František Hauser je příbramským zastupitelem (ANO) a již celé desetiletí působí ve zdravotní a sociální komisi města Příbram. K její agendě patří zejména řešení žádostí o bydlení v Domě s pečovatelskou službou (DPS).  

Komise, kterou vedete, se kromě prázdnin schází prakticky každý měsíc, což nebývá obvyklé. Jakou agendu řešíte?

Scházíme se skutečně každý měsíc a každý měsíc je co řešit. I když agenda je většinou standardní. Za deset let, co jsem v komisi jako řadový člen i jako předseda, se v podstatě nemění, ale je nezbytná. K základním patří řešení žádostí o přidělení bytu zvláštního určení v DPS, dále pak návrh na přidělení bytu v DPS. Klient dává žádost na sociální odbor, tu dostane Centrum sociálních a zdravotních služeb (CSZS), oddělení zdravotní péče a sociálního bydlení. Na základě provedeného sociálního šetření navrhují stupeň sociální naléhavosti, která je hodnocena podle čtyř kritérií.

Jaká kritéria to jsou?

Hodnotí se bydlení, příjmy, rodinný stav a sociální podpora. Pokud má dotyčný nevyhovující bydlení, pobírá starobní důchod, žije sám a dostává sociální podporu, splňuje tři kritéria. Starobní důchod totiž není splňujícím kritériem pro nárok na byt. V takovém případě je ve druhém stupni sociální naléhavosti. Kdyby splňoval všechna čtyři kritéria, má první stupeň. Jestliže žadatel bydlí ve vyhovujícím bydlení, ale s rizikem jeho ztráty, žije sám, dostává důchod a nemá sociální podporu, splňuje pouze jediné kritérium. Tudíž je ve čtvrtém stupni sociální naléhavosti. Kromě hodnocení sociální situace hraje roli zdravotní hledisko, které určuje revizní lékař. Žádost projde komisí a žadatele řadíme do seznamu podle navržených stupňů. Žádost o přidělení bytu je první fáze, pak následuje návrh o zařazení do bytu v DPS. Ty jsou v uvedeném seznamu s informací, jaké má žadatel kritérium od nás, řeší se podmínky bydlení či soběstačnost. Vždy postupujeme od člověka na prvním místě, někdy ovšem dojde k přeskočení žadatelů z předních míst seznamu.

Proč se tak děje?

Například aktuálně do DPS nechtějí nebo mají zájem o jiný byt. V nabídce jsou byty v ulicích Brodská nebo Hradební a klienti si vybírají. Zájem je třeba o byty, kde není vana, ale jen sprchový kout. V Brodské se všechny byty rekonstruují tak, aby měly bezbariérový přístup, ale až poté, co je obyvatelé opustí. Někomu zase nevyhovuje bydlení ve výškovém domě a do Brodské se stěhovat nehodlá.      

Bytů v DPS je 330. Není jich tedy zase takový nedostatek a lidé si mohou i vybírat…

Opravdu to není drama. Pokud někdo byt skutečně potřebuje, tak ho dostane. Každý, kdo má podanou žádost, nějak bydlí. Nikdo není na ulici.

Co dalšího komise řeší?

Probírají se výjimky, kupříkladu týkající se prodloužení ubytovací smlouvy v městské buňce. Smlouva je prodlužována po jednom měsíci na maximální dobu čtyř let. Vezmu příklad, kdy se klientovi kvůli nepříznivému zdravotnímu stavu nepodařilo zajistit náhradní bydlení, zároveň spolupracuje se střediskem terénních služeb, takže je doporučeno smlouvu prodloužit. Na komisi to zhodnotíme, schválíme. Podstatné je, že komise je pouze poradní orgán a rada města může vyvodit jiný závěr. Sociální komisi ale radní věří. 

Kdo přesně posuzuje žádosti?

Jedná se o místní šetření a multidisciplinární týmy, kde je sociální pracovník, lékař, zástupce bytové komise a tak dále. Tito terénní pracovníci mají žadatele podchycené a informace nám předají.

Na kolik se v problematice bytů překrývá agenda sociální a zdravotní komise s bytovou komisí?

Na téměř sto procent se naše agendy nepřekrývají. Bytová komise řeší standardní byty a byty příjmově vymezených osob, kterými se sociální komise nezabývá. Ta řeší byty, kde je cílem takzvané prostupné bydlení, tedy dostat lidi bez domova do nízkoprahového zařízení, pak do ubytovny, z ní do sociálního bytu a poté do standardního bydlení. Probíhá monitoring bezdomovců, o kterých vědí, a znají možnosti pomoci.

Do vaší agendy spadají i dotace.

Každý rok se řeší programové dotace a během roku pak ty individuální. Třeba na podzim přišla žádost od příbramské organizace Dobrovolnické centrum ADRA, týkala se setkávání seniorů a gymnazistů Setkavárna. Hezký projekt, na který ovšem organizace nemá finance. Jsou dotovaní z různých zdrojů a než jsme žádost začali řešit, šel jsem na osobní setkání. Jsou to nadšenci. To pak spadá do individuální dotace.

Programové dotace byly vždy ve dvou variantách – sociální a zdravotní. Na sociální se dávalo přes dva miliony korun, vloni to bylo 2,7 milionu korun. Částka pro zdravotní dotace se pohybovala v řádu vyšších stovek tisíců. Nyní je to sjednocené a dotace na zdravotní a sociální projekty se zvýšily na 4,5 milionu korun.

Nastane tedy navýšení přibližně o 1,5 milionu korun. Lze říci, jaký byl v minulosti převis neuspokojených žádostí?

Uspokojeny byly všechny žádosti o dotaci, ale ne v požadované výši.  

Nedávno se objevil plán na pronájem budov od společnosti, která v Příbrami dlouhodobě provozuje ubytovny. Ty by byly za finanční výpomoci města a pravděpodobně dalších dotací přestavěny na DPS. Je to podle vás uskutečnitelný projekt?

V principu jde o jednoduchou myšlenku. Soukromý vlastník a investor přebuduje stávající ubytovny na zařízení, které bude z části sloužit jako ubytovací kapacita například v režimu DPS a částečně pro provoz sociálních služeb, které nejsou v regionu dostatečně zastoupené, jako odlehčovací služby nebo následná péče. Výhledově by zde mohl být hospic. Idea, že si město zařízení pronajme, je podle mne správná. Finance na to, abychom podobné zařízení budovali sami, v rozpočtu nejsou. Projektem se navíc vyřeší problematika vyloučené lokality na Čertově pahorku.  

Nevytvoří se sociální problém tím, že lidé, kteří z ubytoven odejdou, budou potřebovat nějaké bydlení?

Vyhození nebudou a ubytování se pro ně bude muset najít.

V zápisech z jednání vaší komise často figurují anonymizované příběhy lidí. I když jsou napsány úředním jazykem, stejně je to depresivní čtení. Lidé jsou často vážně nemocní, ve svízelné bytové situaci, jednou nohou na ulici, bez finančních prostředků či rodinného zázemí. Jak důležité je v tomto směru fungování města a jeho Centra sociálních a zdravotních služeb?

Příběhy lidí čteme v jejich žádostech. Fungování města je v této oblasti nezastupitelné. Příbram se může spolehnout na opravdu precizní práci Centra sociálních a zdravotních služeb. Troufám si říci, že je jedno z nejlepších v kraji, což je dané i velikostí našeho okresu.

Když jsem se vás na začátku tohoto volebního období ptal, čemu se chcete jako zastupitel věnovat, uvedl jste, že hodláte podporovat sociální práci města a navyšovat finance na úkor například vrcholového sportu či motosportu. Daří se tuto myšlenku naplňovat minimálně skrze zmiňované navýšení prostředků v rozpočtu města na sociální oblast?

Navýšení není v žádném případě, a to za sebe říkám bohužel, na úkor vrcholového sportu nebo Rally Příbram. Jsou organizace, které když město nebude finančně podporovat, tak si nějakým způsobem pomohou samy nebo přestanou existovat a nic se vlastně nestane. Pokud ale omezíme podporu sociálně vyloučených, handicapovaných či seniorů, už si sami nepomohou. To je pro mne zásadní.

O sociální podpoře někteří lidé – zpravidla zdraví, mladí či úspěšní – hovoří jako o vyhazování peněz, protože „každý by se o sebe měl postarat sám“. Jak byste na to reagoval?

Neznám člověka, který by si toto dovolil říct. Možná někdo s krajně pravicovým myšlením, ani nikdo z ODS by to takto neformuloval.

Slýcháme to v případě lidí bez domova nebo se závislostí, totiž že si za svou situaci mohou sami a mají ji i sami řešit.

Když jsem začínal, na komisi vznesl tuto myšlenku některý z nových členů. Dospěli jsme k jedné zásadě: není naší povinností ani právem hledat příčinu toho, proč je člověk třeba na ulici. Prostě se tam ocitl, my mu nabídneme pomoc skrze instituce, které to mohou a mají řešit. Jsou samozřejmě lidé, kteří si způsob života vybrali sami a pomoc nechtějí. V takovém případě se nedá nic dělat, protože sociální služby fungují na bázi dobrovolnosti.

Stanislav D. Břeň