Před téměř šesti lety se Brdy otevřely téměř úplně veřejnosti, a návštěvníci se tak začali více seznamovat nejen se zdejší přírodou, ale také hospodářským využitím. To mají na starosti Vojenské lesy a statky ČR. „V Brdech je hlavním oborem našeho podnikání hospodaření v lese, z něhož získáváme potřebné finance pro další důležité činnosti,“ říká David Novotný, ředitel divize Hořovice státního podniku VLS ČR.

Historie organizace, na kterou nyní navazují Vojenské lesy a statky ČR (dále VLS), sahá až do dob Rakouska-Uherska. Jak dlouho působí VLS v Brdech?

Státní podnik VLS je účelovou organizací hospodařící ve výcvikových prostorech armády. První zmínky jsou datovány do roku 1905, tedy do období Rakouska-Uherska. Vydáním vládního nařízení č. 206 ze dne 25. září 1924 vznikl Vojenský dřevařský podnik ve Velkých Levárech, který byl předchůdcem dnešního podniku VLS. Fakticky však státní podnik plnohodnotně vznikl jako správce vojenských výcvikových lokalit až za první republiky v roce 1928, kdy byly založeny Vojenské lesnické závody. A tento vznik je spojen právě s Brdy a budováním dělostřelecké střelnice zde pro tehdejší nově založenou československou armádu. Dá se proto říci, že VLS pocházejí z Brd.

VLS spravují velké plochy lesa, které často sousedí s katastry měst a obcí, ale také lesy soukromých vlastníků, a to nejen na Příbramsku. Jak státní podnik spolupracuje právě s obcemi v okolí svých působišť?

Snažíme se ve všech ohledech být dobrými sousedy, státní podnik poskytne v případě potřeby okolním obcím vždy součinnost při řešení jakýchkoliv záležitostí, ke kterým je třeba vyjádření i VLS. Úzkou spolupráci máme navázánu při využití benefitů lesních ekosystémů na námi spravovaných územích pro potřeby obyvatel. Lesy jsou v rámci našeho vnitrozemského státu jedním z hlavních zdrojů vody, zadržují až 70 procent vodní bilance republiky, a konkrétně Brdy jsou jejím obrovským rezervoárem. Na našich územích tak je umístěno značné množství zdrojů pitné vody obcí a tyto lokality potřebují zvláštní režim hospodaření. V rámci rekreačních funkcí lesů spolupracujeme se samosprávami na usměrňování pohybu turistů tak, abychom odlehčili přetíženým oblastem. VLS v rámci své působnosti nezajišťují odbornou správu lesů drobným vlastníkům. VLS jsou sice lesnický státní podnik, ale s velmi specifickou oblastí působnosti.

Část lidí má činnost VLS spojenou s těžbou dřeva, což ale představuje pouze výsek činnosti. Čemu dalšímu se VLS v Brdech věnují?

VLS se od většiny jiných lesních hospodářů liší tím, že nejde o úzce specializovaný lesnický podnik. Jsme tím, co bývá označováno jako komplexní hospodář v krajině, protože se vedle lesní výroby a myslivosti věnujeme také zemědělství, rybářství, částečně taky péči o vodní toky a zadržování vody v krajině, správě komunikací a řadě servisních činností pro armádu, ale i pro Agenturu ochrany přírody a krajiny. V neposlední řadě stále větší pozornost věnujeme také destinačnímu managementu, rozvoji a údržbě návštěvnických tras a jejich vybavení.

Pravdou ale je, že i v Brdech je hlavním oborem našeho podnikání hospodaření v lese, z něhož získáváme také potřebné finance pro další činnosti, které jsem uvedl. I zde se snažíme veřejnosti vysvětlovat, že lesní hospodaření není jen o těžbě dřeva, která má často v očích lidí negativní emotivní konotace. Že v našich lokalitách hospodaříme trvale udržitelným způsobem, kdy jen v Brdech každoročně vysadíme statisíce sazenic.

A také samozřejmě, že dřevo je strategická surovina z trvale udržitelných zdrojů, která v řadě případů využití v energetice, průmyslu i stavebnictví nemá alternativu, jež by k naší planetě byla stejně šetrná.

Jak dnes těžba probíhá? Těží se všude mechanizovaně, pomocí harvestorů, nebo využíváte i jiné šetrnější techniky?

V Brdech probíhá těžba různými způsoby. Využívají se jak harvestorové technologie, tak ruční těžba motorovou pilou s přibližováním dříví koňským potahem. Výběr vhodné technologie vždy závisí na stáří těženého porostu, na charakteru stanoviště a jeho dostupnosti. Využívány jsou všechny dostupné způsoby těžby dříví. Pokud je tedy použitá technologie správně zvolena, stává se k přírodě v rámci možností šetrnou vždy.

V lokalitách, kde to podmínky umožňují, usilujeme o přírodě blízké hospodaření. Jde o hospodaření, v němž vznikají druhově i věkově rozmanité lesy, v nichž se hospodaří takzvaně výběrovým způsobem, takže zde nevznikají holiny. Vidíme v tom budoucnost, ale je třeba říci, že jde opravdu o projekt, který je během na dlouhou trať a není možné jej rozvíjet ve všech lokalitách.

Do jaké míry se vytěžené dřevo zpracovává a kam dále směřuje?

Vytěžené dřevo se v lese nařeže, tedy nakrátí a rozsortimentuje, aby docházelo k jeho maximálnímu zpeněžení. Záleží tedy na kupci tohoto dříví a jeho požadavcích. Jelikož jsme státní podnik, který generuje zisk, je v našem zájmu, aby bylo dříví dodáváno bez ohledu na geografickou polohu kupujícího právě tomu, kdo za něj zaplatí nejvíce. O konkrétním výrobku, jenž se z tohoto dříví vyrábí, rozhodne samozřejmě vždy kupující, ale pro představu se jedná například o papírenský průmysl nebo výrobu řeziva.

S výjimkou roku 2021 byla poslední léta poměrně suchá. Promítá se to dlouhodobě do stavu lesních porostů, které obhospodařujete? A existují metody, jak mohou správci vytvořit lepší podmínky pro kvalitu a odolnost lesa?

Minulé roky, které byly často srážkově podprůměrné, měly na kondici jednotlivých stromů a tedy i lesního ekosystému významný dopad. Oslabené porosty se pak stávají náchylnější k různým negativním vlivům z okolí.

Ať je rok srážkově průměrný či podprůměrný, tak bez ohledu na tuto skutečnost lesníci hospodaří vždy tak, aby byl lesní ekosystém v rovnováze a nijak neutrpěly ani hydrologické podmínky. Kdyby byl ekosystém v nepořádku, tak ani naše úsilí v pěstování lesa by nebylo úspěšné.

Poslední léta jsme hodně slyšeli o škůdcích, zejména pak o kůrovci. Jaká nyní panuje situace a co lze očekávat v nadcházející sezóně?

Každý škůdce využívá pro svůj rozvoj příznivých podmínek, a ne jinak tomu je i v případě kůrovce. Ta globální vlna kůrovcové kalamity zasáhla Brdy naplno právě v roce 2021. Na její příchod jsme se, myslím, velmi dobře připravili a s nástupem jara začala bitva, kterou jsme my i další vlastníci s tímto škůdcem svedli o brdské lesy. Což poznali jistě i obyvatelé z okolí Brd i návštěvníci podle mimořádné aktivity v lese, bohužel i na přístupových komunikacích, a také bohužel na změnách tváře krajiny v zasažených oblastech.

Pevně věřím, že díky abnormálnímu úsilí lesníků a příznivému vývoji počasí lze očekávat, že aktivita kůrovce bude v roce 2022 utlumena. A především obyvatelům obcí z okolí Brd bych chtěl poděkovat za pochopení, s jakým naše mimořádné aktivity v Brdech – jak v lese, tak na místních komunikacích – snášejí.

Před třemi lety VLS oznámily, že v několika lokalitách postaví menší vodní díla za více než 100 milionů korun s cílem zadržovat vodu v krajině. Jak daleko je tento záměr a počítá se s podobnými investicemi i do budoucna?

Projekt Živá voda, který máte pravděpodobně na mysli, je investiční program VLS a vznikl za účelem zvýšení biodiverzity lokalit a zadržování vody v krajině. Program cílí prostřednictvím budování malých rybníčků, lesních nádrží, tůní a studánek na zvýšení objemu životodárné vody v krajině, a podporuje tak i druhovou rozmanitost přírody na daném místě.

V rámci tohoto projektu vznikly v Brdech například vodní nádrž Pazderka, retenční nádrž Bahna nebo v současné době čerstvě dokončené vodní nádrže Klášterka a Hejl. Do budoucna se počítá s dalšími podobnými projekty.

Dalším zajímavým počinem je tvorba tůní v podmáčených lokalitách, kterou VLS realizují jako managementová opatření ve spolupráci s CHKO Brdy. K dnešnímu dni je zrealizováno několik desítek takových tůní a jejich význam pro zadržení vody v krajině je podstatný.

V Brdech jsou nejdůležitější zdroje vody pro Příbram a okolí. Přispívají VLS nějak k ochraně těchto zdrojů?

Významnými zdroji pitné vody pro Příbramsko jsou vodní nádrže Pilská, Láz a Octárna. Všechny tyto rezervoáry jsou ve správě státního podniku Povodí Vltavy a i ochranná pásma těchto vodních zdrojů mají ve své režii. Jak jsem již uváděl, VLS se snaží hospodařit vždy tak, aby byl vodní režim co nejvíce v rovnováze, a to nejen s ohledem na tyto zdroje pitné vody.

Nově byla otevřena Naučná stezka Třemošná. Čím je atraktivní a na jaká zajímavá místa byste návštěvníky upozornil?

Naučná stezka Třemošná je unikátní v tom, že zdařile propojuje a vhodnou formou prezentuje obory lesnictví a vojenství. Vzhledem k historii daného území v minulém století šla tato dvě témata ruku v ruce a nyní mají brdští návštěvníci možnost dozvědět se o nich více. Každé zastavení naučné stezky je něčím zajímavé a unikátní, ale pokud bych měl nějaké z nich vyzdvihnout, byly by to zastávky Kazatelna, která nabízí krásný výhled do okolí nebo zastávka u Památníku partyzánů.

Jaké máte zkušenosti s chováním lidí v Brdech?

S brdskými návštěvníky máme zkušenosti různé. Jsou tací, kteří respektují jak místní pravidla pohybu po bývalém vojenském prostoru a jsou ohleduplní k přírodě, tak máme zkušenost s takovými, kteří nerespektují ani zákaz vjezdu autem do lesa nebo zde rozdělávají oheň. Naštěstí je nám při řešení těchto nepříjemností nápomocna Policie ČR.

Obecně lze ale konstatovat, že jsme po otevření Brd veřejnosti v roce 2016 měli větší obavy. I když zde dochází k excesům při tom množství lidí, kteří se do Brd aktuálně vydávají, mile nás překvapilo, že většinu tvoří opravdoví milovníci přírody, kteří vědí, jak se mají v lese chovat.

V zimě se do Brd vydávají běžkaři. Připravili jste pro ně nějaké novinky, nová pravidla, případně omezení?

Jako v minulých letech, tak i nyní jsme v kontaktu s městem Příbram a společnými silami umožňujeme běžkařům, aby za příznivých sněhových podmínek mohli vyrazit na některou z připravených tras, které se rozprostírají napříč Brdy.

Úplně nová pravidla nebo omezení neexistují, ale rádi bychom návštěvníkům připomenuli, že ne všechna místa v lese jsou bezpečná a na některá dokonce platí zákaz vstupu. Zejména jedná-li se o lokality, kde probíhá těžba dříví, manipulace s dřevní hmotou nebo je situace v lese z jakéhokoliv jiného důvodu nebezpečná. Tím mám na mysli námrazu, polomy, vývraty a podobně. 

David Novotný

V současnosti působí jako ředitel brdské divize státního podniku Vojenské lesy a statky ČR. Funkci převzal v roce 2021 po dlouholetém řediteli Petr Švadlenovi, který skončil v listopadu 2020. David Novotný předtím působil na pozici vedoucí lesní správy Mirošov u divize Hořovice. V letech 2000–2006 vystudoval obor lesní inženýrství na lesnické fakultě Mendelovy univerzity v Brně.