Nedávno jsem ve městě potkal autobus MHD, který měl na informačním panelu napsáno Manipulační jízda. Vzpomněl jsem si na to při čtení textového produktu Václava Dvořáka. Tolik nepřesností a záměrných zkreslení jsem opravdu dlouho neviděl. Inu, co jsme si do zastupitelstva zvolili, to tam máme, že.

Václav Dvořák byl mezi lety 2014 a 2018 radním. Kromě jiného fungoval i jako placený městský finanční poradce. Rozhodně mu tedy nemohlo ujít to, že už v roce 2015 mělo město na stole studii o nekapacitnosti čistírny odpadních vod (ČOV) a riziku jejího provozu v budoucnu. O tom, že se původní rekonstrukce ČOV příliš nepodařila, se dokonce vědělo už v roce 2011, kdy přišlo v souvislosti s řešením možného napojení Bohutína na naši ČOV upozornění, že při plném zatížení nedokáže zařízení dlouhodobě plnit limity pro vypouštěné látky.

Jak tehdejší rada s takovými informacemi naložila? Co pro to Václav Dvořák coby tehdejší šéf kasy a nynější odborník na rozvoj města udělal? Nic. Vůbec nic.

Argument, že tehdy nebylo peněz nazbyt, je absolutně mimo. Na vypracování projektové dokumentace by peníze určitě byly, stejně tak by se mohl zvládnout složitý inženýring. Václav Dvořák mohl už tehdy objíždět ministerstva a státní fondy (jako jsem to dělal já několik let) a ždímaje čepici žádat o dotaci. Nedělal nic a město se tak dostalo do zpoždění, které jsme začali řešit hned v říjnu 2018 a pak v roce 2019, kdy se zadala studie pro konkrétní technické řešení. V červnu 2020 je vyhlášena uzávěra na připojování, a ještě téhož roku schvalujeme zakázku na projekt. Jeho tvorba byla nesmírně časově náročná a trvala několik let. Během nich jsem společně s autory projektu několikrát navštívil vedení Státního fondu životního prostředí a žádal o dotaci. Podařilo se nám získat 25 milionů korun. 

Další vrstvené manipulace se Václav Dvořák dopouští při popisu průběhu zakázky. Staví vyloučenou Trigemu do role ublíženého, který ve snaze zachránit město před zlovůlí rady se obrací na zastupitele a hledá dovolání. Mluví o tom, že rada snad schválně vyloučila jednoho uchazeče, aby upřednostnila jiného. Argumentuje nižší nabídkovou cenou. Jasně. Na první pohled laika to tak může vypadat. Co ale Václav Dvořák už nepoví (doufám jen pro nevědomost), že ten rozdíl v ceně byl u druhé (volitelné) etapy zakázky, u které není dopředu známo, zda se vůbec bude dělat – i v rámci zadávací dokumentace toto bylo opčně nastaveno. Jednoduše řečeno – největší cenový rozdíl byl u etapy, která a) pro intenzifikaci čistírny není bezpodmínečně nutná, b) není u ní dopředu dáno, že se vůbec bude realizovat. První etapu pak původně vyloučená Trigema nabídla o něco dráže. 

Co Václav Dvořák vůbec nepíše, je to, proč byl uchazeč vyloučen, a že to bylo naprosto v souladu se zákonem: 1) nedokázal vysvětlit mimořádně nízkou nabídkovou cenu a za 2) navrhovaná strojní a technologická zařízení neodpovídala projektové dokumentaci. Nebylo to tedy kvůli „podivnému“ rozhodnutí rady, ale na základě odborného posouzení. K ČOV ještě doplním, že veškerá podání na Policii ČR, včetně toho mého, byla odložena, a že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nám napsal, že nebude zahajovat přezkum z moci úřední. Tendr byl ukončen a rozběhne se znova. Určitou výhodou je to, že původní nabídkové ceny jsou nyní „venku“ a že to může působit na budoucí uchazeče ve smyslu předložení lepších nabídek. 

Závěrem už jen malinko, protože můj text je beztak dost dlouhý. Je úlohou opozičního politika kriticky přistupovat k vládnoucí garnituře. Kvalitní opoziční politik to ale dokáže bez osobních útoků, falešných nebo zkreslených výkřiků. Ti nejkvalitnější opoziční politici dokonce přichází s vlastními řešeními, která prosazují takovým způsobem, aby byla akceptovatelná pro kohokoliv napříč celým politickým spektrem. Ale jak psal Václav Dvořák: co jsme si zvolili, to máme. 

Jan Konvalinka
starosta města Příbram