Slider

Příbramský stavební úřad dal zelenou jihovýchodnímu obchvatu

Doprava | Duben 2020

V polovině letošního ledna vydal příbramský stavební úřad takzvané územní rozhodnutí o umístění stavby pro část příbramského obchvatu.

V polovině letošního ledna vydal příbramský stavební úřad takzvané územní rozhodnutí o umístění stavby pro část příbramského obchvatu. Jde o další významný, byť pouze jeden z početných kroků k realizaci dopravního „by-passu“ města.

Navržený obchvat sestává ze tří částí, které mají Příbram obkroužit od Nové Hospody až k Bohutínu. Nyní se řeší takzvaná druhá etapa – část mezi Bohutínem a Brodem, jež prochází kolem Žežic, Zdaboře, Narysova a Tisové. Jihovýchodní obchvat města je stavba, jejíž historie začíná v druhé polovině 20. století, kdy se začalo uvažovat o možných trasách odvedení dopravy z města. Konkrétnější podobu nabyl se schváleným a dosud platným územním plánem z roku 2002. V době ekonomické krize před více než deseti lety byly jakékoliv práce pozastaveny z důvodu nedostatku finančních prostředků na straně státu, který zastupuje investor Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Další přípravy se rozeběhly před zhruba třemi lety.

 

Na některé výhrady je pozdě

Celý povolovací proces pro druhou etapu se v této chvíli dostal do významné fáze vydaného územního rozhodnutí o umístění stavby. Tomuto rozhodnutí, které je na 78 stranách, předcházela půlroční lhůta, během níž příbramský stavební úřad vypořádával námitky ze strany účastníků řízení. Těmi mohou být občané, kteří mají pozemky pod nebo v blízkosti plánovaného obchvatu, veřejnost (reprezentovaná rovněž osadními výbory) nebo město Příbram.

Většina námitek však nebyla ze strany stavebního úřadu zohledněna. „Zpravidla lidé uváděli, že obchvat vůbec nechtějí. Častým argumentem byl nevhodný zásah do krajiny. Na podobné námitky je ale už opravdu pozdě,“ řekl referent stavebního úřadu Vladimír Vrba. Výhrady obdobného druhu bylo možné vznášet v době přípravy aktuálně platného územního plánu, tedy před rokem 2002.

Proti v lednu vydanému rozhodnutí o umístění stavby se odvolali někteří účastníci řízení, a tak se vše nyní dostává na úroveň Krajského úřadu Středočeského kraje, jenž je v tomto případě odvolací instancí. „V předchozí fázi jsme měli celkem pět námitek, které byly řádně vypořádány, odvolávat se jako město nebudeme. Chceme, aby celý proces pokračoval co možná nejhladčeji,“ řekl příbramský starosta Jan Konvalinka a dodal: „Pro město je obchvat prioritou, slibujeme si od něj odvedení dopravy zejména z Březových Hor, a také redukci dopravy v ulicích Evropská nebo Čs. Armády. Od obchvatu očekáváme i menší dopravní zatížení sídliště.“ Na nový obchvat se těší například na Březových Horách. Zdejší osadní výbor si od zprovoznění obchvatu slibuje lepší místní ovzduší, klidnější prostředí a bezpečnější pohyb chodců mezi dvěma částmi Březových Hor. Předseda osadního výboru Tomáš Mosler uvedl: „Také očekáváme, že se sníží provoz nadrozměrných vozidel, jejichž průjezd stísněnými úseky ulic Rožmitálská a Husova je problematický. Obchvat, na který se z Hor přesune část vozidel, projíždějících dnes 1,5 metru od oken desítek rodinných domů, bude pro Březohoráky představovat nezanedbatelnou úlevu.“ Březohorští podle Tomáše Moslera oceňují, že se po desítkách let čekání daly přípravy viditelným způsobem do pohybu.

 

Žežice usilovaly o přímé napojení

Vedle již zmíněného obecného nesouhlasu se samotným obchvatem se v rámci řízení o umístění stavby objevily i některé konkrétní technické připomínky. Například část obyvatel Žežic chtěla výstavbu kruhového objezdu, který by spojoval současnou komunikaci do Žežic a nově vybudovanou silnici obchvatu. Vladimír Vrba k tomu uvedl: „Daný je kruhový objezd v blízkosti Brodu. Podle norem další podobné křížení může být ve vzdálenosti 1,5 kilometru, což v tomto případě není splněno.“ Norma vychází z předpokladu, že na podobných komunikacích musí být dodržena určitá rychlost dopravy. Pokud by se vystavělo příliš mnoho křížení nebo sjezdů, byla by doprava stále zpomalována a jeden z efektů obchvatu – rychlé převedení dopravy kolem města – by vzal za své. Ze závěru nemá radost Osadní výbor Žežice, jehož předseda Josef Sýbek podotkl: „Požadavky, které byly podány předchozím nebo současným osadním výborem, nebyly vůbec zohledněny. Ať už se jednalo o prvotně navrhované řešení křížení obchvatu s pozemní komunikací ze Žežic formou kruhového objezdu, tak následně nevypořádání požadavku na připojovací pruh pro občany Žežic na obchvat směrem ke kruhovému objezdu u části Příbram–Brod.“ Josef Sýbek dále namítl: „Stavba obchvatu se obyvatel naší městské části bezprostředně dotýká. Přesto nám nikdo z města nepomohl požadavky prosadit tak, aby měl obchvat na Žežice co nejmenší dopad.“ Místní se obávají, že vlivem absence sjezdu přímo ze Žežic na obchvat se s nárůstem dopravy v Brodské ulici špatně připojí z vedlejší komunikace na hlavní. Podle osadního výboru se zvýší počet automobilů samotným nárůstem vozidel jedoucích z obchvatu nebo na něj, a to vše v součtu s již aktuálně narůstajícím provozem z obslužných komunikací právě u křižovatky s ulicí Brodskou.

 

Ve Zdaboři se bojí hluku a exhalací

Řízení o umístění stavby se zabývá přesným „usazením“ stavby v terénu i výškovými poměry. Po rozhodnutí příbramského stavebního úřadu je – v této fázi celého povolovacího procesu – jasné, že od Ornova mlýnu projde stavba v mírném zářezu terénem, ale od svého vrcholu nad Zdaboří (v blízkosti studánky vyvěrající z Florentinské školy) povede na několikametrovém náspu až k přemostění s ulicí Zdabořská pod Červenou. Předseda Osadního výboru Zdaboř Tomáš Plechatý k tomu řekl: „Právě tohle jsme za osadní výbor a ve spolupráci s místními sdruženími a občany připomínkovali. Hluk silnice vynesené do několikametrové výšky podle nás zasáhne převážnou část Zdaboře. Nemluvě o prašnosti a zplodinách z dopravy.“ Zdejší občané navrhovali vrátit se buď k předchozí variantě, která počítala s přemostěním Florentinské štoly na úrovni terénu, nebo prosadit vybudování protihlukových opatření.

Především ve Zdaboři je otázka hluku velkým tématem. V blízkosti Žežic a Zdaboře nejsou navržena žádná protihluková opatření. V celé délce druhé části obchvatu mezi Brodem a Bohutínem, jenž měří 5,5 kilometru, má být realizováno jen několik stovek metrů protihlukových stěn. ŘSD už v minulosti konstatovalo, že podle měření a protihlukové studie zde nebude překročena denní norma 60 decibelů. „To je hodnota, která platí dva metry od stěny domu, a odpovídá třeba hluku konstantně spuštěné sušičky prádla. Když budete v blízkosti obchvatu, hluk se ještě o poznání zvýší,“ vysvětlil Petr Šedivý, jeden z občanů Zdaboře, jenž coby dotčený vlastník pozemků řízení o umístění stavby také připomínkoval.

Vladimír Vrba k výhradám o hlukové zátěži uvedl, že obchvat je navržen tak, aby v případě zjištění překročení hlukových limitů v rámci zkušebního provozu stavby bylo možné případné stěny doplnit. Současné politické vedení města už v minulosti prohlásilo, že se Příbram zasadí o vybudování protihlukových stěn zejména v blízkosti Zdaboře. Zdejší občané se v minulém roce obrátili na radnici, aby se zavázala k vybudování stěn, i když normy nebudou překročeny. „Obáváme se situace, že normy vyhoví pouze o pár decibelů. Pro běžný život je ale docela jedno, jestli je hluk 58 nebo 61 decibelů. V obou případech to znamená výrazné navýšení hluku, které bude hodně nepříjemné,“ míní Tomáš Plechatý. Starosta k tomu v minulosti uvedl, že vidí jako reálné, aby město v rámci svých možností vybudovalo protihluková opatření v případě, že emise hluku budou sice podlimitní, přesto negativně ovlivňující kvalitu života v oblastech dotčených stavbou obchvatu.

 

Časová osa aneb Co dál

V této chvíli vyvstává jednoznačná otázka: Kdy se vlastně začne stavět? V průběhu letošního března nebo dubna se odvoláními k rozhodnutí o umístění stavby začne zabývat krajský úřad. Tento proces bude v minimalistické variantě trvat tři měsíce, může se však protáhnout i na delší dobu. Realisticky viděno lze přibližně koncem roku očekávat finální rozhodnutí. Jak vysvětlil Vladimír Vrba: „Na úrovni kraje může dojít k několika variantám, například – kraj potvrdí naše rozhodnutí a odvolání účastníků zamítne, zruší jej, vrátí k novému projednání, dále může rozhodnutí změnit a odvolání účastníků zamítne.“ Teprve po tomto verdiktu se účastníci řízení mohou bránit soudní cestou a jako možnost ji už někteří avizovali. Pokud by nastala eventualita, že kraj vrátí vše ke změně nebo novému projednání, může se příprava zpozdit o další rok. Dále mohou být vůči rozhodnutí kraje využity ještě opravné prostředky. V závislosti na tom, jak finálně dopadne řízení o umístění stavby, investor zpracuje a předloží projektovou dokumentaci ke stavebnímu řízení, jejíž příprava trvá obvykle rok.

Pokud nedojde k žádným změnám, stavební povolení bude k dispozici v roce 2022 nebo 2023. Souběžně by byl zřejmě řešen výkup pozemků včetně možného vyvlastnění, jež většinou zabere jeden až dva roky. ŘSD coby investor bude také organizovat tendr, po němž se mohou odvolat neúspěšné stavební firmy. Nyní tedy mnohé naznačuje, že výstavba začne nejdříve v roce 2025.

 

Brod – Nová Hospoda zatím v nedohlednu

Zcela nejasná je v tuto chvíli další část obchvatu mezi Brodem a Novou Hospodou. Vedení Příbrami už v minulosti deklarovalo, že je nutné vystavět obchvat v plné délce. Provedená studie dopravních toků totiž prokázala, že v případě zprovoznění pouze aktuálně projednávané části se velmi zhorší dopravní situace v ulicích jako Milínská, Brodská, Školní, Zdabořská či Žežická. Příprava části mezi Brodem a Novou Hospodou ale fakticky ještě nezačala. Nicméně ŘSD na loňském veřejném projednání uvádělo, že má finance na celý obchvat v délce přibližně deseti kilometrů. Příbramský starosta k tomu doplnil: „Je zapotřebí si uvědomit, že jsme obchvatu nejblíže, co jsme kdy byli. Ačkoliv jeho výstavba může přinést dílčí komplikace a omezení, jeho přínosy jsou výrazně vyšší.“ Podle něj je v zájmu většiny obyvatel města, aby obchvat v obou etapách stál a fungoval co nejdříve: „Někdy je těžké oprostit se od osobních zájmů a vnímat potřeby celku, přesto by bylo na místě se o to alespoň částečně pokusit.“

Stanislav D. Břeň