Díky volně dostupným knihám, filmům a záznamům můžete lépe prožít nedobrovolné „domácí vězení“. Zároveň si připomenete významné osobnosti příbramského regionu.

Hornické město, příběhy jeho obyvatel nebo jen krásná krajina kolem něj inspirovaly řadu místních umělců. I když musíte, či chcete v těchto dnech zůstat doma, stále je co objevovat díky volně dostupným knihám, filmům a záznamům. Třeba v některých sami najdete a poznáte kus Příbrami či krajiny, ve které žijete.

Karel Čapek

Ve Staré Huti u Dobříše našel Karel Čapek svůj druhý domov. Chodil tu na procházky do přírody, věnoval se úpravám domu a zahrady, scházel se s přáteli. A také psal. Na webu Městské knihovny v Praze je volně dostupná více než stovka textů a děl Karla Čapka (www.bit.ly/karel-capek-knihy) včetně těch, které napsal v dobříšské Strži – Bílé nemoci, Války s mloky, Matky či nedokončeného románu Život a dílo skladatele Foltýna. 

Filmovou adaptaci Bílé nemoci z roku 1937, která se stala vrcholně autorským počinem herce a režiséra Huga Haase, najdete na YouTube Národního filmového archivu (bit.ly/bila-nemoc).

Antonín Dvořák

Na Vysokou u Příbramě zavítal Antonín Dvořák poprvé v roce 1877. Zdejší kraj si okamžitě zamiloval. „Cítím se zde velice šťastným,“ psal v dopisech svým přátelům. Nakonec zde zkomponoval přes třicet děl – a mnohá patří k nejvýznamnějším v rámci celé jeho tvorby. 

V iVysílání České televize si můžete pustit například první televizní inscenaci Rusalky z roku 1960 s legendárním Eduardem Hakenem v roli Vodníka (bit.ly/rusalka-1960), záznam opery Čert a Káča z Národního divadla (bit.ly/cert-a-kaca) nebo symfonii č. 8 z loňského zahájení Dvořákovy Prahy (bit.ly/symfonie-8). 

Kompletní digitální archiv v těchto dnech zdarma zpřístupnila Berlínská filharmonie. I tady jsou k přehrání Dvořákova díla z „Vysockého“ období, například druhá řada Slovanských tanců (bit.ly/slovanske-tance-2) nebo symfonie č. 7 vedená současným šéfdirigentem České filharmonie Semjonem Byčkovem (bit.ly/symfonie-7).

Jan Drda

Když na jaře 1946 přijela za Janem Drdou na dobříšský zámek skupina bývalých studentů příbramského gymnázia (sám Drda toto gymnázium vystudoval) a vyprávěla mu o tragických událostech, které se na této škole udály za heydrichiády, získal námět k jedné ze svých nejslavnějších povídek. 

Vyšší princip popisuje skutečné červnové události roku 1942, kdy sextán Antonín Stočes vytrhl z časopisu fotografii Adolfa Hitler se slovy „To sem nepatří!“ Incident se dostal až na německý úřad. Gestapem byl zatčen jak Antonín Stočes a jeho otec Vojtěch, tak i ředitel školy Lukeš – údajně pro schvalování atentátu na Heydricha. Všichni tři byli o několik dní později v táborské věznici popraveni. 

Drdovo zpracování se od některých reálií odlišuje, stejně jako pozdější film Jiřího Krejčíka. Povídka vyšla v souboru Němá barikáda, v němž Jan Drda zpracoval příběhy obyčejných hrdinů 2. světové války, a jako e-knihu ji vydala v roce 2014 Knihovna Jana Drdy Příbram. Volně dostupnou ji najdete na bit.ly/nema-barikada.

František Gellner

Na nátlak svého otce odjel František Gellner v roce 1901 studovat Báňskou akademii do Příbrami. Spíše než škole se věnoval jiným aktivitám, a tak jeho studium bylo stejně neúspěšné jako všechna předchozí. Přesto v „příbramském vyhnanství“ nasbíral tolik veršů, že to vydalo na celou sbírku. Ta vyšla počátkem roku 1903 pod názvem Radosti života. Stáhnout si ji můžete na webu Městské knihovny v Praze (bit.ly/radosti-zivota).

Hanuš Jelínek

Dění ve městě inspirovalo Hanuše Jelínka už v patnácti letech, kdy vyšel jeho sonet napsaný k prvnímu výročí příbramské důlní katastrofy. Na Příbram vzpomínal i na sklonku života v knize Zahučaly lesy. V roce 1925 vyšly Zpěvy sladké Francie, jeden z vrcholů jeho překladatelského díla. Za úspěchem tohoto výboru z francouzské lidové poezie stála jak Jelínkova špičková znalost francouzštiny, tak především cit pro českou píseň. Sbírka je volně dostupná na webu Knihovny Jana Drdy Příbram: bit.ly/zpevy-sladke-francie.

Hermína Týrlová

Rukopis filmů Hermíny Týrlové byl čitelný: jednalo se o srozumitelné, dětem přístupné příběhy, které měly jasný morální přesah – ponaučení, které si mohli odnést děti i dospělí. Legendární Vzpoura hraček, ve které se zlý nacista v uniformě SS stane obětí dřevěných hraček, byla oceněna na festivalech v Benátkách a Bruselu. Díky Národnímu filmovému archivu si film můžete pustit na YouTube (bit.ly/vzpoura-hracek), stejně jako Ferdu Mravence (bit.ly/ferda-mravenec) nebo Ukolébavku s hudebním podpisem génia české filmové hudby Zdeňka Lišky (bit.ly/ukolebavka-1948). 

Dokument s názvem Hermína Týrlová, příběh první dámy animovaného filmu, z roku 2017 si můžete přehrát v archivu České televize na bit.ly/hermina-tyrlova-ct. 

Václav Bešťák
Poznej Příbram