Nový městský architekt Josef Tlustý se všeobecně staví pozitivně k myšlence redukovat dopravu včetně parkování na náměstích. Současně ale říká: „Jde o dlouhodobější úkol, nelze vymístit auta z veřejného prostoru úplně radikálně a hned. Doprava by se přenesla jinam a skokově vytvořila problémy v lokalitách, v nichž bychom ji také neradi viděli.“

 

V pozici městského architekta jste několik měsíců. Jaký máte vztah k Příbrami?

Dojížděl jsem z Prahy do Hudčic u Březnice, odkud pochází můj otec, trávil jsem tam vždy část prázdnin. Jezdíval jsem přes Příbram, v pozdějším věku i na kole, potom přišly výlety do Brd. Nyní žijeme v Řevnicích, takže stále v Brdech, kam si rádi vyrazíme na kole nebo na běžkách, nedávno jsme byli třeba na Pilské. Příbram a okolí hrály v mém životě vždy důležitou roli.

 

Co v Příbrami pokládáte za zajímavé z hlediska architektonického či urbanistického?

Příbram má specifické postavení města s hornickou tradicí, ale nejen to. Centrum má velmi dlouhou historii, Svatá Hora představuje církevní místo evropského významu, své kouzlo si uchovaly staré Březové Hory. Hornictví přineslo výhody i nevýhody. Zmínil bych třeba velké objemy vytěženého materiálu a odvaly, které představují výrazný zásah do okolní krajiny. Bavíme se o novodobé hornické činnosti, se kterou souvisel i rozvoj výstavby. Urbanisticky je velice dobré, umírněné a příhodně řešené Březohorské sídliště. Skvělé je náměstí 17. listopadu, které tvoří druhé centrum. U sídlišť ze 70. a 80. let vidíme některé problémy, například rozprostraněnost, kdy se se Příbram rozrostla do krajiny a ztratila kompaktnost.

 

Jaké hlavní výzvy Příbrami vnímáte z pozice architekta?

Právě kompaktnost a uchopení celého města tak, aby se udrželo v určitých hranicích, považuju za dlouhodobý cíl. Město by se nemělo rozrůstat do šířky, musíme hledat plochy pro výstavbu uvnitř.

Obecně Příbram stojí před výzvami jako vypořádání se s velkým množstvím rozvojových ploch, zlepšením bytové politiky, zefektivnění hospodaření se svým majetkem, čeká ho i dotažení dopravy, včetně chybějících tras. K dořešení je více lokalit a veřejných prostor v bezprostředním okolí historického centra, svou péči by si jistě zasloužila i sídliště. Samostatnou kapitolu tvoří parter města, jeho povrchy anebo sjednocující prvky v podobě dlažby nebo mobiliáře.

 

Na kterých věcech aktuálně pracujete?

S právníky připravujeme zásady jednání s investory, aby byly transparentní, a zároveň jsme získali příspěvky pro infrastrukturu. Cílem je mít rovná pravidla a současně umožnit rozvoj. To má naplnit vizi města, které se nerozrůstá do šířky, ale hledá potenciální plochy pro výstavbu uvnitř, což umožňuje zahustit zástavbu a zároveň přinést příležitosti pracovní i pro bydlení. Příbram nemusí stagnovat, takzvaně vymírat, má velký potenciál i díky hezkému okolnímu prostředí. Z hlediska strategického leží na určité spojce mezi Prahou a Českými Budějovicemi, respektive ještě dále do Lince, což dává další příležitosti. Dostupnost do Prahy je dobrá, mnoho lidí dojíždí za prací, ale musíme se snažit, aby zůstali zde, trávili tu volný čas, utráceli peníze.

 

Slyší investoři na výzvy k investicím i do veřejné infrastruktury, tedy nejen do svého majetku?

Vždy je možné podepsat plánovací smlouvu, některé se už uzavíraly. Tento nástroj umožňuje motivovat investory k dobrovolným investicím. Je to partnerský vztah, výhodou pro investora pak může být projednání daného záměru bez průtahů a podle jasně definovaných pravidel.

 

Jsou rozvojové plochy pro průmysl či bydlení v plánu města navrženy optimálně? Existují plochy určené k rozvoji, které jejich majitelé ale dlouhodobě nerozvíjejí, a jiné, jež by si naopak rozvoj zasloužily?

V současné době probíhá změna územního plánu, tam jsou plochy, kterých se to týká, ale to je už nastartovaný proces, tedy není možné přidávat další. Zatím se bavíme o této změně. Moje vize nejde směrem, že bychom chtěli změnit všechno a dělat rozsáhlé změny. Nyní nastavujeme zmiňované zásady a s externími specialisty na urbánní ekonomiku připravujeme materiál, který by vytipoval další plochy pro rozvoj. V tuto chvíli se na tom pracuje, pak budeme moudřejší.

 

Vnímáte tlak zaangažované veřejnosti – potenciálních investorů nebo majitelů, aby jejich plochy dostaly „zelenou“ pro další rozvoj, například výstavbu?

Jak jsem podotkl, nyní probíhá změna číslo dvě, ale velké tlaky nepociťuji. Výsledkem zmiňované analýzy může být, že naopak město bude subjektem, který bude iniciovat změny, o nichž hovoříte.

 

Zónou pro bydlení měla být Fantova louka, u které se před časem hovořilo o nové čtvrti s až dvěma tisíci obyvateli. Podle všeho to vypadá, že velká část této představy vezme za svou a Příbram ztratí rozsáhlé rozvojové území pro bydlení (více v Kahanu 12/2022). Je nahraditelné?

Byla to asi největší rozvojová plocha pro bydlení, potenciál se nyní značně zužuje. Nicméně si myslím, že i to málo, co by se v části lokality dalo postavit, by bylo přínosem. Ptáte-li se na nahraditelnost, je třeba počkat na zmiňovanou analýzu. Rozvojové plochy pro bydlení a průmysl jsou v plánu města už nyní, analýza řekne, jestli existují i mimo plán. Možná dojdeme k tomu, že bude třeba pořídit nový územní plán města.

 

To je také alternativa?

V blízkých letech asi ne, v delším horizontu možná ano.

 

Kdy bude analýza k dispozici?

V horizontu měsíců. Je to ale dokument, jenž se stane podkladem pro vedení města, spíše pro strategickou rozvahu, abychom mohli jednat s investory o plochách, které jsou i mimo vlastnictví Příbrami. Je třeba vytipovat, jaké části území mají potenciál pro zisk investorů, a zároveň jakou mají ve střednědobém horizontu zátěž pro město z hlediska infastruktury a její údržby. Současně uvidíme, jaký spočívá benefit v tom, když se jisté plochy zastaví, tedy zda existuje ekonomický přínos i pro samotné město a jeho obyvatele.

 

Jedním z témat, kterým se zabýváte, je vizuální smog. Město k němu má své platné nařízení, ale vypadá to, že reklamních ploch ubylo jen minimálně. Proč?

Téma není ještě úplně prodiskutováno s veřejností, proto vítám, že se mě na to ptáte. Myslím, že nás čeká práce z hlediska osvěty, aby se problematika dostala více mezi občany, investory a obchodníky, kterých se týká. Zvažujeme tedy osvětovou strategii. Některé reklamy ubyly, není jich pravda moc, ale naopak nové nepřibyly, což je také pozitivní. V tom spatřuji už nyní dobré ovoce tohoto nařízení.

 

Jsou definována už přesná vizuální pravidla či manuál, jak by měly vypadat například restaurace nebo obchody?

Nacházíme se ve stádiu přípravy, kdy jsme v jednání se zpracovatelkou brněnského manuálu, jednáme o odkupu licence, na jejímž základě bychom mohli čerpat z jejích materiálů. Pravidla jsou určena spíše obecněji a chtěli bychom je specifikovat tak, aby byla srozumitelná pro všechny.

 

Vizuální stránka a ideální obraz města mohou být velmi subjektivní záležitosti. Bude manuál obsahovat jasné vodítko, aby každý mohl dobře zvážit svou investici do propagace či označení provozovny?

V nařízení je to popsáno dost dobře slovně, manuál by měl být průvodcem či vodítkem pro lepší pochopení a ukázkou dobré praxe. Určitě to není tak, že by stanovoval pravidla přesněji, spíše navede obchodníky ke smyslu nařízení. Musíme si uvědomit, že příbramské nařízení pouze vychází z platného zákona a mimo jiné z toho důvodu jej město zavádí v přenesené působnosti státu. I když ale implementujeme zákon, město má pořád určitou benevolenci stanovit, na jak velkém území bude nařízení aplikovat.

 

Z pozice městského architekta se u vás střetávají nejrůznější zájmy a požadavky – ze strany politiků, úředníků, investorů a firem či laické veřejnosti. Kdo je pro vás prioritní partner?

Primárně je to vedení města, a to hlavně z hlediska vize a strategie celého rozvoje. Ale důležité partnery představují také investoři, kteří chtějí vstupovat do území. Díky tomu, že moje pozice funguje v Příbrami dlouhodobě, investoři se naučili s městským architektem spolupracovat. Lidé chodí už s první skicou a radí se, aby v uvozovkách jen nesplnili požadavky územního plánu, ale aby vše bylo v souladu s vizí architekta a vedení města. Pomáhám usměrňovat investory, aby jejich záměry byly v zájmu města a aby jejich vklad do urbánní struktury znamenal přínos pro celkový rozvoj. V ideálním případě daná investice akceleruje rozvoj správným směrem, aniž by se přitom dostávala do kolize s funkcemi a estetikou veřejného prostoru.

 

V Příbrami jsou výrazné osobnosti, ateliéry či uskupení, které se věnují architektuře. Spolupracujete s nimi?

Minimálně s pěti příbramskými ateliéry jsem v kontaktu skrz zakázky, které mají od investorů nebo od města. Konkrétně jde třeba o revitalizaci hřbitova, kde je zpracovaná studie, nebo menší stavby, bytové domy v Pražské ulici či v přilehlém okolí. Nechci jmenovat a dělat někomu reklamu. Jsme v kontaktu i s investory, kteří si přivedli pražské nebo plzeňské architekty. A musím říci, že příbramští architekti se rozhodně neztrácejí, jsou vzdělaní a pracují na zajímavých zakázkách.

 

Někdy se zdá, že co člověk, to architekt. Lidé mají vyhraněné názory na to, co je správné, co není pěkné, zda realizovat novinky či nikoliv. Nedávno jste organizoval komentovanou prohlídku architektonických prací na náměstí T. G. Masaryka. Nakolik je pro vás partnerem laická veřejnost?

Jedna část mé agendy je práce s veřejností a osvěta a výstava byla dobrým výkopem. I když nepřišlo mnoho lidí, přehlídka špičkové české architekty znamenala příležitost dotknout se témat, jež laiky zajímají. Skrze prezentované stavby jsme se dostali k debatě o stávajících budovách v Příbrami a možnostech jejich vylepšení nebo úpravy. Přišli i lidé, kteří chtějí stavět třeba rodinný dům a debata o architektuře je přirozeně zaujala. Určitě bych chtěl podobnou prezentaci zopakovat, rád bych i přispíval do Kahanu články o architektuře. V rámci Dnů architektury bychom mohli uspořádat procházky po významných stavbách Příbrami. Zkrátka chtěl bych přispět ke vzdělávání veřejnosti.

 

Máte další tipy, jak zatáhnout lidi více do dění?

Některé věci už probíhají. Například po architektonické soutěži pro náměstí J. A. Alise na Březových Horách se ustavila pracovní skupina, abychom s architekty dotvořili návrh na projektovou dokumentaci na realizaci náměstí. Sbíráme názory veřejnosti na návrhy, jež v soutěži uspěly, a které by mohly být zohledněny. Jako odborník můžu smysluplně moderovat diskusi a zároveň reflektovat obavy či postoje veřejnosti, poskytovat zpětnou vazbu a sdělovat, co si myslím o funkcích veřejného prostranství.

 

Vůči vítěznému architektonickému návrhu pro březohorské náměstí se někteří vymezili negativně. Obsahuje věci, které by se měly přepracovat?

Je třeba zdůraznit, že primárně jde o veřejné prostranství, prostor všech. Nejvíce ho užívají místní, ti jej mají nějak zaužívaný, zároveň se do náměstí „propisuje“ historie a způsob, jak náměstí fungovalo před sto lety. Myslím, že většinu tohoto vítězný návrh zohledňuje. Uspěl díky tomu, že splnil zadání, jež zdůrazňovalo funkce veřejného prostoru a náměstí pro všechny. Byly vyčištěny nánosy, které náměstí spíše blokovaly, a více je podtržen význam pro shromažďování. Také vymísťuje část parkovacích ploch, které jsou v současné době užívány trochu živelně.

 

Sdílíte obavy některých zdejších obyvatel, že parkování bude nedostatek?

Někteří místní a instituce, které tam sídlí, nejsou spokojení, že parkovací plochy ubyly na jejich vkus až příliš. Vznikla obava, aby rodiče školních dětí nebo věřící mohli zaparkovat v neděli nebo v ranních či odpoledních špičkách. To zůstává předmětem další debaty, zabývá se tím zmiňovaná pracovní skupina, aby si k tomu každý mohl říci svoje. Je potřeba diskutovat s vedením města, architekty, institucemi i občany. V zadání soutěže byl sice doporučený počet parkovacích míst, ale možná dojdeme ke kompromisu a přinejmenším dočasně tento počet navýšíme. Nic to ovšem nemění na obecném a dlouhodobém trendu, tedy vymísťování dopravy ze shromažďovacích míst jako náměstí.

 

Jak se vypořádat s přáními motoristů mít všude přístup autem, cyklistů na bezpečný pohyb po silnicích a chodců na město bez emisí a rychlých aut?

Město musí být pro všechny, tedy i pro automobilisty, cyklisty i chodce. Nebylo by zdravé, pokud by bylo jen pro chodce, nebo pouze pro auta. Je dobré najít dobrý mix těchto funkcí včetně cyklistiky. To, že se parkuje na náměstích včetně náměstí T. G. Masaryka, je do značné míry zapříčiněno tím, že Příbram nemá parkovací domy. Nyní se začíná stavět první u autobusového nádraží (tématu se věnujeme na jiném místě tohoto vydání – pozn. red.) a dopravní generel počítá s dalšími a také záchytnými parkovišti. Jde o dlouhodobější úkol, a proto nelze vymístit auta z veřejného prostoru úplně radikálně a hned. Doprava by se přenesla jinam a skokově vytvořila problémy v lokalitách, v nichž bychom ji také neradi viděli. Jsou potřeba strategické a postupné změny.

 

Jak vnímáte parkovací pruh, který rozděluje náměstí T. G. Masaryka a se kterým se původně nepočítalo?

Souhlasím s tím, že tento pruh parkování není nejvhodnější, když to řeknu velmi mírně. Aktuální interpretační plán přináší zlepšení vizuální stránky města pro občany i návštěvníky. V rámci jeho přípravy jsme vedli diskusi o jednom z prvků, jež by se nacházel právě na tomto náměstí. Došli jsme k závěru, že by bylo vhodné parkování redukovat, ale budeme se o tom dále bavit.

Ještě bych se vrátil k soutěži na Březových Horách. Takto významná plocha si určitě zaslouží významnější redukci parkovacích míst. Ale něco jiného je mít záchytné parkoviště přímo na náměstí a něco jiného provozovat několik rychloobrátkových parkovacích typu K+R, tedy kiss and ride.

 

Co si myslíte o projektu aquaparku?

K projektu jsem se dostal ve velmi pokročilé fázi a neměl jsem šanci výrazně zasáhnout. Myslím, že ve stádiu, v němž se nacházíme, je třeba začít. Problematiku nemám více nastudovánu, ale z toho, co slýchám, jsem vyrozuměl, že situace je neudržitelná. Město musí přistoupit k rekonstrukci a pokud se to povede správně realizovat, otevírá se další potenciál, aby sem přijížděli i lidé z okolí, využívali nejen tuto službu, ale přispěli i ke zvýšení kupní síly a posílili ekonomické fungování města. Není to investice, která přijde v uvozovkách vniveč, kultivuje se prostředí, zlepší se kvalita služeb, přinese pozitiva.

Stanislav D. Břeň

 

Josef Tlustý

Narodil se v Praze a v hlavním městě také absolvoval Fakultu architektury Českého vysokého učení technického. V minulosti pracoval pro ateliéry Jiran a partner architekti či AB Ateliér, od roku 2007 má vlastní praxi, kdy se zabývá především projekty energeticky pasivních domů. V roce 2018 vstoupil do České komory architektů, kde působí jako člen pracovní skupiny Udržitelnost. Stejnému tématu se věnuje jako člen Rady Centra pasivních domů. Post městského architekta v Příbrami převzal v polovině loňského roku. „Posledních šest let žiju v Řevnicích, kam jsem se přestěhoval z Dobřichovic. Do Příbrami a do Brd to mám tedy velice blízko,“ říká.