Velikonoce jsou největším křesťanským svátkem v roce a jejich vrcholem je Svatý týden, kdy si věřící připomínají poslední dny života Ježíše Krista – jeho utrpení, smrt i zmrtvýchvstání. Na Svaté Hoře nad Příbramí se tyto dny každoročně slaví zvlášť slavnostně.

Program bohoslužeb začíná v neděli týden před Velikonocemi. Na Květnou neděli 29. března se při dopoledních bohoslužbách v 9.00 a 11.00 začíná žehnáním přinesených ratolestí na náměstí před Svatou Horou a následným průvodem do baziliky.

Vrchol Svatého týdne začíná Zeleným čtvrtkem 2. dubna, kdy si křesťané připomínají poslední večeři Ježíše s učedníky. Na Svaté Hoře bude v tento den sloužena slavnostní mše svatá od 17.00. Svatohorský farář při ní umyje nohy dvanácti mužům, mladším i starším, pokřtěným i nepokřtěným.

Velký pátek 3. dubna je dnem ticha a rozjímání nad Kristovým utrpením. Proto se křesťané v tento den postí nejen od masa, ale i obecně od jakéhokoli jídla. V 15.00 se na Toufarově louce koná křížová cesta a v 17.00 následují velkopáteční obřady. Každý návštěvník baziliky, bez ohledu na to, zda je či není pokřtěný, může v tento den přijít blíže ke kříži a poklonit se Ježíši, který byl kdysi v Jeruzalémě ukřižován.

Bílá sobota 4. dubna je tradičně dnem očekávání. Ráno v 9.00 se věřící setkají ke společné modlitbě kolem mladého muže jménem Kryštof, který bude večer po setmění na Svaté Hoře pokřtěn. To už ve 20.00 začne Velikonoční vigilie, slavnostní noční bohoslužba, v které hraje důležitou roli tma a světlo, ticho a zpěv, bolest i naděje.

Na Boží hod velikonoční v neděli 5. dubna budou na Svaté Hoře slouženy tři mše svaté: v 9.00, 11.00 a 17.00 a při každé z nich je možné nechat si požehnat pokrmy. V košíku si můžete přinést chléb, mazanec, vajíčka, uzeniny, zeleninu či ovoce, ale i mošt či víno, aby vám je kněz požehnal.

Miloš Szabo
Svatá Hora