Průzkum na Fantově louce se zaměřil především na zjištění zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Z výsledků vyplývá, že se na Fantově louce nacházejí a že výstavba v převážné části území by je zlikvidovala.

Fantova louka se v posledních letech stala předmětem veřejné debaty, několik článků k tomuto tématu publikoval také Kahan. Na Fantově louce, která se rozkládá v lokalitě zvaná Leština, by část vlastníků pozemků, a jedním je také město Příbram, chtěla vystavět novou městskou čtvrt. Zahrnovala by rodinné i bytové domy (až pět nadzemních podlaží), komunikace, parkoviště, kompletní infrastrukturu, plochy pro veřejnou vybavenost i zeleň. Podle předchozích informací by zde mohlo žít až 2000 lidí. Fantova louka je už dlouhá léta zanesena v platném územním plánu jako plocha určená k zástavbě.

Fantova louka je zároveň přírodně ceněnou lokalitou, o čemž svědčí mj. výsledky čerstvého biologického průzkumu lokality, který si nechalo zpracovat město Příbram. „Stěžejním důvodem hodnocení bylo prověření výskytu zvláště chráněných druhů, jejich výskyt byl na zájmovém území potvrzen,“ řekl příbramský starosta Jan Konvalinka. Pro dlouhodobé pozorovatele dění na Fantově louce nebyl výsledek průzkumu překvapením. Podobné průzkumy zde probíhaly v letech 1990, 2006 a 2007 a nálezy chráněných druhů rostlin a živočichů jsou zaneseny v databázi Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR). „Překvapivým zjištěním je, že stav mokřadní louky zvané Fantova a výskyt zvláště chráněných druhů se v průběhu času nejen stabilizoval, ale zlepšuje se, populace zvláště chráněných rostlin se zvětšuje, a to ve srovnání se stavem od roku 1990 a v letech následujících,“ dodal starosta. Zjištění nejen potvrzují nálezy z předchozích let a názory odborníků, ale dávají také zapravdu té části příbramské veřejnosti, která výstavbu na Fantově louce považuje za nepřípustnou.

Pochůzky, sběr a pozorování

Podívejme se blíže na zjištění aktuálního biologického průzkumu. Hodnocení bylo zpracováno s cílem zjistit dopady zamýšlené výstavby pro část lokality označenou jako SO2, resp. označovanou 1B2 (podle urbanistické studie z roku 2006). Zároveň však byl sledován výskyt flóry i fauny na celém území. Zpracovatelem je Jana Zmeškalová (a kolektiv), která je autorizovaná osoba k hodnocení vlivů podle dle § 67 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů.

Biologický průzkum byl proveden formou pochůzek, sběrů a pozorování v období od března až poloviny října 2022. Dále byly využity materiály a průzkumy území, získané při průzkumech a hodnoceních z předchozích let, zejména pro srovnání stavu. Výsledky určování přítomnosti zvláště chráněných druhů byly porovnány s Nálezovou databází AOPK ČR. Botanická šetření probíhala kontinuálně, nejméně jedenkrát za čtrnáct dní, zoologická při čtyřech místních šetřeních, a to ve dnech 15. a 25. června, 29. července a 15. srpna 2022. „Zjištění byla konfrontována s výsledky biologického průzkumu v roce 2007, a rovněž se sděleními místních amatérských pozorovatelů. Dle zadání byla pozornost věnována celé rozsáhlé lokalitě, v níž existuje záměr její úplné zastavěnosti. Průzkum byl negativně ovlivněn skutečností časné seče, kdy již při prvním zoologickém šetření byla posečena většina luk (cca 76 % ploch). Zbylé plochy byly posečeny v další navazujícím období. Sečené plochy se staly neatraktivními zejména pro polní ptáky, i pro plazy, savce a hmyz,“ uvádí se ve výzkumné zprávě.

Pravděpodobně poslední na Příbramsku

Podle průzkumu převážnou část území zaujímají vlhké až mokřadní louky na rovinatém a mírně svažitém terénu. Zejména střední a východní část řešeného území jsou v současnosti silně zamokřeny, převážná část srážkových vod je odváděna systémem rigolů a struh. „Systém struh je však tak specifický, že odvádí pouze vodu přebytkovou při srážkách a ponechává vodu pramennou, čímž je zajištěno trvalé podmáčení porostů. Důležitým prvkem je také pravidelné kosení, které právě systém odvodňovacích struh umožňuje. V současné době, po dohodě s místními zemědělci, kteří louky využívají, je kosení prováděno mozaikovitě a ponecháním části porostů přirozenému vývoji, jde v podstatě o managment ochrany přírody,“ píší autoři zprávy.

A dále uvádějí, že zkoumaná část Fantovy louky představuje „ochranářsky unikátní velkoplošné území, pravděpodobně poslední na Příbramsku, kde se zachovala bohatá, na vodu vázaná společenstva chráněných rostlin, kterých bývalo v regionu nespočetně, avšak melioracemi, zorněním, zástavbou či jinou lidskou činností zůstaly již pouze lokálně malé fragmenty těchto porostů. Zároveň je území obrovskou zásobárnou vody v mokřadních biotopech.“

V pasáži nazvané Závěry z hlediska botanického stojí: „Zvláště chráněné druhy rostlin, které byly průzkumem zjištěny a potvrzen tak soulad s průzkumy z let 1990, 2006 a 2007, představují druhy závislé na vodním režimu lokality. Bude-li zničen, ale i ‚pouze‘ narušen vodní režim místa, což je jakoukoliv výstavbou jednoznačnou skutečností, bude zničeno prostředí těchto rostlin a zničeny i celé populace druhů. Pozemky ve vlastnictví města Příbram jsou součástí tohoto území, obsahují mozaiku výše uvedených biotopů a rovněž výskyt zvláště chráněných rostlin, i když ne v plošném výskytu, ale v jednotlivých trsech či skupinách. Tyto pozemky jsou součástí komplexního vodního režimu a zásah, který by obsahoval pouze pozemky města, by stejně porušil či změnil celý vodní režim celé lokality. Místo městských pozemků je nedílnou součástí celé lokality Fantova louka a nelze z ní oddělit či vytrhnout. Zásah do městských pozemků by nevratně zničil i ostatní, dle průzkumů, cennější pozemky. Zásah do celé louky (…) bude mít jednoznačný a likvidační vliv na chráněné druhy rostlin.“

Je-li řeči o likvidačním vlivu na chráněné druhy rostlin, průzkum mezi ně řadí především silně ohrožený kosatec sibiřský, ohrožený a zranitelný upolín nejvyšší či ohrožený prstnatec májový nebo téměř ohrožené ostřici dvouřadou, ostřici Hartmanovu či srpici barvířskou. Zaznamenáno bylo také více druhů živočichů zvláště chráněných, ohrožených či regionálně vzácných. Dále se uvádí: „Početná je fauna bezobratlých, zejména hmyzu a pavoukovců. Poměrně bohatá je fauna obratlovců, je ovšem patrné, že území je podrobováno silné návštěvnosti, způsobené bezprostřední blízkostí města. Negativně působí zejména psi, často volně pobíhající, kteří pronásledují ptáky a drobné savce, a dále toulavé kočky, které jsou zaměřeny na hubení plazů, obojživelníků, ptačích mláďat a drobných savců, což je zřejmě jednou z podstatných příčin absence ptáků úhorů a nízkých křovin, a rovněž polních ptáků. Veškerá fauna ovšem v průběhu sezony prochází vývojovými proměnami, a výrazně se projevuje i stanovištní a potravní migrace, jak lokální, tak dálková.“

Mezi nalezené druhy patří např. silně ohrožený netopýr hvízdavý, slepýš křehký, ještěrka obecná, čolek obecný, skokan zelený, modrásek očkovaný či ohrožení slavík obecný, lejsek šedý, užovka obojková, ropucha obecná, zlatohlávek tmavý, čmelák skalní či čmelák zemní. Ve zmiňovaných předchozích průzkumech pak byly pozorovány další kriticky ohrožené, silně ohrožené nebo ohrožené druhy. Ve zprávě z průzkumu se uvádí: „Prostředí je natolik výjimečné, že území tvoří poslední enklávu výskytu velkého množství zvláště chráněných druhů živočichů na toto prostředí vázaných, a to včetně městských pozemků.“

Terénní úpravy, odvodňování, stavební a další související činnosti na Fantově louce v celé ploše představují podle průzkumu „fatální a devastující zásahy do biotopů a populací živočichů, které nelze eliminovat, substituovat či jinak vyloučit nebo zmírnit. Záměry (výstavba – pozn. red.), umístěné na Fantovu louku představují zničení všech zvláště chráněných a ohrožených organismů v místě, spolu s likvidací všech druhů chráněných obecně, vyjma menšiny druhů synantropních a geograficky nepůvodních“. Podle autorů je nezbytné iniciovat změnu územního plánu.

Kaskáda dalších kroků

Z výsledků vyplývá, že zástavba by byla možná za určitých podmínek pouze na severní části louky podél ulice Žižkova. A to pouze tak, aby to neznamenalo vliv na vodní poměry prameništní louky. „Hodnocením výsledků se zabývá Odbor životního prostředí Městského úřadu Příbram, kterým jsme byli informováni o dalších krocích, jež budou učiněny za účelem ochrany této lokality. Dalšími kroky odboru je požádání o zpracování hydrogeologického posouzení pro vyloučení vlivu možné výstavby na vodní režim níže na louce, dále o podání podnětu na vyhlášení zvláště chráněného maloplošného území na Krajském úřadu Středočeského kraje a v neposlední řadě podání požadavku na pořízení změny územního plánu pro úplné nebo částečné vynětí z ploch obytných do ploch neurbanizovaných a nezastavitelných,“ dodal starosta Jan Konvalinka. I v případě vyhlášení zvláště chráněného maloplošeného území by bylo možné ponechat Fantovu louku přístupnou s návrhem vymezených tras, případně nové naučné stezky. 

Stanislav D. Břeň