Každý rok v tuhle dobu přemítám nad tím, proč se prázdninám vlastně říká prázdniny. Mám na přemýšlení i dost důležitějších témat, ale tahle hloupost se mi vrací pravidelně.

Jako nejjednodušší vysvětlení se nabízí to, že je prázdno od školy, volný prostor bez učení, bez povinností, bez domácích úkolů a bez té všední rutiny. Ale i tak je to divné. Přece prázdniny bývají naplněné spoustou bezvadných věcí jako třeba cestování, nová přátelství, dobrodružství, poznávání cizích krajin i tolik příjemné poflakování se někde u vody. Prázdniny jsou vlastně „úplně plné“ jiného životního rytmu a daleko veselejšího stereotypu. 

I dospěláci, kteří dávno nejsou školou povinní, vnímají čas prázdnin trochu odlišně. Jasně že musíme chodit do práce a plnit hromady úkolů, které za nás beztak nikdo neudělá. Musíme se postarat o chod domácností a alespoň čas od času zkontrolovat prázdninově vlčící děti či vnoučata. Přesto máme někde v podvědomí zasunut vzorec prázdnin coby období, kdy je všechno jinak. V pátek se končí dřív a jede se k vodě. Večer je teplo a dlouho světlo, tak se posedí s přáteli. Na víkend se vymyslí výlet na kole nebo vlakem. Zajde se na zmrzku nebo na točenou limču. Protože jsou prostě prázdniny a k nim to patří. Představují vzácný čas v roce, který musíme pořádně prožít. 

Možná by se mohly prázdniny přece jen jmenovat odlišně. Třeba „plniny“? Uznávám, zní to divně. Tak asi zůstaneme u prázdnin. Přece jen může platit to, že díky jejich původní „prázdnotě“ si je můžeme vyplnit vším, co si zamaneme a co se nám líbí. 

Vážení a milí. Přeji vám všem – malým i velkým – maximálně naplněné prázdniny plné bezva zážitků, pohody a dobré nálady. Z každé cesty se ve zdraví vraťte a při všech aktivitách na sebe dávejte pozor! 

Jan Konvalinka
starosta města Příbrami