Pár let po třicítce utrpěl pan Vladimír (jméno je změněno z důvodu zachování soukromí) vážný pracovní úraz ve sklárně, kde tehdy pracoval. Nikdy se z něj úplně nezotavil a svou práci již nebyl schopen vykonávat. V průběhu následujících více než dvacet let přispíval do rodinného rozpočtu kompenzační rentou (náhrada ušlého výdělku) a chvíli pobíral i invalidní důchod.

Napjatému rodinnému rozpočtu „vypomáhal“ půjčkami od bankovních i nebankovních poskytovatelů – většinou revolvingovými úvěry a čerpanými kreditními kartami. „Do naší příbramské dluhové poradny přišel ve špatném psychickém stavu, protože vlivem nového zdravotního posudku přišel o svůj jediný pravidelný příjem. Rodina s dvěma středoškoláky byla v tu chvíli závislá pouze na manželčině mzdě,“ popisuje poradkyně Člověka v tísni Lucie Zachařová s tím, že situaci značně komplikovaly úvěry, z nichž většina byla po splatnosti. 

Společně hledali možná východiska. Podmínky pro čerpání dávek státní sociální podpory domácnost nesplňovala. Pan Vladimír si ale znovu zažádal o invalidní důchod. Mimo jiné jako čekatel na operaci srdce práci sháněl těžko. „Připravili jsme spolu odvolání proti rozhodnutí o odebrání renty a postupně jsme začali komunikovat s věřiteli,“ pokračuje poradkyně. 

Ve dvou případech se s nebankovními společnostmi podařilo uzavřít dohody o narovnání – snížení měsíčních splátek a doplacení pouze původně půjčených částek. Banka, která po panu Vladimírovi požadovala doplacení 70 000 korun, mu nakonec vrátila přeplatek jistiny 240 000 korun. 

Získané peníze mu nyní pomohou splácet úvěr 700 000 korun, kterým konsolidoval několik menších půjček. Přestože již uhradil 770 000, banka požaduje splacení dalších 350 000 a žádosti o dočasné snížení osmitisícových měsíčních splátek, které přetěžují rodinný rozpočet, nevyhověla. Nepomohl ani fakt, že je pan Vladimír jejím dlouholetým klientem a své závazky se snažil hradit vždy řádně a včas. 

Přes všechno se situace rodiny postupně stabilizovala. Obavy z budoucnosti již nejsou tolik zatížené finančními těžkostmi. „Klient je úplně vyměněný. Celou rodinu uklidnilo, že nemusí obracet každou korunu třikrát,“ uzavírá Lucie Zachařová. 

Martina Jelínková
Člověk v tísni