Jihovýchodní obchvat města Příbram se posouvá k realizaci. Redakce Kahanu položila Ředitelství silnic a dálnic ČR, které je investorem, několik otázek. Odpovědi v rámci rubriky Rozhovor nejsou tentokrát personalizovány. Byly sestaveny „přípravným a realizačním týmem stavby ŘSD ČR“ za koordinace tiskového oddělení.

Můžete v kostce popsat, jaký je aktuální stav příprav Jihovýchodního obchvatu města Příbram v jeho třech fázích?

Nejblíže k realizaci je trasa Bohutín – Brod, která je označená jako část 2, ta je ve fázi čistopisu Dokumentace pro stavební povolení (DSP) a probíhá inženýrská činnost směřující k získání stavebního povolení. Paralelně se také připravuje dokumentace pro výběr zhotovitele. Pro stavbu máme navíc, až na ojedinělé případy, získanou většinu potřebných pozemků. 

Trasa Brod – Nová Hospoda, která je označená jako část 1 je fázi dokončování dokumentace pro územní řízení (DÚR), je zahájená inženýrská činnost a budeme žádat o územní rozhodnutí. Po vydání územního rozhodnutí bude příprava pokračovat zpracováním podrobných geotechnických průzkumů a projektů DSP a DUSP pro části 1. a 3. připojení Evropské na I/18 zároveň. To nám umožní stavebně navázat všechny tři části plynule, bez velkých časových prodlev.

Nejblíže k samotné stavbě je tedy část mezi Brodem a Bohutínem. U části veřejnosti stále panuje představa, že obchvat bude „utopen“ v terénu, přitom například nad Zdaboří má vést na několikametrovém náspu. Lze zhruba popsat, jak by měla část obchvatu mezi Brodem, Žežicemi, Zdaboří a Červenou vypadat?

Přikládáme popis projektanta Dokumentace pro stavební povolení: S ohledem na konfiguraci terénu je utopení možné pouze v odpovídající části trasy. Podélný profil silnice je navrhován s určitými minimálními parametry odpovídající dané kategorii silnice I. třídy. Údolí potoků a některé silnice je nutné překonat mosty vedoucími vrchem s navazujícími násypovým tělesem. Dalším faktorem je optimalizace zemních prací a vyrovnání bilance výkopu a násypu tak, aby návrh silnice byl ekonomický. Právě díky snaze o co největší zahloubení je výsledná bilance výkopu zemin značně převyšující potřebu zemin do násypu. 

V lokalitě Pod Červenou vede obchvat na násypu nad stávající silnicí ze Zdaboře, do Narysova přechází po mostě. Trasa přeložky silnice I/18 musí překonat údolí Mlýnského potoka (km 2,7) a stávající silnici III. třídy do Narysova. Díky tomu je nutné vést trasu na násypu vysokém maximálně 11,5 m u mostní estakády přes Mlýnský potok a maximálně 5,5 m vysokém v místě křížení se silnicí III. třídy (km 2,450–3,300). 

Vedení na násypu přechází do zářezu, aby obchvat podešel podjezdem polní cestu vedoucí k Ouborným v lokalitě Červená. Zde je ve vrcholu trasa přeložky silnice I/18 zahloubena do zářezu hlubokého maximálně 3,5 m (km 3,300–4,000). 

Ze zářezu přechází do násypu u Zdaboře, aby obchvat přešel mostem přes polní cestu s modrou turistickou značkou. Při volbě trasy bylo nutné také zohlednit polohu Florentinské štoly (km 4,3). Pro zachování funkce štoly jako zdroje kvalitní vody bylo nutné zvolit řešení úseku na násypu s maximální výškou 4,5 m a křižující cestu do lesa zahloubit (km 4,000–4,550). 

V dalším průběhu trasy u Zdaboře je silnice za použití optimálního podélného sklonu vedena do zářezu s relativně konstantní hloubkou 4,3 m a trasa podchází místní komunikaci do Žežic (km 4,550–5,240). 

Dále vede na násypu a mostem v lokalitě Brod přechází železniční trať a končí v okružní křižovatce. Z důvodu výhledové elektrizace trati bylo nutné překonat železnici v dostatečném násypu s maximální výškou čtyři metry nad stávajícím terénem (km 5,240–5,550). 

Trasa je směrově i výškově stabilizována územním rozhodnutím vydaným v roce 2020 v souladu s územním plánem Příbrami a platným stanoviskem posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). 

Asi nejlepší představu si můžou udělat čtenáři zhlédnutím vizualizace z roku 2018 umístěné městem Příbram na Youtube pod názvem Vizualizace projektu „Jihovýchodní obchvat Příbrami.“

Nad Zdaboří obchvat překonává takzvanou Florentinskou štolu. Je náročné stavebně či technicky překlenout tento úsek?

Úsek překlenutí Florentinské štoly trasou obchvatu vede v náspu. Florentinská štola je v místě křížení v hloubce 4,5–7 metrů pod stávajícím terénem. Dnes je Florentinská štola nepřístupná, tvořená suchou kamennou klenbou a na několika místech jsou závaly.

Abychom zachovali parametry díla požadované správcem (Ministerstvo životního prostředí) a neohrozili ani konstrukci tělesa komunikace svislou deformací podloží, rozhodli jsme, že pod násypem bude stávající štola nahrazena potrubím a dvěma šachtami, kterými bude štola zpřístupněna a zároveň bude možné kontrolovat kvalitu vody. Pro maximální snížení rizika kontaminace vod při případných nehodách budou oba příkopy zatěsněny a svah ochráněn hydroizolační fólií.

Jak bude řešeno křížení u Brodu?

Předpokládáme, že se jedná o křížení obchvatu s tratí Zdice – Protivín. V rámci 2. části (Bohutín–Brod) bude obchvat Příbrami napojen na silnici I/66 (Příbram–Milín) okružní křižovatkou. Větev ulice Brodská bude také napojena do okružní křižovatky. Křížení s tratí je řešeno novými mosty. 

Jak budou provedena křížení silnic a turistických cest (silnice do Žežic, Zdabořská ulice, cesty ze Zdaboře ke skalám a k Ouborným a cesta z Červené směrem k Ouborným)?

Cesta z Červené směrem k Ouborným bude zachována, hlavní trasa zde vede zářezem a cesta bude nově vedena na mostě. Modrá a žlutá turistická značka budou přeloženy.

Kdy by se měla začít stavět část obchvatu z Brodu na Novou Hospodu?

Zahájení stavby je plánováno na rok 2027.

Minimálně několik let tedy bude obchvat přivádět více dopravy směrem do Milínské, Zdabořské, Brodské či Školní ulice. S jakými změnami dopravních toků se dá počítat?

Podle aktualizované prognózy intenzit dopravy z června 2022 v případě zprovoznění jenom obchvatu 2. část v ulici Brodská dojde ke snížení roční průměrné denní intenzity dopravy přibližně o 18 %, tj. 2000 vozidel (pro rok 2027, 2029, 2047), v ulici Školní dojde ke snížení roční průměrné denní intenzity dopravy přibližně o 5 %, tj. 170 vozidel, v ulici Zdabořská nepatrně vzroste roční průměrná denní intenzita dopravy o 2 %, tj. 100 vozidel, v ulici Milínské vzroste roční průměrná denní intenzita dopravy o 8 %, tj. 650 vozidel. Z toho vyplývá, že nárůst dopravy bude minimální.

O kolik by měla poklesnout doprava na Březových Horách, které jsou nyní zatíženy tranzitní dopravou?

Podle aktualizované prognózy intenzit dopravy z června 2022 v případě zprovoznění jenom obchvatu 2. část dojde ke snížení roční průměrné denní intenzity dopravy přibližně o 27 %, tedy o 2800 vozidel. Při zprovoznění obou části dojde ke snížení roční průměrné denní intenzity dopravy přibližně o 33 %, tedy 3500 vozidel.

V rámci výstavby obchvatu bude upraven také most nad železnicí v blízkosti Albertu. Má zde vzniknout cyklostezka napojená na stezku do Žežic. Jak bude tato pasáž řešena?

Cyklostezka bude vedena kolem opěr obou železničních mostů, výškové řešení vychází z podjezdných výšek obou mostů. Maximální podélný sklon je 5 %. Cyklostezka je doplněna o zábradlí na straně k železnici. Na obou koncích je napojena na stávající. Povrch cyklostezky bude z asfaltu. 

Proč nejsou u převážné části obchvatu mezi Brodem a Červenou projektovány protihlukové stěny? Jak zde bude zajištěna protihluková ochrana?

Protihluková opatření jsou navrhována na základě provedené hlukové studie. V celé délce obchvatu (2. část) vzhledem ke vzdálenosti staveb a také vzhledem k vedení obchvatu v některých místech v zářezu, nedochází výstavbou obchvatu k překročení hygienického limitu hluku z provozu dopravy (na silnicích I. třídy 60/50 db den/noc). Pouze u okružní křižovatky na ulici Brodská je překročen hygienický limit hluku, ale jedná se již o starou zátěž (tedy již dnes je limit překročen). Proto je v tomto místě navržena protihluková stěna. Po zahájení provozu budou probíhat měření hlukového limitu, pokud by docházelo k překročení limitu, budou navrženy dodatečná protihluková opatření (stěny), pro která byly ponechány územní rezervy.

Město Příbram a osadní výbory v Žežicích, Zdaboři a Brodu podepsaly memorandum, ve kterém stojí, že pokud stěny nevybuduje ŘSD, zasadí se o jejich výstavbu město. Jsou v tomto směru přijatá na straně ŘSD nějaká opatření – například zajištění územní rezervy pro potenciální výstavbu?

Ano, územní rezervy jsou v projektu zahrnuty, a to i přes to, že v akustickém posouzení v rámci přípravy stavby byla posouzena hranice rozvojové plochy, kde by však na základě výsledků výpočtů nemělo docházet k objektivnímu překračování hygienických limitů hluku. Protože není známo, jaká konkrétní zástavba na ploše bude, a také s ohledem na § 77 zákona o ochraně veřejného zdraví č. 258/2000 Sb. ŘSD pro ochranu těchto lokalit žádná protihluková opatření neprojektuje.

Jedním z použitých opatření, kterým ŘSD může pomoci případné realizaci protihlukových stěn ze strany obce, je například úprava konstrukce a dimenzování statiky mostů, aby bylo možné na ně stěny případně v budoucnu umístit.

Jsou protihlukové stěny projektovány v části obchvatu mezi Brodem a Novou Hospodou?

Ano. V místech, kde bylo akustickou studií detekováno ve výhledovém stavu po zprovoznění obchvatu objektivní překročení hygienických limitů hluku.

Bude obchvat oplocen?

U jihovýchodního obchvatu – 2. část je navrženo oplocení po obou stranách přeložky silnice v km 0,5–4,55, tedy od křížení se silnicí III/1914 do rozhraní katastrálních území Žežice a Příbram.

Na co se mají občané připravit při samotné výstavbě obchvatu?

Zde bychom rádi citovali pana starostu Konvalinku: „Stavba JVO je obrovským dílem, které nás všechny přežije a bude sloužit další desítky let. Byli bychom proto rádi, kdyby se nám společně podařilo maximalizovat jeho přínos pro město a pro celý region a zároveň co nejvíce umenšit negativní dopady na obyvatelstvo. Jsme toho názoru, že obojí se nám může podařit.“ Stavba obchvatu v poddolovaném území Příbramska nebude jednoduchá, a proto prosíme obyvatele hlavně o trpělivost.

Rubriku připravil:
Stanislav D. Břeň