Na začátku října vydalo Ministerstvo životního prostředí (MŽP) rozhodnutí o možnosti využívání kameniva z takzvaných odvalů (dále tzv. záměry), které v blízkosti Příbrami vznikly při těžbě uranu.

Materiál by měl být podle společnosti DIAMO použit např. při realizaci dopravních staveb. Konkrétně se jedná o tři odvaly někdejších šachet č. 11, 15 a 19. Na následujících řádcích přinášíme výňatky z právních rozkladů, jež město adresovalo MŽP. Z dokumentů vyplývá, že město nesouhlasí se závěry MŽP a požaduje důkladnější posouzení vlivu na životní prostředí.  

Město se domnívá, že argumentace MŽP, že posuzované záměry odtěžit odvaly 11, 15 a 19 nemůže mít významný vliv na životní prostředí, je v mnoha bodech povrchní, nepřesvědčivá a neurčitá, když nevychází ze skutečného prověření záměrů. Z odůvodnění napadených rozhodnutí (z jara tohoto roku) podle města vyplývá, že MŽP se připomínkami a podněty města nezabývalo a v některých oblastech neprovádělo ani bazální zjišťování, jakým způsobem mohou posuzované záměry ovlivnit životní prostředí v daném aspektu. Stejně tak se prý MŽP nezabývalo kumulativním vlivem (tedy souběžných odtěžování odvalů) na okolí. Podle Příbrami se MŽP dostatečně nevypořádalo ani se stanoviskem orgánu ochrany ovzduší, z jehož stanoviska vyplývá, že podstatný vliv záměrů na životní prostředí vyloučit nelze a že je potřeba zpracovat studii dopadů daných záměrů na životní prostředí zejména z pohledu zatížení ovzduší.

Vibrace, prach, hluk…

Podle právního názoru města se rovněž nelze spokojit se závěrem MŽP, že není zřejmé, čím by posuzované záměry měly ovlivnit turistický ruch, nebo že není podložené, že by záměry mohly negativně působit na okolí vibracemi, radioaktivním spadem, prachem nebo hlukem, případně zvýšenou dopravní zátěží, když na druhou stranu není v této souvislosti ze strany MŽP argumentováno žádným konkrétním faktickým zjišťováním či odborným posouzením. Podle názoru Příbrami také nelze přijmout konstatování MŽP, že vliv vibrací, způsobených záměry, na životní prostředí nelze uvažovat. Podle autorů rozkladů je totiž i z laického pohledu zřejmé, že při zpracování odvalového materiálu k vibracím docházet bude. Bylo prý na MŽP, aby jednoznačně vyloučilo možnost, že takové vibrace budou mít vliv na životní prostředí a život okolních obyvatel. To však podle města MŽP neučinilo a z odůvodnění napadeného rozhodnutí v tomto směru žádná argumentace není patrná. 

Stejně tak nelze podle názoru města vycházet pouze z údajů o předpokládaných hodnotách imisí hluku a prachu pocházejících z dosavadní studie předložené žadatelem, která je i podle závěru zpracovatele neaktuální a neodpovídá skutečné povaze a rozsahu záměrů. Příbram konstatuje, že je zřejmé, že navrhované záměry budou realizovány nejen ve vyšším objemu, ale zejména v řádově vyšší intenzitě než dosavadní realizované záměry. Přitom z odůvodnění napadených rozhodnutí není vůbec zřejmé, zda MŽP takovou skutečnost při svém rozhodování zohlednilo a zejména zda je taková skutečnost zohledněna v předložené hlukové a rozptylové studii.

Žádost o studii EIA

Podle názoru města nelze vyloučit podstatný vliv záměrů odtěžit odvaly č. 11, 15 a 19 z hlediska zvýšené dopravní zátěže území (v širším kontextu dopravní obslužnosti nejen bezprostředního okolí odvalů, ale celého města) na životní prostředí a je z tohoto pohledu nutné takový vliv zkoumat a posoudit. V tomto směru město požaduje zpracování studie EIA (Vyhodnocení vlivů na životní prostředí). 

sdb