Jedním z bodů, které přineslo první poprázdninové zasedání zastupitelstva města, bylo hlasování o dokumentu Strategie rozvoje odpadového hospodářství města. Dokument shrnující, jak si město v nakládání s odpady stojí a jak by mělo nedostatky zlepšit, zastupitelé schválili.

Většinou 21 hlasů (1 nehlasoval) schválilo Zastupitelstvo města Příbram na svém zářijovém zasedání dokument Strategie rozvoje odpadového hospodářství města Příbram.

Cílem jeho vypracování byla analýza současného stavu, tedy posouzení systému nakládání s odpady v Příbrami. Návrhová část se zaměřila na rozvoj odpadového hospodářství (OH) s ohledem na zákonné požadavky a předpokládaný vývoj nakládání s odpady v podmínkách evropského oběhového hospodářství.

Více než stostránkový dokument je v plné verzi dostupný na webu města Příbram nebo po naskenování QR kódu.

Na skládku jde přes 70 %

V analytické části byl posouzen systém nakládání s odpady ve městě Příbram ke konci roku 2023 a z počátku roku 2024. Charakteristiky OH většinově vycházejí z dat za období let 2018–2022, a to zejména pro možnost porovnání města s referenčními skupinami obcí v ČR. 

„Celkově lze hodnotit systém odpadového hospodářství města jako funkční a také odpovídající zákonným požadavkům dle zákona o odpadech. Způsob zajištění služeb v OH je u většiny činností efektivní z hlediska nákladů (s výjimkou směsného komunálního odpadu, SKO). Nedostatkem systému je nižší účinnost třídění recyklovatelných komunálních odpadů a zejména odděleně sbíraných bioodpadů. Zásadním nedostatkem je vysoká produkce směsných komunálních odpadů, která vede k tomu, že se většina komunálního odpadu (KO) skládkuje, a město tak nemá předpoklady plnit zákonné cíle pro třídění KO,“ předkládá dokument shrnutí analytické části. 

Celková produkce odpadů v Příbrami činila v roce 2023 více než 11 400 tun odpadů ročně, což představuje 349 kg na jednoho obyvatele. Většinu, 97 %, tvoří komunální odpad včetně využitelných obalových odpadů. Analýza konstatuje, že se celková produkce odpadů a produkce komunálních odpadů ve městě v posledních pěti letech nijak zásadně nemění. Pouze 29,3 % se vytřídí a předá k materiálovému využití, většina KO (přes 70 %) se ale skládkuje. Ve srovnání s průměrem v obcích Středočeského kraje je měrná produkce KO podprůměrná (337,8 vůči 421 kg/ob. v roce 2022). Současně město vytřídí a předá k využití výrazně méně KO, než je středočeský průměr (38 % v roce 2021). 

Takzvané měrné množství skládkovaných KO se pohybuje kolem 254 kg/ob. (údaj z roku 2023). „Na skládkovaný odpad nad 180 kilogramů na obyvatele (rok 2023) se vztahuje vyšší sazba skládkovacího poplatku. Bez zásadního omezení množství skládkovaných odpadů budou narůstat celkové náklady na OH města,“ zmiňuje zpráva. Analýza také srovnává výši nákladů. Celkové náklady (v Kč na obyv.) jsou v Příbrami nižší, než je tomu v případě srovnatelných měst a Středočeského kraje, v němž zároveň vynaložené náklady patří k nejvyšším v ČR. 

Příbram platí v porovnání se srovnávacími skupinami nejvíce na za směsný KO (sběr, svoz, přeprava, skládkování). Náklady na tříděný sběr využitelných odpadů (papír, plast, sklo) jsou nižší, současně má Příbram nejnižší výtěžnosti tříděného sběru ze všech srovnávacích skupin. V roce 2023 město doplácelo 40 % nákladů na OH ze svého rozpočtu.

Více a lépe třídit

Z nedostatků popsaných v analýze (shrnutí viz samostatný box) vychází návrhová část strategie, z níž jsou na následujících řádcích přiblíženy jen některé její body. Ke zvýšení míry třídění by napomohla revize vybavenosti a dostupnosti veřejných stanovišť na tříděný sběr, doplnění nádob na papír, plast, sklo a SKO na všechna stanoviště tříděného odpadu nebo zřízení nových. Doporučuje také třídění v kombinaci – nápojové kartony s plasty, kov s barevným sklem, nebo zrušení sběru olejů do polopodzemních kontejnerů. U systému door to door, jehož pilotní projekt byl spuštěn v letošním roce ve Zdaboři, by se měla ověřit jeho funkčnost a příp. rozšířit do dalších částí města. (Technické služby města Příbrami realizující nový systém plánují jeho rozšíření, v současnosti na Březové Hory, pozn. red.). 

U bioodpadu by se měl zásadně rozšířit jeho nádobový sběr jak v rodinných domech, tak doplněním kontejnerů na bioodpad k bytovým domům. Návrh zahrnuje také rozšíření sběru po celý rok nebo podporu domácího kompostování např. bezplatným poskytnutím kompostérů (tuto možnost již mohli v minulosti využít majitelé rodinných domů, pozn. red.). Ke snížení produkce a skládkování SKO je navrhováno snížení frekvence svozu u rodinných domů ve všech částech města na jednou za 14 dní (po doplnění nádob především na sběr bioodpadů a dalších nádob na tříděný odpad), snižování počtu kontejnerů na SKO v zástavbě bytových domů a jejich náhrada za kontejnery na třídění využitelných KO včetně bioodpadů. 

Strategie se také zabývá možnostmi rozvoje Technických služeb města Příbrami, např. vybudováním samostatného areálu pro nakládání s odpady na pozemcích v blízkosti stávajícího sběrného dvora a samostatné kapacitní kompostárny nejen pro potřeby města.

Do konce roku akční plán

Po úspěšném odhlasování Strategie rozvoje odpadového hospodářství města Příbram jednali zastupitelé o dalších krocích a návrzích. Nejpozději do data prosincového jednání zastupitelstva má být vypracován a předložen detailní akční plán implementace strategie a dále udržován v aktuálním stavu. Odhlasováním zastupitelstva prošel také návrh, aby byl akční plán čtvrtletně vyhodnocován a o jeho plnění byli zastupitelé informováni.

Stanislav D. Břeň

Co je komunální odpad (KO)

Patří sem směsný, veškerý tříděný odpad a objemný odpad. Nezahrnuje odpad z výroby, zemědělství nebo čistíren odpadních vod, vozidla na konci životnosti ani stavební a demoliční odpad.

Hlavní nedostatky při nakládání s odpady v Příbrami

• nižší výkon odděleného sběru recyklovatelných odpadů (papír, plast, sklo, kovy);
• nízký výkon odděleného sběru bioodpadů;
• vysoká produkce SKO v kg/obyv.;
• většina (přes 70 %) produkovaného KO se skládkuje;
• vysoké náklady za nakládání s SKO (vyšší cena za skládku, vysoký skládkovací poplatek);
• nedostatečná sběrná síť pro sběr objemných odpadů (cca 20 % je odkládáno na černých skládkách);
• město nemá stanovené řešení živnostenských odpadů, tj. neprovádí systematické kontroly původců, ani jim neumožňuje vstup do systému;
• město delegovalo většinově řízení OH na Technické služby města Příbrami, aktivně se koordinace činností v OH neúčastní;
• město nesleduje náklady na OH, nehodnotí efektivitu jednotlivých činností v OH z hlediska plnění cílů OH;
• město nemá jednoznačnou koncepci nakládání s KO, který nebude možné skládkovat.

 zdroj: Strategie rozvoje odpadového hospodářství města Příbram