Voda je dar, který jsme získali jako obyvatelé této planety. A s dary se nekšeftuje, dary se neprodávají. Není ničí zásluhou, že máme vodu. Tím méně politických stran nebo zahraničních koncernů. Tímto nezpochybňuji, že by se někdo měl starat o cestu, jak se k nám voda dostane, a být za to spravedlivě odměněn. Ale pokud dobře vím, o tuto cestu, o ty trubky, se nikdo moc nepere. Máme tu ale prodej vody. O ten se bojuje neustále jako ve špatném postapokalyptickém filmu. O co se ale vlastně soupeří?

Podívejme se na výsledky hospodaření (po zdanění) společnosti 1. SčV (dcery Veolie), která provozuje vodohospodářské sítě v Příbrami, a to v letech 2022–2020: −1,641 milionu, +2,289 milionu (2021), −3,910 milionu. Za pár milionů ročně (nemluvě o ztrátě) se starat o desítky zaměstnanců a mít odpovědnost za dodávky nezávadné vody pro celý region? O to bych jako podnikatel nestál. Proč tedy o tuto odpovědnost válčí tolik lidí? Podíval jsem se do veřejných zdrojů. Obrat 1. SčV pravidelně roste na současných přibližně 750 milionů korun. Při takovém obratu lze u každé zdravé firmy (u firem, o jejichž ovládnutí probíhá velký boj, zvláště) očekávat standardní zisk v řádu desítek procent. Tady jsme na zhruba půl procentu. Kde se stala chyba?

Chyba je v tzv. výsledovce vidět hned na první pohled. Výkonová spotřeba a v ní skryté Služby. Dělají polovinu, a někdy i více nákladů. Služby jsou vždy to, čím podnik, vznešeně řečeno, optimalizuje zisky. Věcně řečeno – jsou to peníze, které se přes spřátelené firmy vyvádějí z podniku. Jak poznáte ty, kteří jsou na tomto „přesměrování finančních toků“ nějakým způsobem zainteresováni? Budou samozřejmě bojovat jako lvi, argumentovat, vyhrožovat. Nebo se alespoň tiše „zdržovat hlasování“. Rozumný a nezainteresovaný člověk přece nebude toto podporovat.

S vodou nastal v naší zemi zlom. Soudy již dávají za pravdu obcím, které se chtějí z těchto nevýhodných závazků minulosti vymanit a koncerny si toho jsou dobře vědomy. Sice podávají trestní oznámení, ale den před soudem je obvykle stáhnou. A pokud je nestáhnou, soud prohrají.

Podívejme se na skutečné ztráty pro Příbram: Vzhledem k tomu, že 1. SčV neprovozuje jen Příbram, ale Příbram dělá zhruba třetinu jejího obratu (počítáno podle počtu obyvatel), vše přepočítávám na jednu třetinu. Je to jen odhad, který může být vyšší i nižší. Ne ale o řády.

Zdroje, ze kterých vycházím, si může každý dohledat v povinných přílohách na webu justice.cz:

1) Přímé ztráty – celkový kumulovaný zisk, o který Příbram přišla je v dnešních cenách (tedy se započtením inflace): 200 milionů korun.

2) Přímé ztráty přes tzv. ostatní služby – tj. odliv peněz do Francie a do kapes napojeným osobám. Příbram odhadem přišla již o 2,7 miliardy korun.

3) Ztráty na dotacích: Pokud je provozovatelem sítí výdělečná společnost, nemá obec nárok na dotace z fondů EU. Toto potvrdila Evropská komise např. Ostravě. Zde jsou ztráty jen na plánovaných investicích do ČOV asi 250 milionů korun jen v příštích asi čtyřech letech.

Vsetín, který si vodu uhájil, získal podporu na investice ve výši 1–1,2 miliardy korun. Zlín spolupracující s koncerny dostal jen 60 milionů. Protože dotace může čerpat pouze z národních zdrojů, které se budou neustále ztenčovat, jelikož vláda nebude mít dostatečný rozpočet.

Co to pro nás znamená? Příbram čeká investice do ČOV za stovky milionů korun. Mohla by usilovat o 70–80 % z evropských fondů. K tomu dostane povinnou složku cirka 5 % od MŽP. Při současném provozování může podle předběžných analýz Příbram získat maximálně 20 %, pokud vlivem nadcházejících škrtů v rozpočtu vůbec něco. Rozdíl může být téměř čtvrt miliardy korun. Máme tu další nutné investice – vodojem Orlov, tlakové stanice, Kozičín... To vše by se daleko lépe a rychleji renovovalo s podporou fondů EU a s daleko menším dopadem na konečnou cenu vody.

Straší se tím, že se o vodu nebude mít kdo starat. Tam, kde nedošlo k prodloužení smlouvy, se úplně obyčejnou a věcnou obchodní diskuzí město s provozovatelem dohodlo na převzetí společnosti za přiměřenou cenu. Tato cena je poslední hořkou pilulkou, kterou budeme muset spolknout za „chyby“ minulých vedení radnice. Zde navíc 1. SčV ví, že jí končí smlouva, a tak s touto eventualitou musí dopředu počítat. Nikdo si lidi, kteří se o vodu starají, neodveze a ti lidé svou práci dělají rádi a dobře a nechtějí o ni přijít.

Nemusíte mi věřit. Podívejte se na web Nadačního fondu Pravda o vodě (pravdaovode.cz), kde jsou zásadní rozsudky v této problematice, mapa ČR, kde se voda vrátila do „českých rukou“ a další informace. Pokud se nebudeme o vodu starat sami, přicházíme o obrovské peníze z ušlých zisků a o astronomické peníze vlivem nemožnosti žádat o evropské dotace. A proti tomu zisk? Čistá nula. Vše, co za provozovatelskou/koncesní smlouvu dostaneme, investujeme jako město zpět do sítí. A provozovatel? Ten vlastně nenese žádná rizika spojená s infrastrukturou. Nebuďme ti poslední, co si nechávají líbit tuto socializaci nákladů a kapitalizaci zisků. Přijďte pomoci zastavit probíhající výběrové řízení, které by zakonzervovalo stávající model na dalších 10 let a podpořte zastupitele, kteří chtějí dostat tento bod na program listopadového zasedání zastupitelstva. Sledujte na vlastní oči kdo a jak se k této věci staví. Bez vaší účasti a vůle se věci těžko změní. Jde o naši vodu, ne o jejich vodu.

František Sentenský