Kameny zmizelých – Stolpersteine, z německého překladu Kameny, o které je třeba klopýtnout – myšleno pohledem, je inciativa s kořeny sahajícími do 90. let, kdy německý umělec Gunter Demnig přišel s nápadem připomínat židovské oběti holocaustu umisťováním malých kamenů ve tvaru kostky s mosazným povrchem do ulic měst.

Každý Stolperstein s údajem o narození, transportu či smrti bývá zpravidla umisťován u posledního bydliště dané osoby, odkud byla transportována na smrt v důsledku nacistické vyhlazovací politiky během druhé světové války. 

Tato symbolická připomínka zapustila kořeny i v Česku, kde jsou Kameny realizovány od roku 2008, kdy nápad vzešel z popudu České unie židovské mládeže. Boris Barak Selinger z Židovské obce Brno se zasloužil o výrobu Kamenů, které byly slavnostně umístěny v Příbrami dne 7. května 2025, v předvečer 80. výročí porážky nacismu v Evropě. Jednalo se o položení vůbec prvních Kamenů zmizelých v našem městě. Inspirací se pro celou akci staly realizace v jiných českých městech, které mě inspirovaly k tomuto záměru. Například v nedaleké Dobříši či Mníšku pod Brdy byly Kameny odhaleny v nedávné době.

Zavítali potomci Idy Edelsteinové

Díky spolupráci s městem Příbram, nejenom finanční, se projekt stal realizovatelný v poměrně krátkém časovém horizontu. Slavnostní atmosféru dodala květnové akci skutečnost, že na ni zavítali potomci připomínané Idy Edelsteinové – Tomas Kantor-Nagel a jeho bratranec Felipe Kantor, jejichž prababička Milada Kantor stihla včas emigrovat do Chile. V dojemném projevu před domem svých předků Tomas zavzpomínal na osudy své rodiny na základě střípků pamětí příbuzných. Jak ostatně sám připomněl, v Příbrami žilo hned několik rodin Edelsteinových. Celkem čtyřem osobám ze dvou rodin byly věnovány Kameny zmizelých, a to na dvou místech v Pražské ulici, před domy č. p. 141 a č. p. 32. Všechny čtyři Kameny ještě doplnil jeden Kámen navíc s QR kódem, po jehož načtení si mohou kolemjdoucí vyhledat podrobnější informace o osudech lidí. 

Ačkoliv všechny čtyři osoby byly nositeli stejného příjmení, příbuzenské vazby je pojily skrze potomky. Dcera manželů Idy Edelsteinové a Moritze Edelsteina, obchodníka a majitele firmy B. Löwy, byla provdaná za Franze Edelsteina, syna živnostníka Šimona Edelsteina. Zmíněný Šimon Edelstein, kterému byl spolu se synem Bedřichem odhalen Kámen na adrese I/141, byl aktivní i v náboženském životě, jelikož byl dlouholetým členem pohřebního bratrstva Chevra kadiša. 

Kromě vzácných hostů jsme mohli na pietním aktu přivítat též předsedkyni České unie židovské mládeže Emmu Günsberger či zástupce společnosti Matana, která spravuje nemovitý majetek ve vlastnictví Židovské obce v Praze. Jejich zásluhou tak mohli účastníci navštívit též bývalý židovský hřbitov v Příbrami, kde odpočívá zdejší původní židovské obyvatelstvo. Právě sem zamířily poslední kroky účastníků ceremoniálu, a potomci se tak mohli symbolicky rozloučit s městem nad hrobem svého předka.

Stále živá vzpomínka

Po více než osmi dekádách, které současnost pojí od oněch smutných událostí, se tak lidé v Příbrami mohli vydat po židovských stopách. Nejeden z nás si tak může přát, aby nyní, po položení Kamenů zmizelých a v době, kdy odchází poslední žijící svědkové holocaustu, zůstala památka židovských obětí nadále živá. 

Vojtěch Řapek