V Kahanu nedávno zveřejněný komentář pana místostarosty ani později poskytnuté informace a statistiky mě zcela nepřesvědčily o tom, že s připravovanou změnou parkovacího režimu v Příbrami v příslušných nových zónách je současně nezbytné zpoplatnit kromě nerezidentů i rezidenty.

U plánované změny parkovacího systému v Příbrami jsme se dosud jednoznačně nedozvěděli, jaký se vlastně předpokládá přínos pro plátce poplatku. Město bezelstně potvrzuje, že vystaví více oprávnění, než kolik bude v konkrétní lokalitě parkovacích míst. Sice se spoléhá na obrátkovost vozidel, tím ale ještě není zaručeno, že platící motorista v budoucnu vždy najde vhodné místo k zaparkování. Poněkud znepokojivá je i informace o nákladech zhruba 10 milionů korun na zavedení parkovacích zón (nové parkovací automaty, dopravní značení apod.). Schyluje se k lehce absurdní situaci, kdy by právě rezidenti-motoristé měli nejdříve formou daní uhradit náklady na zavedení systému a jeho prostřednictvím by od nich následně město vybíralo další peníze.

Stovky nevyužitých garáží?

Zdá se, že hlavním argumentem města pro to, aby byli kromě nerezidentů zpoplatněni i rezidenti, je tvrzení o stovkách nevyužitých garáží a o „až“ stovkách aut, jež údajně i několik měsíců blokují poptávaná parkovací místa, aniž by vlastníci tato auta používali. Toto tvrzení bohužel není příliš přesvědčivé. Když jsem se totiž na tuto záležitost dotázal pana místostarosty, vyšlo najevo, že žádný konkrétní přehled o četnosti užití osobních automobilů v Příbrami neexistuje. Jediným podkladem jsou všeobecné statistiky od poradenské firmy – ty navíc, v případě údaje „četnost užití vozidla maximálně 1x měsíčně“, pracují s velkorysým rozptylem 2–10 procent. Pokud použijeme dolní hranici tohoto rozpětí, pak se v případě zóny „Příbram A“ (stará Příbram a okolí) jedná pouze o 44 vozidel z 2175 v dané oblasti. Podobné zanedbatelné hodnoty platí pro oblast sídliště. Nedomnívám se, že by tato čísla ospravedlňovala zpoplatnění vozidel rezidentů. 

Rovněž je otázkou, zda je logické uplatnit jeden „poplatkový mustr“ jak v okolí nemocnice a městského úřadu (kde je problém s parkováním zejména přes den), tak na sídlišti (kde je tato potíž především večer). Obdobně se lze ptát, proč by měly být do zpoplatněné zóny „Příbram A“ zahrnuty např. ulice v okolí hvězdárny nebo ulice Fantova louka, kde podle mých informací k žádným zásadním potížím s parkováním nedochází.

Pouze pro nerezidenty, dobíjecí stanice, rozvoj parkovišť…

Nyní si dovolím shrnout konstruktivní návrhy ve věci chystaných parkovacích zón:

• Poplatky účtovat pouze nerezidentům (pokud by to bylo zcela nevyhnutelné, inkasovat u rezidentů poplatek až za druhé vozidlo). Zpoplatnění v nových zónách lze v budoucnu upravovat podle toho, jak se bude systém jako celek chovat a kolik aut reálně „zmizí“. 
• Souběžně s budováním infrastruktury (nové parkovací automaty) vystavět na vytipovaných místech v nových zónách dobíjecí stanice pro elektromobily. Vzhledem k určitému podílu těchto vozidel, který se zřejmě bude zvyšovat, vnímám jako smysluplné učinit příslušné úpravy při jednom; nikoli třeba za dva roky rozkopávat chodníky u parkovacích míst znovu. Pan starosta zmínil přípravu stanic na parkovišti na Flusárně – to je v pořádku, ale považuji za vhodné myslet především na občany města a rozvíjet odpovídající podmínky v blízkosti jejich obydlí.
• Poskytnout plátcům ročního parkovacího poplatku určitý počet hodin bezplatného parkování v ostatních zónách, respektive na aktuálně zpoplatněných parkovištích (obě hlavní náměstí a podobně).
• Nahlížet jako na rezidenty i na osoby, které nemají ve městě trvalý pobyt, ale mají k nemovitosti (bytu) v příslušné zóně nájemní smlouvu.
• Při rozšiřování parkovacích kapacit i nadále prioritně řešit rozvoj parkovišť a parkovacích domů pro rezidenty (např. Ryneček, okolí Čertova pahorku).

Vladimír Král, zastupitel města Příbram