Marie Čekanová letos píše poslední kapitoly kroniky, a uzavírá se pro ni jedna stěžejní životní etapa, ve které více než 20 let pracovala jako příbramská kronikářka. „Kronikář by měl být nadšený pro tuto práci, ovládat český jazyk a gramatiku, mít nadhled, touhu po poznání, být nadstranický a komunikativní. A měly by mu dobře sloužit nohy, protože se hodně nachodí,“ popisuje kronikářka ideální profil svého nástupce či nástupkyně.

Co vás přivedlo k sepisování kroniky a od kdy se této činnosti věnujete?

Vždy mne tato činnost zajímala. Když děti odrostly a já zůstala sama, hledala jsem nějakou zajímavou aktivitu. Přihlásila jsem se do výběrového řízení na kronikáře města a zvítězila. Kroniku píšu od roku 2001. Mým učitelem v počátcích byl dobříšský kronikář Oldřich Průša, jeho radami se řídím dodneška. Velmi mi také pomáhal místostarosta Vladimír Vepřek, který se hodně zajímal o kulturu včetně kroniky, zaměstnanci okresního archivu, letopisecká komise a další. Také já jsem připravena pomáhat novému kronikáři v jeho začátcích. Mám pro něho spoustu materiálů a fotografií z projektů, které ještě nebudou dokončeny.

Existují pravidla pro vedení městských nebo obecních kronik?

Vedení kroniky se řídí vládním nařízením č. 169/1932 Sb. a zákonem č. 80/1920 Sb., o pamětních knihách obecních z 30. ledna 1920. S vedením kroniky souvisí i další zákony, například zákon o obcích č. 499/2004, zákon o ochraně osobních údajů č. 101/2000 Sb. a další. Kroniku schvaluje komise kulturní, letopisecká a památková a rada města Příbram. Stvrzuje ji svým podpisem starosta města. Osobně mi také pomáhá publikace Jak vést kroniku obcí a měst.

Rozvržení a rubriky kroniky zůstávají na autorovi?

V podstatě ano, záleží, jak si vše nastaví, samozřejmě s cílem, aby to bylo pro budoucí čtenáře přehledné, srozumitelné a systematické.

Můžete přiblížit, jaké události a jak často zaznamenáváte?

Události zaznamenávám dokumentačně a průběžně v časovém sledu tak, jak probíhají. Nejraději píšu o víkendech, kdy mám více nerušeného času a mohu se plně soustředit na zápisy. Události třídím podle toho, jak budou z hlediska historie důležité a zajímavé pro budoucí generace. Vždy vycházím ze skutečnosti a vyhýbám se bulvárním senzacím. Představuju si čtenáře, který bude mít v ruce kroniku za 20 let – co jej asi bude zajímat. Na druhou stranu, a to mne inspiruje ředitelka archivu Věra Smolová, se vždy snažím přinést nějakou perličku, protože to přispívá k tomu, že si lidé událost lépe zapamatují.

Nakolik při výběru dění, které zpracujete do kroniky, popíráte svůj subjektivní názor? Obzvláště v případě politiky.

Vycházím z toho, co mi říkal Oldřich Průša, tedy abych zaznamenávala skutečnost a vystříhala se emocí. Úloha kronikáře je dokumentovat, nikoliv vysvětlovat události. Při výběru témat ale jinak nepopírám sama sebe, to by ani nešlo, vystoupit mimo svůj rozum.

Události sledujete osobně nebo čerpáte i z jiných zdrojů?

Snažím se co nejvíce sledovat události osobně, ale je samozřejmé, že vše nestihnu. Při kumulaci akcí doslova běhám po celé Příbrami. Využívám hlavně informace z radnice od tiskové mluvčí, z internetu a z tisku. V tomto směru si musím trochu postěžovat, protože původní regionální tisk se dění v Příbrami už vlastně ani nevěnuje. Také vycházím z vyprávění osob. V poslední době jsem si například povídala s tanečním mistrem Jiřím Dohnalem (čerstvým laureátem Ceny města Příbrami – pozn. red.) a byl to velice zajímavý rozhovor. Bude o něm informace v letošní kronice.

Zmiňujete tisk. Kdy se pro vás stalo zdrojem hodnověrných informací zpravodajství na internetu?

V podstatě od roku 2006 nebo 2007 už čerpám část informací z webových zdrojů.

Setkala jste se někdy se snahou upravit interpretaci událostí ze strany vedení radnice, letopisecké komise nebo jednotlivých zastupitelů?

Mám to štěstí, že jsem se nikdy nesetkala se snahou o změnu zápisů ze strany vedení města či letopisecké komise. V tomto oceňuju současnou dobu svobody. Když jsem se dívala do předrevolučních kronik, tak i u kronikářů, kteří byli hodně cenění, najdete mnoho zápisů poplatných době. Na druhou stranu je pravda, že i tak lze v kronikách najít informace, které jsou důležité a mohou být pro současníky zajímavé.

Obracejí se na vás badatelé nebo studenti se žádostí o informace?

Občas ano, především to bylo, když jsem ještě pracovala na městě. Odkazovala jsem je většinou na archiv či muzeum, kde jsou opravdoví profesionálové.

Sledujete práci kolegů v jiných městech a případně novinky či trendy, které přináší kronikářská „branže“?

Po dobu mé kronikářské práce jsem se účastnila mnoha školení a přednášek. Výborně se mi spolupracuje s kronikářkou Zdaboře Věrou Prunerovou, která mi dodává vzorně vedený přehled počasí v Příbrami během roku a já jej přikládám ke kronice města.

Musím se pochlubit, že tak trochu vlastní zásluhou má kronikářku město Chrudim. Je to moje kamarádka, které jsem s nadšením vyprávěla o vedení kroniky. Na základě toho se přihlásila do výběrového řízení na kronikáře města Chrudim, vyhrála a je velmi uznávanou kronikářkou.

Vzpomenete si na „perličky“, které byly pro vás osobně zajímavé nebo by na ně Příbramští neměli zapomenout?

Perliček a nezapomenutelných zážitků bylo za uplynulých 22 let mnoho (některé jsou v rámečku Zajímavé události pohledem kronikářky). Za tu dobu se město velmi změnilo k lepšímu a na radnici se během mé činnosti vystřídalo šest starostů.

Při práci kronikáře může jít i o život. Jednou se v dole Anna vytvořily krásné ledové krápníky a já je chtěla vyfotografovat do kroniky. Sotva jsem je nafotila, ledový kolos se utrhl a led se na nás valil do úzké uličky. S průvodkyní jsme utíkaly asi nejrychleji v životě. 

Mohou si kroniku přečíst i občané města, je, nebo bude zveřejněna například v elektronické podobě?

Kroniky se po schválení ukládají v archivu města deset let. Pak se předkládají k uložení do Státního okresního archivu v Příbrami a stanou se archiváliemi. Zveřejnit se mohou až po uplynutí dalších dvaceti let, jména žijících osob se začerňují.

Nakolik je zveřejňování informací v kronice podmíněno GDPR nebo jinou legislativou, která souvisí s osobnostními právy?

Zveřejňování osob je samozřejmě ovlivněno legislativou. Nikdy neuvádím podrobné informace o osobách, o kterých píšu. Přijde mi to ale líto, protože vždy bylo pro každého ctí, když se o něm psalo v kronice.

Tento rok je vaším posledním v roli kronikářky města. Aktuálně se hledá následovník nebo následovnice. Co by podle vás měl dobrý kronikář či kronikářka znát a umět?

Kronikář by měl mít nadšení pro tuto práci, dobře ovládat český jazyk a gramatiku, mít nadhled, touhu po poznání, být nadstranický a dobře komunikovat. Měly by mu dobře sloužit nohy, protože se hodně nachodí. Tato práce není moc dobře ohodnocena, ale kronikář má jistotu, že tu po něm zůstane dílo pro další generace. Jeden bývalý starosta mi kdysi říkal, že po mně v Příbrami zůstane hluboká brázda.

Lze si představit obrovské penzum práce a času, které jsou třeba při pravidelném vedení kroniky. Až skončíte, nebude vám psaní chybět? Čím vyplníte čas, který po ukončení kronikářské praxe budete mít?

Tato práce mi bude samozřejmě chybět. Ale na druhou stranu budu mít konečně víc času na rodinu, chalupu, kulturu, cestování a poznávání. Ráda bych se podívala do oblasti Valle di Ledro, která je tolik spjata s naším městem. Do budoucna si plánuji vytvoření rodokmenu mého rodu. A také se budu těšit na vše, co mi život přinese.

Co se vám osobně v Příbrami líbí a na čem by se mělo více „zapracovat“?

Nejsem rodilá Příbramačka, ale toto město mám moc ráda – jsem tu padesát let. Poznala jsem tu spousty báječných a chytrých lidí a nesmírně si jich vážím. Mým vzorem a zdrojem informací pro mne byl ředitel Hornického muzea Josef Velfl a ředitelka okresního archivu Věra Smolová. Moc jim za vše děkuji. A také mám moc ráda Svatou Horu – to je poklad našeho města.

Co se mi v Příbrami nelíbí? Nevzhledná a zanedbaná místa, chybí mi i květinová výzdoba. Každý rok se jezdím potěšit pohledem na květinové náměstí v Sedlčanech, to je opravdu pastva pro oči i duši. Smutná je Pražská ulice, také některé chodníky jsou polámané a viklají se. A nakonec mě mrzí úbytek obyvatel našeho města. Když jsem začínala v roce 2001 „kronikařit“, měla Příbram 36 186 obyvatel. Ke konci minulého roku už to bylo jen 31 160 osob, počet obyvatel se každoročně snižuje.

Také mám pocit, že se lidé starají stále více jen o sebe. Možná je to vyvolané ještě historií, kdy do města přišlo mnoho obyvatel za prací – ostatně také jsem náplava – a trvá opravdu dlouho, než se příchozí a jejich potomci sžijí s novým místem a přijmou ho za své.

Proč lidé město opouštějí?

Někteří tu nenajdou zaměstnání, jiní mají pocit, že tu není nic, co by je bavilo a proč by tu měli trávit čas. Osobně s tím nesouhlasím. Příbram je příjemné město obklopené přírodou a v posledních letech se tu značně rozvinul společenský život a kultura, kterou miluji.

Stanislav D. Břeň

Marie Čekanová

Nepochází z Příbrami, ale žije zde od srpna 1972. Od ledna 1999 do srpna 2007 pracovala na Městském úřadu Příbram. Když přišla na přelomu tisíciletí příležitost vést příbramskou kroniku, přihlásila se do konkurzu a vyhrála. Letos připravuje 22. vydání příbramské kroniky.

Zajímavé události pohledem kronikářky

• 19. dubna 2001 vnikl na radnici do kanceláře tajemnice města násilník. Polil koberec benzinem, vyhrožoval zapálením a ohrožoval pracovnice plynovou pistolí.
• 9. září 2002 došlo k tragickému úmrtí majitelů firmy IDOS Lubomíra Kašáka a Zdeňka Němce.
• Příbram má krásná děvčata. Miss České republiky získaly v roce 1998 Kateřina Stočesová a v roce 2003 Lucie Váchová.
• 30. prosince 2011 se konal v Příbrami protestní pochod Pojďte si posvítit na radnici. Důvodem byl zejména nesouhlas s prodejem I. polikliniky. 
• 27. května 2012 byla vykradena Svatá Hora.
• 15. října 2013 navštívil město prezident Miloš Zeman. Připravené menu: předkrm – šunkové kornoutky s pěnou, polévka – hovězí vývar s játrovými knedlíčky a nudlemi, hlavní jídlo – přírodní hovězí roštěná, šťouchané brambory a zelené fazolky, moučník – ovocný salát a piškotová roláda.
• 1. května 2015 se v helikoptéře nad Příbramí uskutečnila svatba miliardáře a současného kandidáta na prezidenta Karla Janečka. Oddával je starosta Jindřich Vařeka.
• 10.–12. června 2016 slavilo město 800 let, oslavy byly velkolepé a nezapomenutelné.
• V roce 2020 přišel covid-19 a život se začal ubírat jiným směrem, průběh pandemie je v kronice také zaznamenán.
• 28. května 2022 se v areálu Ševčinského dolu uskutečnil hlavní program k 130. výročí Březohorské důlní katastrofy. V úterý 31. května se pak na příbramských hřbitovech konaly pietní akty.