Destinační agentura Turistická oblast Brdy a Podbrdsko se stará o podporu a propagaci cestovního ruchu v regionu od středního toku Vltavy po Brdy. „Značku destinace je potřeba budovat dlouhodobě a konzistentně. To, na čem pracujeme dnes, přinese výsledky za rok, dva nebo pět let,“ říká její koordinátor Luboš Kožíšek.

 

Turistická oblast Brdy a Podbrdsko je organizace destinačního managementu. Jaký je hlavní cíl a poslání zapsaného spolku?

Destinační management je důležitý z toho hlediska, že koordinuje lokální cestovní ruch. Do aktivit zahrnujeme nejen obce, města, ale i podnikatele. Komunikujeme se státními organizacemi jako CHKO Brdy, Vojenské lesy a statky ČR a podobně. Vytváříme platformu pro diskusi řešení otázek v cestovním ruchu a zároveň se snažíme vytvořit značku svěřené oblasti, tedy Brd a Podbrdska. Pro CHKO používáme pěkný slogan Krajina ticha, což teď trochu narušuje záměr zavést opětovně intenzivní střelbu v oblasti, a snad tedy nebudeme nuceni hledat nový. (směje se) Každopádně šíříme povědomí o oblasti se snahou nalákat turisty, kteří zde najdou vhodné vyžití.

 

Přiblížil byste aktivity a projekty, které pořádáte pro podporu turismu v oblasti?

Fungujeme na bázi ročních akčních plánů, které vycházejí z přijaté strategie. Pracovní skupina průběžně shromažďuje témata, kterým bychom se mohli v následujícím období věnovat. Pracujeme v rámci takzvané 3K platformy (komunikace, koordinace a kooperace), kdy se setkávají různí aktéři v cestovním ruchu. Probíráme, co bychom měli řešit, z čehož pro mě plynou určité úkoly. Pracovní skupině reportuji plnění svěřených úkolů.  

Na příští rok chystáme upgrade propagačních materiálů, které dáváme na všechna certifikovaná turistická centra a další místa. V plánu je úprava webu brdypodbrdsko.cz, který mimo jiné nabízí tipy na výlety. Naším záměrem je vytvořit více interaktivní internetové stránky s plánovačem výletů. Ten si pak buď vytisknete nebo uložíte do mobilu. Web by měl poskytovat jazykové mutace prostřednictvím strojového překladu. Věříme, že to otevře destinaci novým návštěvníkům. Na webu bychom chtěli také lépe prezentovat naše partnery. V rámci tipů na výlet dostanou návštěvníci informace o možnostech ubytování nebo dobré gastronomii. Propojíme kalendáře, konkrétně například kalendář města Příbram, aby se automaticky zobrazily veškeré kulturní události či akce kulturních institucí. Znamenalo by to lepší propagaci regionální kultury. Nyní se o tuto službu stará kolegyně a zabírá jí spoustu času.

 

Jaké jsou největší výzvy a problémy, se kterými se turistická oblast potýká při rozvoji turismu v Brdech a Podbrdsku?

Obecně není destinační management v naší republice ještě úplně etablován. Takže bych rád popsal, jak je vlastně postaven. Nejvyšší destinační management realizuje na úrovni státu agentura CzechTourism. Pak jsou krajské destinační agentury, ve Středočeském kraji máme Středočeskou centrálu cestovního ruchu. Pod ni spadají oblastní jako naše Brdy a Podbrdsko nebo Berounsko. Dále mohou existovat malé lokální agentury. Jsme v této struktuře pevně usazeni. Na začátku letošního dubna jsme obhájili u CzechTourismu poměrně přísnou certifikaci naší organizace na další tři roky. Velmi úzká spolupráce, v podstatě na denní bázi, probíhá se Středočeskou centrálou cestovního ruchu.

Co se týká 3K platformy a vůbec navazování vztahů, stále vnímáme rezervu směrem k podnikatelům. Zatím chybí povědomí o potenciálu destinačního managementu. Značku destinace je potřeba budovat dlouhodobě a konzistentně. To, na čem pracujeme dnes, přinese výsledky za rok, dva nebo pět let. Uvítali bychom členy z řad podnikatelů z gastronomie a hotelnictví, s nimiž bychom rádi tvořili strategii pro region. Pomalu se nám v tomto směru začíná dařit a aktuálně více spolupracujeme s městy a obcemi. Starostové a lokální politici si uvědomují, že je důležité se oblasti rozvoje turismu věnovat. Máme radost z toho, že k nám chce vstoupit město Březnice. V minulém roce se přidaly Hostomice a Obecnice, vedeme dialog s Jincemi. Příbram je jako největší město v regionu naším strategickým partnerem.

 

Jakou roli v partnerství hrají turistická informační centra?

Turistická informační centra jsou pro nás samozřejmě velmi důležitá a myslím, že i my pro ně. Vytváříme celou škálu propagačních materiálů, které distribuujeme převážně přes certifikovaná informační centra. Máme naplánováno setkání s pracovníky center, kde se vzájemně informujeme, co momentálně i pro celý rok připravujeme a sdělujeme si novinky. Poslední setkání se uskutečnilo v Březnici. Prohlédli jsme si také místní zámek, dokonce jsme navázali spolupráci s Národním památkovým ústavem a pracovníci se informace dozvěděli i od nich.

 

Proč nechtějí některé municipality vstoupit do agentury destinačního managementu?

Domnívám se, že turistický ruch obce stále nepovažují za něco, co má ekonomický potenciál. To neznamená, že by měl dosahovat velkých, nadregionálních čísel. Výhodný může být rovněž pro menší obec, která provozuje vlastní hospodu a turisté ji pomohou udržet v provozu. Pak je potřeba turismus řídit, aby nevznikala přetížená místa. V našich kampaních ukazujeme Brdy a Podbrdsko v celé rozmanitosti, nejen hlavní lákadla jako Jordán nebo Padrtě.

Dalším faktorem může být strach z turistiky. Obyvatelé malých obcí ji mohou vnímat negativně kvůli narušování klidu. Zároveň je nutné přizpůsobit turistice infrastrukturu, vytvořit parkovací místa, umístit odpadkové koše. Mnohdy je pro starostu obtížné toto obhájit, protože primárně má v obci fungovat pro místní. K dispozici jsou dotační tituly, ze kterých se dá investice kompenzovat. Samotný vstup do destinační agentury nepřináší vysoké finanční náklady. U menší obce je to pět tisíc korun ročně, větší platí desetikorunu na obyvatele. Stávají se členy a zároveň se podílejí na rozhodování spolku o plánech v rámci turistického ruchu.

 

Obce mohou mít ale zcela jiné představy o rozvoji turistiky v oblasti. Nakolik zaznívají odlišné názory?

Jsme rozmanitá oblast, takže to tak určitě je. Jiné požadavky mají v přírodním parku Hřebeny a jiné obce u CHKO Brdy. Zcela odlišné jsou potřeby na Slapech, kde hovoříme o sezonní turistice. Vyvíjíme různorodé aktivity, nastavené pro danou oblast. Upravuje se i kampaň. Pokud víme, že Padrťské rybníky jsou přetížené, nepřeháníme jejich propagaci.

 

Jak si stojíte v digitalizaci?

Používáme tradiční kanály jako hlavní web brdyapodbrdsko.cz, který sdružuje informace jako tipy na výlety, akce v kalendáři akcí, blogové články nebo informace o spolku. Dosud jsme nabízeli návštěvnickou kartu v papírové podobě, ta zůstane i pro letošek, ale ve spolupráci s Berounskem řešíme posun návštěvnické knížky i do online formy v podobě elektronické karty nebo peněženky. Pro realizaci tohoto projektu se budeme snažit využít dotační program ministerstva pro místní rozvoj. Díky návštěvnické kartě dosáhnou lidé na slevy, které poskytují muzea, památníky i podnikatelé.

 

Zmínil jste Berounsko, poblíž je také Toulava. Spolupracujete s ostatními agenturami?

Momentálně spolupracujeme především s Berounskem, které je co do délky hranic naším největším sousedem. Pokud návštěvníci zavítají na Berounsko, mohou mít zájem vidět třeba Skalku nebo zámek v Hořovicích, které jsou nedaleko. Turistické cíle Brd a Berounska jsou si blízko. První společný projekt se nazývá Cestujte pěšky jako kdysi naši předkové. Propojuje významné sakrální památky na berounské i brdské straně. Vytvořili jsme propagační materiál, mapu a poskytujeme tipy, co se dá vidět na Všerubské trase Svatojakubské cesty.

 

Důležitá pro turismus je dopravní infrastruktura. Jste v kontaktu například s Ropidem?

Komunikace přímo s dopravci neprobíhá. Plánovaní dopravy je záležitostí Středočeského kraje a obcí. Pokud ale propagujeme turistické cíle, upozorňujeme také na jiné možnosti dopravy, než je automobilová. V tomto ohledu myslíme i na skupiny jako rodiny s dětmi a rodiče s kočárky.

 

Kolik činí rozpočet a jak je agentura financována?

Příspěvky členů nepokrývají činnost agentury. Hospodaříme s rozpočtem okolo dvou milionů korun, hlavní částka přichází od Středočeského kraje, který rozvoj destinačního managementu na svém území významně podporuje. V naší agentuře je kraj přímo členem, výše jeho příspěvku tvoří velkou část celého rozpočtu. Od měst se příspěvek počítá podle počtu obyvatel, jak jsem již zmínil. Zároveň žádáme o dotace ministerstvo pro místní rozvoj, nyní například na upgrade webu. Fungujeme stejně jako neziskové organizace. Zároveň se snažíme využívat dotační tituly již zmíněného ministerstva pro místní rozvoj.

 

Pokud kraj a obce investují do rozvoje turismu, budou v nějakém horizontu očekávat návratnost a ekonomický dopad na cestovní ruch.

Investice se určitě vrací. V současné době se hodně záležitostí přenáší do online prostředí, takže regiony na to musí odpovědět a nějakým způsobem se prezentovat. Středočeský region potřebuje mít s místy kontakt, na což má právě destinační agentury. Známe lokální turistické atraktivity (zámky, hrady či muzea), informační centra i podnikatele. Víme, jak reagovat, a umíme poskytnout zpětnou vazbu. Když se zaměříme na možný ekonomický dopad, existuje analýza nevyužitého potenciálu turistického ruchu. V tom má Příbramsko i kraj rezervy. Ale kdyby byla po celou sezonu obsazena všechna ubytovací zařízení, vygenerovalo by to vysoké finanční příjmy.

 

Ví se, jak vysoký počet návštěvníků k nám přijede a kolik zde stráví nocí? Lze na jejich základě odhadnout nevyužité turistické příležitosti?

Ano, data jsou k dispozici. Co nás v destinačních agenturách nejvíce zajímá, je také délka pobytu. Kromě údajů z CzechTourismu využíváme data Českého statistického úřadu. Pro Středočeskou centrálu cestovního ruchu zpracovala společnost T-Mobile analýzu návštěvnosti všech destinací, která přináší informace, jak dlouho tu návštěvníci zůstávají, odkud přijíždějí a podobně. A v naší oblasti vychází většinou krátkodobé pobyty. Protože jsme v blízkosti železnice a dobře dostupní autem z Prahy, víme, že část turistů jsou takzvaní jednodeňáci, kteří vyrazí na pěší nebo cyklistický výlet. Ty vítáme, ale cílíme na to, aby zde lidé zůstávali déle.

 

Pravdou ovšem je, že na otočku jezdí turisté z Prahy až do Telče nebo Českého Krumlova…

Myslím, že je i strategií na úrovni státu, aby lidé trávili delší dovolenou v tuzemsku. V tomto směru využíváme informace od odborníků, které se pokoušíme promítat do naší činnosti. Novinkou, v souvislosti s pražským overtourismem (nadměrný cestovní ruch – pozn. red.), je vyšší spolupráce mezi Středočeskou centrálou cestovního ruchu a Prague City Tourism. Protože Praha je přeplněná a střední Čechy mají turistický potenciál, budeme středočeské cíle ukazovat zahraničním turistům. Dostaneme prostor pro zlepšení našich služeb, kupříkladu abychom je dokázali nabízet v angličtině. V oblastech blízko k Praze – Dobřichovicích, Řevnicích, Mníšku pod Brdy – už zaznamenáváme více turistů ze zahraničí. Dokonce zde stráví nějakou dobu a jezdí odsud do Prahy. Což je novinka.

 

Hosté v těchto lokalitách hledají ubytování z ekonomických důvodů?

Praha je drahá, takže se může jednat o ekonomické hledisko. Třeba podle informace z hotelu a restaurace Panská zahrada v Dobřichovicích se sem lidé vrací a nemíří jen do Prahy, ale právě za středočeskými cíli.

 

Zpracovali jste vlastní průzkum, co lidé chtějí, když vyrazí do Brd a Podbrdska?

V loňském roce jsme se zapojili do analýzy návštěvnosti, v letošním roce se uskuteční analýza profilu návštěvníka, opět ve spolupráci se Středočeskou centrálou cestovního ruchu pod dohledem odborníků, kteří ji dokážou dobře připravit, a s participací univerzit. Budeme otázky formulovat tak, abychom zjistili, kdo sem chce jezdit, za čím, co můžeme nabídnout a jak zlepšit naše služby. Půjde o klasické dotazníkové šetření na zajímavých turistických místech, v Příbrami dejme tomu na Svaté Hoře. Informace do dotazníků budou zjišťovat a sbírat studenti.

 

Máte představu o tom, jak středočeský turismus poznamenala pandemie?

Negativně ovlivnila počet přenocování, propad byl asi dvouletý. V minulém roce se tento ukazatel dostal na předcovidová čísla. Data jsou z ČSÚ, kam by měli provozovatelé posílat informace o počtech přenocování. Sledovali jsme obecný trend, kdy lidé začali objevovat krásy české krajiny, což do určité míry zůstalo. Přičemž český turista má stále zvyšující se požadavky a podnikatelé na to musí reagovat.

 

Vyšší zájem, a tím i nároky, provází například gastronomii. Jak moc se náročnost klientů odráží ve službách cestovního ruchu a je k dispozici srovnání s jinými zeměmi?

O takovém dostupném srovnání nevím. Spíše se pracuje s charakterem – profilem – návštěvníků. Ale domnívám se, že řada podnikatelů i v regionech se snaží přinášet kvalitní služby. Ať už glamping, kdy možnosti luxusnějšího kempování najdeme také v Podbrdsku či na Slapech, nebo sledováním a realizací dalších turistických trendů. Lidé se začínají přiklánět ke koupi menšího bytu v oblíbených destinacích u Vltavy, než aby využili ubytovací nabídku. Otázkou zůstává, zda není apartmánová turistika, která se týká vyšší klientely, spíše negativní.

 

Co turistické oblasti Brdy a Podbrdsko schází z hlediska infrastruktury pro návštěvníky?

Chtěli bychom posílit takzvanou doprovodnou infrastrukturu, což se do určité míry povedlo například v mikroregionu Hořovicko. Tím jsou míněna parkoviště, jejich vybavení a mobiliáře nebo zázemí pro případné vybírání parkovného. V tuto chvíli doprovodná infrastruktura chybí v nástupních místech do Brd. Vzorem může být v sousedním Plzeňském kraji obec Strašice, toto hlavní nástupní místo zavede návštěvníky na lovecký zámeček Tři Trubky. Aktivní je také město Příbram, které řešilo přístup do CHKO Brdy z Kozičína nebo výstavbu takzvaných stellplatzů v areálu Nový rybník.

 

Zatím se bavíme o zatraktivnění Brd a Podbrdska pro návštěvníky. Už i v Česku ale najdeme lokality, které turismus přinejmenším lehce regulují, protože se pro ně množství lidí stává zátěží. Co může vaše organizace dělat pro dlouhodobý udržitelný rozvoj cestovního ruchu?

Cesta je v propojování potřeb obcí a návštěvníků. Nové parkoviště pro využití ve všední dny může být vybudováno u místního hřiště, školy nebo obchodu. O víkendu pak bude sloužit turistům. Nejde to všude, ale je důležité hledat možnosti.

 

Nepodporuje se tím turismus závislý na individuální dopravě?

To se odvíjí od chování českého návštěvníka, které nemůžeme ignorovat, i když tendencí je nabízet dopravu hromadnými prostředky. Na druhou stranu je lepší, aby lidé parkovali na vymezeném místě než na okraji lesa a před vjezdy do domů v obcích. Dnes lze parkoviště vybudovat více přírodě blízkým způsobem, ne asfaltovat, ale osadit kupříkladu vsakovacími rohožemi.

 

Jsme na prahu turistické sezony. Jaké výlety, trasy, památky či události byste doporučil turistům i místním?

Rád bych upozornil na nová místa k návštěvě. Bude se otevírat zrekonstruovaná huť Barbora v Jincích. Za novinky můžeme považovat krásný zámeček Tři Trubky s expozicí, kterou si užijí i ti nejmenší. Hornické muzeum Příbram představilo novou expozici na Bytízu, kde je ovšem nutné se na prohlídku objednat. Nové expozice najdou návštěvníci na zámku v Dobříši nebo v městském muzeu.

 

Připravujete novinky pro celou oblast?

Jednak chystáme velký redesign webu, aby se stal interaktivnější a návštěvníci našli vše, co potřebují. Dále plánujeme „velký třesk“ v oblasti propagačních materiálů, které zaktualizujeme, vylepšíme a přidáme nové. Ke stálicím patří témata Na kole v Brdech a Podbrdsku a S batohem na zádech v Brdech a Podbrdsku. Chceme je rozšířit o materiály s tipy na výlety pro rodiny s dětmi. V loňském roce jsme natočili video o celé oblasti, s nímž také rozjedeme kampaň. Oslovíme i odbornou veřejnost s minikonferencí o cestovním ruchu, která se uskuteční v Příbrami. Pozveme podnikatele, majitele zámků, příspěvkové organizace jako muzea a jiné. Ve spolupráci s centrálou pracujeme na velkém produktu v rámci středočeského cestovního ruchu nazvaným Pustit k vodě. Vznikne webová stránka s napojením na sociální sítě, která bude shromažďovat veškeré informace, pokud vyrazíte na výlet někam k vodě. Obsáhne významné středočeské řeky, výlety za koupáním, tipy na aktivní turistiku, gastronomii a jaké památky v blízkosti navštívit. Středočeská centrála spustí k webu kampaň, obsah budeme z velké části dodávat my. 

Dále probíhají změny ve značení turistických cest v Brdech, a pokud se vše podaří, vznikne Brdská hřebenovka. Povede od okraje Prahy na Jílovišti po Rožmitál v jižních Brdech, trasa bude přibližně 120 kilometrů. Využijeme stávající, barevně značené trasy, kam přibyde označení Brdské hřebenovky. Spolu s Klubem českých turistů dojde i na drobnější úpravy tras v CHKO Brdy. Segment dálkové turistiky roste, s nímž souvisí náš produkt poutního turismu, zmíněná Všerubská svatojakubská stezka. Propojuje krásné památky – Skalku, Makovou horu, Svatou Horu. 

Kontakt: TO Brdy a Podbrdsko

Stanislav D. Břeň

Luboš Kožíšek

Na aktivitách spolku se podílí od roku 2020 (pracovní skupina) a v roce 2023 se stal koordinátorem agentury destinačního managementu nazvané Turistická oblast Brdy a Podbrdsko, která je zapsaným spolkem. Vystudoval sociální pedagogiku a následně pracoval několik let v zahraničí (Španělsko, Velká Británie), dále působil v neziskovém sektoru. Nyní dálkově studuje obor Dokumentace památek na FF UJEP. Aktuálně je zastupitelem v Mníšku pod Brdy (kandidátka Společně pro Mníšek – koalice Zelených, Pirátů a nezávislých) a správcem Poutního areálu Skalka.