Slider

Svatohorským sadům navracíme jejich bývalou slávu

Život v Příbrami | Leden 2023

Wouter Verleure při prezentaci projektu ve Svatohorských sadech. Foto: město Příbram

Před několika lety prošel svatohorský areál komplexní rekonstrukcí. V posledních letech probíhá také renovace okolních sadů, stojí za ní především spolek Svatohorské sady Příbram, který zastupuje původem Belgičan, nyní obyvatel města Wouter Verleure.

Se sady má spolek velké plány. Výsledky jsou vidět už nyní nad parkovištěm a sportovním hřištěm v severní části sadu. Renovaci podpořila mj. společnost Billa.

 

Neberte si to příliš osobně, ale první otázka je nasnadě: Jak se stane, že se člověk z Belgie pustí do obnovy starého sadu v malém městě, jako je Příbram?

Určitě to nepovažuji za příliš osobní otázku, spíše to vnímám jako poctu, že člověk, který do Příbrami přišel, má takový vliv na město, kde žije. Moje zapojení do projektu je dáno především tím, že bydlím v blízkosti Svaté Hory a jako krajinářský architekt a urbanista se cítím být úzce spjat s charakterem krajiny, které ve svém okolí vnímám. Moje zapojení je dílem náhody, i když jinak na náhody moc nevěřím, a vděčím za to osobám, které jsem v té době v Příbrami znal.

Pročištění jižní strany Svaté Hory je projekt, který probíhal již dva roky před vznikem našeho spolku Svatohorské sady a inicioval ho Luboš Řezáč, jenž se do čištění jihozápadního svahu pustil z vlastní iniciativy. Navázal první kontakt s farností a projednal také související povolení ke kácení nežádoucích stromů a keřů od památkového úřadu, který vedla Dita Mottlová. Sousedka Dita mě pak informovala o aktivitách v sadech a na podzim roku 2020 také seznámila s Lubošem. Tak začaly naše společné aktivity v sadech.

 

Jak jste zpočátku sady vnímal?

Už po několika výpomocích jsem začal nazírat jejich obrovský potenciál. Na jaře roku 2021 jsem se pustil do analýzy, která měla definovat velikost sadů v okolí Svaté Hory. K mému překvapení byla velká část ploch, kterými jsem téměř každý týden procházel, součástí komplexu bývalých sadů v okolí Svaté Hory.

Vlivem nedostatečné údržby se však staly téměř nerozpoznatelné. Dokonalým příkladem takové části jsou sady, které jsme nedávno obnovili kolem sportovního hřiště. Po této analýze a shrnutí krajinářského a urbanistického potenciálu sadů vznikla velmi rychle myšlenka spojit náš společný zájem do spolku. Jeho vytvoření bylo strategickým krokem, jak propojit značku s obnovou sadů, usnadnit komunikaci tématu s veřejností a zapojit ji do renovace. Tento strategický krok se rychle ukázal jako úspěšný.

Po roce a půl od založení jsme již uspořádali řadu akcí, které se týkají jak pracovních činností, tak zábavy. Třešničkou na dortu byl fakt, že se nám společně podařilo vyčistit přibližně pět hektarů a celkově obnovit tři hektary v okolí sportovišť v hodnotě 3,5 milionu korun.

 

Vaší profesí je krajinářský architekt. Můžete trochu popsat, co to obnáší?

Krajinářský architekt je architekt, který využívá přírodní prvky typu vegetace, voda a půda jako stavební kameny a nástroje k vytváření zahrad v malém měřítku, k navrhování parků ve středním rozsahu a k vytváření zelenomodrých propojení mezi městem a krajinou ve velkém měřítku. Stručně řečeno, krajinářský architekt zajišťuje stabilizaci, obnovu nebo vytváření spojení s přírodou v různých měřítcích. Jsem rád, že jste položil tuto otázku, abychom se jí věnovali podrobněji. V rámci veřejného mínění totiž stále panuje velká nejistota a neznalost kompetencí a schopností krajinářského architekta.

 

V čem spočívá nepochopení profese?

Naše znalosti jsou často redukovány na nejmenší měřítko, kterým se zabýváme: tvorbu zahrad. Krajinářský architekt však může nabídnout více než jen kreslení zahrad. Jsem proto přesvědčen, že je zásadní komunikovat o našich kompetencích prostřednictvím různých platforem, mimo jiné i proto, že lidé chtějí být ve spojení s přírodou více než kdy dříve.

Covidové období bylo pro obyvatelstvo ideálním testem, kdy si mohlo vyzkoušet přístupnost veřejné zeleně a volné krajiny. Každý se musel pohybovat pouze v omezeném okruhu, a prozkoumával tak možnosti v okolí svého bydliště. Kromě studia krajinářské architektury jsem studoval i urbanismus. Toto studium bylo ideálním doplňkem k pochopení vztahu mezi životním a pracovním prostředím člověka s ohledem na okolní krajinu a k porozumění tomu, co je to kvalitní životní prostředí.

Moje filozofie je tedy kombinací obou studijních oblastí: „Životní prostředí potřebuje dvě definovaná prostředí, aby bylo živé pro člověka i pro biodiverzitu. Lidstvo potřebuje kompaktní zelená města, zatímco příroda je podmínkou pro biodiverzitu. Krajinářská architektura má významný vliv na komunity a kvalitu života a bude hrát zásadní roli v současném i budoucím plánovacím diskursu.“ Tato věta snad nejlépe vystihuje, co naše profese zahrnuje a čeho je schopna, a neomezuje se tedy jen na sázení stromů.

 

Vy a skupina dobrovolníků pracuje ve svatohorských sadech tři roky…

Současný spolek včetně dobrovolníků je aktivní dva roky. Jak již bylo ale zmíněno, aktivity v sadech probíhají delší dobu. V letech 2011 až 2017 působil v sadech zapsaný spolek Jiná krajina, který se věnoval především práci s dětmi. Svou činnost ukončili v době, kdy jsem se přestěhoval z Belgie do České republiky, takže jsem jejich aktivitu nikdy osobně nezažil a dočetl jsem se o ní až poté, co vznikla naše organizace Svatohorské sady Příbram. Dá se tedy říci, že sady mají delší historii činnosti vykonávanou dobrovolníky.

 

Jak byste – jako profesionál – zhodnotil přírodu v okolí Svaté Hory z hlediska stavu zeleně či městského mobiliáře včetně potenciálu do budoucna?

Příroda v okolí Svaté Hory je bezesporu unikátní vzhledem ke své historické hodnotě i poloze ve vztahu k historickému centru města. Z centra se do největšího veřejného příbramského parku, tedy zeleně kolem Svaté Hory, dostanete za pět minut. To je výjimečná skutečnost, a přitom v současné podobě nenaplňuje ani polovinu svého potenciálu pro obyvatele Příbrami.

Nedostatečně využité jsou i možnosti pro turismus a značku Příbrami. Zdejší zeleň má velký prostor pro zlepšení. Svatá Hora se v současné době profiluje jako poutní místo, přitom skutečný význam se neomezuje pouze na architektonickou stavbu, ale také, a možná ještě více na zeleň kolem ní. Avšak bezprostřední okolí vykazuje z hlediska zeleně nedostatek koordinovaného managementu. Důvodem je absence plánu a strategie rozvoje. Tento plán by měli iniciovat a zadat hlavní vlastníci – farnost a město Příbram.

Po dokončení celkové koncepce by práce na obnově a doplnění zeleně byla mnohem snazší a přínos pro přímé vlastníky i veřejnost by byl velmi rychle viditelný.

 

Jak hodnotíte celkovou koncepci sadů?

Koncepce zeleně v okolí svatohorského areálu je něco, co bylo v minulosti již několikrát nakresleno a aktualizováno. Všechny plochy, tedy park, sady a lesy, jsou nastaveny v rámci navržené koncepce, která je dodnes v krajině pozorovatelná, ale kvůli chybějícímu koordinovanému managementu pomalu mizí. Jedná se především o plánovaný systém cest, pohledové osy, aleje, skupiny stromů, intenzivní parkové plochy a odpočívadla. Sady jsou oblastí, kde se v rámci činnosti a finančních možností našeho sdružení snažíme navrhovanou koncepci obnovit. 

Nicméně Svatá Hora si zaslouží revizi celkové koncepce v současném kontextu. Stávající urbanistický kontext Příbrami, okolní krajina i funkce poutního místa se vyvíjely a výrazně změnily oproti době, kdy byly původní koncepce vypracovány. To znamená, že je nutné analyzovat vzájemné vztahy, stanovit budoucí strategické body a také vytvořit plán celkové obnovy. V neposlední řadě by měl být vypracován plán řízení. Bude zárukou naplňování cílů a následného udržování kvality. Toto strategické plánování spadá do kompetencí zahradního architekta.

 

To, co mohou lidé vidět nyní, je výsledkem renovace v severní části sadu poblíž atletického stadionu. Co se tam změnilo?

Současný stav je výsledkem půlroční analýzy a přípravy koncepce a poté roku intenzivní práce s dobrovolníky. Tato část dokonale vyjadřuje to, co je třeba se Svatohorskými sady udělat jako s celkem. Hlavní změna spočívá v obnově původní koncepce sadů v současném urbanistickém kontextu. Vybudování parkoviště a hřiště v minulosti zabraly velkou část bývalých sadů. Následná nedostatečná péče způsobila, že celá oblast ztratila svou původní hodnotu. Sady byly vizuálně nepřístupné, zmizel systém cest v sadech a kolem nich, divoká vegetace se vyvinula do té míry, že pohltila ovocné stromy, a zaniklo i propojení mezi jednotlivými částmi kdysi souvislého sadu.

 

Proč jste se rozhodli, že v rámci dotačního programu společnosti Billa obnovíte nejdříve tuto partii?

Toto je první místo, které návštěvníci uvidí, když chtějí navštívit Svatou Horu. Jinými slovy, je to velký vstup do celého areálu. Odstraněním náletové vegetace a vysázením nových stromů tam, kde zmizely, se nám podařilo ukázat, že Svatá Hora nabízí víc než jen poutní místo. V obnovené části sadu najdeme také nové prvky.

 

Které to jsou?

Jedním z nejdůležitějších a nejinovativnějších je nově vytvořená centrální osa od parkoviště směrem k aleji na druhé straně sadů. Podél této osy byly instalovány zastávky v podobě dvou schodišť z přírodních materiálů. Tyto platformy vybízejí k dalšímu rozvoji a využití sadů.

Mohou sloužit jako místo pro venkovní umění anebo jako venkovní galerie. Kromě toho je lze využít i pro různé kulturní akce v okolí Svaté Hory. Mám na mysli například Šalmaj, advent, Vánoce, sousedskou slavnost a podobně. V neposlední řadě mohou jednoduše fungovat jako místa pro posezení v sadech. Další nový prvek současné fáze obnovy tvoří smíšený živý plot, který opticky oddělí sady od sportovního areálu, nové prvky k sezení podél historické cesty v horní části sadů, informační panely na přístupových místech a nový informační stánek na parkovišti.

 

Mohou se k vám a vašim kolegům přidat lidé, kteří chtějí s obnovou sadů pomoci?

Určitě! Pravidelně pořádáme dobrovolnické akce, na které zveme každého, kdo má chuť přiložit ruku k dílu. Kromě pracovních aktivit organizujeme i volnočasové akce, kde informujeme o našich cílech nebo si prostě jen užíváme pobyt na čerstvém vzduchu v rekonstruovaných prostorách sadů. Máme stránku na Facebooku a Instagramu, kde můžete sledovat všechny aktivity a akce a kde zodpovíme nejrůznější dotazy. K dispozici je také e-mail e-mail svatohorskesady@gmail.com. A samozřejmě nás potkáte při práci v sadech, rádi si uděláme přestávku a popovídáme si.

 

Vaši práci jsem zaznamenal i v jiných částech Příbramska, konkrétně v Památníku Antonína Dvořáka…

V Památníku Antonína Dvořáka jsem architektem, který navrhuje obnovu parku. Před dvěma lety bylo rozhodnuto, že by měl znovu ožít. V první řadě jsme vypracovali analýzu problémových míst a také souhrn potenciálu celého území. Hlavním cílem při sestavování plánů bylo obnovit a doplnit principy anglického parku. Na podzim loňského roku jsme uspořádali procházku s místními obyvateli a zájemci, kde byly vysvětleny plány obnovy v jednotlivých částech parku. Poté byl prostor pro zpětnou vazbu. Podněty byly nakonec dále rozpracovány do konečné koncepce. Jednou z nejdůležitějších změn, které jsem navrhl, je dotvoření intenzivních ploch v rámci konceptu anglického parku. Tyto části chyběly a nacházejí se především v okolí hlavních ploch – zámek, vstup, kavárna. Posílil jsem také pohledové osy v parku.

 

Co znamená pohledová osa?

Pohledové osy jsou důležitou součástí anglického parku a jejich cílem je vytvořit efekt překvapení při procházení. Jsem přesvědčen, že s prosazením těchto nových částí a obnovou a posílením celé koncepce se park stane ještě atraktivnější, než je nyní. Výrazně bude aktualizován také sortiment dřevin. Odumírající a zanedbané solitéry budou odstraněny a nahrazeny novou výsadbou, která navrženou koncepci ještě více umocní. V neposlední řadě má ředitel památníku další inovativní nápady, které byly do konceptu přidány v souvislosti s tématem hudby. Plány obnovy byl nyní památkáři rámcově schváleny a obnova může krok za krokem začít. Návštěvu parku doporučuju samozřejmě už nyní, ale v budoucnu o to více. Těším se na realizaci prvních novinek.

 

Čemu se dále věnujete?

Moje další aktivity se odvíjejí od činnosti, kterou vykonávám v zaměstnání v Praze, konkrétně v kanceláři krajiny a zelené infrastruktury IPR Praha. Jedním z mých hlavních projektů, které mám na starosti, je projekt Cesty. Cílem je vytvořit nová zelená propojení mezi Prahou a metropolitní zelení v jejím okolí obnovou stávajících a ztracených cest. Téma se těší velké oblibě a již jsem na něj pořádal přednášky v Česku i v zahraničí. Problematiku chceme šířit i mimo pražský region. Nyní oslovujeme města a obce, abychom zahájili spolupráci na obnově a posílení historických stezek.

 

Co plánujete se Svatohorskými sady do budoucna?

Říkal jste, že na rozhovor máte dvě strany, teď bychom mohli přidat další dvě. Plánů je příliš na to, abychom je i jen vyjmenovali. Hlavním cílem je navrátit sadům jejich bývalou slávu. To znamená obnovit 23 hektarů pozemků jako ovocné sady. Při vědomí toho, že kompletně jsme obnovili tři hektary v blízkost sportovního hřiště a vyčištěno je asi pět hektarů bez doprovodné výsadby, lze říci, že obnova celého území potrvá ještě několik let.

Nicméně musím konstatovat, že zájem o projekt se zvyšuje téměř každým měsícem a že možnosti realizace obnovy včetně výsadby jsou obrovské. Existuje několik dotačních programů, v jejichž rámci chceme v budoucnosti získat finance. Kromě vyčištění a výsadby nás napadá spousta myšlenek, které zvýší atraktivitu a biodiverzitu sadů. Prostě nás sledujte na sociálních sítích a všechny novinky budete mít z první ruky.

 

Jak byste popsal spolupráci s radnicí, farností nebo společností Billa, která financovala poslední etapu rekonstrukce?

Myslím, že výsledek mluví sám za sebe. Ani v nejodvážnějších snech jsme si nedokázali představit realizaci tak rozsáhlého projektu po necelém roce od vzniku našeho spolku. Vypovídá to o tom, že obnova sadů je možná, pokud se spojí různí partneři a organizace. Na projektu kolem sportoviště spolupracovaly čtyři subjekty.

Město Příbram bylo žadatelem o dotaci, vlastníkem poloviny plochy a také finančním investorem projektu. Technické služby města Příbram sehrály aktivní roli při přistavení kontejnerů na prořezané dřeviny. S technickými službami máme už dvouletou spolupráci při sekání trávy v sadech, na což čerpáme grant od města Příbram. Římskokatolická farnost vlastní druhou polovinu realizované plochy a souhlasila s projektem zde i v dalších částech, kde působí Svatohorské sady Příbram. Hlavním sponzorem, který do projektu vložil 1,5 milionu korun, byla společnost Billa.

Náš spolek za pomoci řady dobrovolníků a organizací provedl vekou část samotných prací. Doufáme, že zájem zúčastněných partnerů ještě vzroste, abychom tento model spolupráce zopakovali v budoucnu a společně tak obnovili celé sady.

Informace o projektu 

 

Wouter Verleure

Wouter Verleure žije v Česku, konkrétně v Příbrami, pátým rokem. Coby krajinářský architekt a urbanista se naplno zapojil do obnovy Svatohorských sadů. Podílí se také na úpravě parku kolem Památníku Antonína Dvořáka. Jinak působí v Kanceláři krajiny a zelené infrastruktury v rámci Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, kde pracuje mj. na projektu Cesty. 

Líbil se vám tento článek?

ANO Ne