Stavba obchvatu by mohla začít v druhé polovině roku 2026
Rozvoj města | Leden 2025Podle projektu bude úsek mezi Brodem a Bohutínem stát přibližně jednu miliardu korun
V pondělí 28. listopadu 2024 se uskutečnila schůzka mezi zástupci Osadních výborů ve Zdaboři a v Žežicích (Tomáš Plechatý, Zdeněk Martinek) s vedením města (starosta Jan Konvalinka), městským zastupitelem (Jiří Holý) a zástupcem Ředitelství silnic a dálnic Petrem Kerhatem. Schůzka se týkala dalšího vývoje v oblasti obchvatu města.
Cílem setkání bylo seznámit se s aktuálními informacemi, které se týkají Jihovýchodního obchvatu města Příbram, jehož stavbu připravuje ŘSD a která značně ovlivní život v místních částech Zdaboř, Žežice a Brod. V roce 2021 uzavřely osadní výbory v těchto lokalitách (OV Brod není aktuálně personálně obsazen) s městem Příbram Memorandum o vzájemné spolupráci související s výstavbou a provozem tzv. Jihovýchodního obchvatu. V rámci setkání proto bylo diskutováno i plnění bodů z tohoto dokumentu.
Jedna stěna v připravované části obchvatu
Stavba je rozložena na dvě části (dříve na tři). Část 1 má délku 4276 m a vede od Brodu na Novou Hospodu, resp. Evropskou. Část 2 mezi Brodem a Bohutínem měří 5551 m. Zástupci osadních výborů především zjišťovali, jaké jsou možnosti vybudování protihlukových stěn v části 2. Pro tuto etapu je ze strany ŘSD navržena jedna protihluková stěna s délkou 74 m. Pro část 1 jsou navrženy protihlukové stěny s celkovou délkou 1200 m se zemním valem o délce 520 m.
Osadní výbory se obávají šíření hluku do okolí a požadují vybudování stěn i v případě splnění zákonných nároků na hlučnost. ŘSD udává, že na základě kvalifikovaných propočtů nepřekročí intenzita hluku z dopravy na komunikaci (část 2) hygienické normy natolik, aby bylo nutné ji osazovat dalšími protihlukovými stěnami či zde budovat zemní valy. Argumentuje také, že v souladu s principy řádného hospodáře nemůže investovat prostředky daňových poplatníků do opatření, která nejsou ze zákona nutná. Po dokončení bude stavba uvedena do zkušebního provozu, kdy budou prováděna kontrolní měření hluku ve dne i v noci. Pokud měření prokážou nadměrné limity hluku, bude podle toho ŘSD hledat řešení, aby novostavba normy splnila.
Od Brodu až k úrovni současného golfového odpaliště ve Zdaboři je obchvat veden částečným zářezem. Poté ale vystupuje na několikametrový násep, jenž překonává tzv. Florentinskou štolu, která odvádí vodu z někdejšího železnorudného revíru u Žežic do Zdabořské studánky. V lokalitě u Ouborných pod lesem a nad Zdaboří a Červenou bude silnice vedena na přibližně čtyřmetrovém náspu. Kolem tzv. Podvršků směrem k Tisové tvoří obchvat rozsáhlá estakáda, pro kterou rovněž nejsou navržena protihluková opatření.
Uvedené memorandum v jednom ze čtyř bodů uvádí, že v případě nevybudování stěn ŘSD (hluková měření se uskuteční i po zprovoznění obchvatu) zainvestuje jejich výstavbu město Příbram. To ovšem předpokládá alespoň základní stavební přípravu ze strany investora. Jak informoval zástupce ŘSD Petr Kerhat, v rámci projektu byla rozšířena koruna silničního tělesa a základy mostovky tak, aby bylo možné postavit dostatečně robustní bariéru. Po dotazu od zástupců OV Zdaboř ale nechtěl předjímat, o jak vysokou stěnu by se mohlo potenciálně jednat.
Jedním z bodů memoranda je také vytvoření fondu, který bude akumulovat finanční prostředky pro případ nutnosti výstavby stěn. Starosta Jan Konvalinka navrhl, že lepším řešením je propsat tuto potřebu do střednědobého výhledu rozpočtu.
Připravuje se archeologický průzkum
Aktuálně běží stavební řízení a ŘSD čeká na právní moc nabytí výjimky ze zákona o zvláště chráněných druzích živočichů. Stavební řízení by mohlo skončit na jaře 2025. Na příští rok ŘSD připravuje předstihový záchranný archeologický průzkum, kdy má dojít ke skrývce v celé délce trasy této části obchvatu, tedy od Brodu k Bohutínu. V této fázi se bude rovněž deponovat humus z polí a dojde ke kácení v navazujících partiích lesa. Pokud poběží vše podle plánů ŘSD, mohly by stavební práce začít v druhé polovině roku 2026.
V rámci schůzky byla projednávána také možnost vybudování tzv. zemníků pro dodatečné uložení přebytečné zeminy. Ta by mohla být potenciálním základem pro ochranné valy, které plánuje ve spolupráci s městem vystavět majitel přilehlých pozemků Jiří Holý. Petr Kerhat uvedl, že rozhodnutí o zřízení dočasných nebo trvalých zemníků je částečně na zhotoviteli, který vyjde z veřejného tendru. Jiří Holý informoval, že na vlastních pozemcích za valy v blízkosti nedalekého rybníčku chce vytvořit menší biotop.
Podle projektu bude úsek mezi Brodem a Bohutínem stát přibližně jednu miliardu korun, přičemž v rámci veřejného výběrového řízení lze podle Petra Kerhata očekávat snížení na přibližně 700–800 milionů korun.
Autor těchto řádků spolupracuje s Osadním výborem Zdaboř a formuloval návrh znění zmiňovaného memoranda i petice za vynětí tzv. Drkolnovské spojky z Územního plánu města Příbram.
Stanislav D. Břeň