V Příbrami je mnoho soch a plastik, mnohé z nich jsou však (polo)zapomenuté. Tímto seriálem navazujeme na nedávnou výstavu Galerie Františka Drtikola a jednotlivá sochařská díla přibližujeme.

Arnošt z Pardubic
Ivar Kodym, pískovec, 2002, ulice Tyršova (vpravo od Zámečku-Ernestina)

Autor sochy Ivar Kodym (1961) vystudoval pražskou Výtvarnou školu Václava Hollara a v roce 1987 absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze u Miloše Axmana. Konvenční realisticky pojednaná figura arcibiskupa v modernistickém zjednodušení je velmi nízké výtvarné kvality, nezvládnutá v proporcích, kdy lze s nadsázkou konstatovat, že socha světce má oproti hlavě „obří tlapy“ a celková modelace je velmi hrubá, spíše kamenické úrovně.

Realizace dehonestuje nejen význam arcibiskupa Arnošta z Pardubic pro město Příbram, ale i příbramský veřejný prostor a je třeba trvat na její deinstalaci. Socha, která je výsledkem nezvládnuté veřejné soutěže vypsané městem, je zároveň i zdrojem pověstí o údajném porušení pravidel soutěže, neboť realizace se zcela liší od původního modelu vítězného návrhu.

Podobně nešťastný je příběh sochy starosty Františka Ulricha v Hradci Králové od Stanislava Hanzíka. Podle odborníků i značné části veřejnosti vykazuje socha tak slabou výtvarnou a řemeslnou kvalitu, že ji město uložilo do skladu technických služeb. Někteří zastupitelé však přemýšlí o jejím „oživení“. Bohužel ani transparentní veřejná soutěž není zárukou vzniku kvalitního uměleckého díla, pokud soutěž podléhá politickým tlakům či nepotismu.

Obchod (Merkur) 
Vincenc Makovský, bronz, 1938, Jiráskovy sady – Střelovna; zápůjčka městu Příbram, vráceno do Národní galerie Praha

Vincenc Makovský (1900–1966) byl český akademický sochař, malíř, designér, profesor brněnské techniky a profesor Akademie výtvarných umění v Praze. Alegorickou sochu Obchodu vytvořil Vincenc Makovský jako protějšek pro alegorii Průmyslu. Obě téměř třímetrové bronzové plastiky původně stály u pražské Peněžní burzy (součást Národní shromáždění, dnes nová budova Národního muzea). 

V roce 1945 byla tato vynikající sochařská díla čelného představitele meziválečné avantgardy přemístěna do sbírky Národní galerie na Zbraslav a nakonec rozdělena. Průmysl dnes je umístěn v parku u Sokolovské ulice ve Vysočanech a Obchod zhruba do roku 2004 až 2005 stál v příbramském parku. Poté začala kolovat zpráva, že socha zmizela a je nezvěstná (stále uváděno v památkovém katalogu Národního památkového ústavu). Ve skutečnosti Národní galerie ukončila zápůjčku tohoto jedinečného díla, protože město Příbram údajně odmítlo požadavek financovat jeho zabezpečení.

Sv. Václav 
Stanislav Hanzík, diorit, 1998, Václavské náměstí (horní část ulice Pražská) 

Stanislav Hanzík (1931–2021) byl český sochař, který se věnoval především volné plastice, portrétu a realizacím v architektuře. Vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze, ateliér Jana Laudy. 

Samostatně stojící figura světce na leštěném podstavci byla vytvořena jako symbolický duchovní pandán pro kašnu od architekta Zdeňka Meisnera (1949, studium ČVUT Praha). Původně chtěl architekt Meisner na místě osadit zrušenou barokní kašnu z Dlouhé ulice (která je dnes v torzovitém stavu rozložená na desky v otevřeném skladu Technických služeb města Příbrami). Nově vytvořená kašna byla pojednaná jako plastický reliéf příbramské krajiny s vodním dílem Struhy. Voda padající z trysek na kámen názorně ukazovala, jak fungoval systém tohoto vodního díla, jehož účelem bylo dopravit vodu z úbočí Středních Brd až do příbramských dolů. 

Architekt nejprve hledal barokní sochu sv. Václava, neboť i na kašně citoval barokní tvarosloví, osazena však byla nová, plochá figura od sochaře Stanislava Hanzíka na vodorovném podstavci. Kašna s „krajinou“ byla posléze odstraněna, čímž z původního konceptu zůstalo jen nefunkční torzo figury bez kontextu. Socha světce je údajně podrobována „intervenci“ místních občanů, kteří pod vlivem alkoholu světci ohýbají břevno, na němž je praporec osazen, v roce 2019 vandalové praporec dokonce utrhli. 

Radoslava Schmelzová, Jan Freiberg, Galerie Františka Drtikola
kurátoři výstavy Sochy a plastiky v Příbrami po roce 1945

Foto: Jiří Thýn (1, 3); czumalo.wordpress.com (2)