V krátkém článku nás první letošní Kahan informuje, že mlatové cesty na náměstí 17. listopadu byly nahrazeny kostkami. V rubrice Rozhovor přináší informace o péči o městskou zeleň. Dozvěděli jsme se: V zimě vegetaci ohrožuje zasolení, v létě velká horka a dlouhá období bez vláhy. Propustné povrchy, svedení vody do zelených částí a různé průlehy pomáhají stromům přežít. Od roku 2020 má Příbram pasport zeleně, který všechny stromy i další zeleň na městských pozemcích popisuje a hodnotí. Proběhlo pět „revitalizací”. Poslední v roce 2021, kdy byla ošetřována zejména stromořadí.

Existence pasportu zeleně a zmiňovaná péče o stromořadí snad umožní zodpovědět otázku, týkající se budoucnosti lipové aleje před bránou Březohorského hřbitova. Lípy zde usychají kvůli intenzivnímu solení chodníku i přilehlé silnice a veškerá péče je prováděna pouze motorovou pilou. V roce 2024 bylo pokáceno pět starých lip. Z aleje, která má nyní již jen 22 stromů, jich prokazatelně ubylo již 17. Možná chybí i další na začátku a na konci aleje. Stejně staré stromy na hřbitově neusychají, neboť sem škodlivé solení neproniklo. Protože v aleji není žádná náhradní výsadba, zřejmě někdo rozhodl, že celá alej má zmizet. Kdo a proč takto rozhodl? Nebo si nikdo z radních nevšiml, co se s více než stoletými stromy už roky v našem městě děje a jedná se jen o pochybení jednotlivce, jehož činnost není kontrolována?

Mizející alej

Na tento problém jsem upozornil již v letním čísle Kahanu 2024. Tehdy Irena Hofmanová, někdejší ředitelka Technických služeb města Příbrami (TS), reagovala, že „ne vždy se dřeviny pro náhradní výsadbu vrací na stejná místa“. Znamená to tedy, že zde alej nemá být? Těžba dřeva na Čerťáku v rozsahu šokujícím tím víc, že se jedná o lesík uvnitř města, byla kompenzována výsadbou nových stromků. Ale u hřbitova žádná kompenzace, žádná náhradní výsadba. V lesíku na Čerťáku je asi 50 pařezů. V tom jsou i ty, které vznikly před zmíněnou těžbou. To ale neznamená, že by neměla být i za ně náhradní výsadba. Nově vysazených stromků s kůly je přibližně 40. Mám vlastní zkušenost ze zaměstnání, když jsem jako pracovník firmy žádal v odůvodněných případech o povolení pokácet strom. Pracovnice Odboru životního prostředí ve spolupráci s městským sadovníkem nám stanovila rozsah náhradní výsadby jako kompenzaci ekologické újmy. Zmíněný odborník doporučil podle druhu stromu, jeho výšky a rozsahu koruny, jaká má být náhradní výsadba. Bývalo to několik stromků za jeden strom. Splnění této náhradní výsadby pak bývalo kontrolováno. I proto hodnotím velmi kriticky neexistující výsadbu u hřbitova (a nejen tam) i rozsah výsadby na Čerťáku. Po kolika desítkách let budou nově vysazené stromky rovnocennou náhradou za stromy vykácené? 

Již více než deset let pořádá sdružení Arnika anketu Alej roku, do níž občané nominují krásná stromořadí. Alej u našeho hřbitova by po popsané devastaci asi sotva uspěla, ale mohla by upoutat svým smutným osudem jako plánovitě postupně likvidovaná alej. 

Žiji v Příbrami už dlouho a pamatuji trávníky sečené nanejvýš dvakrát za rok tak, jak TS Příbram propagují již pět let na tabulkách s nadpisem Luční trávník, aniž by se touto správnou myšlenkou řídily. Proč by nemohly být takto obhospodařovány téměř všechny trávníky ve městě, které nejsou určeny k pohybu osob? Pamatuji také dobu, kdy se v Příbrami vůbec nesolilo. Nyní v zimě jsem se ale přesvědčil, že to nemusí být jen ve vzpomínkách, ale jde to i v současnosti. V Obecnici se nesolí. Lidé tam žijí, chodí, auta jezdí. Myslím, že nikomu z Obecnice nechybí ta slaná břečka ničící přírodu, město a auta.       

Neúspěch mlatových cest

Zmíněné mlatové cesty byly pokusem, při kterém se během 13 roků mohli objednatelé v praxi přesvědčit, jak voda změní povrchy z kopaného písku. A občané, kteří chodí pěšky, mohli objednatelům dát věcně a beze slov najevo, pošlapáním trávníků kolem neschůdných míst, co si o tom myslí. Vím, že podobné pískové cesty mají i v jiných městech. To však samo o sobě není důvodem pořizovat to také. Sdělte, kolik korun tento pokus stál a kdo to prosadil. Nekritické kopírování s absencí technického myšlení pak vede k takovým chybám.

Proč zvýšené přechody pro chodce

Podobným příkladem jsou zvýšené přechody pro chodce. Dokáže někdo zdůvodnit toto řešení? Zdůvodnit věcně, technicky. Ne tím, že to tak mají i jinde. Má-li to být pro řidiče upozornění na přechod, je to upozornění zcela pozdní, protože v případě nepozornosti řidiče zafunguje, až když se auto na tomto přechodu zhoupne. To je pozdě, protože přední kola auta jsou již na přechodu. Jako zpomalující překážka pro projíždějící auta je zvýšený přechod většinou, v závislosti na provedení, nefunkční. Nemálo aut totiž v místě přechodu svou rychlost nesnižuje a nevypadá to, že by to pro cestující v autě bylo nějak nepříjemné. Lepším řešením z hlediska funkce, vyžadujícím kratší dobu na vybudování i případnou opravu, a tedy s kratší výlukou pro dopravu a také řešením levnějším, by byly montované plastové nebo kovové retardéry, umístěné před přechodem. Ty by upozornily i nepozorného řidiče včas tak, aby ještě stihl zabrzdit před přechodem. 

Při takzvaných revitalizacích, které v Příbrami znamenaly často přeměnu trávníků na parkoviště (tedy místo oživení spíše likvidaci), jsem nezaznamenal žádnou úpravu, která by aspoň částečné sváděla dešťovou vodu do zelených částí. Přitom toto odvodnění zpevněných ploch má trojí kladný efekt: Více spodní vody, menší množství vody pro městskou čistírnu odpadních vod (která aktuálně nemá kapacitní rezervu) a úspora nákladů tím, že nebude nutné budovat některé kanalizační přípojky a uliční vpusti pro dešťovou vodu. 

Také další úpravy a opatření, o kterých se zmiňuji, nevyžadují žádné zvýšené náklady, jak bývá obvyklé, ale naopak, přinášejí úspory omezením některých činností. Méně časté sečení (nejvýše dvakrát ročně a postupně tak, aby se nezabránilo vysemenění rostlin), omezené solení (nejlépe žádné, nahrazené odklízením sněhu a v potřebných místech inertním posypem), fungující a jednodušší přechody pro chodce. Úplné vyloučení solení (nebo aspoň jeho omezení) by odstranilo (nebo omezilo) rozjíždění trávníků podél chodníků. Rozježděné blátivé koleje v trávnících dělají vozidla TS každoročně.

Udělat i něco pro chodce

Pro automobilisty město udělalo mnohé. Udělejte, prosím, také něco pro chodce. Aspoň to, aby konce chodníků nebyly zablokovány parkujícími auty. K tomu postačí žluté vodorovné značení. Zdravý chodec auto obejde přes trávníky. Vyšlapaná místa bez trávy v těchto místech to jasně ukazují. Pro staršího nebo méně pohyblivého člověka může být překonání této překážky obtížné. Pro invalidu, vozíčkáře a člověka s kočárkem nebo chodítkem, nedisponujícího velkou fyzickou silou, dokonce nemožné. Zejména když se v zimním období dočkáme sněhové pokrývky. Ve zrekonstruované ulici Jana Drdy jsou žluté čáry u chodníků udělané tak, že auta zde mohou legálně parkovat (a také téměř pořád parkují) v místech vyústění chodníků (nájezdů se sníženými obrubníky) přes silnici. Chyběla kontrola po rekonstrukci, nebo to někdo považuje za správné? 

Václav Mikeš
občan Příbrami