Úspěch jako při zisku titulu

V polovině listopadu postoupila česká fotbalová reprezentace do 21 let na ME. „Je to opravdu velký úspěch a řadím ho na stejnou úroveň jako svoje tituly získané v Česku a Turecku,“ říká manažer Tomáš Zápotočný (TZ). Hlavní trenér Karel Krejčí (KK) dodává: „Udělali jsme partu, která táhla za jeden provaz, a síla kolektivu se ukázala hlavně v těch nejtěžších chvílích.“ Oba dlouhodobě žijí v Příbrami.

Postup na mistrovství Evropy je pořádný úspěch. Co na cestě k němu bylo nejobtížnější?

KK: Tohoto úspěchu si moc vážím a řadím ho k těm nejvyšším, na které jsem v kariéře trenéra dosáhl. Kategorie U21 je v rámci Evropy v soutěži reprezentací druhou nejprestižnější a není jednoduché v ní uspět. Museli jsme zvládnout náročnou kvalifikaci, v níž jsme po velkém boji zvítězili před Chorvatskem, Skotskem, Řeckem, Litvou a San Marinem. Pokud pominu outsidery ze San Marina, tak jsme odehráli osm velmi těžkých zápasů. Prohráli jsme jediný, ve Skotsku. Měli jsme lepší bilanci s Chorvatskem i Řeckem, dvakrát jsme zdolali Litvu, takže první jsme skončili po zásluze. Klíčovou roli v našem postupu hrála obrovská soudržnost jak v hráčském, tak i realizačním týmu. Udělali jsme partu, která táhla za jeden provaz, a síla kolektivu se ukázala hlavně v těch nejtěžších chvílích. Postup na ME U21 je velmi dobrou vizitku také pro naši asociaci, objevíme se na této akci po čtyřech letech.

TZ: Je to opravdu velký úspěch a řadím ho na stejnou úroveň jako svoje tituly získané v Česku a Turecku. Manažerem reprezentace do 21 let jsem dva roky a je to velmi zajímavá práce. Nejobtížnější bylo jednoznačně silné Chorvatsko s Řeckem a nevyzpytatelné Skotsko. Celkově se ME do 21 let konalo třináctkrát a Česká republika se dostala sedmkrát na závěrečný turnaj. Naposledy jsme byli v roce 2017 v Polsku a v roce 2015 jsme ME do 21 let hostili. V roce 2002 jsme dokonce ME do 21 let vyhráli, což je úžasný výsledek. Podle mého máme velké šance postoupit ze skupiny do čtvrtfinále. Myslím si, že každý soupeř bude velice těžký, ale nejtěžší budou určitě obhájci Španělsko, Francie, Německo a Anglie. 

Patřil při postupu na ME k protivníkům i koronavirus?

TZ: Korona nás taktéž trochu omezila, ale je to celosvětové. Podmínky byly stejné pro všechny soupeře, a proto bych se na to nikdy nevymlouval. My jsme se s tím poprali skvěle.

KK: Koronavirus samozřejmě výrazně zasáhl také do sportovního života, naše kategorie U21 a kvalifikace nebyly výjimkou. UEFA musela měnit formát závěrečného turnaje, který rozdělila na dvě části v březnu a červnu příštího roku, docházelo také k velkým změnám v termínových listinách. Zásadní je, že v roce 2020 se na stadiony nedostali ani fanoušci, což jsou obrovské zásahy do normálního fungování. Od podzimu jsme museli kvůli epidemii zpřísnit i režim během reprezentačních srazů, celý tým procházel opakovaným testováním, dodržovat jsme museli přísná hygienická opatření. Nebylo to snadné, kladlo to velké nároky také na většinu členů realizačního týmu, ale o to víc si cením závěrečného úspěchu. Stmelilo nás to. 

Jak vidíte další perspektivu svých svěřenců?

TZ: Perspektivu u našich svěřenců vidím pozitivně, neboť se říká, že reprezentace do 21 let je pro hráče takovou vstupní branou do velkého fotbalu. Pokud se kluci dostanou na závěrečné turnaje, čeká je většinou velká kariéra.

KK: Perspektiva našich hráčů je, myslím, velmi zajímavá. V kategorii U21 už jde v podstatě o hotové hráče s množstvím zkušeností ze špičkových klubových soutěží, ale ti kluci mají zároveň stále velkou perspektivu. Svoji kvalitu ukazují tím, že mají silnou pozici ve svých klubech. Je jasné, že ne všichni se dostanou do té nejužší špičky, ale řada z nich má nakročeno k zajímavé kariéře. Reprezentační jednadvacítka kluky také může posunout dál, je to velmi sledovaná kategorie, což platí dvojnásob o mistrovství Evropy. Pokud se nám povede jako týmu, určitě z něj vyplavou i nějaké individuální výkony a naši hráči se mohou odrazit k zajímavému angažmá. 

Je mezi dnešní mládeží dost nadšenců pro (vrcholový) sport? Nebo je spíš změkčilá, zvyklá místo do míče ťukat do mobilu či počítače?

KK: Myslím, že jde o celospolečenské téma a problém. Pokud se ohlédnu o nějakých dvacet třicet let zpět, pohybová gramotnost a aktivita dětí byla na zcela odlišné úrovni než dnes. Nemá cenu si nic nalhávat, spousta dětí si raději zaleze doma k mobilu nebo počítači, místo aby si šla hrát ven. Za nás neexistovalo nic jiného než jít za barák a pokoušet se o všechny sporty. Odolnost a šikovnost se tak pěstovala přirozenou cestou. To dnes dětem chybí. 

Mnoho dětí však sportuje docela intenzivně.

KK: Ano, věnují se třeba jednomu sportu, ale když má fotbalista hrát hokejkou nebo tenisovou raketou, neporadí si. Platí to i naopak, ta dřívější univerzalita se dětem vracela i v těch „jejich“ sportech. Moc bych si přál, aby se tohle změnilo k lepšímu. Když budou děti celkově sportovně gramotnější, budou mít jednodušší práci i trenéři. Fotbal má štěstí, že je stále velkým fenoménem a věnuje se mu spousta dětí i v těch nejmenších obcích. Jako sport máme pořád kde brát. Potom je klíčové, aby trenéři těch nejmenších kategorií naučili děti svůj sport milovat a mít k němu vztah. Klíčové je, aby děti nějakou aktivitu měly, osvojily si nějakou obecnou pohybovou průpravu a vyzkoušely klidně více sportů. Ať si ten svůj obor a specializaci vyberou později. Je zbytečné všechno v pěti letech sázet na jedinou sportovní kartu. Ať jde o jakékoliv odvětví.

TZ: Dnešní mládež vidím trochu negativně, neboť je úplně jiná doba, než kterou jsem zažil. Mladí mají všechno, a to je docela špatně. Bylo by to na dlouhé povídání, ale negativní vliv přináší zejména moderní technika a internet. Najdou se určitě nadšenci a velcí talenti, ale jak jsem zmiňoval, dnešní doba je strašně ohrožuje tím, co vše mají. 

Věra Prunerová, kronikářka – Zdaboř