Půlstoletí profesionálních hasičů v Příbrami

V roce 2020 si profesionální hasiči připomněli půlstoletí svého působení ve městě Příbram. Uplynulo tak celých 50 let od otevření první stanice hasičů z povolání, jejichž základním posláním po celou tuto dobu bylo a stále je chránit životy a zdraví občanů České republiky před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech.  

Společensko-ekonomický pokrok včetně zavádění nových technologií a materiálů, mnohdy velmi složitých a požárně nebezpečných, a obtížnost při zajišťování hasebních prací při požárech v denní době, kdy členové dobrovolných jednotek byli v zaměstnání, si vyžádala v sedmdesátých letech minulého století profesionalizaci hasičů, a tím i založení profesionální požární jednotky na území okresu Příbram. Vznik profesionální požární ochrany se datuje od 15. srpna 1970, kdy z popudu krajských a okresních orgánů vznikl Okresní veřejný požární útvar Příbram, jehož hlavním úkolem bylo snižovat škody způsobené požáry na minimum. 

Dva příslušníci ve starém bytě

První strážnice byla zřízena ve starém bytě na dnešním náměstí T. G. Masaryka. Zpočátku byly služby organizovány pouze přes den a zajišťovali je pouze dva příslušníci. V noci službu zabezpečovali dobrovolní hasiči. Dne 22. srpna 1972 došlo k prvnímu stěhování profesionálních hasičů v počtu 11 osob do objektů bývalého dolu Marie na Březových Horách. Nutno podotknout, že nové prostory a zázemí pro hasiče nebyly pro výkon služby úplně ideální, a to i z důvodu téměř neexistující možnosti garážování požární techniky, přesto však byly nepoměrně lepší než původní v domě na náměstí. 

V 70. a 80. letech podobně jako i na jiných srovnatelných okresních útvarech docházelo postupně k mírnému zlepšování podmínek výkonu služby, což bylo dáno především angažovaností tehdy sloužících hasičů (v té době byl spíše obecně zažitý socialistický výraz požárník), kteří si své základny z valné většiny opravovali, rekonstruovali nebo dodělávali svépomocí. Docházelo také k postupnému vybavování potřebnou požární technikou, výstrojí a výzbrojí i k pozvolnému zvyšování početních stavů příslušníků. Nábor nových hasičů nebyl vždy jednoduchý, i proto, že náročné hasičské povolání v té době nemělo takovou vážnost a kredit ve společnosti jako dnes a také odměna za vykonanou práci byla spíše podprůměrná. Na konci 80. let už příbramští profesionální hasiči vyjížděli v průměru ke dvěma stovkám požárů ročně a celkový počet událostí, které jednotky požární ochrany řešily, stále narůstal. 

Prestiž povolání stoupá

V listopadu 1990 se Okresní veřejný požární útvar Příbram přestěhoval z Březových Hor do nově postavené a na svou dobu moderní požární stanice ve Školní ulici, tedy do části města s největší koncentrací výškových budov, kde sídlí stanice HZS Příbram i ředitelství příbramského územního odboru HZS Středočeského kraje dodnes. Devadesátá léta se do života profesionálních hasičů promítla velmi výrazně. Nové společenské poměry si vynutily řadu legislativních změn, a to i v oblasti požární ochrany. Zanikly okresní správy i okresní veřejné požární útvary a nově vznikla příspěvková organizace Hasičského záchranného sboru okresu Příbram, která byla zřízena k 1. lednu 1995 přednostou okresního úřadu v Příbrami. V tomto období začala výrazněji stoupat i prestiž hasičského povolání a také se začalo zlepšovat materiální vybavení profesionálních hasičů. 

Zásadním mezníkem pro profesionální požární ochranu bylo přijetí zákona, kterým v roce 2001 vznikl novodobý Hasičský záchranný sbor České republiky, jak jej známe dnes. Změnou státoprávního uspořádání zanikly HZS okresů a zároveň s tím vznikly hasičské záchranné sbory krajů. Pracovní poměr hasičů (dříve zaměstnanců okresu) se změnil na služební poměr a stejně jako u Policie ČR se hasiči stali příslušníky. 

Jen pětina požárů

Ve světle společensko-technologického vývoje, složitosti a komplikovanosti řešení mimořádných událostí či krizových situací dnes už hasiči nezdolávají pouze požáry, ale zasahují při dopravních nehodách, kde vyprošťují osoby z havarovaných vozidel, provádějí zásahy při únicích nebezpečných látek u průmyslových a jiných havárií, zmírňují následky živelních pohrom a katastrof, řeší celé spektrum technických pomocí, jako jsou práce na vodě a pod vodou, ale také ve výškách a nad volnou hloubkou, až po otevírání uzavřených prostor. 

Právě technické zásahy tvoří největší a podstatnou část zásahů dnešních profesionálních hasičů, zatímco požáry zaujímají ve statistikách ani ne pětinu jejich práce. Vysoká četnost zásahové činnosti se samozřejmě promítla i na příbramské stanici, kde v posledních pěti letech přesáhla hranici 750 výjezdů za rok. Široké spektrum pomoci druhým v nouzi zákonitě nejen zvýšilo nároky na připravenost, odbornost a vycvičenost, ale i na personální obsazení včetně navýšení početního stavu. Všechny tyto aspekty přispívají ke zvyšování společenského kreditu hasičů a jejich služby obecně. 

Odborníci na mnoho činností

V současné době je výkon služby na centrální stanici územního odboru Příbram organizován k zabezpečení plošného pokrytí jednotkami požární ochrany a činností specializovaných služeb dvěma výjezdy k zásahu. Výjezdy do dvou minut (dle legislativy) jsou zajišťovány na úrovni rychlé a účinné pomoci v nepřetržitém režimu 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a 365 dní v roce ve třech pravidelných směnách v maximálním počtu 13 příslušníků na směnu. V rámci stanice je zřízena např. lezecká skupina územního odboru Příbram pro zásahy ve výšce a nad volnou hloubkou, další hasiči jsou vyškoleni pro první předlékařskou pomoc na úrovni First Responders, jsou zde instruktoři pro práci s motorovou řetězovou pilou, garanti za odbornosti vyprošťování osob u dopravních nehod nebo pro práce na vodní hladině a v neposlední řadě i specialisté chemici. 

Kromě škály dnešních hasičských odborností došlo v posledních letech k razantní obměně autoparku a výjezdové techniky, které napomohl především Fond zábrany škod České kanceláře pojistitelů z úhrad za dopravní nehody a pak také evropské strukturální fondy – IOP a následný IROP. Bez těchto fondů by jen stěží stačily alokované prostředky státního rozpočtu pro celý Hasičský záchranný sbor ČR k tak významným inovacím, které jsou nezbytné k řešení stávajících i nových fenoménů a budoucích hrozeb. 

Tomáš Horvát, HZS Středočeského kraje