Slider

Podporuje město školy dostatečně?

Názory | Září 2024

Zveřejňujeme názory těch klubů, které na otázku zareagovaly, a to v abecedním pořadí od A k Z. Foto: Pixabay

V rubrice Anketa se ptáme na názory klubů v příbramském zastupitelstvu. Otázka tentokrát zněla: Podporuje město Příbram správně fungování škol na svém území a máte nějaké konkrétní tipy na zlepšení? Zveřejňujeme názory těch klubů, které na otázku zareagovaly, a to v abecedním pořadí od A k Z.

 

Jan Konvalinka, ANO 2011

Školství dlouhodobě patří mezi naše priority. Vždy byl v radě města nebo přímo v jeho vedení člověk, který má se školstvím bohaté zkušenosti. Spolupráce škol a zřizovatele funguje na velmi dobré úrovni, kdy příslušný odbor funguje jako spojovací článek, garant, supervizor i metodická podpora.

Tento rok se, co se týká příbramských škol, nesl v duchu konkurzů. Řadě ředitelů a ředitelek končilo šestileté funkční období a my jsme stáli před rozhodnutím, zda konkurzy vyhlásit, či pouze potvrdit ředitele ve funkcích na další čas. Šli jsme cestou re-konkurzů, abychom dali stávajícím manažerům příležitost zhodnotit a obhájit jejich práci. Všichni, kteří chtěli ve své práci pokračovat, uspěli a potvrdili, že jsou lidmi na správných místech. Některé z ředitelek pokračovat nechtěly, a to buď z důvodu odchodu do penze, nebo kvůli jiným pracovním příležitostem.

Nechali jsme si vypracovat demografický výhled počtů dětí v následujících letech. Do zkoumané oblasti jsme, krom Příbrami, zahrnuli i okolní obce, pro které jsou naše školy a školky „spádové“. Zajímavé bylo zjištění, že počty dětí budou s mírnými výkyvy víceméně stagnovat a kolem rok 2030 budou i klesat. Takové zjištění má pozitivní i negativní podtón. Dobré je, že nebudeme muset výrazněji investovat do budování dalších kapacit škol a školek. Špatné na tom je, že populace bude i nadále stárnout, že se bude rodit méně dětí.

V oblasti školství před námi leží bezpočet úkolů. Doba a společnost se dynamicky mění. Přicházejí změny a nové fenomény, se kterými se musíme vypořádat nejprve my a pak naučit totéž naše děti. Více než kdy jindy je nutné vést mladé lidi ke schopnosti třídit a kriticky hodnotit informace a umět identifikovat mediální manipulaci a předdefinované názorové proudy.

Podařilo se nám nastartovat zcela nový systém spolupráce škol s městem v oblasti řešení výchovně vzdělávacích problémů u žáků. Došlo k výrazně většímu propojení školních metodiků prevence s oddělením prevence kriminality, odborem školství i orgánem ochrany dětí. Zásadní podíl na tom má i koordinační funkce specializovaného pracovníka při Centru sociálních a zdravotních služeb. Cílem této činnosti je pružné, efektivní, a hlavně okamžité řešení problémů ve školách a v rodinách.

Poslední, ale rozhodně ne nedůležitou kapitolou jsou investice do budov škol a školek. Každoročně investujeme miliony korun do oprav, modernizací a optimalizací. Z mnoha realizovaných projektů zmíním např. vybudování přístavby v MŠ Školní, ve které vzniklo kompletní zázemí s terapeutickou – multisenzorickou místností pro stimulaci a relaxaci.

 

Josef Strejc, Příbram 2030

Základní školy v Příbrami sice město podporuje, ale stále nedostatečně. Finanční podpora škol se v posledních letech sice výrazně zlepšila, avšak stále zůstává nízká. Město Příbram přispívá školám především na provoz, přičemž tyto prostředky slouží k pokrytí nákladů na energie a částečně na opravy budov. Malá část z nich může být využita i na investice. V posledních letech byl příspěvek rozšířen i o podporu podpůrných pozic a sociálně slabších žáků, jako reakce na inkluzi. Tato podpora je nezbytná a musí pokračovat, aby děti z těchto rodin měly rovné příležitosti ke vzdělání. Za tuto iniciativu je třeba radní města pochválit. 

Nicméně, školní budovy, které jsou ve vlastnictví města, jsou v mnoha případech v nevyhovujícím stavu, a finanční prostředky z provozních příspěvků často nestačí na potřebné opravy. Elektroinstalace v některých školách je v katastrofálním stavu a představuje vážné nebezpečí. Podobná situace panuje i v učebnách, které se za posledních 50 let téměř nezměnily. Doba se mění, a i školní prostředí je třeba modernizovat. Modernizace alespoň jedné učebny ročně v každé škole by měla být povinností. 

Město by mělo podporovat také mimoškolní aktivity, aby každá škola mohla nabídnout co nejširší spektrum volnočasových kroužků a aktivit pro své žáky. Tuto důležitou funkci škol však město téměř nepodporuje, což je patrné z omezené nabídky kroužků. 

Je otázkou, zda město hodnotí kvalitu výuky ve školách, nebo se pouze řídí drby, anonymními stížnostmi a názory chronických stěžovatelů. Město má vypracované koncepce pro oblast sportu, dopravy a další, ale koncepce pro školství chybí – je pro radní méně důležitá? Některá města mají svou koncepci školství pečlivě zpracovanou, což je určitě správný přístup. Existují různé mechanismy, jak lze hodnotit kvalitu výuky, ať už prostřednictvím inspekčních zpráv České školní inspekce, nezávislého testování žáků nebo vývoj počtu žáků. Cesty existují, stačí jen chtít. Mám pocit, že školství ve městě je už dlouhou dobu odsouváno na druhou kolej.

 

Filip Kadeřábek, Spojenci – TOP 09, Starostové a nezávislí, Politické hnutí Hlas, SOS Příbram a nezávislí kandidáti

Investice do školních budov a vybavenosti škol by bylo dobré nechat co nejvíce na uvážení ředitelů a vedení škol. Jsou to odborníci na svých místech a z každodenního života ve školních budovách přesně ví, kde je co nejvíce potřebné opravit a zmodernizovat. Město má údajně roky na svých účtech velké množství peněz, větší investice se také roky pořád odsouvají, tak proč jejich část neinvestovat do oprav a větší modernizace příbramských škol. Zde to zcela určitě vyhozené peníze jako třeba milionové x-té studie výstavby aquaparku nebudou.

Informační doba letí neskutečnými kroky kupředu a také IT vybavení škol pořízené v posledních letech potřebuje neustálou obnovu a modernizaci. Jít s dobou znamená každoroční velké investice v této oblasti. Umělá inteligence, robotika, multimediální učební pomůcky atp. To je, co je teď pro práci s mladými lidmi potřeba a je in.

Ani wifi internetové připojení ve školách neodpovídá rychlosti a nárokům dnešní doby. Inovativní výukové metody potřebuji kvalitní internetové připojení, které, když není, neumožňuje moderně vyučovat. Základem práce mladých žáků a studentů by tedy mělo být i bezproblémové internetové připojení.

 

Jiří a Petra Novotných, Monika Petrová, Svoboda a přímá demokracie (SPD)

Podle našeho mínění podporuje, avšak máme výtky, ale to je věc celorepubliková, nikoliv jen místní, a sice inkluze. To je velké téma. Inkluze s sebou přináší řadu nepříjemností zejména ve třídách, kam jsou umístěny děti s duševními handicapy. Tyto děti mívají asistenty a při výuce narušují hodinu – ticho a soustředění ostatních. Navíc se učení zpožďuje, některá učební látka není probrána do detailů tak, jak by dříve byla, a domníváme se, že jsou takto ostatní děti v nevýhodě. Dříve byly na děti ve školách kladeny mnohem vyšší nároky, než jsou dnes. S tím ale, bohužel, město nic dělat nemůže, to je o změně zákona. 

Zároveň bychom byli pro to, aby se navýšila četnost hodin tělesné výchovy. Tělocvik jakožto sport působí velice pozitivně na mysl a celkový psychický stav člověka, zejména u dětí na základních školách je toto velice žádoucí, děti se odreagují a zároveň dělají něco pro své zdraví a fyzickou kondici.

Dále máme v našem programu kvalitní a levné potraviny z lokální produkce do škol, školek a zařízení, která spravuje město. Zatím v tomto směru částečně již spolupracují některé školní jídelny. S tímto souvisí i další téma, a sice ukázat dětem farmy, kde uvidí, jak celý potravinový řetězec probíhá, že pečivo, maso a další potraviny „nerostou" samovolně v supermarketech.

Dále by stálo za zvážení: Motivace ředitelů k žádostem o dotace; Pořádání více přednášek v oblasti rizikového chování a podpora duševního zdraví u žáků a studentů; Podpora dotací na obědy; Psychologická pomoc učitelům, které ve třídě zažili šikanu apod.

Rubriku zpracoval:

Stanislav D. Břeň

Líbil se vám tento článek?

ANO Ne