Prvního října oslaví příbramská městská knihovna 125. výročí svého vzniku. Posledních 35 let nese jméno příbramského rodáka, spisovatele Jana Drdy. Od roku 1984 sídlí na nám. T. G. Masaryka 156 v Příbrami I. Své služby ale nabízí i ve třech pobočkách: pro dospělé v „Křižáku“, pro děti v budově ZŠ Školní a pro všechny v Husově ulici na Březových Horách.

V duchu citátu K. H. Borovského „Jenom všeobecné vzdělání národa jest jediný pravý a hlavní prostředek, kterýmžto jistě dojde k svobodě trvalé a pravé“ spojili vzdělaní příbramští vlastenci své hlasy a úsilí o zřízení a otevření obecní lidové knihovny, která by byla přístupná všem lidovým vrstvám obyvatelstva.

Pod žádostmi obecnímu zastupitelstvu tak můžeme číst podpisy předních představitelů Měšťanské besedy, později i Spolku akademiků kraje pražského Jungmann a dalších. Na základě této intervence se uvolila městská rada věnovat 100 zlatých jako základ pro zřízení veřejné knihovny a ročně prvním lednem 1884 počínaje k tomuto obnosu přidávat 20 zlatých. A tak konečně 1. října byla ve školní budově v Komenského ulici otevřena lidová knihovna v Příbrami. Otevřeno měla vždy v úterý a v pátek od šesté do osmé hodiny. Už v roce 1902 se začaly knihy půjčovat i přespolním. Od roku 1903 byla zřízena i první čítárna. Do čítárny byly zvány všechny vrstvy obyvatelstva: „Ať se nikdo neohlíží na to, že čítárna ta jest veřejnou, každému přístupnou. Jest směšno ohlížeti se na to, kdo vedle v čítárně sedí. Vždyť se nechodí do čítárny kvůli jiným, ale kvůli sobě, svému vzdělání“.

První „politické“ vyřazování knih

Knihovna postupně rozšiřovala svůj knihovní fond, často se též stěhovala, ale čtenářů neustále přibývalo. Hojně navštěvována byla zejména během obou světových válek. Tehdy prvně došlo k vyřazování některých knih z politických důvodů. Knihovníci ale některé zakázané tituly půjčovali potají spolehlivým čtenářům i nadále. 

Po převratu v roce 1948 začala být činnost knihovny přísně řízena komunistickou stranou a ideologií. Spousta knih musela být vyřazena a zlikvidována, knihovníci byli vybíráni bez ohledu na vzdělání z „ideově spolehlivých“ občanů, spíše občanek, protože obsazení knihoven se začalo feminizovat. Přesto se však působení knihovny rozšiřovalo a příbramská knihovna se stala knihovnou okresní. Zejména po schválení Zákona o jednotné soustavě knihoven v roce 1959 a sloučením okresů je knihovna řízena Okresním národním výborem v Příbrami a stává se metodickým centrem knihoven celého Příbramska. Je vytvořen tzv. střediskový systém, který propojil činnost všech veřejných knihoven na okrese. Zaměstnance a nákup knih financoval stát prostřednictvím okresního národního výboru, prostory knihoven a jejich vybavení jednotlivé obce.

Prokomunistická literatura, propagandistické besedy

V padesátých létech s růstem Příbrami a jejím sloučením s Březovými Horami přibývají též první pobočky. Nejprve bývalá Jiráskova knihovna na Březových Horách. Po otevření kulturního domu na novém příbramském sídlišti je otevřena pobočka pro děti a dospělé i zde. 

Mezi povinné další činnosti knihovny patří cílená propaganda politiky KSČ, knihovníci musejí nabízet prokomunisticky působící literaturu a pořádat propagandistické besedy a vzdělávací pořady nejen pro dospělé, ale zejména pro děti. Časem je při OV KSČ zřízeno i Oddělení politické literatury, které je další pobočkou knihovny. Přes tyto tlaky časem většina zaměstnanců knihovny měla odborné knihovnické vzdělání, svou práci i čtenáře měla ráda a snažila se co nejúčelněji naplňovat odvěké poslání knihoven: podporovat četbu a vzdělání všech obyvatel města.

Nová éra knihovny

Spektrum služeb, které knihovna poskytovala, se postupně rozšiřovalo s rozvojem knihovnictví v celém světě. S počátkem užívání počítačů knihovny prošly revolucí v technologii své práce. To už jsme ale v 90. letech 20. století, kdy se po sametové revoluci okresní knihovnický systém v Příbrami rozpadá. Knihovnu, která v té době patří mezi přední okresní knihovny ve Středočeském kraji, přebírá do své kompetence opět město Příbram a menší knihovny ve městech a obcích Příbramska spadnou pod zdejší samosprávy. 

Na základě úspěšného projektu v grantové soutěži ministerstva hospodářství získává příbramská knihovna v roce 1992 spolu s dalšími čtyřmi knihovnami v republice dotaci 400 000 korun a otevírá informační centrum pro podnikatele i návštěvníky regionu. Tato částka zároveň umožní i zakoupení prvních počítačů a automatizovaného knihovnického systému Lanius. Znamená to zásadní změny v technologii evidence, katalogizace a vyhledávání knih v knihovním fondu a též v evidenci čtenářů a výpůjček. Více než 100 000 knih je zapsáno do počítačové databáze a v roce 1994 knihovna spouští automatizovaný výpůjční protokol.

Ve druhé polovině 90. let je po rekonstrukci suterénu zřízeno v knihovně tiskařské středisko. Knihovna vydává občasník Kouř a Příbramský zpravodaj. Tehdejší ředitel Václav Chvál navazuje spolupráci s nakladatelstvím Jiřího Suchého Klokočí a spolu s ním začíná vydávat Edici současné české poezie. Do knihovny jsou zváni bývalí disidenti a umělci, kteří v minulém režimu nesměli veřejně působit. Knihovna spolupracuje s dalšími kulturními organizacemi ve městě, hlavně s divadlem, galerií, muzeem, základní uměleckou školou a též s okresním archivem. Velkou pozornost věnuje dětem v nabídce různých mimoškolních aktivit i při spolupráci se školami. 

V roce 2002 po schválení nového knihovnického zákona začíná knihovna opět obnovovat i metodickou činnost. V roce 2005 je vybrána mezi pět knihoven, které se stávají regionálním centrem metodické pomoci knihovnám ve Středočeském kraji a pobírá každoročně dotaci na tuto činnost. 

I na další své aktivity a vybavení získává knihovna finanční podporu z grantových soutěží nejen státu, ale i Středočeského kraje a různých organizací a nadací. Spolupracuje na celé řadě celostátních projektů zaměřených na rozvoj čtenářství, kultury a vzdělávání pro všechny věkové kategorie. Po velké rekonstrukci hlavní budovy v roce 2018 získává i výtah, a stává se tak kulturní a vzdělávací organizací města skutečně pro všechny. Celé spektrum služeb, které poskytuje, najdeme dnes na její webové adrese knihovnapribram.cz a na sociálních sítích. Oslavte narozeniny s Knihovnou Jana Drdy a vyberte si z jejího narozeninového menu. 

Naďa Čížková
Knihovna Jana Drdy

Narozeninový týden29. září, 18.00: Příbramáci na bicyklu. K počátkům cyklistiky na Příbramsku 1888–1940. Přednáška Lenky Blažkové.

• 29. září, 18.00: Příbramáci na bicyklu. K počátkům cyklistiky na Příbramsku 1888–1940. Přednáška Lenky Blažkové.
• 30. září, 15.00: Knihovnický kvíz pro děti
• 30. září, 17.00: Patagonie. Cestovatelské promítání Ondřeje Jeřábka.
• 1. říjen, 18.00: Speciální narozeninový kvíz
• 1.–3. října: Stopa vede z knihovny... Malá narozeninová pátračka pro děti
• 2. října, 17.00: Raven. Koncert ke 125. výročí vzniku první veřejné knihovny v Příbrami.
• 3. října, 18.00: Miroslav Hlaučo. Setkání se spisovatelem.
• 4. října, 13.00: Příbram Hanuše Jelínka. Slavnostní předání cen vítězům literární soutěže.
• 4.–12. října: Stroji času na stopě. Pátračka v přírodě.
• 5. října, 15.00: Co je víc? Divadlo DamDam hraje pro děti.

V průběhu týdne: Výstava dokumentárních fotografií z archivu knihovny