Před několika týdny schválilo příbramské zastupitelstvo strategický plán rozvoje města do roku 2030. Stanovuje priority, kterým se chce město věnovat, a cíle, jež hodlá naplnit.

Příbram má čerstvě schválený tzv. Strategický plán rozvoje města Příbram 2022–2030. V průběhu loňského roku jej zpracoval tým společnosti M. C. Triton a zástupců města a úřadu. Návrhová a implementační část plánu vznikla jako aktualizace předchozí verze strategického plánu rozvoje města, který byl vytvořen v roce 2014. 

Cílem návrhové a implementační části strategického plánu rozvoje města je upravit vizi rozvoje města, prioritní okruhy, cíle a opatření na období do roku 2030. Návrhová část obsahuje zásobník projektů (seznam „všech“ smysluplných a potřebných projektů a aktivit pro období do roku 2030), akční plán (projekty, jejichž realizace se předpokládá vždy ve dvou následujících letech s tím, že tyto projekty jsou realizačně připraveny) a je zde formulován způsob, forma a organizační a technické zajištění realizace plánu. 

Při přípravě plánu se vyjadřovali nejen odborníci, ale promluvila do něj také veřejnost. A to především rozsáhlým dotazníkovým šetřením. V barevném rámečku shrnujeme výsledky.

Moderní město s bohatou historií, kde se dobře žije

Pro uvedené období si Příbram stanovila tuto vizi: „Příbram je městem, které trvale zlepšuje podmínky pro život svých obyvatel zejména v oblasti dostupnosti bydlení, práce a aktivního trávení volného času, a které je zároveň otevřeno návštěvníkům jako místo, které vhodně využívá svého potenciálu z hlediska cestovního ruchu.“ A dále motto: „Příbram – moderní město s bohatou historií, kde se dobře žije.“ 

Návrhová část plánu obsahuje pět prioritních okruhů, na které se chce město zaměřit: Řízení a správa města (A); Infrastruktura, doprava a životní prostředí (B); Sociální a zdravotní služby, bydlení (C); Školství, kultura, sport a volný čas (D); Cestovní ruch a rozvoj podnikání (E). 

Okruh A je zaměřen na způsob a formu manažerského řízení města a úřadu, na efektivnější práci s daty v oblasti jejich sběru, hodnocení a jejich interpretaci, dále na zavádění efektivních forem řízení (optimalizace procesů a strategií, projektové řízení), na posilování řízení lidských zdrojů úřadu, na zlepšování otevřenosti a komunikace města a úřadu a na rozšiřování elektronizace agend a využívání ICT. Prioritní okruh je dále zaměřen na posilování osobní a dopravní bezpečnosti a rozvoj ICT infrastruktury. 

Okruh B cílí na rozšiřování, modernizaci a zkvalitňování technické infrastruktury a sítí, dopravní infrastruktury a dalších prvků (včetně cyklodopravy), dále na problematiku parkování, na oblast životního prostředí, péče o zeleň a veřejný prostor, na problematiku odpadového a energetického hospodářství. 

Okruh C je zaměřen na dostupnost bydlení, posílení a rozvoj sociálních a zdravotních služeb, včetně související infrastruktury a návazných služeb. 

Okruh D se věnuje zkvalitňování školního i mimoškolního vzdělávání, modernizaci a zkapacitnění škol a školských zařízení, na rozšiřování a zkvalitňování nabídky kulturního a sportovního vyžití, včetně podpory aktivního i pasivního trávení volného času a na modernizaci a budování související infrastruktury. 

Okruh E se zaměřuje na rozvoj udržitelného cestovního ruchu ve formě podpory stávajících a nových produktů cestovního ruchu, stávajících a nových partnerství, vzdělávání, řízení a managementu cestovního ruchu v Příbrami a okolí.

Mapa možností

V rámci jednotlivých prioritních kruhů jsou dále stanoveny strategické cíle (více v přiložené tabulce). Pro jednotlivé strategické cíle, kterých chce Příbram dosáhnout, pak byla navržena konkrétní opatření. Jedná se o návrhy řešení a souborů aktivit, akcí a projektů, jejichž realizace by mohla přispět k dosažení daného cíle. Navržená opatření je třeba vidět jako možnosti, které mohou být naplněny v závislosti na finančních a kapacitních možnostech města. V průběhu projednání zastupitelstvem bylo také zdůrazněno, že cíle a jejich načasování se mohou měnit v závislosti na budoucích potřebách města. Jednotlivým prioritním oblastem a konkrétním návrhům se budeme v Kahanu postupně věnovat.

Stanislav D. Břeň

Zdroj: Strategický plán rozvoje města Příbram 2022–2030

Shrnutí dotazníkového šetření

Spokojenost = pozitivní zpětná vazba v rámci hodnocení života ve městě a jeho jednotlivých oblastech. Potenciál = potenciálně rizikové a problémové oblasti nebo témata, která respondenti považují za klíčová a prioritní pro rozvoj města.

Spokojenost:

- Jako hlavní klady života ve městě lidé označují možnost trávení volného času a poté oblast životního prostředí (ačkoli část veřejnosti vidí toto téma jako problémové / negativní, zejména spojené s intenzitou dopravy, hlukem apod.).

- Asi 70 % obyvatel se cítí ve městě bezpečně.

- Zajištění lékárenských služeb je na výborné úrovni.

- Přiměřená je dostupnost služeb v oblasti zajištění potravin a částečně nepotravinářského zboží.

- Dobré je také hodnocení oblasti kultury a částečně i sportu.

- Oblast vzdělávání (všechny úrovně) vč. knihovny jsou většinou respondentů hodnoceny pozitivně. Výrazně vybočuje samotná knihovna, která je hodnocena 50 % respondentů známkou 1.

- Dopravní obslužnost veřejnou dopravou je hodnocena většinou respondentů jako dostačující. Přesto nelze opomenout, že cca 20 % respondentů hodnotí téma negativně, tj. je vhodné k dalšímu řešení.

Potenciál:

- Nižší byl zájem zapojit se do dotazníkového šetření, a poskytnout tak městu zpětnou vazbu a vlastní názory ze skupiny lidí bez maturity a se základním vzděláním. Tématem tak může být snaha většího zapojení a zvýšení zájmu o věci veřejné a rozvoj města v této části populace.

- 22 % respondentů z dotazníkového šetření dojíždí za prací 30–70 km. Z toho lze vyvozovat, že jezdí převážně do jiných měst (Praha, Písek ad.). Pro návrhovou část tak může být tématem zaměřit se i na tuto skupinu, pro kterou nejsou dostupné pracovní příležitosti v Příbrami a okolí. Tento vysoký počet rovněž indikuje riziko, že část lidí, kteří takto dojíždějí za prací, může časem přesídlit do jiných měst, kde pracují.

- S výše uvedeným koresponduje i detailnější zjištění důvodu, který vede obyvatele k úvahám o odstěhování z města. Zde jasně dominuje nedostatek pracovních míst.

- Jako hlavní zápory života ve městě lidé označují správu a stav veřejného prostoru, oblasti dopravy (v klidu i pohybu), ale rovněž i bezpečnost. Z výsledků otázky přímo zaměřené na dopravu v klidu vyplynulo, že toto téma vnímá jako problém drtivá většina respondentů. U dopravy v pohybu je nespokojena asi třetina respondentů.

- Potenciál v oblasti dopravy se nabízí v rozvoji cyklistické infrastruktury a řešení parciálních věcí v oblasti dopravní obslužnosti veřejnou dopravou (která je jinak hodnocena velmi dobře).

- Zlepšit péči o veřejné plochy vč. jejich čistoty a údržby. Toto téma je hodnoceno více kriticky. Celkově oblast životního prostředí včetně péče o zeleň nebo separace odpadu nabízí potenciál ke zlepšení.

- Ve vnímání Policie ČR a Městské policie jsou respondenti poměrně rozděleni na pozitivní, nebo více kritické tábory. Hůře je hodnocena práce Městské policie.

- K řešení je ze strany respondentů oblast specializovaných lékařských oborů a zubních lékařů a jejich dostupnost a pokrytí.

- Důležité je zlepšit dostupnost bydlení ve městě.

- Horší je hodnocení oblastí pokrytí a kvality služeb ve městě. Rizikové je i zajištění nepotravinářského zboží.

- Zaměřit se také na zlepšování technického vybavení a zázemí sportovišť a zvyšování podílu míst na odpočinek.

- Rozvinout a posílit potenciál cestovního ruchu.

- Kriticky je hodnocen především stav místních komunikací a chodníků. Negativně je ale hodnocen i stav městského mobiliáře a částečně i oblasti kvality parkovišť nebo veřejného osvětlení. Obecně lze tedy z výsledků vyčíst, že téma technické a dopravní infrastruktury patří jako celek k oblastem, kde jsou lidé hodně kritičtí.