Na sport nejen v Příbrami se dá dívat z mnoha různých úhlů. Zda člověk fandí vrcholovému sportu, nebo sám provozuje hobby pohybové aktivity, jestli děti nebo vnoučata navštěvují nějaký oddíl nebo zda srovnává úroveň sportovišť a podporu města s jinými obcemi. Co (ne)sportovec, to skoro jiný názor. V následujícím textu vypichujeme některé aspekty sportovní problematiky v Příbrami – srovnání s jinými sídly, podporu města, kvalitu sportovišť a výzvy do budoucna.

Město Příbram se účastnilo tzv. Sportovního benchmarkingu obcí měst za období 2022/2023, který je slovy jeho autora (Jakub Popelka, Lokal sport) nástrojem pro „hodnocení efektivnosti podpory sportu a provozu vybraných sportovních zařízení, slouží zástupcům samospráv jako robustní zdroj dat pro strategické i krátkodobé rozhodování v oblasti podpory sportu a provozu sportovních zařízení.“ Zpráva zaměřená jen na Příbram se zaměřuje především na „výkon“ Sportovních zařízení města Příbram (SZM) a podporu ze strany města.  Z výsledků vyplývá, že v některých parametrech si město nepočíná vůbec špatně. SZM v konkurenci 36 sídel zaznamenala např. vysokou návštěvnost zimního stadionu nebo plaveckého bazénu, naopak v návštěvnosti propadl venkovní bazén. Benchmarking (srovnání) poskytuje velmi podrobné hodnocení s mnoha číselnými údaji. Zájemci jej stáhnou na webu kahan.pribram.eu/data/24.pdf nebo po naskenování QR kódu. Základní souhrn přinášíme v rámečku Jaké jsou plusy a minusy v příbramském sportu.

Od stadionů po plácky

V intravilánu města je 85 sportovních objektů, které čítají 135 herních ploch (jejich přehled, ale také informace o akcích či dotacích jsou na webu sport.pribram.eu). V tomto počtu je přibližně 20 „sportovišť“ či plácků, které by ale už dnes málokdo za sportoviště označil. Sportovní infrastruktura je zčásti zastaralá – to platí zejména o hojně diskutovaném plaveckém bazénu, ale třeba také zimním stadionu. Část sportovišť – těch významných, ale i těch menších v okrajových částech města – se nachází v soukromých rukách. Značný potenciál skýtá širší okolí oblasti Nový rybník a Fialův rybník, kde by měl za ZŠ Školní vzniknout nový atletický stadion. V minulosti se v lokalitě uvažovalo i o sportovní hale (rovněž v blízkosti ZŠ Školní), ale minimálně v současnosti je tato myšlenka passé z důvodu majetkoprávních vztahů. 

Před několika lety se rozvinul program obnovy tzv. sportovních plácků. V Příbrami je jich poměrně velké množství, mnoho z nich je ale zanedbaných a nesplňují parametry sportování v 21. století. Obnovena byla hřiště na Cvičně na Březových Horách (část místních kritizuje způsob provedení), na Rynečku, na Cihelně, současně byly vybudovány venkovní posilovny – např. u gymnázia, u viaduktu na třídě Osvobození, na Novém rybníku, na Nové Hospodě. Některá hřiště jsou renovována „tlakem zespodu“, týká se to např. sportoviště klubu Amasoma, do kterého investovalo částečně město, částečně kraj, důležitá ale byla aktivita zájemců o softbal. Podobná iniciativa je patrná v OCR aréně pro překážkové běhy, která vzniká v bývalém lyžařském areálu na Padáku. V některých částech města, konkrétně na Hlinovkách ve Zdaboři, hřiště funguje po dohodě s osadním výborem, který se stará o jeho otvírání a zavírání. 

Na příbramských sportovištích se každoročně uskuteční asi 30 sportovních akcí pro tisíce sportovců. Část z nich organizuje město, ale většinu pořádají další, zpravidla sportovní subjekty.

Tři tisíce sportujících dětí a mladých

Mezi minusy uvádí benchmarking „nízký podíl dětí a mládeže ve spolcích na celkové populaci města“. Autor dokumentu ale pracuje s daty do věkové kategorie 18 let, a ještě u klubů, které žádají o podporu. Sportovní manažer města Jan Hadraba uvádí, že za sportující mládež považuje všechny do 23. roku života. Na základě dat z Národní sportovní agentury a deklarovaného počtu dětí kluby, které nežádají o podporu města, podle něj v Příbrami „organizovaně“ sportuje asi 3200 jedinců do 23 let. 

Ve městě působí přibližně 60 sportovních klubů, zhruba polovina pobírá dotace na činnost od města. Asi 45 oddílů je dlouhodobě činných, 15 klubů funguje spíše „na papíře“ a činnost (téměř) nevykonává, některé skončily během pandemie. 

Právě během covidu se hovořilo o největším propadu sportovní činnosti a pohybovém deficitu dětí. V Příbrami je k dispozici srovnání na základě dotazníků pro třetí třídy základních škol. Výsledky ukázaly, že sportují v zásadě stejně jako před pandemií v roce 2019. Zásadnější tedy zůstává dlouhodobý trend, kdy mnoho dětí končí se sportem v pubertě, kdy přicházejí nové zájmy. Další vlna odchodů z klubů souvisí s přestupem na střední nebo vysokou školu. 

Město se snaží „podchytit“ nesportující děti formou široce medializovaných projektů Trenéři do škol nebo Na hřišti to žije, které se staly inspirací i pro jiná města. Druhý program měl boom zejména po covidu, v současnosti trochu stagnuje. V některých městech (např. Tábor) mají pro podporu podobné aktivity zaveden hromadný svoz (jako školní autobus), který po vyučování sváží žáky do příslušných sportovních zařízení a odpoledne si děti vyzvednou rodiče.

Lehce pod průměrem

Jak Příbram finančně podporuje místní sportovce? Pro rozdělování dotací nejen do sportu má město zpracován dokument Pravidla pro poskytování dotací a návratných finančních výpomocí schválený v roce 2020. V roce 2022 dávala Příbram na podporu sportu celkem 16,9 milionu korun, což představovalo 2,03 % veškerých výdajů Příbrami. Obce ve zmiňovaném benchmarkingu tehdy vydávaly průměrně 2,2 %. 

Pro vrcholový sport je vyčleněno 10,5 milionu korun. V podmínkách Příbrami je řeč o klubech FK Příbram, VK Trox Příbram a HC Příbram. Vrcholovým klubům dává město peníze zejména na podporu mládeže. Do určité míry jde ale o propojené nádoby, protože kluby částečně využijí mládežnickou základnu pro budoucí potřeby svých dospělých oddílů.To, kolik město investuje do sportu, je v konečném důsledku politické rozhodnutí. Debata se vede v rámci sportovní komise, skupiny Sport 2030, na přípravě podkladů se podílí manažer sportu a materiály pro rozhodnutí radních či zastupitelů předkládá Odbor školství, kultury a sportu. O celkové vyčleněné částce na sport hlasuje zastupitelstvo města při projednávání rozpočtu zpravidla na konci předchozího roku, na začátku roku potom zastupitelé rozhodují o podpoře pro konkrétní osoby, kluby, činnosti či akce. Letos se tak 11. března rozhodovalo o rozdělení prostředků v pěti dotačních titulech: Činnost sportovních organizací 2024, Reprezentant ČR 2024, Rozvoj a opravy sportovišť, Sportovní akce 2024, Podpora vrcholového sportu 2024. (Podklady pro rozhodnutí jsou na webu města pribram.eu nebo pod přímou zkratkou 1url.cz/UucGq). Během roku jsou ještě poskytovány individuální dotace. 

V období před rokem 2015 byla ve srovnání s dneškem podstatně vyšší podpora pro vrcholové kluby. To bylo občas kritizováno ze strany některých zastupitelů, neprofesionálních sportovních oddílů či částí veřejnosti. Od té doby tato podpora značně poklesla. Zastánci vrcholového sportu argumentují, že v případě snížení dotací budou kluby ztrácet na důležitosti. Poklesne nejen jejich sportovní význam, ale také povědomí o městě, což v konečném důsledku může vést nejen k tomu, že méně dětí i dospělých bude sportovat, ale méně budou využívána i sportoviště. Legitimní jsou samozřejmě názory těch, kteří zdůrazňují, že by veřejná podpora měla směřovat hlavně k dětem a mládeži a klubům, které fungují neziskově. Skupina Sport 2023 pod vedením místostarosty Miroslava Peterky chystá nyní zadání studie, která bude měřit dosah značky města prostřednictvím vrcholových sportovních klubů v médiích se snahou vyčíslit pozitivní dopady pro Příbram. Získaná data byla mohla být jedním z atributů výpočtu dotace. 

V Příbrami jsou také velmi úspěšné výkonnostní kluby, např. SK Sporting, které zde nemají adekvátní sportoviště, tedy atletický stadion. Nejúspěšnější odchovanci často odcházejí jinam – např. do Berouna, Kladna či Prahy, kde mohou realizovat své sportovní cíle. Výstavba nového atletického stadionu se už několik let připravuje za ZŠ Školní na někdejším hřišti amerického fotbalu. Pozemky město nedávno získalo od TJ Baník Příbram a v současnosti je vysoutěžen projektant.

S výhledem do roku 2030

Rozvoj sportu v Příbrami podchycuje dokument Plán rozvoje sportu města Příbram do roku 2030. Obsahuje Akční plán, který se vyhodnocuje ve dvouletých periodách (naposledy na začátku tohoto roku). V době vzniku byla Příbram první, která měla k dispozici takový dokument, který překlenuje několik volebních období. Plán i akční plány a jejich plnění pro období 2020–2021 a 2022–2023 jsou k dispozici na webu sport.pribram.eu. 

Další požadavky v oblasti sportu identifikoval v úvodu zmiňovaný sportovní benchmarking. Pro tento rok to jsou následující výzvy: Navýšení podílu dětí a mládeže ve spolcích na počet obyvatel; Navýšení podílu sportovních dotací na běžných výdajích rozpočtu; Udržení objemu tržeb z provozu plaveckého bazénu; Vyšší návštěvnost letního koupaliště; Revize personálních kapacit sportovních zařízení; Úsporná opatření spotřeby vody plaveckého bazénu; Úsporná opatření spotřeby elektrické energie sportovní haly. 

Článek byl zpracován za přispění sportovního manažera města Příbram Jana Hadraby a vedoucí Odboru školství, kultury a sportu Ley Enenkelové. V jiné části tohoto vydání si můžete přečíst názory zastupitelských klubů na problematiku sportu v Příbrami. 

Stanislav D. Břeň

Jaké jsou plusy a minusy v příbramském sportu

Plusy

• Relativně vysoký podíl celkových výdajů do sportu z rozpočtu města
• Vysoký podíl investičních výdajů do oblasti sportu z rozpočtu města
• Velmi dobrý hospodářský výsledek plaveckého bazénu
• Absolutně nejnižší náklady na jeden den provozu plaveckého bazénu
• Vysoký počet dnů provozu plaveckého bazénu
• Dobrá dostupnost bazénu pro širokou veřejnost
• Relativně vysoké tržby ze vstupného a prodeje permanentek
• Vysoký objem příjmů z dalších činností bazénu
• Relativně vysoký počet prodaných permanentek do plaveckého bazénu
• Relativně vysoká návštěvnost plaveckého bazénu
• Velmi dobrý hospodářský výsledek zimního stadionu
• Relativně vysoké tržby z pronájmů ledových ploch
• Relativně vysoké tržby z veřejného bruslení
• Vysoké tržby z dalších činností a dlouhodobých pronájmů zimního stadionu
• Absolutně nejvyšší průměrné tržby na jeden den provozu zimního stadionu
• Relativně nízké provozní náklady sportovní haly
• Velmi dobrý hospodářský výsledek letního koupaliště
• Nízké provozní náklady letního koupaliště na jeden den provozu
• Velmi dobrý hospodářský výsledek sportovní haly
• Relativně vysoký objem tržeb z pronájmů sportovní haly

Minusy

• Relativně nižší podíl sportovních dotací na běžných výdajích rozpočtu
• Nízký podíl dětí a mládeže ve spolcích na celkové populaci města
• Relativně vysoký počet zaměstnanců bazénu
• Relativně vysoká spotřeba vody plaveckého bazénu
• Velmi nízká návštěvnost letního koupaliště
• Velmi nízké tržby ze vstupného na letní koupaliště
• Relativně vysoké provozní náklady sportovní haly
• Relativně vysoká spotřeba elektrické energie sportovní haly

Zdroj: Sportovní benchmarking, Jakub Popelka, Lokal sport

Anketa: Hlavně začít

Jaké pohybové aktivitě se osobně věnujete a co byste doporučili lidem, kteří se chtějí začít více hýbat?

Renáta Vesecká, Pankration gym: Sportu se věnuji celý život, proto bych si již nedokázala denní režim bez pohybu představit. Nyní pravidelně střídám aktivity vytrvalostního charakteru (běh, kolo, plavání) s posilováním. Lidem, kteří se chtějí začít více hýbat, bych doporučila hlavně pravidelnost. Je těžké poskytnout obecnou radu, neboť pro každou věkovou kategorii platí trošku jiné podmínky, ale obecně je důležité si vybrat aktivitu, která bude dotyčného bavit a bude se jí věnovat pravidelně. Důležité je začít pozvolna a přidávat objem i intenzitu postupně. Vhodná je chůze, nordic walking, běh, kolo, plavání. Tyto činnosti je dobré doplňovat silovým tréninkem. Neznamená to vždy chodit jen do posilovny, ale může to být např. chůze do schodů nebo do kopce, posilování s gumami. Silový trénink ovlivňuje především výkonnost používaných svalů a zvyšuje hustotu kostní hmoty. Kromě toho může vyřešit svalové dysbalance, zlepšit vadné držení těla a působit proti nadměrnému opotřebení kloubů. Navíc ve vyšším věku zabraňuje ztrátám svalové hmoty. Pravidelný pohyb by měl být součástí každého z nás. Je prokázáno, že zlepšuje naše zdraví. Mezi hlavní výhody pohybové aktivity patří udržení zdravé tělesné hmotnosti, zachování svalové hmoty a snížení rizika chronických onemocnění. Kromě toho cvičení může zlepšit náladu, podpořit duševní zdraví, a dokonce zlepšit sexuální život.

Petr Vinš, prezident HC Příbram: Jako bývalý aktivní sportovec a hokejista jsem se ještě nedávno šel občas „sklouznout“ s hobby hokejisty, ale moje aktuální časové vytížení mi moc prostoru pro aktivní sport nedává, takže se pohybuji už jen opravdu rekreačně – kolo, tenis, fotbal, turistika nebo v zimě brusle a lyže. Na druhou stranu aktivní pohyb je jednoznačně třeba, takže bych i ostatním doporučil začít třeba jen s málem – např. zmíněná turistika, rychlá chůze a postupně přejít na nějakou pravidelnou sportovní aktivitu, která danému člověku vyhovuje a baví ho, alespoň 1–2krát týdně. Tak se to koneckonců chystám obnovit i já.

Daniel Rosenbaum, předseda Volejbalového klubu Příbram: Věnuju se tenisu, sjezdovému lyžování nebo posilování ve fitness centru. Stručně a obecně se nedá doporučit pohybová aktivita, protože záleží na věku a tělesných dispozicích. Ale pohyb jako takový je důležitý v každém věku.