Analýzu tzv. krajinných reliktů v Příbrami a okolí a návrhy, které a jak do budoucna zachovat a rozvíjet vypracovalo na zadání města studio-relinkt. V květnu se konala první veřejná diskuse, v září je naplánována komentovaná procházka.

V roce 2023 nechalo město Příbram zpracovat strategii, která mapuje potenciál krajinných reliktů v Příbrami a okolí a navrhuje možnosti jejich integrace do dnešního prostředí. Prezentace dokumentu nazvaného Strategie obnovy a rozvoje krajinných reliktů v Příbrami s workshopem se uskutečnily letos v květnu v Galerii Františka Drtikola Příbram. V neděli 21. září 2025 od 14.00 do 17.00 na něj naváže terénní exkurze s diskusí, jak lze staré krajinné prvky znovu propojit s městem a jeho okolím (sraz je ve Vysoké Peci u hospody U Kocoura). Obsah obsáhlého dokumentu, který zahrnuje analytickou a návrhovou část, přibližujeme v hlavním tématu letního vydání Kahanu. 

„Jsme v momentě, kdy si uvědomujeme, že způsob, jakým dnes zacházíme s krajinou, již nemá dlouhou budoucnost, a proto se města po celém světě sdružují, sdílejí zkušenosti a společně hledají řešení pro vytvoření udržitelného prostředí pro všechny organismy na této planetě,“ uvádějí autoři strategie ze studia-relinkt hned v jejím začátku. Wouter Verleure, původem z Belgie a nyní žijící v Příbrami, a jeho kolega Marek Kratochvíl vycházeli z mapování a analýzy pozemkových reliktů v katastru, které jsou primárně v majetku města, a často jsou tak jediným nástrojem k rychlé změně. 

Krajinné relikty – historická síť cest, historické vodní toky a vodní plochy, historicky mokré louky, sady a další přírodní i kulturní relikty – představují potenciál pro posílení struktury, identity a obyvatelnosti krajiny. Mohou přispět k rozvoji rekreačního zázemí pro obyvatele a ke zvýšení odolnosti proti změně klimatu. Zadáním projektu bylo zpracování analýzy a strategie krajinných reliktů pro město Příbram a okolní krajinu a stanovit potenciál jejich obnovy a možného propojení.

Pozůstatky císařských otisků

Analytická část se soustředí na dvě oblasti – analýzu krajinných reliktů (zaniklé cesty, prostor pro vodu a ostatní zaniklé krajinné relikty) a rozbor současné cestní sítě (prostupnost a zelenou infrastrukturu). Základ současného příbramského katastru sahá téměř 200 let nazpět k tzv. císařským povinným otiskům stabilního katastru. Přestože se krajina za tu dobu dramaticky proměnila, mnoho původních hranic parcel zůstává v dnešních katastrálních mapách stále zakresleno, většinou ale neodrážejí jejich dnešní využití. 

V důsledku změny hospodaření během 20. století došlo k zániku většiny polních cest, které dnes chybí pro potřeby bezmotorového pohybu obyvatel, posílení biodiverzity a struktury krajiny. Analýza zmiňuje, že v rámci šířeji řešeného území bylo nalezeno 465 km zaniklých cest. Data o zaniklých mokřadech jsou zase důležitá např. při rozhodování o dalším urbánním rozvoji nebo lokalizaci vhodných míst pro obnovu tůní a mokrých luk. Studie se věnuje také stromořadím: „V Příbrami dnes existují pozůstatky alejí, které však dožívají, nebo jsou narušeny. V rámci analýzy je předložen jejich stav a je možné navrhnout, které části lze obnovit nebo doplnit.“ Jako příklad zmiňuje funkční historickou alej směrem na Květnou, která je v současnosti přístupná pouze nebezpečným přecházením přes silnici Evropská. 

Kulturní dominantu města, Svatou Horu, obklopuje historický sad, jehož obnova již roky probíhá (mj. pod vedením Woutera Verleureho). Několik historických sadů, neudržovaných a zarůstajících, se pak nachází u městského hřbitova poblíž křižovatky Jinecká a Dobříšská. Se Svatou Horou pak souvisí i zmapování poutních stezek, které sem v minulosti vedly jako např. trasa z Březnice lemována renovovanými výklenkovými kaplemi. Příbram je zároveň cílovým místem nové evropsky významné stezky Via Nova propojující Česko, Rakousko a Německo. V současnosti však chybí její ucelené trasování na celém českém území, zatímco ve zbylých zemích je trasa již funkční. „Příbram má potenciál navázat kontakt s ostatními zeměmi při návrhu trasy, a posílit tak návštěvnost města a svoji pozici jako jednoho z nejdůležitějších poutních měst v ČR,“ rozšiřuje autorská dvojice záběr i na přeshraniční spolupráci. 

Místní historii odrážejí industriální a důlní relikty. Těžní věže a průmyslové komíny nabízejí využití jako orientační body nebo útočiště ptáků. „Haldy, které jsou v současnosti většinou nepřístupné, mohou být přeměněny na rekreační oblasti nebo turistické atrakce. Totéž platí pro industriální relikty, jež mohou být připojeny do regionálních cyklistických a pěších tras, jako je tomu v případě staré železniční tratě mezi Tochovicemi a Orlíkem, která byla začleněna do cyklotrasy Středočeského kraje,“ poskytuje dokument další náměty.

Cesty: obnova starých, vybudování nových

Jak stojí v úvodu návrhové části dokumentu, představuje výchozí rámec pro návrhy konkrétních opatření tzv. koncepce prostupnosti: „Jednotlivé tahy představují principy bezmotorové prostupnosti, které vycházejí z přirozené morfologie terénu nebo propojují důležitá místa v Příbrami. Jejich funkčnost je narušena chybějícími částmi nebo bariérami, které mají dalekosáhlé důsledky na bezpečnost a kontinuitu bezmotorové cestní sítě a tím pohyb obyvatel a živočichů.“ Tahy jsou rozděleny jednotlivě podle prostupnosti na následující: podél vody, podél důlních reliktů, bezmotorové propojení města s okolní krajinou, poutní stezka, po krajinném hřebeni. Navrhovaná opatření předkládají, jakým způsobem je možné využít stávající parcely ke zlepšení prostupnosti a stavu krajinných reliktů, přičemž převážnou část tvoří pozemky v majetku města či státu. 

Velký potenciál k doplnění sítě pro pěší či cyklisty mají podle studie již zaniklé cesty, jejichž obnovou dojde nejen ke zlepšení přístupnosti krajiny, ale také k propojení mezi obcemi a turistickými místy. Jejich znovuoživení by mělo začít (po přechozích fázích zpracování projektové dokumentace a podání žádostí o spolufinancování v grantových programech) vegetační vrstvou – výsadbou stromů a keřů, budováním záhonů. Projekt počítá i s aktivním zapojením místních obyvatel a instalací mobiliáře jako laviček, venkovního sportovního vybavení a informačních tabulí. „Teprve v závěrečné fázi se zvažuje, zda je nutné cestu zpevnit. Rozhodnutí závisí na zamýšleném využití a poptávce uživatelů. Je důležité pamatovat, že obnova historických cest má hlavně pozitivní dopad na krajinu a biodiverzitu a zpravidla nevyžadují zpevnění,“ vysvětlují autoři studie. 

Z více než šedesáti návrhů obnovy již neexistujících cest dokument ve vizualizaci přibližuje téměř jeden kilometr dlouhou trasu na katastrálním území obce Kozičín, vedoucí ze vsi k Vysokopeckému rybníku. Jedná se nejdelší souvislou zaniklou cestu v Příbrami s „vysokým potenciálem k vytvoření bezpečné rekreační cesty mezi lesoparkem a Brdami přes Kozičín“. Další možností rozvoje je pak budování nových cest, strategie jich obsahuje přes padesát. Příkladem je nová cesta za čistírnou odpadních vod, která by byla součástí propojení mezi Příbramí a Trhovými Dušníky. „Tento projekt navazuje na zaniklou cestu a společně tvoří severní (chybějící) spojnici podél údolí Příbramského potoka. Zpřístupnění této oblasti by mělo být součástí označení záplavové krajiny jako významného vodního biotopu v Příbrami,“ objasňuje návrh. Ve většině případů jsou ovšem nové cesty navrženy na místech, která nejsou ve vlastnictví města, což by znamenalo nutný odkup pozemků. 

Strategie se zabývá i možnou stabilizací tzv. neoficiálních tras – nepotvrzených cest např. na loukách, které místní pravidelně používají. Protože nemají oficiální začlenění, hrozí, že při nových výstavbách nebudou brány v úvahu. Navrhuje rovněž zpřístupnění již existujících cest, ovšem omezených ploty a branami. Vyskytují se v průmyslových oblastech a tyto cesty patří obvykle soukromým vlastníkům. Kupříkladu jako chybějící článek v zeleno-modré centrální ose podél Příbramského potoka dokument zmiňuje spojení na trase Dvořákovo nábřeží–Dolejší Obora (bývalým zahradnictvím Obora) a návrh upřesňuje: „Přístup čeká na realizaci za předpokladu, že jsou zpřístupněna a opravena stávající schodiště. Zahradnická společnost již není aktivní, nabízí se tedy možnost projednání.“

Haldy: krásný výhled do kraje

V další části se strategie věnuje pozůstatkům činností, kterými se intenzivně zabývaly předchozí generace. „Důlní relikty představují významnou část kulturního a průmyslového dědictví Příbrami. Například haldy jsou navštěvovány místními obyvateli i turisty, neboť nabízejí nádherný výhled na krajinu a části města. Turistický potenciál je ilustrován přítomností Hornického muzea Příbram na Březových Horách a nedávným rozvojem bývalé důlní oblasti Bytízu,“ nastiňuje studie směr možného rozvoje, opět s konkrétními doporučeními zpřístupnění některých hald (č. 6, 15) nebo těžebních areálů (šachty č. 15). 

Během 60. let 20. století došlo k vzestupu pěstování ovocných stromů v České republice včetně Příbrami. Strategie mapuje všechny bývalé ovocné sady a identifikuje prioritní lokality pro jejich obnovu. Zaměřuje se především na oživení klíčového atraktivního místa – Svaté Hory, kde již probíhá revitalizace sadů. Sleduje i další zelené a parkové plochy v oblasti poutního areálu. 

Do konceptu spadá také vytváření krajinných prvků revitalizací bývalých zemědělských cest. Původně sloužily jako přístupové cesty k malým polím, ale kvůli jejich slučováním do větších celků nyní většinou končí uprostřed velkého pole. Mohou být revitalizovány podobně jako jiné ztracené cesty s tím, že nevyžadují aktivní údržbu, což povede k růstu keřů a stromů podél těchto cest v otevřené krajině. Tyto malé krajinné prvky budou sloužit jako koridory pro biodiverzitu a zvýší ekologické propojení v zemědělské krajině. 

V neposlední řadě se tvůrci strategie zabývali bezpečností či absencí přechodů přes silnice, železnici, řeky a potoky. „Navrhovaná místa jsou součástí hlavní koncepce a vyžadují zásah k zajištění bezpečného přechodu. Některé zásahy lze řešit úrovňově, zatímco jiné jsou natolik nebezpečné, že je nutný mimoúrovňový přechod,“ doporučují. Mezi frekventovaná místa, kde nelze přejít bezpečně, se řadí např. spojení mezi lesoparkem Padák a areálem Nový rybník. 

Stanislav D. Břeň

Co jsou krajinné relikty

Krajinné relikty jsou hmotné i nehmotné stopy minulosti, které z různých důvodů ztratily svoji funkci, zanikly nebo nejsou přístupné, ale zůstávají určitým způsobem zapsány do stavu dnešní krajiny buď fyzicky, nebo katastrálně. Vypovídají o kulturním a přírodním využití krajiny. Často jsou stále ve vlastnictví obce a mají významný potenciál posílit identitu a bezmotorové propojení sídla a krajiny a stát se multifunkčním nástrojem v boji proti klimatickým změnám.

studio-relinkt

Jeho zakladateli jsou krajinářští architekti Wouter Verleure a Marek Kratochvíl. Během spolupráce v Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy společně vyvinuli metodiku pro mapování a obnovu zaniklých cest. Specializují se na strategii integrace krajinných prvků do systému zelené infrastruktury s cílem vytvořit udržitelné město, dobře propojené s okolní krajinou a dostupné pro člověka i přírodu.