I když Příbram byla historicky velmi průmyslová, město charakterizuje výrazná „zelená pokrývka“. Zeleň je v mnoha vnitroblocích, na sídlišti i v historických částech města. Společně s takzvanou Zelenou páteří města jde o devizu, kterou mohou Příbrami mnohá i větší sídla závidět.

Na konci roku 2019 vznikla Územní studie sídelní zeleně města Příbram. Hned v úvodu potvrzuje to, čeho si všimne mnoho návštěvníků a turistů. Příbram je velmi zelené město: „Město patří mezi sídelní útvary s vysokým zastoupením zeleně – stromů, keřů, travnatých ploch. Přispívá k tomu poměrně výrazně i zeleň soukromých objektů. (…) Poměrně vysoké zastoupení ploch se zelení je částečně dané také vysokou rozvolněností zástavby, v části také plochami ležícími ladem, zarůstajícími, plochami s nejasným využitím.“

Není to vůbec špatné…

Ačkoliv někteří občané setrvale kritizují stav a péči o příbramskou zeleň, zmiňovaná studie je v hodnocení spíše pozitivní: „Obecně lze říci, že prostorům se zelení je věnována značná péče, zejména v centru jsou velmi pečlivě udržovány městské parky, stromořadí, veřejná prostranství se zelení. S vysokou péčí je postupně obnovováno území v okolí Příbramského potoka a rybníků – ‚Zelená páteř‘, která je klíčovým systémem sídelní zeleně. Postupně je kvalitně prováděna regenerace sídlištních prostorů a ulic – Březohorské sídliště.“ A dále se zde píše: „Péče o zeleň probíhá i u vyhrazených areálů školských a zdravotnických zařízení. Prostory jsou postupně celkově kvalitně regenerovány včetně povrchů parteru, mobiliáře a technických prvků. V rámci péče o zeleň probíhá také náhrada přestárlých dřevin novou výsadbou. K velkým plochám s přestárlými i zahuštěnými porosty náleží sady a lesní porosty v areálu Svaté Hory. Postupně jsou prováděny nové výsadby.“

… ale rezervy tu jsou

Jsou ale zmíněny i výzvy, které před Příbrami stále čekají. Prioritou pro město je pokračování v obnově dalších částí takzvané Zelené páteře podél Příbramského potoka. Od publikování studie došlo např. k výrazné rekonstrukci kanalizačního systému v blízkosti Nového rybníka, který leží na zmiňované Zelené páteři města. V těchto partiích byla upravena zeleň a vznikl psí park, kde se nově zeleň také upravuje.

Dále je zmiňován Čekalíkovský rybník, kde aktuálně probíhají revitalizační práce. Podle studie z roku 2019 je cílem přestavby celého území přetvoření nevyužitého prostoru bývalých zahrádkových kolonií s nefunkčním rybníkem na příjemný přírodní park. Základním bodem návrhu je obnova rybníku a přivedení vody ze Sázkového potoka, která zajistí průtočnost a tím samočistící funkci vodní plochy.

„Okolí Čekalíkovského rybníku je pojato jako rekreační přírodní zóna s altánem a promenádou na břehu rybníka. Park je přírodní oázou v centru města na spojnici cest na Svatou Horu a místní část Březové Hory. Nové řešení se stává také otiskem společné česko-italské historie. Protknuté osudy příbramských obyvatel s obyvateli obcí z Valle di Ledro jsou v návrhu připomenuty na vyvýšené hlavní promenádě, a to informačními cedulemi a zapuštěnými deskami s odkazy na italská města,“ píše se v dokumentu, který v roce 2019 vypracoval ateliér Land 05 a s nímž se můžete detailně seznámit na webu města pribram.eu nebo pod zkratkou 1url.cz/XK3i8.

 Výraznější celkovou regeneraci potřebují také sídliště v částech Drkolnov a Zdaboř. „Zde je potřeba komplexní obnova daných prostorů (…) včetně výrazného doplnění zeleně. Také uliční prostory včetně významných ulic jako Seifertova, Karla Kryla, Školní vyžadují obnovu – výsadby alejí, celkovou obnovu parteru včetně sítí, mobiliáře,“ uvádějí autoři studie sídelní zeleně. Regeneraci a další péči nárokuje i příměstská zeleň, a to mj. ve vazbě na klimatickou změnu. S výjimkou Příbramského potoka u Brodu je většina drobných toků v okolí města technicky upravena či napřímena, v mnoha případech bez doprovodných porostů či navazujících luk. Podle odborníků chybí členění velkých polí mezemi nebo cestami a ty bývají bez alejí či stromořadí. Na návsích osad, které náležejí k Příbrami, je třeba dále ošetřovat starší stromy nebo vysazovat nové. Příkladem může být nedávná výsadba v Brodu.

Velké a vzrostlé

Pokud jde o obecná doporučení pro Příbram, která vycházejí z územní studie zeleně, autoři nabádají k maximálnímu zachování velkých a vzrostlých stromů. Do obnovovaných ploch by měly být doplňovány stromy „dostatečně vzrůstné, které mají předpoklady pro plnění nejen estetických funkcí, ale také prostorotvorných, mikroklimatických a dalších.“ Z hlediska druhů je nutné přihlížet k podmínkám prostředí, ale třeba i kulturním souvislostem. Do centra města a k historickým památkám jsou vhodné tradiční druhy jako lípy nebo jírovce, do parkově upravených ploch okrajových částí lze využít celou škálu druhů, od tradičních po více exotické – které ovšem odpovídají klimatickým a vlhkostním podmínkám prostředí. 

Jednotlivé aleje by měly být jednodruhové, ale v rámci města by měly být jednotlivé typy střídány pro zachování diverzity. „Podporovat kompaktnost městské struktury, její optimální zahušťování, využívání brownfieldů a nevyužívaných ploch před zastavováním ploch zeleně. Nerozšiřovat zástavbu do volné krajiny. Vymezit jasně okraje města pomocí zeleně – např. pomocí lesoparků – Pod Květnou, Hatě, Svatá Hora, Litavka,“ zní doporučení ze studie sídelní zeleně. Prioritní pozornost je třeba věnovat také obnově městských prostorů s vodními toky a zelení a ponechat nebo vytvářet prostory pro bezpečný rozliv vody. 

V loňském roce pak vznikl dokument zajímavý pro všechny, kteří chtějí znát detailní informace o jednotlivých „městských“ stromech na území Příbrami. Takzvaný Pasport zeleně představuje hodnocení a evidenci jednotlivých vegetačních prvků, jež tvoří partie a plochy městské zeleně. V rámci Inventarizace dřevin byl dendrologicky zhodnocen kvalitativní stav 14 000 stromů, resp. porostů. V dalším kroku byly navrženy konkrétní ošetření a potřebné zásahy s ohledem na provozní bezpečnost v okolí stromů, jejich kvalitativní stav, další perspektivu a význam. Jde o zajímavý přehled, který najdete na webu města nebo pod přímým odkazem 1url.cz/QK3dZ. V dokumentu si můžete docela jednoduše najít svůj oblíbený strom a zjistit, v jakém zdravotním stavu se nachází, jaký má průměr, výšku, jeho latinské označení a návrh péče.

Proč se (zase) kácí?

Velkým tématem nejen v Příbrami jsou kácení nebo prořezávání stromů mimo les a na pozemcích města. Všeobecně se odstraňování dřevin řídí Zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a Vyhláškou MŽP č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování kácení. Na městském webu nebo pod přímým odkazem 1url.cz/5K3df najdete povolení ke kácení městské veřejné zeleně včetně odůvodnění, která vydal Odbor životního prostředí (OŽP). Je třeba dodat, že v mnoha případech kácení není nutné zvláštní povolení. Někdy se stává i to, že dřeviny povolené k odstranění zůstanou na svém místě. Konkrétní pravidla naleznete na webu města nebo pod zkratkou 1url.cz/6K3vt.

Stromy ve městě častěji podléhají chorobám nebo stárnou, protože jsou vystaveny negativním důsledkům (sucho, znečištění ovzduší, zasolení, mechanické poškození auty či vandaly, psí moč, vysazení do nepřirozených půdních podmínek apod.). Ke kácení tak může dojít zejména z důvodu špatného zdravotního stavu, napadení patogenními organismy, při mechanickém poškození nebo pokud jde o suché a přestárlé stromy. Kácejí se také dřeviny, které nejsou dostatečně odolné vůči rozlomení nebo vyvrácení, mají narušený kořenový systém či defekty.

K odstranění zdravých dřevin se přikročí v případě, že v minulosti byly vysázeny nedaleko nemovitostí nebo blízko sebe navzájem. Vzrostlé stromy mohou ohrožovat budovy, ale také výrazně stínit byty. K likvidaci zdravých dřevin dochází i u plánované stavby. Další velkou skupinou důvodů pro odstranění dřevin je, pokud kořenový systém zasahuje do ochranných pásem sítí technické infrastruktury (elektřina, optické rozvody, plyn, vodovod atd.). Jestliže je to možné, předepisuje OŽP náhradní výsadbu.

Vedoucí Odboru životního prostředí Petr Walenka však upozornil, že vysadit strom všude, kde je to možné, nepřináší pro přírodu jen pozitivní dopady. Nadměrná výsadba může ohrožovat biodiverzitu a stejně tak přispět ke snížení nutné péče o již stávající zeleň. Podobný problém se dá demonstrovat na příkladu Lesoparku Odvaly, který se rozkládá v lokalitě někdejší březohorské haldy. Město aktuálně propachtovalo pozemek s podmínkou dodržení návrhu péče, který podpoří vyseté travní porosty s výskytem chráněných druhů živočichů. „S parkovou úpravou a výraznou výsadbou dřevin se nepočítá. Takové řešení by bylo z hlediska ochrany přírody a životního prostředí nežádoucí,“ podotkl Petr Walenka.

Tisíce stromů po revitalizaci

O tisíce stromů na území města se starají Technické služby města Příbrami. Tato příspěvková organizace zvládá standardní údržbu, prořezávání, kácení jednotlivých stromů a běžnou výsadbu. V případě výraznějších úprav zeleně například při revitalizacích určitých území nebo parků si město najímá specializované firmy. Poslední velká revitalizace zeleně probíhala v Příbrami v letech 2011–2014. Ve čtyřech etapách tehdy bylo ošetřeno zhruba 1500 stromů v lokalitách Příbramský hřbitov, Balbínova, Žižkova, Příbramský potok, Svatohorská alej, Milínská, Hořejší a Dolejší Obora, Jiráskovy sady, Zámeček-Ernestinum, Střelovna, Nad Kaňkou nebo Zátiší. Pokáceno bylo na 300 stromů a vysázeno téměř 2400 dřevin. 

Na podzim letošního roku je připravena pátá etapa revitalizace. Podle navržené projektové dokumentace zpracované firmou Safe Trees bude upravena zeleň hned v několika lokalitách. Ošetření stromů zajištěné firmou KHL-Eko Červený Hrádek bude probíhat v ulicích K Zátiší, 28. října, Primáře Václava Trnky, Edvarda Beneše, Jarolímkovy sady, K Mýtu, Na Stezce, Komenského náměstí, Mariánská ulice (okraj a středové pásy), třída Osvobození. „Zmíněné ošetření stromů si vyžádá větší opatrnost chodců i motoristů, proto bych tímto způsobem rád požádal o zvýšenou pozornost a shovívavost při možných komplikacích,“ uvedl starosta Jan Konvalinka. Kácení suchých a nemocných stromů se uskuteční během října a následně bude provedena nová výsadba. 

V odůvodněných nebo sporných případech město objednává dendrologické posudky na jednotlivé dřeviny nebo jejich skupiny. Na základě zpravidla vizuální metody dendrolog určí stav a zdraví stromu. „Pokud usoudí, že nestačí vizuální hodnocení, navrhne přístrojovou metodu, například tahovou zkoušku,“ řekl Petr Walenka. Dochází však k případům, kdy ani odborné posouzení neodhalí strukturální problém dřeviny. V případě nadměrného namáhání stromu např. při silném větru nebo zatížení mokrou sněhovou pokrývkou, může dojít ke zhroucení. Naposledy se to stalo o prázdninách v Arnoštových sadech u Zámečku-Ernestina, kde strom poškodil Pomník padlých v 1. světové válce. Vyvrácený javor mléč byl přitom dendrologem vyhodnocen jako dlouhodobě perspektivní.

Péče o přírodní dědictví

Některé z příbramských parků budou mít zanedlouho dvě stě let. Stejně jako Příbram pečuje o podobně staré budovy, měla by přistupovat k tomuto přírodnímu dědictví. A to tím spíše, že vlivem klimatické změny budou do budoucna potřeba zřejmě podstatně důkladnější péče a velkorysejší investice. 

Stanislav D. Břeň 

Olivový háj pod divadlem

Jaké nástrahy přináší péče o zeleň, popisuje Libor Michvocík, zástupce ředitele Technických služeb města Příbrami, které mají starosti zeleň v intravilánu města.  

Co jsou největší problémy a výzvy, kterým Technické služby čelí při každodenní údržbě městské zeleně?

Jde o několik věcí. První je náš daný harmonogram prací versus počasí. Špatně se seká přeschlá tráva, na podmáčených terénech to vůbec nejde a velká vedra zase omezují zaměstnance. Další výzvou jsou naše kapacity. Nedaří se shánět lidi ke strunovým sekačkám, protože práce je těžká a špatně ohodnocená. Letos jsme začínali pouze se třemi sekáči namísto šesti. Proto dochází k prodlevě mezi sekáním strojním a dosekáním na místech, kde se traktůrek nedostane. Třetím problémem je sucho. I přes každodenní zálivku jen s vypětím všech sil udržujeme živé nové výsadby, květinové záhony a stromy. Sice to neplatilo v letošním roce, ale posledních pět let ano.

Co nejvíce ničí zeleň? Vandalismus, solení, sucho, hmyz, doprava…

Vše zmíněné. Jeden příklad: V Příbrami je asi 3300 psů, a když si vždy několik z nich navzájem přeznačkovává jeden strom, ten to časem vzdá a uschne. Existují místa, například Milínská, Legionářů, vnitrobloky sídlišť, kde zasadíme strom, ten dva tři roky roste, sílí, a nakonec přijde pitomec, který ho zlomí. A začínáme nanovo. V Milínské ulici bývalo stromořadí. Dnes tam není, stromy zase zlikvidovala posypová sůl.

Pokud provádíte výsadbu, zohledňuje se schopnost dřevin odolávat postupující klimatické změně?

Vždy vybíráme dřeviny, které odpovídají místnímu klimatu, dokážou se uchytit v celkem chudé půdě (zeleň uvnitř města roste na navážce) a snesou nadmořskou výšku 500 metrů nad mořem, což je faktor, který je nečekaně důležitý. Podnikli jsme za uplynulá desetiletí několik pokusů vysadit v Příbrami i nějaké zajímavé dřeviny, ale většinou se to nepovede. Příkladem budiž platan u archivu. Pokud bude klimatická změna postupovat stejně rychle, jak se nyní zdá, tak asi vysadíme pod divadlem olivový háj a na náměstích palmy….

Kmet mezi stromy

V Příbrami i na Příbramsku roste na tři desítky památných stromů. Příkladem je Dub svatého Václava, též Svatováclavský nebo Svatohorský dub.

Považuje se za jeden z nejstarších stromů v Česku a věk se odhaduje na 400 let. Jeho předkem na stejném místě byl dub, který zde rostl od 13. století do roku 1643, kdy jej sežehl blesk. Název dubu je odvozen od obrazu svatého Václava, který byl na kmeni dlouho zavěšen. Obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí dosahuje téměř šesti metrů a „Václav“ roste do téměř 20 metrů.

Dalšími památnými stromy v Příbrami jsou lípy v blízkosti kostela sv. Prokopa na Březových Horách. V Lazci pak byly vyhlášena Lípa Charlotty Masarykové. Více o památných stromech na Příbramsku najdete na stromy.pribram.eu.

Zelená Příbram

O množství zeleně v Příbrami svědčí pouze prostý výčet parků, sadů nebo lesoparků. Podrobnosti o nich získáte na webu města nebo pod zkratkou 1url.cz/3K3qt.

Arnoštovy sady, Čertův pahorek, Hořejší Obora, Jarolímkovy sady, Jiráskovy sady, Komenského náměstí, Les Koráb, Lesopark Litavka, Lesopark Odvaly, Lesopark Padák, Nový rybník, Park přátelství, Střelovna, Svatá Hora, V Zahrádkách, Zátiší.

Životní prostředí ve městě