Společnost Příbramská provozní má za sebou první plný rok fungování v roli provozovatele vodohospodářské infrastruktury.

Podle účetní závěrky za rok 2025 dosáhla vyššího zisku, než předpokládal původní plán. Město Příbram je aktuálně 60% vlastníkem společnosti. O hospodaření firmy, cenách vody, vztahu se soukromým partnerem, budoucích investicích i snaze dostat vodárenství plně pod kontrolu města hovořil Kahan s jedním ze tří jednatelů společnosti a příbramským radním Petr Rotterem.

Společnost má za sebou první plnohodnotný rok hospodaření (2025) a působení v roli provozovatele vodohospodářské infrastruktury. Jaké jsou hlavní ekonomické ukazatele firmy vyplývající z účetní závěrky, respektive výkazu zisků a ztrát?

Většinu občanů bude jistě zajímat, s jakým výsledkem společnost hospodařila. Přestože se jednalo o první rok činnosti, dosáhli jsme hrubého zisku přesahujícího částku 4,8 milionu korun. Čistý zisk pak činí 3,6 milionu korun. Zda se formou dividend rozdělí celý čistý zisk bude záležet na rozhodnutí valné hromady společnosti, která se uskuteční v druhé polovině června (po uzávěrce tohoto vydání – pozn. red.). V každém případě městu ze zisku náleží miliony korun.

Odpovídají dosažené ekonomické výsledky původním plánům a slibům, které byly prezentovány vedením města při jejím vzniku?

Výsledek hospodaření předčil všechna naše původní očekávání. V plánu na rok 2025 bylo vytvoření zisku ve výši 2,5 milionu korun. Existovalo zároveň značné riziko, že tohoto výsledku v prvém roce podnikání nedosáhneme. S ohledem na provedené investice a k růstu počtu zaměstnanců je tedy zisk téměř 5 milionů korun vynikajícím výsledkem. Vzhledem k tomu, za jak nízkou cenu vedení města po dlouhých vyjednáváních majoritní podíl koupilo, tedy za necelých 9,6 milionu korun, si může každý spočítat, jak rychle se nám vložené finance vrátí. Podle mého názoru byl tento nákup jednou z nejlepších investic města za poslední desetiletí.

Měnila se vloni výše investice? Nemohlo být vyššího zisku dosaženo i tím, že některé plánované investice byly odloženy?

Je to přesně naopak. Na investice šlo zhruba o milion korun více, než se původně plánovalo.

I pod Příbramskou provozní vzrostla cena vody pro odběratele. Máte predikce ceny vody pro následující období?

Cena vody pro naše odběratele skutečně mírně vzrostla. Její navýšení však bylo nižší než inflace za minulý rok, což je stav, který bychom chtěli udržet i v dalších letech. Podstatné je, že cena vody pro občany našeho města je zdaleka nejlevnější mezi okresními městy ve Středočeském kraji a i ve srovnání se stovkami měst v ČR patří naše cena mezi ty nejlepší. Zda se do ceny v budoucnu promítne navýšení z uvedených důvodů, nedokážu predikovat, bude záležet na přístupu společníků a vedení města k této věci ve chvíli, kdy se začnou plánované investice realizovat.

Tvrdíte, že cena vody patří mezi nejnižší v republice. Zmínil byste příklady podobně velkých měst jako Příbram, které to dokládají?

Počátkem ledna vyšla v Mladé frontě Dnes zajímavá tabulka s cenami vody pro rok 2026 ve Středočeském kraji. Oproti Příbrami, kde máme cenu 112,90 koruny za metr krychlový, činí cena pro Benešov 134,70 koruny, Beroun 156,80 koruny, Kladno 175 korun, Kolín 134,40 koruny, Kutnou Horu 149 korun, Mělník 175 korun, Mladou Boleslav 144 korun a Rakovník 145,25 koruny. Nejblíže z velkých měst kraje je nám Nymburk, kde mají vodu za 125,30 koruny, tedy o 11 procent dražší než v Příbrami.

Jak se vyvíjí nákladová struktura společnosti? Daří se naplňovat očekávání o vyšší efektivitě oproti předchozímu koncesnímu modelu?

O tom, jak efektivně společnost pracuje, nejlépe vypovídá již zmíněná ziskovost. Náklady jsou od počátku pod drobnohledem a je snahou všech, aby byly využity co nejúčelněji. Zároveň jsme nastavili mnohé kontrolní mechanismy, aby vše fungovalo správně, rychle a zároveň abychom dodrželi veškerá pravidla a nařízení, kterými se musíme jako řádní hospodáři řídit. Za zmínku jistě stojí mnohá jednání a změny smluv s mnoha externími zákazníky, kde jsme získali lepší podmínky a ceny, což se finálně opět kladně projevuje v míře ziskovosti. Největší výhoda oproti koncesnímu modelu je, že nyní směřujeme k získání i zbývajícího 40procentního podílu a tím plnému ovládnutí společnosti. Opční právo na tento nákup je smluvně potvrzeno a bude jen na budoucích představitelích města, zda tuto příležitost využijí. Směřujeme k tomu, aby voda byla po mnoha letech znovu stoprocentně v našich rukách.

Jedním z kritických bodů při vzniku společnosti byla obava z nerovného vztahu města a 1. SčV, kdy partnerská společnost má dva jednatele, přičemž vy jste třetí reprezentující město. Jak byste po roce a půl zhodnotil fungování joint venture?

Mohu potvrdit, že žádný nerovný vztah neexistuje. Jsme naprosto rovnocenní partneři, kde spolupráce a rozhodovací procesy fungují přesně tak, jak by správně fungovat měly. Jednatelé mají daná jasná pravidla, která jsou férově nastavena pro oba vlastníky společnosti. O podstatných záležitostech navíc jedná rovněž dozorčí rada a ta nejzásadnější rozhodnutí, jako třeba rozdělení zisku, pak činí vrcholný orgán společnosti, což je valná hromada.

Je-li vztah rovnocenný, proč má soukromý partner dva jednatele a město pouze jednoho? Stává se často, že jste přehlasován dalšími dvěma jednateli za 1. SčV?

Přehlasován jsem nikdy nebyl. Buď jako jednatelé dospějeme ke společné dohodě, nebo se akce či projekt nerealizují.

Jste jednatelem společnosti a zároveň radním města. Jak zajišťujete, aby nedocházelo ke střetu zájmů při rozhodování o záležitostech, které se týkají obou subjektů?

Teď jste mne rozesmál. Je s podivem, kolik lidí se dnes termínem „střet zájmů“ zabývá, aniž by si přečetli příslušná ustanovení zákona. Mojí rolí, jako jednatele nominovaného a schváleného zastupitelstvem města, je především dohled nad řádným fungováním a řízením společnosti, což je plně v zájmu města. Nejedná se o žádný střet zájmů, ale o právně regulovaný vztah, upravený především zákonem a společenskou smlouvou. Jako jednatel jsem rovněž povinen jednat s péčí řádného hospodáře, což mi ukládá Zákon o obchodních korporacích.  

Jedním z deklarovaných cílů bylo postupné předávání know-how městu. Děje se to?

Prvním krokem bylo získání majoritního vlastnického podílu, čímž se město Příbram stalo plnohodnotným spoluvlastníkem s aktivním členstvím ve všech orgánech společnosti. Dalším důležitým krokem se stalo převedení a nábor servisních odborných pracovníků do naší společnosti. V průběhu minulého roku se rovněž významně prohloubila spolupráce provozovatele a Odboru investic a rozvoje města v oblasti vodohospodářské infrastruktury, za což patří mé velké poděkování jak pracovníkům tohoto odboru města, tak i kolegům v Příbramské provozní.  

Které konkrétní kroky při přebírání know-how přepokládáte v následujících dvou let?  

Přál bych si, aby společnost získala další odborné pracovníky a specialisty a s nimi k nám přešly i jejich znalosti a dlouholeté zkušenosti. Začali jsme s tím již v roce 2025 a věřím, že tento trend bude pokračovat.

Brdské nádrže jsou klíčovým zdrojem vody pro Příbram, rezervou je přívod z Vltavy. Jakým způsobem se může jejich vydatnost vyvíjet v důsledku klimatické změny a vysychání krajiny?

Tato otázka tíží nejen všechny odpovědné vodohospodáře v České republice, ale i v Evropě, a skutečně není snadné ji zodpovědět. Nechci být prorokem ve vývoji vodního ekosystému, ale příbramský systém čerpající surovou vodu ze tří vodárenských nádrží, dvou pramenišť v Brdech a z vltavské kaskády v Solenicích považuji i do budoucna za velmi stabilní.

V posledních letech město investuje desítky milionů korun ročně do vodohospodářské infrastruktury města, přičemž teprve na obzoru je investice do čistírny v řádu mnoha set milionů korun. Existuje odhad, jak vysoký je investiční dluh do infrastruktury v Příbrami?

Je velmi správné, že město do VHM tyto prostředky investuje a snaží se je navyšovat. Nemůžeme dopustit, aby nám infrastruktura chátrala pod nohama tak, jak se to dělo před několika desítkami let a jen proto, že to není pod zemí vidět. Jak vysoký je ještě dluh do této infrastruktury nedokážu odhadnout, ale při průměrném stáří přes 60 let od jejího pořízení to jistě nebude málo.

Svazek vodovodů a kanalizací plánuje zkapacitnění propojení mezi Příbramskem a Dobříšskem. Přinese to větší jistotu dodávek nebo spíše tlak na růst cen vody pro obyvatele?

Potvrzuji, že tento projekt, jehož se naše město coby nejvýznamnější odběratel pitné vody ze skupinového vodovodu účastní, je skutečně krok za krokem realizován. Efektivní distribuční i výrobní využití existujícího systému a jeho modernizace určitě zajistí vyšší stabilitu dodávek vody, v žádném případě to však nebude mít vliv na její cenu pro naše obyvatele.

Připravuje se integrace Svazku a Příbramské provozní. Co to bude znamenat?

Tato integrace (sjednocení do jednoho funkčního celku) je skutečně klíčovým řešením následků privatizace bývalého státního podniku, kdy je od roku 1994 správa a provozování neoddělitelné vodohospodářské infrastruktury roztříštěno. Její opětovné sjednocení je tedy zcela racionální a technicky správný krok přinášející mnoho pozitivních efektů ze společného řízení projektů, investic, dotací a rozvoje infrastruktury několika desítek vlastníků vodohospodářských majetků.

Stanislav D. Břeň

Petr Rotter

Petr Rotter je od loňského roku jedním z jednatelů společnosti Příbramská provozní, v níž jsou majetkově zastoupeny město Příbram a firma 1. SčV. Současně je městským radním za ANO 2011. Přes 25 let pracoval ve vysokých manažerských pozicích v České spořitelně nebo společnostech GE Capital. Vysokoškolský titul Ing. získal na Fakultě ekonomické Západočeské univerzity v Plzni.