatku je na základě zkušeností z okolních států tím nejúčinnějším motivačním nástrojem k cestě za zvyšující se recyklací odpadů. Skládkovací poplatek v posledních letech několikanásobně stoupá ve státech na východ od nás jako např. Rumunsku, Litvě, Lotyšsku i Polsku. Západní země mají poplatky už řadu let mnohonásobně vyšší,“ upozorňuje ministr životního prostředí.

Stopka pro skládky motivuje

Ověřenou metodou, jak eliminovat množství odpadu a zvýšit míru recyklovatelnosti, je zákaz skládkování. V Česku se hovořilo už o více termínech (ČR si původně zákonem stanovila rok 2024), nakonec ale došlo k posunu z roku 2024 až na rok 2030. „Obce a města se musí připravit na třídění, musí vzniknout recyklační kapacity i nové kapacity pro energetické využití odpadů, musíme odzkoušet nové motivační nástroje pro občany. Proto vítáme, že nám ministerstvo vyšlo vstříc a posunulo termín konce skládkování a společně jsme se dohodli i na pomalejším navýšení ceny skládkovacího poplatku,“ uvádí předseda Svazu měst a obcí František Lukl.

Třídicí slevy pro odpovědné

Kdo bude třídit odpad, měl by být zvýhodněn. Zákon zavádí motivační slevy pro obce, které budou plnit průběžné požadavky na míru třídění. Třídicí sleva umožní obcím ukládat na skládky odpad zbylý po třídění za nižší cenu. Do roku 2025 to bude za současných 500 korun, později až 800 korun v roce 2030. Základní podmínku pro uplatnění takové slevy představuje ale dosažení vysoké míry třídění vyprodukovaného komunálního odpadu. V roce 2020 bude využití slevy podmíněno vytříděním minimálně 45 % skla, plastu, papíru, kovů a biologicky rozložitelného komunálního odpadu z celkové produkce komunálních odpadů na území obce, a až 75 % v roce 2027.

Třídění se současně bude muset rozšířit do dalších oblastí. Například na veřejných prostranstvích, kde lidé tráví volný čas, v parcích nebo na sportovištích v současnosti mnohdy neexistuje možnost třídění odpadů. „S razantním navýšením cílů recyklace nebude dále možné akceptovat současný stav, kdy většina obalů, které spotřebitel používá mimo vlastní domácnost, se stává součástí směsného odpadu,“ uvádí například společnost Eko-Kom, která provozuje celorepublikový systém třídění, recyklace a využití zejména obalového odpadu.

Jiný pohled z praxe

Snaha o posílení systému třídění ve městech občas naráží na nepochopení ze strany občanů. Například Technické služby Příbram nemají podle Libora Michvocíka možnost stále zvyšovat kapacity pro třídění: „Zatímco v roce 2010 se třídilo pět komodit, dnes máme po městě navíc kontejnery na kovy, drobný elektroodpad, textil, bioodpad. Ideální stav je asi 200 hnízd odpadu, máme jich ale 106. A každé další budované znamená nesouhlas občanů z dané lokality, protože jim třeba ubírá místa k parkování. V Příbrami tak už není lokalita, kam bychom mohli bez zásadních stavebních renovací silnic a zelené plochy umístit stání o ideální velikosti 2 x 16 metrů.“ I tato skutečnost přiměla Technické služby Příbram hned k několika změnám (více v rámečku Plány TS Příbram na zefektivnění sběru tříděného odpadu).

Nastíněnou myšlenku „více třídit a méně platit“ nebude možná tak jednoduché zavést v praxi i z jiných důvodů. „Už tři roky po sobě se opakovaně a skokově zdražuje odběr plastů i papíru od firem. Nejenže za tříděné složky už nic nedostáváme, ale ve skutečnosti platíme za svoz tříděného odpadu víc než za svoz komunálu,“ upozorňuje Libor Michvocík a dodává: „Navíc, a to je velký strašák, hrozí neustále ukončení odběru tříděného odpadu a tím pro nás, jako TS Příbram, neřešitelná situace, co s tím. Před 10 lety se to stalo s nápojovým kartonem, kdy skončil jediný odběratel, a města si musela pronajímat haly, v nichž se pak skladoval vytříděný odpad.“

Podobnou zkušenost, jen ze strany firmy, má Miroslav Peterka, který je rovněž příbramským zastupitelem: „V jedné příbramské firmě mám na starosti odpady. Vypadá to, že naše vytříděné odpady nikdo nechce, ani papír.“ Problémy s odběrem tříděných surovin se objevovaly už v minulosti, například po finanční krizi před deseti lety. V poslední době se situace zhoršila poté, co tříděný odpad přestala odebírat Čína. Problémem je rovněž ta skutečnost, že výrobci obalů často nevyužívají například plastový regranulát – z důvodu vzhledu, ale někdy i legislativních omezení. Situace se však postupně mění a například i výrobci nápojů již experimentují s recyklovaným PETem.

Možnosti ke zlepšení jsou

Zastupitelka Dagmar Říhová se domnívá, že by pomohlo častější vyvážení stávajících kontejnerů na tříděný odpad. „Lidé si často stěžují na to, že kontejnery, zejména s papírem či plasty, není možné pro přeplnění ani zavřít. Odkládají papírový odpad u kontejnerů, což není dobré řešení, popřípadě je to od třídění odpadů odrazuje.“ Rovněž navrhuje, aby kontejnery na rostlinný odpad byly rozmístěny ještě více v okrajových částech, a dále upozorňuje: „Příbram také ne vždy volí vhodná místa k umístění kontejnerů na tříděný odpad, pokud jsou umístěny v těsné blízkosti frekventované komunikace či křižovatky.“

Miroslav Peterka předpokládá, že by lidé více třídili, pokud by se například na sídlišti nacházelo více kontejnerů. Doporučení však narážejí na zmiňovanou zkušenost TS Příbram, že lidé nechtějí sběrná hnízda pod svými okny. Ke zmínce o plných kontejnerech příbramský starosta Jan Konvalinka dodává: „Stává se, že do našich kontejnerů, zejména těch u výjezdů z města, odkládají odpad i cizí lidé nebo provozovatelé firem z okolí. Proti tomu se dá jen velmi těžko bojovat. Ve spolupráci s městskou policií hledáme způsoby, jak takovému jednání zabránit. Inspirací z jiných měst je osazení fotopastí a nekompromisní postup.“ Stejně tak podle něj není cesta dále navyšovat počty běžných kontejnerů. Jan Konvalinka zmiňuje, že město plánuje podzemní kontejnerové moduly v rámci revitalizace např. Komenského náměstí nebo Prokopské ulice.

Městská zastupitelka Jarmila Potůčková považuje za důležité naučit třídit děti: „Na ZŠ pod Svatou Horou jsou ve třídách i na chodbách umístěny nádoby na plasty a papír, několik i na drobný elektroodpad, děti přinášejí hliníkové obaly i vybité baterie, dvakrát do roka se koná sběr papíru a jsou odměňováni nejlepší sběrači. Určitě se tak děje i na jiných školách a zcela jistě z těchto dětí vyrostou lidé, kteří budou odpad opravdu třídit.“ Zároveň se domnívá, že v Příbrami se odpad třídí poměrně dobře, a tak bychom neměli mít s novou legislativou problémy. „Vždyť máme přes sto stanovišť tříděného odpadu, a tak k nim nemusíme běhat příliš daleko. O to víc mě bolí, jestliže ve směsném odpadu jsou vyhozeny plasty, sklo, papír či dokonce celé papírové krabice, a přitom barevné popelnice jsou vzdáleny ani ne 50 metrů.“

Zastupitel Antonín Schejbal dodává: „Základem je dostatek kontejnerů. Třídění odpadu musí být pro občany co možná nejpohodlnější. Uvítáme i více specifických nádob na olej, elektro, hliník nebo například veřejných kompostů.“ Město by podle něj mělo o možnostech třídit nový druh odpadu také dostatečně informovat pomocí svých komunikačních kanálů.

Plať za to, co vyhodíš

Cílem všech opatření v projednávané legislativě má být výrazná redukce skládkování a především materiálová recyklace odpadů. Jak obce dosáhnou vyšší úrovně třídění, je více méně na jejich rozhodnutí. Pomoci by jim mohl i systém označovaný PAYT (pay as you throw; zaplať za to, co vyhodíš). Tento poplatek za komunální odpad je konstruován tak, že odráží skutečný objem odpadu, který občan vyprodukuje. Příbram zřejmě využije i tuto možnost. „Letos pořídíme první svozový vůz, který bude vážit každou vysypávanou popelnici. Vůz by v budoucnosti mohl sloužit právě v rámci systému PAYT,“ říká Jan Konvalinka. I když se však Příbram pro tento systém nerozhodne, nové svozové auto bude moci vážit například za účelem výkazu pro vesnice, které chtějí přesná čísla o tom, za co TS Příbram platí.

V souvislosti s PAYT návrh zákona počítá i s možností zavést minimální poplatky za odkládání odpadu, který pomůže zpoplatnit takzvané černé pasažéry, kteří by nevykazovali žádný vznikající odpad.

Ekomodulace v hledáčku výrobců obalů

Zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností a novela zákona o obalech pracují s poměrně novým pojmem, takzvanou ekomodulací. Ta nařizuje autorizovaným obalovým společnostem upravit příspěvky vybírané od jednotlivých firem za uvádění obalů na trh, na základě opětovné použitelnosti, recyklovatelnosti a obsahu nebezpečných látek v obalech, a to s ohledem na jejich celý životní cyklus.

Nová regulace umožní, aby snadno recyklovatelné obaly, například z jednodruhového materiálu, byly levnější než obtížně recyklovatelné obaly, typicky takové, které kombinují různé nekompatibilní druhy plastů (např. PET lahve s etiketou z PVC). V této souvislosti stojí za zmínku ještě jeden termín – ekodesign. Směřuje rovněž k výrobcům a lze jej charakterizovat jako proces navrhování a vývoje výrobku, který vedle klasických vlastností (funkčnost, bezpečnost, vzhled, ergonomičnost, ekonomičnost, technická proveditelnost atd.) klade důraz na dosažení minimálního negativního dopadu výrobku na životní prostředí, a to z hlediska celého životního cyklu.

Sběr textilu, olejů, biodpadu…

Soubor nové legislativy doplňují další opatření, některá z nich byla zavedena relativně nedávno. Od loňského roku například funguje sběr biologicky rozložitelných odpadů. V Příbrami jsou nádoby na biodpad už čtyři roky a odpad se využívá v městské kompostárně. Rovněž je možné odevzdávat použité jedlé oleje a tuky. Příbram tuto možnost zavedla v létě loňského roku, kontejnery se nacházejí ve sběrném dvoře. Nový odpadový zákon zavádí od roku 2025 povinnost odděleného sběru textilu. V Příbrami lze textil odevzdávat už nyní do kontejnerů, jež vybírají charitativní organizace. Textil dále třídí a v případě zachovalého stavu věnují sociálně potřebným.

Balík projednávané legislativy, která v následujících letech ovlivní to, jak budou obce nakládat s odpady a kolik za to zaplatí, podle některých nebude tím hlavním řešením problému s odpady. „Bude třeba omezit vznik obalových odpadů vůbec,“ říká Libor Michvocík. Prakticky to může znamenat mnohé – u výrobků, u kterých to lze, prodej bez obalu, vratné obaly, opakované využívání obalů, ale také snižování spotřeby.

Stanislav D. Břeň

Co s odpady

Materiálová recyklace
Po jednoduché úpravě (dotřídění, roztavení, granulování apod.) lze sebraný odpad dále využít jako vstupní materiál pro různé druhy výrob.

Energetické využití odpadů
Pokud odpad nelze využít pro materiálovou recyklaci, preferuje se před skládkováním energetické využití například ve spalovnách nebo cementárnách.

Skládkování
O konci skládkování se mluví více než deset let. Některé evropské země k tomu již přikročily, ale z hlediska současné evropské legislativy je nejzazším termínem rok 2030.

Plány TS Příbram na zefektivnění sběru tříděného odpadu

- Úpravou hnízd zlepšit kulturu ukládání odpadu.

- Postupně nahradit modré zvony na papír modrými kontejnery s víkem, kam se dají bez problémů uložit i lepenky velkých rozměrů.

- Nahradit zelené a bílé kontejnery jedním kontejnerem mix s dvěma vhozy pro oba druhy skla.

- Sloučit kontejnery na plasty a nápojový karton.

- Pokračovat v rozšiřování svozu papíru a plastu od domkařů z malých popelnic, čímž se uvolní kapacita ukládaného tříděného odpadu v hnízdech.

 - Postupně vyměnit zvony na papír velkoobjemovými zvony v místech, kde je papír denně přeplněn. Podle údajů TS se tím výrazně (až dvakrát) zvýší produktivita svozu.