V posledních letech zažila Příbram významné změny, které ovlivnily herní průmysl i samotné hráče. Zavedení regulací vedlo k tomu, že počet provozoven se snížil na minimum, přičemž z původních desítek heren a mnoha set automatů před deseti lety jich dnes legálně funguje pouze několik. To však neznamená zásadní útlum hráčské vášně, protože hazard se z velké části přesunul do digitálního světa.

Hazardní průmysl v Příbrami prošel za poslední roky významnými změnami. Od zavedení přísnějších regulací v roce 2017 došlo k poklesu počtu provozoven i ke změně struktury hráčů. Před deseti lety byly v Příbrami vysoké stovky výherních hracích přístrojů (VHP) nebo videoloterijních terminálů (VLT). Dlouhodobý společenský tlak na regulaci hazardu se tehdy přetavil v legislativní změny, které vedly mj. k tomu, že hazard na svém území mohly více regulovat také obce. Některé se rozhodly pro plošný zákaz, jiné z hazardu v podstatě žijí do dneška a výrazně těmito příjmy plní městské pokladny. Pro ilustraci ústupu hazardu v kamenných hernách lze uvést, že kolem roku 2010 bylo v celém Česku přes 100 000 legálních automatů, v loňském roce to byla zhruba pětina.

Stovky automatů

Příbram patřila mezi města, kde byla vysoká koncentrace VLT i VHP. V době „největší slávy“ zde obecní vyhláška obsahovala desítky míst, kde šlo provozovat VHP. Další automaty, VLT, povolovalo ministerstvo financí. Zmiňované novelizace legislativy vedly k tomu, že i v Příbrami se vedla dlouhá veřejná a politická debata o tom, zda a v jaké míře hazard povolit. Byly patrné nejrůznější zájmy. Někteří zastupitelé tehdy uváděli, že do městské pokladny plynou velké peníze, které lze použít na rozvoj Příbrami. Jiní namítali, že jde o „krvavé diamanty“, které v některých případech znamenají lidské a rodinné tragédie a mají výrazný dopad třeba na počet exekucí. Do toho se projevovaly zájmy a pohledy provozovatelů heren na tzv. povolených adresách, pronajímatelů nemovitostí, kde tyto podniky sídlily, adiktologů, politiků nebo jednotlivců, které hazard poznamenal osobně, ale i třeba i sportovních klubů, které dostávaly část peněz z hazardu. 

Před zhruba deseti lety dostávala Příbram z hazardu do městské pokladny 25–30 milionů korun ročně. Podle tehdejších odhadů to znamenalo, že zdejší hráči museli do automatů vložit okolo půl miliardy korun ročně. To dělalo přibližně 15 000 korun na osobu od kojenců po starce. Hra byla už tehdy možná pouze pro osoby starší 18 let, a především drtivá většina lidí do kasin a heren nechodila. Znamenalo to, že příbramští hráči museli do automatů dávat vysoké desítky až stovky tisíc ročně. Už tehdy se vedla debata, zda tito lidé mají na kratochvíli peníze.

Změna herního trhu

Dnes je situace zcela odlišná. Svědčí o tom skutečnost, že hazard se už nestává politickým tématem, a tak poslední platná vyhláška je z roku 2019 (č. 8/2019). Přičemž v časech „rozkvětu“ heren v Příbrami se aktualizovala podstatně častěji. Nyní je v ní napsaných šest adres, kde je možné provozovat hernu nebo kasino. Ale ve skutečnosti tyto podniky fungují pouze na třech z nich – Pb VII/249 a 250 a v Pb IV/264 (dvě herny a jedno kasino s celkem 100 automaty a šesti místy pro živou hru). Ostatní provozovatelé, byť by mohli hazard dále provozovat, zavřeli. A týká se to i velkých kasin, jaké třeba fungovalo ještě před dvěma lety v nákupním centru Stop Shop ve Zdaboři. 

Nelze ale říci, že by šlo o výsledek nezájmu o hazardní hru. Čísla hovoří jasně. Podle Finanční správy Češi vloni prosázeli téměř bilion korun. Tato suma zahrnuje i kurzové sázky, loterie nebo živé hry jako ruletu, kostky či poker. Dominantní podíl (téměř 80 %) připadá na technické hry, což zahrnuje VLT či VHP. Částka je to obří a pro představu lze uvést, že příjmy státního rozpočtu celé ČR v roce 2024 činily bezmála dva biliony korun. Na druhou stranu je nutno poznamenat, že tyto výdaje zahrnují opakované sázky stejných peněz, což může vést k nadhodnocení celkového objemu vsazených prostředků. Je třeba též zmínit, že ze zákona musí provozovatelé vyplatit určitý podíl na výhrách a u automatů se pohybuje nad 90 % (u loterijních her nebo kurzových sázek jsou poměry nižší). Například vloni provozovatelé technických her vyplatili na výhrách 740 miliard korun a na dani z hazardu odvedli přes 21 miliard korun (od loňského roku mj. platí, že dani z příjmu podléhají čisté příjmy z hazardních her převyšujících 50 000 korun, což se tedy týká i hráčů samotných).

Lákavé online hraní

Rozpor mezi výší prosázených peněz a výrazným snížením počtu kamenných heren v mnoha městech včetně Příbrami lze vysvětlit jednoduše. Hráči se přesunuli do online heren. Tento trend byl očekávatelný, ale výrazně jej prohloubila doba pandemie. Už tehdy sice fungovala přísnější regulace hazardu a hráči se museli v hernách registrovat, ale část svých potřeb si lidé najednou navykli realizovat v digitálním světě. A hazard nezůstal stranou. Ostatně někteří provozovatelé, kteří měli před téměř deseti lety v Příbrami stovky automatů v desítkách heren a kasin, dnes umožňují také online hraní. 

Zástupci organizací, které se zaměřují na pomoci s gamblerstvím, zmiňují, že v digitálním prostředí lidé prohrávají vyšší sázky. Např. Sananim na svém webu uvádí příběh Radany závislé na hraní s dluhy ve výši 800 000 korun. A mj. zde stojí: „Větší finanční propady poté nastaly, když zjistila, že nemusí do kasina osobně, ale může hrát z mobilního telefonu. Začala se dostávat do dluhové pasti, kdy ji uháněly společnosti ohledně termínů splátek. Oddalovala je, ‚lepila‘ jednu splátku druhou a dostala se takto do spirály, ze které nebylo východisko. Nakonec vše přiznala rodičům a ti ji finančně podpořili. Podmínkou bylo, že vyhledá odbornou pomoc. Takto začala 1. etapu ambulantní léčby v našem zařízení.“

Rejstřík vyloučených osob byl klíčový

V oblasti regulace hazardu bylo v posledních téměř deseti letech podniknuto mnoho kroků. Nejvýznamnější bylo asi zavedení Rejstříku vyloučených osob z účasti na hazardní hře. Do něj jsou z moci úřední zapisovány osoby splňující podmínky stanovené zákonem o hazardních hrách. Patří mezi ně příjemci dávek hmotné nouze, osoby s nimi společně posuzované, jedinci s uloženým zákazem hazardních her či soudně nařízenou léčbou závislosti. Dále sem spadají osoby v insolvenci a od 1. července 2022 i ti, kteří neplní vyživovací povinnost vůči nezaopatřenému dítěti, jemuž bylo přiznáno náhradní výživné. 

Ministerstvo financí provádí zápis a výmaz údajů v rejstříku na základě informací získaných z databází ministerstva spravedlnosti a ministerstva práce a sociálních věcí nebo přímo od soudů. Kromě osob zapisovaných z moci úřední se do rejstříku mohou nechat zapsat i ti, kteří o to sami požádají. Tato možnost slouží zejména lidem s potřebou chránit se před negativními důsledky hazardního hraní např. kvůli vlastní závislosti nebo obavám ze ztráty finanční stability. 

Dalším velmi důležitým krokem byla nutnost registrace, ověřování totožnosti v kamenných i online hernách a zřizování uživatelských kont. Pro některé potenciální hráče jde o práh, který nechtějí překračovat. Praxe, nikoliv nutně v Příbrami, ale ukazuje, že do některých heren se lze dostat i na nejrůznější „univerzální“ hráčské karty nebo bez kontroly. Ostatně Institut pro regulaci hazardních her, který sdružuje provozovatele heren, kasin či sázkových kanceláří, upozorňuje na nelegální trh. Podle tohoto zdroje má hodnotu téměř sedmi miliard korun, kdy stát každoročně přichází o dvě miliardy na zdanění.

Méně nízkopříjmových návštěvníků

V závěru se podíváme, jak se na podnikání v oblasti hazardu přímo ve městě dívají samotní provozovatelé. Aktuálně jde o dvě společnosti, které provozují tři legální kasina. 

Podle Barbory Neumannové, zástupkyně firmy Gelp, která v Příbrami provozuje Casino Magic Planet, se od zavedení regulací snížil počet nízkopříjmových návštěvníků, což vnímá jako pozitivní dopad opatření. „Naši provozovnu navštěvují zákazníci napříč věkovými skupinami i sociálními vrstvami. Od zavádění opatření pro regulaci hazardu, odstartovaných v roce 2017, se ale významně snížil počet takzvaných nízkopříjmových návštěvníků,“ uvedla. 

Miloslav Bohůnek, manažer rozvoje podnikání společnosti CEC Praha, provozovatele sítě Star Casino, upozornil na rostoucí využívání nástrojů sebeomezujících opatření: „Aktuální novinkou je tlačítko panic button, kterým se může účastník na hazardních hrách vyloučit na dobu 48 hodin nebo zapsat do rejstříku vyloučených osob se zákazem po dobu jednoho roku. Toto omezení pak platí u všech provozovatelů hazardních her v rámci celé České republiky.“ Novinka je součástí nového zákona o hazardních hrách, který vstoupil v platnost 1. ledna 2024.

Barbora Neumannová vedle tlačítka panic button zmiňuje možnost nastavení finančních limitů povolených výdajů nebo vymezenou dobu hraní: „Průběžně také provádíme školení našeho personálu v rozpoznávání problémového hráčství. Naším cílem není, aby náš návštěvník skončil v exekuci, a proto také v rámci projektu Zodpovědné hraní spolupracujeme s organizacemi, které nabízejí pomocnou ruku těm hráčům, kterým se sázení vymyká z rukou a jejich blízkým.“ Hráči jsou podle ní dnes informovanější a uvědomělejší ohledně potenciálních rizik. Miloslav Bohůnek mluví v této souvislosti rovněž o projektu Zodpovědné hraní pod patronací Institutu pro regulaci hazardních her. „Odpovědnost našich zákazníků prošla velkou změnou, a to díky možnostem si nastavit veškerá dostupná sebeomezující opatření nebo se úplně vyloučit ze hry, a díky nim tak mohou lépe ovládat svoje emoce a vlastní finanční prostředky,“ dodal.

O jaké typy automatů nebo her mají zákazníci největší zájem? „Někteří naši návštěvníci preferují interakci a osobní kontakt živé hry, druzí zase hraní her prostřednictvím technického zařízení. Rozdíly mezi hraní VHP a VLT jsou dané oblíbeností jednotlivých her. Naše provozovna pravidelně pořádá pokerové turnaje, které jsou u nás velmi oblíbené, a hráči je podle našich informací vnímají více jako vědomostní hru a společenský zážitek,“ informuje Barbora Neumannová. „Provozujeme jak kamenné pobočky kasin a heren, tak vlastní online platformu, kde každá z nich má svou vybranou klientelu. Někdo raději preferuje kamenné pobočky v prostředí s živou atmosférou samotných hazardních her za účasti obsluhy a dalších zákazníků a někdo upřednostňuje online hry s určitou mírou anonymity například v domácím prostředí,“ upřesnil Miloslav Bohůnek. Podle informací ze společnosti Gelp hraní v kamenných hernách v posledních letech výrazně pokleslo. V současností více než 52% podíl na trhu hazardních her připadá na online hazard, na jehož regulaci nemají obecní vyhlášky žádný vliv.

Regulace a dopad na podnikání

„Většinu našich zákazníků tvoří dlouhodobí návštěvníci. Odliv návštěvníků jsme zaznamenali u těch zákazníků, kterým se nelíbila nastavená opatření pro regulaci hazardu spočívající v povinné registraci, prokazování totožnosti, zamezení vstupu osob evidovaných v Rejstříku vyloučených osob a další změny s regulací hazardu spojené,“ komentovala vliv regulací na byznys Barbora Neumannová. Díky postupnému snižování počtu otevřených provozoven si podle ní lidé, kteří tento druh zábavy vyhledávají, nacházejí cestu právě do této provozovny. 

Kriminalita, rušení nočního klidu nebo všeobecné narušení bezpečnosti obyvatel a jiné nešvary z let předchozích jsou podle Miloslava Bohůnka minulostí: „Provozování legálních heren se za posledních pár let radikálně změnilo a s tím i chování našich zákazníků, kteří musí projít řádnou registrací a mnoha dalšími opatřeními až po samotné opuštění provozovny, která je po celou dobu monitorována kamerami i se zvukem. Těch opatření je v návaznosti na zákon o hazardních hrách opravdu mnoho, a to přispělo k výraznému zlepšení vnímání prostřednictvím veřejného mínění.“ Současně ale upozornil, že se zmíněné se netýká tzv. černých provozoven, a pokračoval: „Správně nastavená obecně závazná vyhláška, která dobře a kvalitně reguluje legální provozovatele hazardních her, nedává šanci v případě úplného zákazu vytvářet prostředí pro šedou zónu černých provozoven, které jsou aktuálně napříč Českou republikou obrovský problém a celní správa má tak těžkou hlavu, jak tento nešvar eliminovat. Proto je třeba kvalitně komunikovat napříč všemi městy a obcemi, tam kde jsou ještě hazardní hry povoleny, aby samospráva dostávala přesné informace, jak přísná jsou dnes pravidla pro provoz legálních provozovatelů.“ 

Barbora Neumannová vidí pozitivní přínos platné obecně závazné vyhlášky: „Současná regulace eliminuje nelegální formy hazardu a zároveň umožňuje zodpovědné provozování legálních her. V současné době nepovažujeme za nutné navrhovat jakékoli změny, neboť vyhláška plní svůj účel a současně se přirozenou cestou, bez nutnosti měnit obecně závaznou vyhlášku, počet provozoven na území města snížil.“ Miloslav Bohůnek doplnil: „Příbram v současné době prochází seberegulací samotných provozovatelů, kde z aktuálně platné Obecně závazné vyhlášky z roku 2019, která je adresná a umožňuje provoz na šesti adresách, se nyní provozuje pouze na třech adresách, takže se žádná expanze provozovatelů nekoná a ani v budoucnu konat nebude.“ 

Stanislav D. Břeň

Hazard v Příbrami pohledem adiktoložky

Hazard v Příbrami se nyní nijak neliší od hazardu napříč Českou republikou, protože většina běžných hráčů z kamenných provozoven se přesunula do online prostředí. To znamená, že regulace počtu heren a automatů, pandemie i dynamický rozvoj online prostředí nahrávají online hazardu. 

Proměňuje se i online prostor, kde provozovatelé mohou okamžitě reagovat na změny u cílové skupiny a novinky cílit na ještě nezapojené nebo méně početné skupiny potenciálních hráčů a sázkařů. V online hráčském světě je riziko závislosti obrovské – hra je dostupná kdykoliv a kdekoliv, stejně jako možnost ji dofinancovat online půjčkou a podobně. 

Mladí lidé, pro které je online prostředí zcela běžné, jsou nyní nejpočetnější hráčskou skupinou. Herny nebo kasina jsou pro ně pouze jednorázovým zážitkem, nenabízejí totéž, co online sázky. Hraní se někdy přesouvá i zpět do hospod, ale v úplně jiné podobě – s partou, avšak každý na svém telefonu. 

Co se týká regulace, v některých případech je funkční, ale je nutná i motivace samotného hráče – tzv. seberegulace, kterou nabízejí provozovatelé (omezení času, výše sázek, přerušení hry) nebo úplné vyloučení na vlastní žádost z možnosti hrát hazardní hry. Je nutné, aby společnosti tyto zákonem stanovené podmínky lépe prezentovaly a naplňovaly tak zákon. 

Kde je naopak regulace zcela minimální, je reklama – ať už neadresná v časopisech, na dopravních prostředcích apod., nebo zcela konkrétní bonusy určené začínajícím hráčům a věrnostní bonusy. Dalším tématem je téměř neomezená reklama hazardu spojená se sportem či osobnostmi propagujícími hazard, jak bylo vidět například ve všech televizních přenosech během loňského MS v hokeji. A influenceři, kteří cílí především na mladé lidi, mají stále obrovský vliv a reklamní dosah. 

Prevence pravděpodobně není dostatečná. Programy pro děti na základních školách jsou sice zaměřeny všeobecně, což je naprosto v pořádku – pevný hodnotový žebříček a zdravá osobnost jsou méně náchylné k jakýmkoliv závislostem. Pokud jde ale o širokou veřejnost, populárních článků o hazardním hraní, jeho rozvoji a dopadech je minimum. Existují i aplikace nabízející kontrolu a pomoc pro hráče, ale povědomí o nich je minimální, stejně jako zájem hráčů – protože „je to přece jen hra, o nic nejde, hraje každý…“ 

A co pomoc? Adiktologické ambulance jsou sice dlouhodobě přeplněné, ale pomoc existuje – i když někdy s pořadníkem nebo ve formě, která je hráčům blízká, tedy v online prostoru. 

Hana Vavřincová
Centrum adiktologických služeb Magdaléna Příbram

Město a peníze z hazardu

Do obcí, kde se nacházejí herny a kasina, směřuje přibližně polovina celkových příjmů ze zdanění hazardních her. Celorepublikově jde o zhruba deset miliard korun. V Příbrami byly k 19. březnu 2025 v provozu dvě herny a jedno kasino, v nich je 100 koncových zařízení technické hry a šest pro živou hru.

Z pohledu daňových příjmů město získalo vloni téměř 16,5 milionu korun jako daň z technických her neprovozovaných prostřednictvím internetu. O rok dříve to bylo 37,5 milionu korun, v roce 2022 přibližně 31 milionů korun a v roce 2021 18,5 milionu korun. Na správním poplatku tzv. za automat se vloni vybrala částka 27 000 korun, přičemž nejvíce za posledních 20 let to bylo v roce 2008 (7 281 300 korun). To samo o sobě vypovídá o razantním poklesu množství provozovaných automatů.