Rozšiřování projektu svozu tříděného odpadu přímo od domů, tzv. door to door, podporuje i komise pro životní prostředí, ekologii a zeleň ve městě. Věnuje se ale mnohým dalším environmentálním otázkám – od osvětových aktivit cílených na správné třídění odpadu po úsporná energetická opatření. Podrobně o nich informuje předsedkyně komise Barbora Daňhová.

Co vše má komise pro životní prostředí, ekologii a zeleň ve městě v gesci?

Komise pro životní prostředí, ekologii a zeleň je poradním orgánem Rady města Příbram. Zabýváme se především ochranou a zlepšováním kvality života ve městě – ať už jde o zeleň, čistotu nebo odpadové hospodářství. Sledujeme investiční záměry z pohledu jejich dopadu na životní prostředí, posuzujeme žádosti o dotace, spolupracujeme na koncepčních dokumentech a věnujeme se také osvětovým aktivitám.

Jakými problematikami jste se v posledním období zabývali?

Věnujeme se otázkám odpadového hospodářství. Ředitelka Technických služeb města Příbrami Irena Hofmanová nás informovala o realizaci projektu door to door. Pilotní fáze, kdy si o popelnice na tříděný odpad mohli zažádat obyvatelé rodinných domů ve Zdaboři, se osvědčila a rozšiřuje se do dalších příbramských částí i osad – Žežic, Lazce, Kozičína, Orlova, Jerusalema, Jesenice a Zavržic. Koncem loňského roku komisi seznámila se Strategií odpadového hospodářství její zpracovatelka Martina Vrbová. Zároveň byla prezentována i zastupitelům města. Obsahuje dvě části – analytickou a návrhovou – a bylo doporučeno vypracovat akční plán postupných kroků k realizaci návrhů.

Čeho se týkají?

Uvedla bych následující: optimalizace systému odděleného sběru recyklovatelného komunálního odpadu; revize stanovišť a jejich dostupnost; doplnění nádob na papír, plast, sklo na všechna stanoviště; rozšíření sběru bioodpadu; rozšíření a zefektivnění provozu kompostárny; podpora domácího kompostování; informování a motivace obyvatel k účasti na systému odpadového hospodářství; zajištění energetického využití zbytkového komunálního odpadu; informování živnostníků o jejich zákonných povinnostech ve vztahu ke komunálního odpadu.

Čemu dalšímu se v komisi věnujete?

Na komisi se také každoročně zabýváme posuzováním dotačních žádostí v oblasti ekologie a péče o zeleň. Seznamujeme se s investičními akcemi, které mají vliv na životní prostředí jako veřejné osvětlení, kanalizace v Kozičíně, zkapacitnění čističky odpadních vod, odbahnění rybníků, revitalizace Čertova pahorku. Podrobně jsme diskutovali problematiku holubů ve městě a možné řešení – městské holubníky. Šlo by o regulaci populace městských holubů a jejich řízený chov s ekologickým a hygienickým přesahem. Ve městě lze díky holubníkům kontrolovaně odebírat vejce a nahrazovat je atrapami. Tím se přirozeně snižuje počet nově narozených holubů bez násilného zásahu nebo plošné likvidace. Holubi by hnízdili v holubnících a neničili by fasády, střechy, budovy, okna a další památky. Snížilo by se množství jejich trusu a riziko přenosu nemocí, kterou mohou holubi roznášet.

Od letoška platí pro všechny české obce povinnost třídění textilního odpadu. V Příbrami mohli lidé využívat kontejnery na tříděný textil již v minulosti. Došlo k nějakým změnám této služby a jak lze řešit situace, kdy vzniká nepořádek u těchto nádob?

Kontejnery na textil jsou v Příbrami umístěny dlouhodobě a provozuje je smluvní firma. Od začátku roku 2025 službu zajišťuje firma Dimatex na předem vytipovaných a městem odsouhlasených místech. Stará se o přistavení kontejnerů, hlídání čistoty v okolí kontejnerů a pravidelný bezproblémový odvoz textilního odpadu. Bohužel nepořádek kolem kontejnerů někdy vzniká, zejména pokud lidé odkládají textil mimo nádoby nebo nosí věci, které do nich nepatří. Řešením je kombinace kontroly, lepšího označení kontejnerů a osvěty obyvatel – i zde platí, že klíčem je informovanost a odpovědný přístup každého z nás.

V květnu v Příbrami proběhla osvětová akce s názornou ukázkou, co vše není vytříděno z černých popelnic. Je podle vás nedostatečná edukace stále problém, nebo jsou pro motivaci ke třídění zásadnější jiné faktory?

Na základě schválené Strategie rozvoje odpadového hospodářství města Příbram a organizačních opatřeních detailního akčního plánu město plní informační aktivity a vzdělávání za účelem nakládání s odpady. Vzhledem k tomu, že máme stále rezervy v množství tříděného odpadu (cílem pro období 2025–2035 je recyklovat 60–70 procent objemu komunálního odpadu), je dohodnuto se společností Eko-kom, aby poskytovala informační kampaň odpadového hospodářství v oblasti správného třídění odpadu. Podílela se i na organizaci akce Co skrývají černé popelnice? Pracovníci odborné firmy roztřídili odpad, aby odhalili, co v popelnicích na směsný odpad končí správně a co tam být nemá. Výsledky pomáhají městům zlepšit systém nakládání s odpadem a dále informovat obyvatele o třídění. Edukace má stále své místo a osvěta musí být pravidelná, cílená a konkrétní. Zároveň ale platí, že lidé potřebují i motivaci, ať už ve formě dostupnosti sběrných míst nebo komfortního systému. Kombinace informací, pohodlí a jasného smyslu je nejúčinnější.

Zmínili jsme start projektu svozu tříděného odpadu přímo od domů door to door, které TS zahájily v loňském roce, a také fakt, že Příbram má stále rezervy v dosažení nastavených cílů recyklace. Co může město ještě udělat k vylepšení bilance?

Rozšíření tříděného sběru od domu považujeme za krok správným směrem. Komise podporuje jak další rozšiřování této služby, což se nyní děje, tak pokračování osvětových kampaní. Ukazuje se, že pokud mohou lidé třídit pohodlně, činí tak častěji a s větší motivací. Nádoby na jednotlivé složky mají přímo u domů a třídí je, vnímají odpad jako „svůj“ problém a zodpovědnost. Door to door systém eliminuje anonymitu, a tudíž i nepořádek kolem nádob. Je možná kontrola tříděného odpadu. Díky lepšímu třídění klesá objem nevyužitelného odpadu, a to vede ke zvýšení procenta recyklovatelného odpadu. Další cestou je motivace formou diferenciace poplatků nebo bonusů pro domy, které třídí nadprůměrně. Obec získá přesnější data o tom, kolik a jakého odpadu se produkuje, což pomáhá v plánování a dalšímu cílení osvětové kampaně.

Stále otevřená je kauza Fantova louka, kdy se o záchranu přírodně cenné lokality zasazuje část příbramské veřejnosti. Jaký je váš pohled?

Fantova louka je lokalita, která má bezesporu ekologickou i krajinářskou hodnotu. Vnímám zájem části veřejnosti jako legitimní a cenný. Fantova louka je mokřadní systém o rozloze asi 220 000 metrů čtverečních. Přibližně jednu pětinu vlastní město, zbytek patří soukromým developerům. Lokalita je ekologicky významná, nachází se zde vzácné druhy rostlin a živočichů, pramení tu říčka Kocába. Vzhledem k tomu, že její velká část patří do soukromých rukou a menší městu, je třeba seriózně zvážit další postup a směřování zastupitelstva.

Komise kauzu přímo neprojednává. Byli jsme informováni o analýze zrušení zastavitelnosti zpracovanou advokátní kanceláří David Zahumenský a jejich právními doporučeními. Z posledního jednání komise máme zprávu, že Městský úřad Dobříš zamítl registraci významného krajinného prvku na Fantově louce. Bylo podáno odvolání, i za město Příbram. Odvolacím orgánem je Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství. Komise podporuje ochranu této lokality. Chceme, aby město chránilo to, co z přírody zůstalo v jeho blízkosti.

Příbram je městem s velkým množstvím zeleně. Kácení vzrostlých dřevin pak někdy vzbuzuje značné emoce obyvatel. Jaké jsou v tomto ohledu kompetence komise?

Kácení dřevin je v režimu zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Příslušný orgán ochrany povoluje kácení a stanovuje kompenzace. Komise má v kompetenci pouze doporučující či nedoporučující stanovisko. Cílem je najít rovnováhu mezi nutnou údržbou a ochranou zeleně. Každé odstranění zeleně by mělo mít své opodstatnění, být pečlivě zvažováno a nahrazeno novou výsadbou ideálně v lokalitě, kde k úbytku došlo. Veřejná zeleň je důležitá nejen z estetického, ale i klimatického a ekologického hlediska. Stromy ochlazují, zadržují vodu, zachycují prach a zlepšují duševní zdraví obyvatel. Zvlášť v době klimatických změn bychom s ní měli zacházet s maximální úctou.

S ochranou životního prostředí souvisí snížení uhlíkové stopy. Co pro to dělá samotné město z pohledu úspor energií nebo naopak jejich výroby prostřednictvím alternativních zdrojů energie?

Město Příbram má energetického manažera, kterým je Milan Přílepek. Problematice se věnuje velice pečlivě. Analyzuje, monitoruje a připravuje řešení vedoucí k energetickým úsporám. Zamýšlí se nad nejvýhodnějšími možnostmi dodávek tepla pro městské budovy – jen na provozní dobu, podle predikce počasí takzvaným smart vytápěním budov. Díky tomuto opatření se podařilo meziročně uspořit třicet procent spotřeby plynu. Doporučil chemické vyčištění topné soustavy a zaizolování oken na městské budově, čímž se povedlo zastavit rostoucí tendenci spotřeby plynu pro vytápění. Připravuje a realizuje audity, místní energetickou koncepci (teplo pro aquapark, zimní stadion a další budovy). Podporuje projekt výměny a modernizace osvětlení, světelný audit vnitřního osvětlení, výměnu svítidel za úspornější, vydání metodického pokynu o nakládání s energiemi – vypínání počítačů, monitorů, zhasínání a podobně. Doporučil instalovat spořiče vody na budovách místní správy.

Co dalšího lze dělat ve městě jako Příbram?

Komise vítá každou iniciativu, která směřuje ke snížení spotřeby energií a udržitelnějšímu fungování města. Například instalaci fotovoltaických systémů, výměnu osvětlení, rekonstrukci kotelen a výměníkové stanice ve Školní ulici. Samostatným projektem je možnost využití důlních vod na Březových Horách prostřednictvím čerpadla voda-voda, k němuž je zpracována studie. Další úsporná opatření budou znamenat nejen budoucí ekonomickou úsporu a výrazné zhodnocení budov, ale výrazně ovlivní i životní prostředí.

Do budoucna je třeba hledat další příležitosti, například komunitní energetiku nebo udržitelné dopravní projekty. Měla by se zlepšit infrastruktura pro cyklisty a chodce – instalováním cyklostojanů, bezpečnějšími přechody, osvětlenými cyklostezkami průjezdnými po celém městě a do ostatních obcí. Dalšími příležitostmi jsou podpora městského zahradničení a komunitních zahrad kupříkladu v domovech s pečovatelskou službou či v nemocničním areálu ve Zdaboři, zadržování dešťové vody a informační kampaň o vodě pro občany. V zahraničí jsem obdivovala zelené střechy a balkony na budovách, které mohou zlepšit mikroklima ve městě, zadržet vodu, podpořit biodiverzitu. I my můžeme péčí o zeleň a její ochranou posílit estetiku a duševní pohodu obyvatel města a ovlivnit naším dílem uhlíkovou stopu.

Stanislav D. Břeň

Komise pro životní prostředí, ekologii a zeleň ve městě

• Zabývá se tvorbou a ochranou životního prostředí.
• Usiluje o vytvoření vztahů občanů k městu Příbram, k jeho stavu a k životnímu prostředí v něm, s cílem dosáhnout jejich plné identifikace s lokalitou.
• Získává k tvorbě a ochraně životního prostředí jedince, organizace a podniky.
• Předkládá radě města vyjádření k vlivu větších investičních záměrů na životní prostředí
• Rozšiřuje a chrání veřejnou zeleň.
• Ve spolupráci s organizací zajišťující péči o veřejnou zeleň se vyjadřuje k záměrům kácení veřejné zeleně většího rozsahu (především parky). Jednotlivá vyjádření se vydávají až po projednání a odsouhlasení komisí.
• Aktivně se podílí na propagaci třídění odpadů.
• Posuzuje žádosti o přidělení dotací v oblasti životního prostředí města Příbram. Pro radu města vydává k žádostem stanovisko a sleduje realizaci dotovaných projektů.
• Podílí se na tvorbě programu a kritérií pro vyhodnocení dotací.
• Při své činnosti se komise řídí Pravidly pro poskytování dotací a návratných finančních výpomocí z rozpočtu města Příbram.