Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu Příbram má dvě oddělení: sociální a zdravotní péče a sociálního bydlení; výkon veřejného opatrovnictví a tzv. OSPOD. „OSPOD by měl především podporovat děti, rodiče nebo osoby blízké při řešení výchovných a jiných problémů. Trendem a v zájmu dětí je, aby zůstávaly v přirozeném prostředí,“ říká vedoucí městského odboru Markéta Filipová.

V čem může Odbor sociálních věcí a zdravotnictví pomoci příbramským občanům a jakým oblastem se věnuje?

Odbor se zabývá širokou škálou oblastí: bydlením, sociální a zdravotní péčí, nezletilými dětmi. Zároveň koordinuje činnost zdravotní a sociální komise města Příbram, poskytování odborných služeb či zajištění materiální podpory. Osobám, které se na náš odbor obrátí o pomoc, je často poskytováno poradenství. A to v oblastech řešení bytové či jinak sociálně nepříznivé situace. Sociální pracovníci odboru jsou velmi často i v terénu. Běžně realizují sociální šetření přímo v přirozeném prostředí klienta nebo zajišťují doprovod např. při vyřizování záležitostí na úřadu práce, u lékařů, k soudům a do dalších institucí.

Oddělení sociální a zdravotní péče a sociálního bydlení se zabývá především osobami se sníženou soběstačností či zdravotním postižením, seniory, ale spolupracuje i s jejich rodinami, sociálními nebo zdravotními službami a tak dále. Spadá sem i činnost sociálního kurátora, který se věnuje osobám ve výkonu trestu, aby podpořil jejich opětovné aktivní začlenění do společnosti, a věnuje se i problematice osob bez přístřeší. Oddělení se zabývá i výkonem veřejného opatrovnictví (pro zletilé osoby, které jsou omezené ve svéprávnosti), dále vydává parkovací průkazy pro osoby se zdravotním postižením, či zajišťuje vypravení sociálních pohřbů.

Oddělení sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) se zaměřuje právě na nezletilé děti a jejich rodinnou situaci. Soud obvykle jmenuje OSPOD kolizním opatrovníkem v případě soudních jednání, jehož účastníkem je právě nezletilé dítě. Tedy například při rozchodu či rozvodu rodičů, při schválení právního úkonu týkajícího se nezletilého dítěte, při uložení výchovného opatření a podobně.

Kolik klientů se na vás ročně obrací a která z agend je nejrozsáhlejší?

Určit přesné počty klientů je obtížné a pro sociální práci nejsou zcela vypovídajícím parametrem. Nelze předvídat požadavky a nároky občanů, zda se budou rodiče rozcházet, zda jsou řešeny výchovné problémy u dětí a podobně. Někomu se věnujete hodinu, s jiným klientem spolupracujete několik měsíců. Všechny sociální pracovnice našeho odboru jsou ale velmi pracovně vytížené. Každý den je na odboru velká frekvence klientů, se kterými řeší jejich potřeby a situaci. Slabší agendu představují sociální pohřby, většinu pohřbů si zajišťují rodiny samy. Pokud nemá zemřelý žádného příbuzného, připraví pohřeb město.

Do jaké míry se zabýváte stálými klienty, nebo je forma práce s konkrétními lidmi spíše krátkodobá?

Vždy se jedná o individuální přístup. V případě osob bez přístřeší se oddělení sociální a zdravotní péče snaží poskytovat poradenství a sociální práci intenzivně. Společnost na lidi bez domova nereaguje příliš dobře. V Příbrami máme Nízkoprahové denní centrum a Noclehárnu, která spadá pod Centrum sociálních a zdravotních služeb. S centrem, a nejen tímto střediskem máme navázanou úzkou spolupráci. Svoláváme kulaté stoly pro odborníky, kde řešíme jednotlivé případy lidí bez domova. Právě oni patří k dlouhodobějším klientům, kteří využívají naše služby.

Pokud se na nás obrátí člověk s tím, že se jeho rodinný příslušník o sebe nedokáže sám postarat, kontaktujeme některou z terénních sociálních služeb. S rodinou nebo přímo s klientem zjišťujeme, jaká sociální služba by pro něj byla vhodná. Když dojde k navázání spolupráce s konkrétní sociální službou, už se klienti primárně obracejí na tuto službu.

Vyvíjí se struktura vašich služeb v čase, například v souvislosti s nárůstem určitých patologií ve společnosti?

Ano. Co se týká výkonu OSPOD, jde například o dětí do čtyř let věku. Neměly by zůstávat v institucionálním zařízení, ale být předány do pěstounské péče na přechodnou dobu, což je institut na dobu jednoho roku. Dítě je předáno do pěstounské péče a jeho rodina dostane čas a prostor upravit a zlepšit své životní poměry, má možnost stabilizace s velkou podporou sociálních služeb. Pokud nastane změna k lepšímu, dítě je navráceno zpět do rodiny. Jestliže dojde k situaci, kdy rodina není schopná stabilizace a neexistuje nikdo blízký, kdo by převzal péči, hledá se takzvaná dlouhodobá pěstounská péče. Aktuálně probíhá kampaň ministerstva práce a sociálních věcí na podporu pěstounů. Pro příznivý vývoj dítěte je vhodnější, pokud je v náhradní rodině než v ústavním zařízení.

Jaký je zájem ze strany potenciálních pěstounů – krátkodobých i těch pro dlouhodobější péči?

Minimální, zájemců je nedostatek a nejsou tak pokryty potřeby dětí. Pěstounem se může stát kdokoliv starší 18 let, v optimálním případě bez trestní minulosti. Zájemci se mohou obrátit na kolegyně, v jejichž gesci je agenda náhradní rodinné péče. Žadatelům poskytují poradenství, informace o procesu zprostředkování a projdou s nimi celý proces. Zkompletovaná žádost se postupuje na krajský úřad. Žadatelé spolupracují i s krajským úřadem, kde dojde k jejich odbornému psychologickému posouzení. Krajský úřad ve spolupráci s OSPOD vybere pěstouny s přihlédnutím ke konkrétním potřebám určitého dítěte. Jde o obsáhlý proces. Je na žadateli, zda se rozhodne pro krátkodobou nebo dlouhodobou pěstounskou péči. Děti, které se dostávají do pěstounských rodin, za sebou nemají vždy lehký osud. Pěstouny musí být lidé, kteří budou schopni zajistit jejich potřeby a poskytnout jim specifickou péči.

Kolik je pěstounů v Příbrami?

V evidenci ORP (obec s rozšířenou působností – pozn. red.) evidujeme i osoby pečující. Osobami pečujícími jsou pěstouni na přechodnou dobu, či takzvaní profesionální dlouhodobí pěstouni. Osobou pečující může být i osoba dítěti blízká, například některý z prarodičů, teta, strýc. Celkově má ORP Příbram ve své evidenci osm pěstounů na přechodnou dobu a 102 dlouhodobých pěstounů. Pěstouni jsou přednostně oslovováni v rámci Středočeského kraje, ale mohou být kontaktováni i z jiných krajů.

Mají – na rozdíl od zvyšující se potřeby pěstounů – některé činnosti oboru naopak klesající tendenci, protože už po nich není společenská poptávka?

To si nemyslím. A ještě bych doplnil k pěstounské péči: OSPOD by měl především podporovat zákonné zástupce – rodiče nebo osoby blízké – při řešení výchovných a jiných problémů s dětmi. Trendem a v zájmu dětí je, aby zůstávaly v přirozeném prostředí. Snahou je tedy vyhledat osobu v jeho blízkém okolí, v širší rodině.

Přesuňme se k nejstarší generaci. Před osmi lety Příbram otevřela Komunitní dům seniorů, takzvaný Kodus, s myšlenkou komunitního života. Podařilo se ji naplnit?

Původní představa byla, že komunitní soužití nájemníků v tomto domě bude intenzivnější. Zpočátku jsme se ho snažili podporovat zvenku. Nicméně s odstupem času se ukázalo, že na udržitelnosti funkční komunity mají nejvyšší podíl sami její členové. Fungování komunity by mělo vycházet hlavně z jejich potřeb. Je tedy třeba to vnímat tak, že obyvatelé Kodusu žijí podle svých představ a udržovat nějakou naši původní ideu komunity, která se liší od jejich potřeb a aktivit, není moc efektivní.

Stárnutí populace se podle dostupných čísel týká i Příbrami. Jaké v této souvislosti vidíte bytové možnosti města do budoucna?

Určitě bude potřeba navyšovat kapacity nejen sociální, ale i zdravotní, což se týká zejména domácí péče. Jedna věc je totiž budovat ubytovací kapacity a druhá pomoci lidem zůstat co nejdéle v jejich přirozeném prostředí. Zároveň musíme počítat i s nabídkou edukace pro starší občany, aby věděli, na koho se mohou obrátit. Měli bychom navýšit i terénní sociální služby, jako je pečovatelská služba. Bude potřeba rozšířit kapacity domova seniorů a obecně udržovat a navyšovat bytový fond pro stárnoucí populaci.

Jsou města, která mohou být pro Příbram v tomto ohledu inspirací?

Obecně je trendem je zajišťování péče o starší osoby a o osoby se zdravotním postižením v jejich domácím prostředí. Tudíž bychom měli rozšiřovat zdravotní a sociální kapacity směřované na dlouhodobou péči. A současně je velmi důležité podporovat neformální pečující, z řad rodinných příslušníků a dalších blízkých osob.

Příbramské Centrum sociálních a zdravotních služeb letos slaví 10 let a od svého založení tuto myšlenku prosazovalo. Jsou zdravotní a sociální služby v Příbrami pro seniory dostačující?

V současné době ano. Se stárnutím populace bude ale nutné navyšovat také personální kapacity, aby i centrum bylo schopno pojmout více klientů, kteří budou přicházet, a zajistit jim pomoc v přirozeném, domácím prostředí.

Stanislav D. Břeň

Markéta Filipová

Do funkce vedoucí Odboru sociálních věcí a zdravotnictví byla jmenována 1. září 2024. Od roku 2015 působila na pozici pracovníka OSPOD Městského úřadu Příbram. Před nástupem do sociální oblasti pracovala v oboru gastronomie. Vystudovala vysokou školu se zaměřením na misijní a charitativní činnost, obor sociální práce.