Jedna je páteřní, druhá tzv. doplňková obslužná. Mluvíme o autobusových linkách, kterých v Příbrami funguje necelá desítka. Poslední větší změnou bylo částečné začlenění příbramské MHD pod Pražskou integrovanou dopravu před více než dvěma lety.

Situaci, kdy se cesta městskou hromadnou dopravou stává spíše okružním výletem, znají i v jiných městech. Zatímco „dvojkou“ se ze sídliště do centra Příbrami svezete za deset minut, autobusové lince číslo 506 to trvá skoro půl hodiny. Proč tomu tak je? Jakým způsobem a podle kterých kritérií jsou sestavovány městské jízdní řády?

Uspokojit co nejvíce cestujících

„Sestavení jízdních řádů se věnují odborníci, kteří analyzují poptávku po dopravě a zároveň vycházejí z informací o prodeji jízdenek a dlouhodobých kupónů a zpracovávají data z odbavovacích strojků, což jsou reálná data o obsazenosti spojů cestujícími na jednotlivých linkách,“ přibližuje východiska pro tvorbu jízdních řádů Dagmar Bětíková, referentka Odboru silničního hospodářství Městského úřadu Příbram. Poté dochází k návrhu tras a intervalů a následně jsou propočítány jízdní doby, oběhy autobusů a směny řidičů. „Výsledkem je jízdní řád a mapa tras jednotlivých linek – takzvaný orientační plán města,“ pokračuje Dagmar Bětíková. 

Jak uvádí místostarosta Příbrami Vladimír Karpíšek, jsou jízdní řády sestavovány s ohledem na potřeby občanů tak, aby autobusy obsloužily co největší množství cestujících. Optimalizaci městských linek pak město provádí s ohledem na data získaná od provozovatele každý rok. Celkový počet kilometrů, které MHD najezdí za rok, činí okolo 750 000. „Každá linka má svá specifika a také své pravidelné cestující. Některé linky jsou z pohledu vytíženosti velmi ztrátové. Na druhou stranu si musíme položit otázku, zda je MHD pro město výdělečná činnost, anebo je službou pro občany s dotačním příspěvkem z městského rozpočtu,“ zamýšlí se Vladimír Karpíšek.

Nejvytíženější je „dvojka“

„Různé trasy mají různou časovou náročnost. Linka 502 je páteřní, to znamená s krátkými intervaly, a spojuje lokality s nejvyšší přepravní poptávkou,“ uvádí Matěj Sobota z oddělení koncepce a rozvoje Integrované dopravy Středočeského kraje. „Dvojka“ spojuje Svatou Horu, náměstí T. G. Masaryka, náměstí 17. listopadu, Zdaboř a vybrané spoje pak pokračují směrem do osady Žežice. „Oproti tomu linka 506 přibližuje cestující z okrajových částí na centrální místa. Proto je její dojezdový čas ve srovnání s 502, pokud nastoupíte v Jiráskových sadech a pokračujete směrem na Zdaboř, delší,“ vysvětluje Dagmar Bětíková. „Šestka“ zároveň částečně kopíruje páteřní osu, ale především propojuje okrajové zastávky např. u nemocnice, Kauflandu, Baumaxu nebo v ulici Pod Hvězdárnou se středovými, jako jsou Jiráskovy sady, II. poliklinika a Zdaboř. 

Podle Vladimíra Karpíška je pochopitelné, že páteřní linka 502 bude vykazovat nesrovnatelně lepší ekonomiku, než linka 506, která obsluhuje menší počet cestujících. „Tato linka zajišťuje spojení s nemocnicí, ale také se vzdálenějšími místy od centra Příbrami. Přirovnal bych to k příměstskému spoji, kdy linka 393 je takzvaný rychlík s cílem co nejdříve dojet do Prahy, zatímco u čísla 395 je prioritou obsloužit více cestujících včetně Dobříše, ale za cenu delšího dojezdového času,“ zdůvodňuje místostarosta.

Studie z roku 2018

Před osmi lety si město nechalo zpracovat projekt optimalizace městské autobusové dopravy pro provoz v období 2019–2029, z něhož se dodnes vychází. Autorem je firma UDI Morava a dokument je dostupný na webu pribram.eu. Síť tehdy tvořilo 19 linek často s velmi podobnou trasou a značením (2A, 2B). Studie stavěla mj. na datech zjištěných průzkumem v MHD. Sčítání

cestujících probíhalo na všech linkách včetně školních autobusů a v průběhu pracovního dne dosáhl počet přepravených osob téměř 8500. Největší obrat cestujících byl na zastávkách Jiráskovy sady a Sídliště, II. poliklinika. 

Další získaná data mohou i dnes leccos vypovědět o motivacích pro využívání různých přepravních módů. Jako převládající způsob dopravy tehdy dospělí respondenti volili osobní automobil (56 % cest), poté pěší přesun (25 %) a MHD s 8 % cest až jako třetí. Děti se nejčastěji dopravovaly pěšky (39 %), následovala přeprava automobilem (30 %) a MHD (16 %). Jako pozitiva přepravy automobilem obyvatelé Příbrami nejčastěji uváděli flexibilitu, tedy že mohou vyjet, kdy chtějí a dojedou přímo na místo určení, dále rychlost přepravy a pohodlí. Za výhody použití MHD považovali cenu, dostupnost a možnost samostatné přepravy dětí.

Dva roky pod PID

Na konci roku 2023 byla MHD v Příbrami tarifně propojena s Pražskou integrovanou dopravou (PID). Matěj Sobota připomíná, že základní koncepce tras linek MHD Příbram je už roky stejná a integrací do PID došlo především k přečíslování a změny tras byly kosmetické. U nových linek autobusů byla zachována číselná kontinuita – z linky č. 2 se stala 502 atd. Pro veřejnost představovaly možná větší změnu nové názvy některých zastávek. Přejmenování se dočkala např. zastávka Stalingrad, dnes Hornických učňů. „Jízdní řády teď musí – i vizuálně – zapadat do systému PID. Město však nadále vlastní licence a rozhoduje o trasách a časech spojů,“ dodává Dagmar Bětíková. 

V souvislosti s integrací MHD do tarifního systému PID vznikl před dvěma lety Plán dopravní obslužnosti pro Příbram na období 2024 až 2028, jehož součástí je také střednědobý a dlouhodobý výhled dopravní obslužnosti ve městě. Jeho některé body, např. rozšíření parkovacích kapacit P+R nebo instalace elektronických informačních panelů na vybraných zastávkách města, jsou již splněny. Plán dále navrhuje postupné nastavení systému MHD tak, aby byl pro další soutěž na provozovatele MHD v Příbrami po roce 2029 již připraven na provoz ekologicky čistých vozidel. Nabízí i úpravu trasování linek jako vedení linky 506 mezi zastávkami Evropská a Nemocnice po ulici Gen. R. Tesaříka přes areál Nemocnice Příbram. Doporučuje také zvýšit atraktivitu dlouhodobých časových jízdenek MHD, aby je využíval vyšší počet cestujících. 

Komentář k fungování systému MHD najdete v jiné části tohoto Kahanu. 

Stanislav D. Břeň