Příbram je městem, jehož podobu po staletí formovalo hornictví. Důlní činnost zde nevytvořila jen pracovní příležitosti, ale i silnou komunitní soudržnost. V tomto roce si připomeneme, že hornická tradice dodnes patří k nejvýraznějším symbolům místní identity.

Příbram se ve dnech 12.–14. června 2026 stane dějištěm 30. Setkání hornických měst a obcí České republiky, které se uskuteční současně s 19. Evropským dnem horníků a hutníků. Tato celostátní společenská a kulturní akce od roku 1997 propojuje města, spolky i jednotlivce spojené s hornictvím. U zrodu setkávání stály místní spolky a Příbram hostila první, desáté a dvacáté setkání. 

Zásadní rozmach hornictví město zažilo v 19. století, kdy zdejší doly patřily k těm nejvýznamnějším v Rakousku-Uhersku. S hospodářským růstem města se současně posiloval i spolkový život. Rozvoj řemesel soustřeďovaných do cechů vytvářel podmínky pro vznik profesních spolků. Neméně důležité byly také spolky vycházející ze společenských, kulturních, církevních a sportovních základů. Přelomem ve spolkové činnosti v Příbrami bylo založení Báňské akademie, později Vysoké školy báňské. 

K postupné obnově spolkové činnosti došlo po roce 1989. O tradice pečují a o hodnoty spojené s hornictvím mladším generacím předávají Cech příbramských horníků a hutníků, Spolek Prokop, Cech hutníků-olovářů, Spolek Řimbaba a Hornické muzeum Příbram. K nejstarším tradicím patří např. slavnostní přijímání nových horníků Skok přes kůži, jehož historie je úzce spjata právě s Příbramí a někdejší Báňskou akademií, nebo letní Prokopská pouť na Březových Horách. 

Zuzana Kučerová
Městský úřad Příbram